Glasgowský plácat - Glasgow patter
Projev Glaswegians, populárně známý jako Glasgowský plácat nebo Glasgow, se liší od Skotská angličtina na jednom konci bipolární jazykové kontinuum, s místním dialektem Západu Centrální Skoti na druhé straně.[1][2] Řeč mnoha Glaswegianů proto může vycházet z „kontinua mezi plně lokalizovanými a plně standardizovanými“.[3] Navíc má Glasgowský dialekt Highland English a Hiberno-angličtina vlivy[4] díky projevu Highlanders a Irové kteří v 19. a na počátku 20. století ve velkém počtu migrovali do oblasti Glasgow.[5] Glasgowská lidová mluva má také značný vliv na lidovou mluvu okolních měst.
Stejně jako u jiných dialektů, Pleskat podléhá nivelace dialektu kde zvláště Skoti slovní zásoba je nahrazena Standardní angličtina slova a zejména slova z velké části z hovorová angličtina.[6] Glaswegians však nadále vytváří nové eufemismy a přezdívky pro známé místní osobnosti a budovy.
Literatura
Glasgowská lidová mluva se také etablovala v Skotská literatura.[7] Mnoho autorů hláskuje některé z Skoti prvky foneticky, často se shodující s běžnými pravopisnými chybami,[8] spíše než používat prestižní Moderní Skoti konvence. Obecným důsledkem toho, zejména jeho komiksových forem, je zveličování nesrozumitelnosti glasgowské řeči pro cizince.[8] Výsledný ortografický zastoupení lidové mluvy dává celkový dojem spíše antistandardu než místního standardu.[8]
Michael Munro napsal průvodce po Glasgow Patter s názvem Patter, poprvé publikováno v roce 1985. S ilustracemi David Neilson, a později Paisley -rozený umělec a dramatik John Byrne, kniha se stala velmi populární v Glasgow. To bylo následováno The Patter - Another Blast v roce 1988, s The Complete Patter, aktualizovaný kompendium první a druhé knihy, vydaný v roce 1996.
James Kelman román z roku 1994 Jak pozdě, jak pozdě je psán převážně v glasském dialektu z pohledu 38letého bývalého trestance Sammyho Samuelsa, který se probudí slepý po flámování a boji s policií. Román vyhrál v roce 1994 Booker Prize.
Jamie Stuart, a Skotská církev starší z Nejvyššího Carntyne Church, který v roce 1997 vytvořil „Glasgowskou bibli“ a vyprávěl biblické příběhy v glasské lidové mluvě. Více nedávno, v roce 2014 Alenka v říši divů byl přeložen do glasských Skotů uživatelem Thomas Clark tak jako Alice's Adventirs in Wunnerlaun.
Fonologie
Jane Stuart-Smith přispěla kapitolou do knihy z roku 1999 Městské hlasy s názvem „Glasgow: důraz a kvalita hlasu“. Pro popisné účely definovala dvě odrůdy:
- Glasgow Standard English (GSE), glasská forma Skotská standardní angličtina, kterým mluví většina reproduktorů střední třídy
- Glasgowský lidový jazyk (GV), dialekt mnoha mluvčích dělnické třídy, který je historicky založen na západní a střední Skoti, ale který vykazuje silné vlivy od Irská angličtina, jeho vlastní rozlišovací způsobilost slang a zvýšené vyrovnání směrem k GSE[9]
