Romanizace gruzínštiny - Romanization of Georgian
Romanizace gruzínštiny je proces přepisující the Gruzínský jazyk z Gruzínské písmo do Latinské písmo.
Gruzínský národní systém romanizace
Tento systém přijatý v únoru 2002 Ministerstvem geodézie a kartografie Gruzie a Ústavem lingvistiky, Gruzínská národní akademie věd, zakládá a přepis systém Gruzínské dopisy do Latinská písmena.[1] Systém byl již používán na řidičských průkazech od roku 1998. Od roku 2009 jej také používají BGN a PCGN.
Neoficiální systém romanizace
Navzdory své popularitě tento systém někdy vede k nejednoznačnosti. Systém je většinou používán v sociální sítě, fóra, chatovací místnosti atd. Systém je do značné míry ovlivněn běžnými malými a velkými písmeny Gruzínské rozložení klávesnice který spojuje každý klíč s každým písmenem v abecedě (sedm z nich: T, W, R, S, J, Z, C pomocí posun klíč k vytvoření dalšího písmene).
ISO standard
ISO 9984: 1996, „Přepis gruzínských znaků na znaky latinky“, byla naposledy zkontrolována a potvrzena v roce 2010.[2]Hlavní zásady v normě jsou:
- Ne digrafy, tj. jedno latinské písmeno na každé gruzínské písmeno (kromě apostrofu podobného „High Comma off center“ (ISO 5426 ), který je mapován[3] na "Kombinace čárky nahoře vpravo" (U + 0315) v Unicode, pro aspirované souhlásky, zatímco ejektivy nejsou označeny, např .: .: → k, ქ → k̕
- Rozšířené znaky jsou většinou latinská písmena s caron (haček - ž, š, č̕, č, ǰ), s výjimkou „g macron“ ღ → ḡ. Archaické rozšířené znaky jsou ē, ō a ẖ (h s řádkem níže).
- Žádná velká písmena, protože se neobjevují v původním skriptu, a aby nedošlo k záměně s populárními ad hoc transliteracemi znaků caron jako velkými písmeny. (např. შ jako S pro š)
Tabulka přepisu
Gruzínský dopis | IPA | Vnitrostátní systém (2002) | BGN / PCGN (1981—2009) | ISO 9984 (1996) | ALA-LC (1997) | Neoficiální systém | Kartvelo přepsáno |
---|---|---|---|---|---|---|---|
ა | / ɑ / | A | A | A | A | A | A |
ბ | / b / | b | b | b | b | b | |
გ | / ɡ / | G | G | G | G | G | G |
დ | / d / | d | d | d | d | d | |
ე | / ɛ / | E | E | E | E | E | E |
ვ | /proti/ | proti | proti | proti | proti | proti | proti |
ზ | / z / | z | z | z | z | z | z |
ჱ[A] | / eɪ / | ey | E | E | ej | ||
თ | / tʰ / | t | t ' | t̕ | t ' | T[b] nebo t | t |
ი | / i / | i | i | i | i | i | i |
კ | / kʼ / | kʼ | k | k | k | k | ǩ |
ლ | / l / | l | l | l | l | l | l |
მ | / m / | m | m | m | m | m | m |
ნ | / n / | n | n | n | n | n | n |
ჲ[A] | / i /, / j / | j | y | y | j | ||
ო | / ɔ / | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó | Ó |
პ | / pʼ / | pʼ | str | str | str | str | p̌ |
ჟ | / ʒ / | zh | zh | ž | ž | J,[b] zh nebo j | ž |
რ | / r / | r | r | r | r | r | r |
ს | / s / | s | s | s | s | s | s |
ტ | / tʼ / | tʼ | t | t | t | t | t̆ |
ჳ[A] | / w / | w | w | ŭ | |||
უ | / u / | u | u | u | u | u | u |
ფ | / pʰ / | str | p ' | p̕ | p ' | p nebo f | str |
ქ | / kʰ / | k | k ' | k̕ | k ' | q nebo k | q nebo k |
ღ | / ʁ / | gh | gh | G | G | g, gh nebo R[b] | g, gh nebo R[b] |
ყ | / qʼ / | qʼ | q | q | q | y[C] | q |
შ | / ʃ / | sh | sh | š | š | sh nebo S.[b] | š |
ჩ | / t͡ʃ (ʰ) / | ch | ch ' | C | C' | ch nebo C.[b] | C |
ც | / t͡s (ʰ) / | ts | ts ' | C | C' | c nebo ts | C |
ძ | / d͡z / | dz | dz | j | ż | dz nebo Z[b] | ʒ |
წ | / t͡s / | tsʼ | ts | C | C | w, c nebo ts | ʃ |
ჭ | / t͡ʃʼ / | chʼ | ch | C | C | W,[b] ch nebo tch | ʃ̌ |
ხ | / χ / | kh | kh | X | X | x nebo kh (zřídka) | X |
ჴ[A] | / q /, / qʰ / | q ' | ẖ | X | q̌ | ||
ჯ | / d͡ʒ / | j | j | ǰ | j | j | - |
ჰ | / h / | h | h | h | h | h | h |
ჵ[A] | /Ó/ | Ó | Ó | ȯ |
Poznámky
Reference
- ^ Skupina odborníků OSN pro zeměpisná jména (2007). Technická referenční příručka pro standardizaci zeměpisných názvů (PDF). Spojené národy. p. 64. ISBN 978-92-1-161500-5. Citováno 7. ledna 2013.
- ^ ISO 9984: 1996, Přepis gruzínských znaků na znaky latinky
- ^ Evertype.com: ISO 5426 mapování na Unicode; Joan M. Aliprand: Dokončené mapování mezi znaky ISO 5426 a ISO / IEC 10646-1; Standard Unicode: Mezerová písmena modifikátoru.
externí odkazy
- [1] Transliterační webový nástroj pro národní a ISO přepis gruzínštiny