Jazyk Bukawa - Bukawa language - Wikipedia
| Bukawa | |
|---|---|
| Rodilý k | Papua-Nová Guinea |
| Kraj | Huonský záliv, Provincie Morobe |
Rodilí mluvčí | 12,000 (2011)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | buk |
| Glottolog | buga1250[2] |
Bukawa (také známý jako Bukaua, Kawac, Bugawac, Gawac) je Austronesian jazyk Papua-Nová Guinea.
Přehled
Bukawou hovoří asi 12 000 lidí (v roce 2011) na pobřeží Huonský záliv, Provincie Morobe, Papua-Nová Guinea. Nejběžnější hláskování jména v komunitním i vládním použití je Bukawa (Eckermann 2007: 1), i když pochází z Jazyk Yabem, který sloužil jako kostel a škola lingua franca po většinu 20. století v pobřežních oblastech kolem Perského zálivu. Tento ethnonym, který nyní obecně označuje řečníky z Bukawy, je odvozen od názvu významné vesnice Bugawac (doslovně „řeka Gawac“, ačkoli žádná taková řeka zřejmě neexistuje) na mysu Arkona uprostřed severního pobřeží.
Etnolog konstatuje, že 40% řečníků z Bukawy hovoří jednojazyčně (nebo možná byli v roce 1978). Je obtížné připsat tento nárok, pokud jeden neslevuje obojí Tok Pisin, národní jazyk Papuy-Nové Guineje a Yabem, místní luteránská mise lingua franca. Antropolog Ian Hogbin, který krátce po druhé světové válce prováděl terénní práce ve velké bukawsky mluvící vesnici Busama na jižním pobřeží, zjistil, že všichni hovoří vícejazyčně ve třech jazycích: Tok Pisin, Yabem a jejich vesnickém jazyce (Hogbin 1951).
Dialekty
Existují čtyři dialekty.[3] Pro každou vesnici jsou také uvedeny zeměpisné souřadnice.[4]
- Středozápadní dialekt: Buhalu (6 ° 41'09 ″ j. Š 147 ° 15'42 ″ východní délky / 6,685885 ° J 147,261538 ° E), Cape Arkona (7 ° 23'59 ″ j. Š 146 ° 09'36 ″ východní délky / 7,39985 ° J 146,158988 ° E), Hec (6 ° 44'20 ″ j. Š 147 ° 29'32 ″ východní délky / 6,738776 ° J 147,492307 ° E), Tikeleng (6 ° 41'11 ″ j. Š 147 ° 05'40 ″ V / 6,686364 ° j. 147.094457 ° v), Wideru (6 ° 43'39 ″ j 147 ° 27'18 ″ V / 6,727518 ° J 147,454924 ° E) vesnice
- Východní dialekt: Bukawasip (6 ° 41'47 ″ j. Š 147 ° 39'55 ″ V / 6,696392 ° J 147,665307 ° E), Vesnice Ulugidu
- Jihozápadní dialekt: Asini (7 ° 01'38 ″ j. Š 147 ° 00'15 ″ V / 7,027269 ° J 147,004275 ° E), Busamang (6 ° 58'53 ″ j. Š 146 ° 58'25 ″ východní délky / 6,98127 ° J 146,97374 ° E; 6 ° 58'53 ″ j. Š 146 ° 58'25 ″ V / 6,98127 ° J 146,97374 ° E) vesnice
- Západní dialekt: Lae městské vesnice
Fonologie
Samohlásky (pravopisné)
Bukawa rozlišuje osm samohlásek. Střední střední samohláska je zaoblená, zatímco nízká samohláska je nezaokrouhlená.
| Přední | Centrální | Zadní | |
|---|---|---|---|
| Vysoký | i | u | |
| Horní polovina | E | Ó | |
| Dolní polovina | E | Ó | Ó |
| Nízký | A |
Souhlásky (pravopisné)
Bukawa má největší souhláskový inventář mezi austronézskými jazyky pevniny Nové Guineje.[5]
Glotální zastávka, napsáno s C jako v Yabem, je rozlišovací způsobilost pouze na konci slabik. Jediné další souhlásky, které se mohou vyskytovat slabiky - jsou konečně labiály a nasály: p, b, m, ŋ. Omezení struktury slabik lze nejsnadněji vysvětlit, pokud jsou labializované a prenasalizované souhlásky považovány spíše za jednotkové fonémy než za shluky. Rozdíl mezi laterálními a aproximativními hlasy (vd) a neznělými (vl) je neobvyklý Jazyky Huonského zálivu.