Rozdíly mezi těmito dvěma systémy jsou většinou v lexikální incidenci.[10] Mnoho dělnických reproduktorů používá systém SSE při hlasitém čtení, i když s různými kvalitami pro samohlásky.[11] Níže uvedená tabulka ukazuje samohlásky použité v obou variantách, jak je uvedeno v tabulce 11.1 Stuart-Smithovy práce.[12]
Lexikální sada | GSE | GV |
---|---|---|
SADA | ɪ | i ~ i |
ŠATY | ɛ | ɛ |
HLAVA | ɛ | i |
NIKDY | ɛ ~ ɛ̈ | ɪ̈ |
PAST | A | A |
VYDRŽET | A | ɔ |
MNOHO | ɔ | Ó |
STRUT | ʌ̈ | ʌ̈ |
CHODIDLO | ʉ | ɪ̈ ~ ɪ |
KOUPEL | A | A |
PO | A | ɛ |
TKANINA | ɔ | Ó |
VYPNUTO | ɔ | A |
ZDRAVOTNÍ SESTŘIČKA | ʌ̈ | ʌ̈ ~ ɪ |
FLEECE | ï ~ i̠ | já ~ i̠ |
TVÁŘ | E | E |
POBYT | E | e ~ ʌi |
DLAŇ | A | A |
MYSLEL | ɔ | Ó |
KOZA | Ó | Ó |
VÍCE | Ó | E |
HUSA | ʉ | ʉ |
DĚLAT | ʉ | E |
CENA | .i | .i |
CENA | ae | ae |
VÝBĚR | ano | ano |
ÚSTA | ʌʉ | ʉ |
U | i | i |
NÁMĚSTÍ | E | e ~ e |
START | A | E |
NAROZENÍ | ɪ | ɪ̈ ~ ʌ̈ |
KOTVIŠTĚ | ɛ | ɛ ~ ɪ |
SEVERNÍ | ɔ | Ó |
PLATNOST | Ó | Ó |
LÉK | jʉ | jʉ |
šťastný | E | e ~ ɪ̈ |
dopis | ɪ̈ ~ ʌ̈ | ʌ̈ |
koně | ɪ | ɪ̈ ~ ʌ̈ |
čárka | ʌ̈ | ʌ̈ |
Stuart-Smith také podal následující shrnutí toho, jak se souhlásky liší v glasgowské plášti od jiných dialektů.[13]
- T-glottalizace je „silně stigmatizován, ale extrémně běžný“. Glottalizace také nastává k a p, i když méně často.
- d a t lze vyslovit pomocí dentalizace. d je někdy na konci slova vynechán (např. starý, vydržet).
- Th-fronting u některých mladších mluvčích.
- X se používá ve slovech jako jezero, i když to mezi mladšími řečníky vymiera.
- ʍ se používá ve slovech začínajících na „wh“ (např. kňučet).
- Tady není žádný H-dropping kromě nestresovaných případů mu a její.
- Yod-svržení dojde až poté l nebo s.
- Většina glasgowských projevů je rhotický, ale nerhotičnost lze nalézt u některých mladších mluvčích dělnické třídy. Realizace / r / může být ɹ, ɻ nebo r.
- l je temný l téměř ve všech polohách.
V médiích
![]() | Tato sekce potřebuje další citace pro ověření.Srpna 2020) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
V 70. letech byl komikem narozeným v Glasgow Stanley Baxter parodoval vzor na své televizní skečové show. „Parliamo Glasgow“ byl spoof program, ve kterém Baxter hrál jazykového kouče a pro smích se hrály různé scénáře využívající glasský dialog.
Film z roku 1998 Ken Loach, Jmenuji se Joe, je jedním z mála filmů zaznamenaných [téměř] úplně v glasgowském dialektu. Výsledkem bylo, že film musel být uveden, když byl uveden ve Spojených státech, a dokonce i pro diváky v Anglii. Stejná situace nastala u dalšího Loachova filmu z roku 2002 Sladkých šestnáct se sídlem ve městě Greenock který má místní přízvuk prakticky totožný s Glasgowským,[14][15] as vydáním 2010 Neds odehrává ve městě.[16]
Populární skotské televizní komedie jako např Rab C. Nesbitt, Chewin 'tuk, Stále hra, Burnistoun a Limmyho show také poskytují referenční materiál a sami přispěli populárními novými výrazy do Patter.
Údajný vliv Cockneyho
Studie ukázaly, že dělnické adolescenty v oblastech, jako je Glasgow začaly používat určité aspekty Londýňan a další Anglicismy ve svém projevu,[17] infiltrující tradiční glasgowský vzor.[18] Například, th-fronting se běžně vyskytuje a je typické skotský funkce jako post-vokální / r / jsou sníženy,[19] i když je pravděpodobné, že tato poslední vlastnost bude vývojem skotského původu ve středním pásu, který nesouvisí s anglo-anglickou nerhoticitou.[20] Výzkumy naznačují použití Angličtina charakteristiky řeči pravděpodobně budou mít vliv na vliv přízvuků Londýna a jihovýchodní Anglie, které jsou prominentní v televizi.[21][22][23][24]
Lingvista John C. Wells, kritik mediálních zpráv o Ústí anglicky, zpochybnil, zda je Glasgow ovlivněn Cockneyovou řečí. Tvrdil, že novináři zkreslili výskyt th-frontingu v Glasgow a že neexistují důkazy o tom, že th-fronting vznikl v Londýně. Napsal také, že všechny dialekty se časem mění a tato změna neznamená, že glasgowský vzor zmizí.[25]
Reference
- Odkazy na „Stuart-Smith“ mají být Stuart-Smith, Jane (1999). "Glasgow: důraz a kvalita hlasu". In Foulkes, Paul; Docherty, Gerard (eds.). Městské hlasy. Arnold. 203–222. ISBN 0340706082.
- ^ Macafee C.I. (1983) „Glasgow“ ve Varietách angličtiny po celém světě. Amsterdam: Benjamins. str.7
- ^ Stuart-Smith J. Skotská angličtina: Fonologie ve varietách angličtiny: The British Isles, Kortman & Upton (Eds), Mouton de Gruyter, New York 2008. str.47
- ^ Macafee C.I. (1983) „Glasgow“ ve Varietách angličtiny po celém světě. Amsterdam: Benjamins. str.31
- ^ Menzies, Janet (1991), „Vyšetřování postojů ke Skotům“, Skotský jazyk, 10: 30–46
- ^ Fraser, W. Hamish; Thomas Martin Devine; Gordon Jackson; Irene Maver (1997). Glasgow: Svazek II: 1830-1912. Manchester University Press. 149–150. ISBN 978-0-7190-3692-7.
- ^ Robert McColl Millar (2018) Modern Scots: An Analytical Survey, Edinburgh University Press, str. 135
- ^ Hagan, Anette I. (2002) Urban Scots Dialect Writing. Bern: Lang.
- ^ A b C Macafee C.I. (1983) „Glasgow“ ve varietách angličtiny po celém světě. Amsterdam: Benjamins str.40
- ^ Stuart-Smith, str. 203-4
- ^ Stuart-Smith, s. 205
- ^ Stuart-Smith, s. 205
- ^ Stuart-Smith, s. 206
- ^ Stuart-Smith, str. 208-210
- ^ „Loach film může mít titulky pro anglické publikum“. Nezávislý. Londýn. 23. července 2002. Citováno 17. srpna 2020.
- ^ "'Anglické titulky k filmu ve Skotsku “. 21. února 2005. Citováno 17. srpna 2020.
- ^ Neds - recenze filmu The Hollywood Reporter, 14. října 2010
- ^ Je televize faktorem přispívajícím ke změně přízvuku u dospívajících? - ESRC Society Today
- ^ Cockney creep dává zaplaceno plácat - Večerní časy
- ^ Stuart-Smith, Jane; Timmins, Claire; Tweedie, Fiona (1. dubna 2007). "'Talkin 'Jockney'? Variace a změna v glasském přízvuku1 ". Journal of Sociolinguistics. 11 (2): 221–260. doi:10.1111 / j.1467-9841.2007.00319.x.
- ^ Speitel, H. H. a Johnston, P. (1983). Zpráva ESRC o ukončení grantu „Sociolingvistické vyšetřování edinburské řeči“.
- ^ „Mýdla mohou vymývat přízvuk“. Bbc.co.uk.
- ^ "Finkujeme, takže jsme z Glasgowa" - Times Online
- ^ Skotské děti králící jako Cockneys - Sunday Herald
- ^ - Filozofická fakulta, University of Glasgow Archivováno 30 května 2008 na Wayback Machine
- ^ „Glasgow and Estuary English“. Phon.ucl.ac.uk. Citováno 31. března 2019.