Ostrůvek (MTR) - Island line (MTR)
Ostrovní linie 港島 綫 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Platforma 2 z Stanice Causeway Bay | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Okresy: Střední a západní, Wan Chai, Východní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Kennedy Town Chai Wan Siu Sai Wan (navrhováno) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 13 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Rychlý tranzit | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systém | MTR | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skladiště | Chai Wan | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kolejová vozidla | Metro Cammell EMU (DC) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet cestujících | 947 100 denní průměr (pracovní dny, září 2014)[1] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 31. května 1985 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 16,3 km (10,1 mil)[2] | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1432 mm (4 stopy8 3⁄8 v) (Chai Wan až Sheung Wan) 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) (West Island Line) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 1.5 kV DC | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Ostrovní linie | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tradiční čínština | 港島 綫 | ||||||||||||
|
The Ostrovní linie je jedním z jedenácti řádků MTR, systém hromadné dopravy v Hongkongu. To běží od Kennedy Town v Západní na Chai Wan v Východní obvod. Linka byla poprvé otevřena 31. května 1985. V současné době prochází 16,3 kilometry (10,1 mil)[2] za 25 minut po trase obsluhující 17 stanic. Čára je na mapě MTR označena barvou, tmavě modrou.
Dějiny
The Hongkongská vláda povolil výstavbu 13,1 km dlouhé ostrovní linie v prosinci 1980 poté, co odmítl plány na prodloužení tramvaj Chai Wan.[4] Dne 31. května 1985 se ostrovní linka otevřela se službami provozovanými mezi Admiralita a Chai Wan stanice ve vlacích se šesti vozy.
Dne 23. Května 1986 byla linka Island prodloužena na hlavní nádraží a Stanice Sheung Wan. Stanice Admirality i Central se staly přestupními stanicemi s Linka Tsuen Wan. V rámci tohoto rozšíření byl každý vlak prodloužen na osm vozů.
Po Linka Kwun Tong byl rozšířen na Stanice Quarry Bay skrz Crossing Eastern Harbour dne 1. října 1989 se tato stanice stala přestupní stanicí s linkou Island, ale na rozdíl od toho v Admirality neexistuje multiplatformní uspořádání vyžadující, aby cestující používali dva eskalátory a dlouhý přechod mezi nimi, aby přestupovali mezi linkami. V reakci na výsledné dopravní zácpy vláda doporučila Práce na uvolnění přetížení v lomu projektu a rozhodl se rozšířit Stanice North Point zahrnout druhou výměnu s linkou Kwun Tong, se stavbou zahájenou v červenci 1998.
Výměna North Point byla zahájena dne 27. září 2001 a ukázala se jako mnohem efektivnější metoda výměny, protože nová stanice představovala výměnu mezi platformami, čímž se zkrátila doba nutná k výměně z pěti minut na Stanice Quarry Bay na méně než jednu minutu. Dne 4. srpna 2002 se obě tyto stanice staly přestupními stanicemi s novými Tseung Kwan O line který převzal úsek přechodu přístavu z linie Kwun Tong.
V roce 2002 MTRC oznámila, že použije 300 milionů HK $ na vybudování linek na západním a jižním ostrově, pokud vláda poskytne dotace na tento projekt. V květnu 2002 první návrh MTRC podrobně popsal západní prodloužení stávající ostrovní linie směrem na Kennedy Town. Plán byl však náhle zastaven kvůli rekultivace půdy překážky na západním pobřeží ostrova Ostrov Hong Kong a enormní náklady a nejistota týkající se dotací hongkonské vlády na projekt. Současný plán nových linek do Southern District vyžadovalo by části západního rozšíření, aby bylo možné jej dokončit. Výsledkem bylo, že společnost MTR Corporation prováděla rozsáhlé průzkumy i veřejná fóra, aby shromáždila názory a návrhy týkající se sladění rozšíření a umístění Sai Ying Pun, Shek Tong Tsui a stanice Kennedy Town pro Linka West Island.
Stavba byla zahájena na západním prodloužení Islandské linky do Kennedy Town v roce 2009 a 28. prosince 2014 se rozšíření otevřelo osobní dopravě a poprvé poskytlo přímé těžké železniční spojení do západní čtvrti ostrova Hong Kong. Nové mezistanice v Sai Ying Pun a University of Hong Kong také se otevřelo jako součást rozšíření; stavba však odložila otevření stanice Sai Ying Pun do 29. března 2015.
Popis trasy
Islandská linie se podobá liniím na hluboké úrovni Londýnské metro, protože většina trasy a stanic podél trati je hluboko v podzemí a sestává z válcovitý tunely. To je důsledek nedostatku dostupných pozemků, protože stavební plány na trati vyžadovaly, aby byla postavena pod hlavními silnicemi.
Pouze segment linie východně od Shau Kei Wan má prostor pro rozšíření tratě, a tak se linie vynoří na povrch v Heng Fa Chuen a poté na a viadukt, který vede podél silnice Shing Tai Road a který přechází Park Chai Wan a východní koridor ostrova nad zemí, až do Chai Wan.
