Khwaju Kermani - Khwaju Kermani

Socha Khwaju Kermani

Khwaju Kermani (Peršan: خواجوی کرمانی; Prosinec 1209 - 1349) byl slavný Peršan básník a Sufi mystik z Írán.[1]

Život

Hrob básníka je uzavřen v ochranném skle, aby chránil před živly Shiraz

Narodil se v Kerman, Írán dne 24. prosince 1290. Jeho přezdívka Khwaju je zdrobnělina Peršan slovo Khwaja kterou používá jako svou poetickou přezdívku.[1] Tento název poukazuje na původ z rodiny s vysokým sociálním postavením.[1] Nisba (název titulu) Morshedi projevuje své spojení s perským súfijským pánem Shaykh Abu Eshaq Kazeruni, zakladatel řádu Morshediyya.[1] Khwaju zemřel kolem roku 1349 v Shiraz, Írán, a jeho hrobka v Shiraz je dnes oblíbenou turistickou atrakcí. Když byl mladý, navštívil ho Egypt, Sýrie, Jeruzalém a Irák. On také hrál Hajj v Mekka. Jedním z cílů jeho cestování bylo údajně vzdělání a setkání s učenci z jiných zemí. Složil jedno ze svých nejznámějších děl Homāy o Homāyun v Bagdád. Po návratu do íránských zemí v roce 1335 se snažil najít místo dvorního básníka věnováním básní vládcům své doby, například Il-Khanid vládci Abu Said Bahadur Khan a Arpa Ke'un, Mozaffarid Mubariz al-Din Muhammad, a Abu Ishaq Inju z Inju dynastie.[1]

Funguje

Seznam básní

  • Pohovka (Peršan: دیوان خواجو) - sbírka jeho básní ve formě Ghazals, qasidas, strofických básní, qeṭʾas (příležitostný verš) a čtyřverší
  • Homāy o Homāyun (Peršan: همای و همایون) Báseň líčí dobrodružství perského prince Homāyho, který se zamiluje do čínské princezny Homāyun.
  • Gol o Nowruz (Peršan: گل و نوروز) Báseň vypráví další milostný příběh, tentokrát nejasně situovaný v době krátce před příchodem islámu.
  • Rowżat-al-anwār (Peršan: روضة الانورز) Ve dvaceti básnických diskurzech se básník zabývá požadavky na mystickou cestu a etiku královského majestátu.
  • Kamāl-nām (Peršan: کمال نام‎)
  • Gowhar-nama (Peršan: گوهرنامه‎)
  • Sám-nama (Peršan: سام نامه) Hrdinský epos o dědečkovi Rustam

Překlady

  • Homay e Homayun. Un romanzo d'amore e avventura dalla Persia medievale. vyd. a trans. Nahid Norozi, předmluva J.C.Buergel, Milano: Mimesis 2011

Viz také

Poznámky

  1. ^ A b C d E de Bruijn 2009.

Zdroje

  • Browne, E. G. (1920 [1928]). Literární historie Persie, sv. 3: The Tartar Dominion (1265–1502). Cambridge.
  • de Bruijn, J. T. P. (2009). „Ḵᵛāju Kermāni“. Encyclopaedia Iranica.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Norozi, Nahid (2018). „Khvājū Kirmānī“. Ve Fleet, Kate; Krämer, Gudrun; Matringe, Denis; Nawas, John; Rowson, Everett (eds.). Encyklopedie islámu, TŘI. Brill Online. ISSN  1873-9830.
  • Jan Rypka, Dějiny íránské literatury. Nakladatelská společnost Reidel. ASIN B-000-6BXVT-K

externí odkazy