| Bilabiální | Koronální | Velární | Glottal | |
|---|---|---|---|---|
| Neznělé zastavení | p / pw | t | k / kw | -C |
| Hlasová zastávka | čb | d / dw | g / gw | |
| Předenalizováno (vd / vl) | mb / mp | nd / nt | ŋg / ŋk | |
| Nosní | m / mw | n | ŋ | |
| Frikativní | s | h | ||
| Boční (vd / vl) | l / lh | |||
| Přibližně (vd / vl) | w / wh | y / yh |
Tónové kontrasty
Samohlásky se dále vyznačují vysokou nebo nízkou výškou tónu. Ten je ortograficky označen hrobovým přízvukem. Tyto rozdíly v tón jsou tedy založeny na registračním tónu, nikoli na obrysovém tónu jako v Mandarinská čínština. Kontrastní tóny rejstříku jsou relativně nedávnou novinkou Jazyky v Severním Huonském zálivu. Zatímco tón je do jisté míry předvídatelný Yabem kde nízký tón koreluje s vyslovenými překážkami a vysoký tón s neznělými překážkami, Bukawa tuto korelaci ztratil. Ani tón Bukawa nekoreluje předvídatelně s tónem Yabem. Porovnej Yab. nízký tón hrůza „žena“ a Buk. vysoký tón ahoj „žena“, pravděpodobně z POc * papin (nebo * tapin).
| Vysoký | Nízký |
|---|---|
| akwa 'boční podpora kánoí' | akwà „starý“ |
| atu 'potomci, baby' (POc * ñatu) | atù 'velký' |
| dinaŋ 'moje matka' (POc * tina) | dinàŋ 'to' |
| êŋgili ‚vzbuzuje ' | êŋgilì ‚překračuje ' |
| huc 'prasečí síť' | hùc 'nést ovoce' |
| mbac 'pták' (POc * manu) | mbàc „třít“ |
| ŋasi 'čelist' | ŋasì 'tlustý' |
| puŋ 'stisknout ručně' | pùŋ 'make flat by adze' |
| siŋ 'kánoe příborník' | si „bojovat“ |
| tam 'jedlé zelené' | tàm 'rosa' |
| tuŋ 'zahradní plot' | tùŋ 'způsobit bolest' |
Kontrastivní nasalizace
Zdá se, že konečné slabiky vykazují výrazné nosní kontrasty. Očekávání konečných nosních souhlásek způsobí, že konečné samohlásky budou nasalizovat, i když je finální nosní souhláska elited ve skutečné řeči. Očekávání nenasálních codas na koncových slabikách na druhé straně způsobilo systematické zastavení (postplosion) slabikálních počátečních nasálů, čímž se vytvořila třída prenasalizovaných vyjádřených obstruktů, které odpovídají jednoduchým nasalům v Yabem, jako v posledních sedmi příkladech v následujícím stůl. (Viz Bradshaw 2010.)
| Yabem | Bukawa | Lesk |
|---|---|---|
| eŋ | iŋ ~ ĩ | „on / ona / to“ |
| gamêŋ | hraŋ ~ gamẽ | 'místo' |
| ŋapaŋ | ŋapaŋ ~ ŋapã | 'vždy' |
| moac | mboc | 'had' |
| mezera | ndip | 'kokosový ořech' |
| ŋac | acgac | 'muž' |
| anô | andô | 'skutečný' |
| samob | sambob | 'Všechno' |
| -a-kana | -a-ganda | 'bonbón' |
| ŋa-têmui | ŋa-dômbwi | 'špinavý' |
Morfologie
Zájmena a značky osob
Volná zájmena
| Osoba | Jednotné číslo | Množný | Dvojí |
|---|---|---|---|
| 1. osoba včetně | hêclu ~ yêclu | jo | |
| 1. osoba exkluzivní | aö | alu | jo |
| 2. osoba | dopoledne | mac ~ mwac | amlu |
| 3. osoba | v | ŋac | iŋlu ~ lu |
Genitivní zájmena
Krátké, nediferencované genitivní tvary jsou často disambiguated přidáním volného zájmena vpředu.
| Osoba | Jednotné číslo | Množný | Dvojí |
|---|---|---|---|
| 1. osoba včetně | (yac) neŋ | (hêclu) neŋ | |
| 1. osoba exkluzivní | (aö) neŋ ~ aneŋ | (yac) MBA | (alu) mba |
| 2. osoba | (jsem) nem | (mac) nem | (amlu) nem |
| 3. osoba | (iŋ) ndê | (ŋac) si | (iŋlu) si |
Číslice
Tradiční postupy počítání začaly číslicemi jedné ruky, poté pokračovaly na druhé straně a poté nohy dosáhly číslice 20, což se překládá jako „jedna osoba“. Vyšší čísla jsou násobky „jedné osoby“. V dnešní době se nejvíce počítá nad „5“ v Tok Pisinu. Jako v jiných Jazyky Huonského zálivu, krátká forma číslice „jedna“ funguje jako neurčitý člen.
| Číslice | Období | Lesk |
|---|---|---|
| 1 | tigeŋ / daŋ | 'jeden' |
| 2 | lu | 'dva' |
| 3 | na | 'tři' |
| 4 | zdravý | ‚čtyři ' |
| 5 | amaŋdaŋ / limdaŋ | 'hand-one' |
| 6 | amaŋdaŋ ŋandô-tigeŋ | 'ruka-jedna ovoce-jedna' |
| 7 | amaŋdaŋ ŋandô-lu | 'ruka-jedna ovoce-dvě' |
| 8 | amaŋdaŋ ŋandô-tö | 'ruka-jedno ovoce-tři' |
| 9 | amaŋdaŋ ŋandô-hale | 'ruka-jedna ovoce-čtyři' |
| 10 | amaŋlu / sahuc | 'ruce-dva / deset' |
| 15 | sahuc -a-lim | ‚deset jeho pět ' |
| 20 | ŋgac sambuc daŋ | ‚muž celý ' |
| 60 | acgac sambuc tö | ‚muž celé tři ' |
Jména
Stejně jako většina jazyků kolem Huonského zálivu má Bukawa systém jmen v pořadí podle narození (Holzknecht 1989: 43-45). Sedmý syn se jmenuje „No Name“: se-mba 'name-none'. Porovnat Numbami.
| Pořadí narození | Synové | Dcery |
|---|---|---|
| 1 | Aliŋsap | Gali ' |
| 2 | Aliŋam | Ika |
| 3 | Aŋgua ' | Ayap |
| 4 | Aluŋ | Přehrada |
| 5 | Dei | Poskok |
| 6 | Selep | Dei |
| 7 | Semba |
Reference
- ^ Bukawa na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bugawac". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Eberhard, David M .; Simons, Gary F .; Fennig, Charles D., eds. (2019). „Jazyky Papuy-Nové Guineje“. Etnolog: Jazyky světa (22. vydání). Dallas: SIL International.
- ^ Organizace spojených národů v Papui-Nové Guineji (2018). „Vyhledávání souřadnic vesnice Papua-Nová Guinea“. Humanitární výměna údajů. 1.31.9.
- ^ Blust, Robert (2013). Austronéské jazyky. A-PL 008 (přepracované vydání). Canberra: Pacifická lingvistika. hdl:1885/10191. ISBN 9781922185075.
- Bradshaw, Joel (1997). Populační kaleidoskop: Dalším faktorem debaty o melanéské rozmanitosti v. Polynéská homogenita. Journal of the Polynesian Society 106:222-249.
- Bradshaw, Joel (2010). Bukawaova suprasegmentální cesta: Recenze Eckermanna (2007). Oceánská lingvistika 49:580-590.
- Eckermann, W. (2007). Popisná gramatika bukawského jazyka v provincii Morobe v Papui-Nové Guineji. Canberra: Pacifická lingvistika.
- Hogbin, Ian (1951). Transformační scéna: Měnící se kultura vesnice Nové Guineje. London: Routledge a Kegan Paul.
- Holzknecht, Susanne (1989). Markhamské jazyky Papuy-Nové Guineje. Řada C-115. Canberra: Pacifická lingvistika.