Manuchehri - Manuchehri
Abu Najm Ahmad ibn Qaus ibn Ahmad Manuchehri (Peršan: ابونجم احمد ابن قوص ابن احمد منوچهری دامغانی), A.k.a. Manuchehri Damghani, byl dvorní básník z 11. století v Persie a Afghánistán.
Byl z Damghan v Írán a říká se, že vynalezl formu musammat (stanzaic básně) v perské poezii a napsal nejlepší příklady této formy. Odcestoval do Tabarestan a byl přijat na dvůr krále Manuchihr z Ziyarid dynastie. Odtud získal své pseudonym. Později byl královským básníkem u soudu sultána Šihaba ud-Dawlaha Mas'ud I. z Ghazni (nebo Ghazna), syn Mahmud z Ghazny. Držel se arabského stylu. Jeho laqab byl „Shast gule“.
Zanechal za sebou pohovka, sbírka jeho kratších básní. Jeho práce byly rozsáhle studovány a přeloženy do francouzštiny autorem Albert Kazimirski de Biberstein v roce 1886.
Manuchehri zemřel v roce 1040 nl.
Ukázková poezie
Následují úvodní řádky jednoho z jeho nejslavnějších musammāt:
- خیزید و خز آرید که هنگام خزان است
- باد خنک از جانب خوارزم وزان است
- آن برگ رزان بین که بر آن شاخ رزان است
- گویی به مَثَلْ پیرهن رنگرزان است
- دهقان به تعجب سرِ انگشت گزان است
- کاندر چمن و باغ نه گُل ماند و نه گلا
- xīzīd-o xaz āzbavit ke hengām-e xazān ast
- bād-e xonok 'az jāneb-e Xārazm vazān ast
- ān barg-e razān bīn ke bar ān šāx-e razān ast
- gū'ī být masal pīrahan-ē zazvonil-razān ast
- dehqān be ta'ajjob sar-angošt-gazān ast
- k-andar čaman-ō bāq na gol mānd o na golnār
Metr:
- - - | u u - - || u u - - | u u - - (3.3.14)
- Vstaňte a přineste si kožešinové oblečení[1] protože podzim je tady
- Fouká studený vítr Khwarazm támhle
- Podívejte se na ten vinný list, který je na tom vinném větvi
- Vypadá to jako košile barviv
- Farmář si s údivem kousne do prstu
- Stejně jako na trávníku a na zahradě nezůstávají ani růže, ani květ z granátového jablka.
Existuje 35 slok, každé ze tří dvojverší, s rýmovým schématem aaaaax, bbbbbx, cccccx, atd. Básník hraje na podobně znějící slova xīz "stoupat", xaz "kuna ", xazān „podzim“ a tak dále razān "révy" a razān „barvení“.
Měřič je 3.3.14 v systému Elwell-Sutton, jeden z různých měřičů tradičně známých jako Hazaj.[2] (Vidět Perské metry.)
Bibliografie
- Browne, E. G. (1906). Literární historie Persie. Svazek 2, kapitola 2, zejména str. 153–156. ISBN 0-7007-0406-X
- Clinton, Jerome W. (1972). Divan Manūchihrī Dāmghānī; kritická studie. (Minneapolis: Bibliotheca Islamica.)
- Elwell-Sutton, L. P. (1975).„Základy perské prozodie a metriky“. Írán, svazek 13. (K dispozici na JSTOR).
- Kazimirski, A. de Biberstein (1886). Manoutchehri: Poète persan du 11ème siècle de notre ère (du 5já de l'hégire): Texte, traduction, notes, et Introduction historique. Paříž. Klincksieck. (Další kopie z roku 1887 ).
- Patton, Simon; Azadibougar, Omid (2016). „Verze Basilea Buntinga Manuchehri Damghaniho“. Překlad a literatura, Svazek 25, vydání 3, strana 339-362, ISSN 0968-1361. (Edinburgh University Press).
- Rypka, Jan Dějiny íránské literatury. Nakladatelská společnost Reidel. ASIN B-000-6BXVT-K
- Shokrpour, Robab; Mahmoudi, Khosrow, Ata Azimi, Seyed Mohammad (2014). Projevy radosti v poezii Manouchehri Damghani. International Journal of English Language and Literature Studies, 2014, 3(3): 210-222.
- Tolouei, Azar A. (2004) Dopad Moallaghat-e-Sab-e na Manuchehri. Časopis Fakulty dopisů a humanitních věd (Tabriz). Zima 2004, svazek 46, číslo 189.
Viz také
Reference
externí odkazy
- Jeho biografie v perštině
- První sloka z Khīzīd-o khaz ārīd zpívaná zpěvačkou Giti Pashaei.
![]() ![]() | Tento článek o íránském básníkovi je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |