Jazyk Dom - Dom language
Dom | |
---|---|
Dom [ndom˩˥] | |
Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
Kraj | Gumine District a Okres Sinasina z Provincie Simbu |
Rodilí mluvčí | (12 000 citováno 1994) 16,000 (2006) |
Trans – Nová Guinea
| |
Dialekty |
|
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | doa |
Glottolog | domm1246 [1] |
Dom je Trans – nová guinejština východní skupiny Chimbu rodina, mluvený v Gumine a Okresy Sinasina z Provincie Chimbu a v některých dalších izolovaných osadách na západní vysočině v Papua-Nová Guinea.[2]
Sociolingvistické pozadí
Lidé z Domu žijí v zemědělské společnosti, která má kmenovou, patriotickou a patrilineální organizaci. Mezi klany je jen malá dialektální diferenciace. Převládajícím náboženstvím je křesťanství.
Jazyk Kontakt Situace
Spolu s Domem hovoří mluvčí Domu třemi různými jazyky: Tok Pisin, Kuman a Angličtina. Tok Pisin slouží jako papuánský lingua franca. Kuman, který je blízce příbuzným východním jazykem Chimbu s vysokou společenskou a kulturní prestiží, funguje jako jazyk prestiže používaný při obřadech a oficiálních situacích. Školní lekce jsou většinou pozdrženy Angličtina.
Gramatika
Fonologie
Samohlásky
i u
- E Ó
- A A:
- E Ó
Minimální páry
e ~ i | ˦de 'výkaly' ~ ˦di 'sekera' |
o ~ u | ˦kol 'část ~ ˦kul 'tráva' |
e ~ o ~ a | ˥˩pel 'kopat' ~ ˥˩pol 'vytáhnout' ~ ˥˩kamarád 'na kůži' |
a ~ a: | ˥˩bna ‚bratr '~ ˥˩bna: ‚rám nad krbem ' |
Allofony
Prodloužení samohlásky ve vrstevnicové slabice má alofonický charakter.
Samohlásky | výchozí realizace | obrysová slabika | slovo konečné | zvláštní kontext |
E | [e] ~ [ɛ] | [E:] | [ə], Ø | [o] v [+ labial] (C) _ # [i] | # C_ # |
i | [i] | [i:] | [i] | [i] |
Ó | [o] ~ [ɔ] | [o:] ~ [oɔ] | [Ó] | [Ó] |
u | [u] | [u:] | [u] | [u] |
A | [A] | [A:] | [A] | [A] |
Sekvence samohlásek
iu, io, ia uo
- eu, ei, ea Ó
- au, ai, ae A:
- eu, ei, ea Ó
Souhlásky[7]
Systém souhlásek Dom se skládá ze 13 domorodých a 3 výpůjčních souhlásek.
bilabiální | alveolární | alveopalatální | velární | |
[-voice] [+ stop] | str | t | k | |
[+ prenas] [+ hlas] [+ stop] | b | d | G | |
[+ nas] | m | n | ||
[-voice] [+ affr] | (C) | |||
[+ prenas] [+ hlas] [+ affr] | (j) | |||
[+ fric] | s | |||
[+ lat] | l | (ʟ) | ||
[+ klapka] | r | |||
[+ přibližně] | w | y |
Fonémy / c / [ts], / j / [ndʒ] a / ʟ / [ʟ] jsou výpůjční fonémy a při používání jsou nestabilní.
Minimální páry
˩˥su 'two' ~ ˩˥tu 'tlustý'
- ~ ˩˥du 'sevření'
- ~ ˩˥nu 'mířit na'
- ~ ˩˥ku ‚držet v ústech '
- ~ ˩˥gu 'oholit se'
- ~ ˩˥pu 'foukat'
- ~ ˩˥mu „jeho / její záda“
- ~ ˩˥yu ‚sklizeň taro '
Allofony
/ p / | / t / | / k / | / b / | / /G/ | / m / | / n / | (/C/) | (/ j /) | / s / | / l / | / (ʟ) / | / r / | / w / | / r / | | |
výchozí realizace | [p] | [t] | [k] | [nb] | [nd] | [ŋg] | [m] | [n] | ([tʃ]) | ([ndʒ]) | [s] | [l] | ([ʟ]) | [ɾ] | [w] | [j] |
bezplatné střídání | ([d (i)]) | [ts], [tʃ] | ([k] [ʟ̥] [k͡ʟ̥]) | [r], [n], [l] | ||||||||||||
#_ | [pp] | [t], [tt] | [kk] | [b], [bb] | [d], [dd] | [g], [gg] | [m] | [n] | [tʃ] | [j], [jj] | [s], [ʃ] | Ó | Ó | ([ɾ]) | Ó | Ó |
V_V | [β] | ([t]) | [ɣ] | [ŋ], [ŋg] | [s], [ʃ] | ([l]) | ||||||||||
jiné kontexty | [ɖ] | [ɳ] | [ʃ] | [ʟ] | [t ^] / [d ^] | Ó |
Varianty mohou být určeny faktory dialektu nebo věku. Některé výjimky ukazují archaické varianty, například existenci intervocal [b] ve slově ˥˩pouze „ale“ nebo jinak neexistující sekvence [lk], kterou používají pouze starší lidé nebo v oficiálních situacích. Závorky „()“ ukazují, že alofon se používá pouze v zápůjčních slovech.