Trasu původního podzemního úseku trati obsluhují také místní tramvaje na úrovni povrchu ( Linka West Island rozšíření sleduje své vlastní směrování). To vyvolalo obavy, že tramvajový systém by mohl být zrušen, když měla být postavena trať MTR, ale rozhodnutí zachránit tramvajovou linku bylo učiněno v roce 1980; a slouží jako záloha v případě poruchy služby.
Vzhledem k hloubce trati má většina stanic metra na této trati zakřivené stěny na nástupištích, které jsou kvůli válcovým tunelům trasy pouze s větší průměr. Ze stanic metra, které tuto funkci nemají, Stanice Tai Koo je sama o sobě velkou trubicí, která obsahuje halu i plošinu, Stanice Sai Ying Pun a Stanice HKU sestává ze staničních boxů, které jsou samy o sobě také trubkovité, i když plošší, zatímco Shau Kei Wan, Admiralita, Centrální a Kennedy Town stanice jsou stavěny metodou cut-and-cover.
Protože většina stanic byla postavena pod silnicemi, je většina platforem zakřivená, což má za následek velké mezery na platformě. Několik stanic, kde jsou nástupiště jinak relativně rovné, jsou také stanice na trati West Island Severní bod, Quarry Bay, Tai Koo, Heng Fa Chuen a Chai Wan.
Všechny stanice stanice Island kromě Heng Fa Chuen a Chai Wan mají napsané názvy čínských stanic Čínská kaligrafie jako součást livreje stanic. Architekt v důchodu, který se podílel na konstrukci linky Island, vysvětlil, že kaligrafie je psána velkými písmeny, aby zmírnila psychologický efekt způsobený úzkými platformami a zakřivením stěn, kromě toho, aby cestujícím připomněla, co je to za zastávku.[5] To vysvětluje, proč stanice Heng Fa Chuen a Chai Wan nemají kaligrafii tvořící součást jeho livreje, protože jsou postaveny spíše nad zemí než v podzemí. Tato funkce je sdílena také mezi některými novějšími stanicemi MTR, jako jsou stanice na lince Tseung Kwan O a Stanice Lam Tin na lince Kwun Tong.
Kvůli geografickým problémům také platformy Wan Chai, Causeway Bay, Tin Hau a Sai Wan Ho jsou umístěny na dvou různých úrovních. To také odděluje platformu a halu na dvě části, takže na těchto stanicích jsou nějaké průchody a dlouhé eskalátory, které propojují platformu a halu.
Admirality stanice, Ostrovní linie platforma
Blíží se vlak Stanice Heng Fa Chuen
Vlak čekající na odjezd Stanice Chai Wan, konec ostrovní linie
Slavnostní zahajovací ceremoniál linky MTR Island se konal v Stanice Tai Koo dne 31. května 1985 Sir Edward Youde, pak guvernér Hongkongu
Stanice
Následuje seznam stanic na lince Island.
Livrej a jméno | Okres | Připojení | Datum otevření | |
---|---|---|---|---|
Ostrovní linie | ||||
Kennedy Town | Střední a západní | 28. prosince 2014 | ||
HKU | ||||
Sai Ying Pun | 29. března 2015 | |||
Sheung Wan | 23. května 1986 | |||
Centrální dříve Pedder | Linka Tsuen Wan Hongkongská stanice pro Tung Chung linka a Airport Express | 12. února 1980[A] | ||
Admiralita | Linka Tsuen Wan, Linka Jižního ostrova | |||
Wan Chai | Wan Chai | 31. května 1985 | ||
Causeway Bay | ||||
Tin Hau | ||||
Pevnost Hill | Východní | |||
Severní bod | Tseung Kwan O line | |||
Quarry Bay | ||||
Tai Koo | ||||
Sai Wan Ho | ||||
Shau Kei Wan | ||||
Heng Fa Chuen | ||||
Chai Wan |
Poznámky
- ^ Původně otevřen jako součást Linka Kwun Tong.
Budoucí vývoj
Návrh navrhuje prodloužení ostrovní linie na východ, aby byla ukončena novou Stanice Siu Sai Wan.[6] Šance na prodloužení linky je však nízká.
Viz také
Reference
- ^ „Záštitu nad těžkou železniční sítí MTR v pracovní dny od 1. do 27. září a 28. září do 25. října 2014“ (PDF). Legislativní rada. 29. října 2014. Citováno 15. dubna 2015.
- ^ A b "Island Line". Oddělení dálnic Vláda zvláštní administrativní oblasti Hongkongu. 14.dubna 2015. Citováno 25. května 2015.
- ^ Vlečka v Tai Koo vedla až k mořskému pobřeží, aby se usnadnilo najíždění kolejových vozidel, a aby se připojila k dočasnému depu použitému před otevřením skladu v Chai Wan. Většina kolejí byla odstraněna a tunel byl vyplněn pro stavbu Lei King Wan.
- ^ Choi, Barry (24 prosince 1980). "Island Line dostane zelenou". South China Morning Post.
- ^ „地鐵 書法家 寫出 人生 安慰獎. 港島 線 各 站 大字 陪伴 港人 20 年 (rozsvícený Cena útěchy za život kaligrafovi MTR. Ostrovní kaligrafie žije s Hongkongerem 20 let.)". Ming Pao. 23. října 2006.
- ^ „Stage 2 Public Engagement Consultation Digest“ (PDF).[mrtvý odkaz ]