Tóny[8]
Dom je tonální jazyk. Každé slovo nese jeden ze tří tónů, jak je znázorněno v následujících příkladech:
- vysoký:
- ka˥ 'slovo'
- mu˥kal˥ ‚druh bambusu '
- no˥ma˥ne˥ 'myslet'
- padající:
- ŋgal˥˩ 'řetězec zpět'
- jo˥pa˩ ' yopa strom ', jo˥pal˥˩' lidé '
- a˥ra˥wa˩ 'dýně'
- zvyšující se:
- kal˩˥ 'věc'
- a˩pal˧ 'žena'
- au˩pa˩le˧ 'sister.3Sg.POSS'
Minimální páry
wam˥˩ (osobní jméno) ~ wam˩ 'do závěsu. 3SG' ~ wam˥ 'son3SG.POSS'
Fonemické prvky
- [ɨ] je volitelně vloženo mezi souhlásky:
- ˥˩komna 'zelenina' kom˥ na˩ nebo kom˥ ɨ na˩
Morfologie
Dom je příponový jazyk. Hranice morfémů mezi osobním číslem a morfémy nálady lze kombinovat.
Syntax[9]
Struktura fráze
Jmenná fráze
atributivní podstatné jméno fráze značka držitele relativní doložka klasifikátor podstatných jmen | hlavní jméno | číslice přídavná jména dodatky | demonstrace |
- prvky předcházející hlavě:
- atributivní NP
- yal i kal
- muž DEM věc
- ‚věc muže '
- přivlastňovací značka
- na bola-n
- ty prase-2SG.POSS
- 'vaše prase'
- relativní doložka
- Ó kamarád bin-gwa kal
- hand.3SG.POSS podle produkce-3SG.SRD věc
- ‚věc vyráběná ručně '
- klasifikátor podstatných jmen
- bola sipsip
- prasečí ovce
- 'ovce'
- prvky následující za hlavou:
- číslice
- yal su
- muž dva
- 'dva muži'
- přídavná jména
- gal bl
- dítě velké
- ‚velké dítě '
- přídavky
- ge apal gal
- dívka žena dítě
- ‚dívka, žena dítě '
- demonstrace
- yal i
- muž DEM
- 'tento muž'
Pokud jmenná fráze obsahuje demonstrativní prvek, má vždy poslední pozici fráze:
- yal su i
- muž dva DEM
- ‚dva muži '
Adjektivní fráze
hlava přídavné jméno | zesilovač |
- ehm wai vyhrál ta
- strom dobrý opravdu
- „velmi dobrý strom“
Postpoziční fráze
podstatné jméno | poloha hlavy |
- m-na bol
- matka-1SG.POSS s
- 's moji matkou'
Slovní fráze
předmět (objekt) | objekt (předmět) | příslovce podmíněné příslovce závěrečné příslovce | hlavní sloveso | AUX značka vzájemných znalostí enclitics | demonstrace |
- prvky před hlavním slovesem:
- předmět:
- yal su al-ipke
- muž dva vstát-2 / 3DL.IND
- ‚dva muži se postaví '
- předmět-předmět:
- na keepa ne-ke
- 1EXC sladké. Bramborové jídlo - 1SG.IND
- ‚Jím sladký brambor '
- adverbiální
- orpl-d u-o
- rychle přijde-2SG.IMP
- 'rychle přijď'
- závěrečná věta
- er ila na-l d u-ke
- do go-1SG.FUT Q přijde-1SG.IND
- ‚Přišel jsem jít dovnitř '
- prvky následující za hlavním slovesem:
- pomocní:
- bl-n de bla d-na-wdae
- head-2SG.POSS burn.INF burst (řekněme) -FUT-3SG.MUT
- "Vaše hlava bude spálená a exploduje (jako samozřejmost)"
- značka vzájemných znalostí
- krtko = krae
- stay-1SG.IND = MUT
- „Zůstane, jak víme“
- demonstrace
- jo-gwa ime
- be-3SG.IND down.there
- "Tady je to tam dole"
V Domu nejsou žádné predikáty nulového místa. Jako předmět se používá ˩˥kamnský „svět“:
- ˩˥kamn ˥˩su-gwe
- déšť hit-3Sg.IND
- 'Prší'
Zakládající řád[10]
Převládající základní složka je „“ „S-O-V“ “. Otevřeně musí být vyjádřen pouze predikát. Výjimkou jsou klauze typu absolutního tématu, které se skládají pouze z jedné podstatné fráze.[11]
Vlastnosti zakládajícího pořadí
- Objednávka na tři místa predikátu[12]
V případě třímístného predikátu následuje podstatné jméno příjemce vždy po dárkovém podstatném jménu:
- ˥Ella ˩˥Naur ˥˩moni ˥na ˥˩ te-na-m = ˥˩ua
- kmen.název kmen.název peníze 1EXC dát-FUT-3SG = ENC.WA
- Podstatné jméno-doplněk-Dárek-Příjemce-V
- "Naurský kmen kmene Ella mi dá peníze."
Jedinou pozicí, kterou lze volitelně vyplnit, je téma věty. Možné složky mohou být předmětem rovnice věty (výchozí), extrasentenciální nebo topické složky:
- předmět v rovnici věty (výchozí)
předmět | objekt | sloveso |
- ˩˥apal ˩˥su ˥˩i ˥˩na ˥˩ep-na
- žena dvě DEM 1EXC manželka
- "Tyto dvě ženy jsou moje manželky"
- extrasentenciální:
extrasentenciální | předmět | sloveso |
- ˩˥ apal ˩˥su ˥˩i ˥˩na ˥˩ep-na ˩˥mo-ip-ke
- žena dvě DEM 1EXC manželka-1SG.POSS pobyt-2 / 3DL-IND
- "Pokud jde o tyto dvě ženy, jsou to moje manželky"
- topizovaná složka:
objekt (aktuální) | předmět | sloveso |
- ˩˥ apal ˩˥su ˥˩i ˥na ˥i ˩˥war-ke
- žena dvě DEM 1EXC vzít. INF tah. kolem-1SG.IND
- "Pokud jde o tyto dvě ženy, mám je jako manželky"
Označování syntaktických vztahů
Osoba a číslo[13]
Dom má tři různé systémy číslo-osoba: u zájmen, přivlastňovací přípony u podstatných jmen a značky křížových odkazů na slovesech.
- systém osobních čísel pro zájmena:
1 | 2 | |
Všeobecné (bez) | .Na | ˥en |
ne singulární (bez) | Ne | |
ne singulární(vč.) | žádný | |
ne singulární | .Ne |
- systém osobního čísla pro přivlastňovací přípony:
1 | 2 | 3 | |
jednotné číslo | -na | -n | -m |
ne singulární | -ne |
- značky křížových odkazů:
1 | 2 | 3 | |
jednotné číslo | -i ~ -Ø | -n | -m |
dvojí | -pl | -ipl | |
množný(tři nebo více) | -pn | -im |
Označení dvojího a množného čísla není povinné ve všech případech, ale závisí na sem ± lidské ± živé:
+ člověk | -člověk | |
+ animovat | téměř povinné | volitelné / neobvyklé |
-animovat | Ó | sotva používán |
Čas[14]
Dom má neoznačený ne-budoucí čas a výrazný budoucí čas.
Nebudoucnost
Použije se ne-budoucí čas, pokud
- událost následuje okamžitě
- událost je v minulosti
- ˥˩ere ˥˩e-ke
- jít-1Sg.IND
- ‚Jdu / šel jsem '
Budoucí čas
Budoucí čas je označen příponou -na (-na ~ -ra ~ -a)[15] a je použit, pokud
- událost je součástí plánu řečníka na další den
- událost je záměrem mluvčího a je možné, aby s ní mluvčí prošel
- událost popisuje potenciál nebo trvalou kvalitu
- ˥˩ere ˥˩na-ke
- jít. FUT-1SG.IND
- 'Půjdu'
- "Myslím, že půjdu"
- 'Možná půjdu'
- "Jsem ten typ člověka, který jde"
Negace
Predikát je negován příponou -kl. Předchozí negační částice ˥ta je volitelné.
- ˥˩na ˥˩kurl ˥ta jít + ˩˥k -str
- 1EXC strach NEG zemřít NEG 1PL.IND
- "My (exc.) Jsme se nebáli"
Lexic
Klasifikátory podstatných jmen[17]
Klasifikátory podstatných jmen jsou lexikální položky před podstatným jménem s konkrétnějším významem. Foneticky a syntakticky tvoří jednu jednotku s následujícím podstatným jménem a liší se tak od apozice, která se skládá ze dvou nebo více fonetických složek. Klasifikátory podstatných jmen mohou mít následující funkce:
- žádná zjevná lexikální specifikace:
- ˥nl ˥nul
- vodní řeka
- 'řeka'
- zadání polysemózního slova:
- ˥˩ere ˥˩aml
- arašídový strom / pandanus
- „pandanus, který nese ořechově podobné ovoce“
- ˥kul ˥˩aml
- arašídová tráva / pandanus
- 'arašíd'
- vysvětlující výpůjční slova:
- ˥˩nl ˥˩bia
- vodní alkohol
- 'Alkohol'
- ˥˩bola ipssipsip
- prasečí ovce
- 'ovce'
Opakování
Podstatné jméno lze opakovat pro vyjádření následujících vztahů:[18]
- vzájemnost
- Irbirua ˥˩birua ˩˥me-ipka
- nepřátelský nepřátelský pobyt - 2 / 3. SRD
- „Ti dva jsou navzájem nepřátelé“
- množství
- ˥˩kal ˥˩kal
- věc věc
- ‚několik věcí '
Výpůjční slova
Tok Pisin je hlavním zdrojem pro lexikální výpůjčky, výpůjčky od Angličtina jsou často prováděny nepřímo prostřednictvím Tok Pisin. Vypůjčené lexémy většinou odkazují na nové kulturní objekty a pojmy, jakož i na vlastní jména a vysoké počty.,[19] které v jazyce Dom neexistovaly dříve:
- kar 'auto'
- skul 'škola, studovat'
- akn ‚Mount Hagen '
- andret 'sto'
Ale v poslední době se některá již existující slova Domu začala nahrazovat Tok Pisin lexikální položky:
- Wanpla pro dom tenanta 'jeden'
- blat pro dom miam 'krev'
- Stori pro dom kapore-el- 'říct příběh'
Demonstrativní systém[20]

Dom má prostorový odkazující demonstrační systém, tj. Existují určité demonstrativní lexémy nesoucí informace o prostorovém vztahu odkazovaného objektu k mluvčímu vedle neutrálních demonstrativů. Reproduktor Dom také používá různé lexémy pro viditelné a neviditelné objekty. V případě viditelných předmětů jej reproduktor lokalizuje na vodorovné a svislé ose, zda je proximální, střední nebo vzdálený od reproduktoru a na stejné úrovni, do kopce nebo z kopce.
Demonstrace s prostorovým vyrovnáním:[21]
proximální | střední | distální | |
bez svislého zarovnání | ˥ya | Ipsipi | |
úroveň | Aleyale | ˥˩ile | ˩˥ile |
do kopce | Apeyape | ˥˩ipe | ˩˥ipe |
sjezd | Ameyame | Čas | Čas |
U neviditelných objektů si člověk musí být vědom příčiny jeho neviditelnosti. Pokud je neviditelný, protože objekt je za reproduktorem, použije se proximální demonstrace. Objekty zakryté za překážkou jsou označovány distálními ukázkami a neviditelné objekty svou povahou pomocí ukázek z kopce. Neviditelné objekty, které jsou velmi daleko, jsou označovány pomocí sjezdové distální demonstrace Čas.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Dom". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 1; 6; 8
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 1f; 3
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 2
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 1
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 9
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 13
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 24-42
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 111-164
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 111-114
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 131
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 111
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 124f
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 128f
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 84
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 160f
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Strana 115 f
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 117
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 2
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 225
- ^ Tida Syuntarô (2006): A Grammar of the Dom Language. Papuánský jazyk Papuy-Nové Guineje. Stránka 125