Tseung Kwan O line - Tseung Kwan O line
Tseung Kwan O line 將軍澳 綫 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přehled | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Okresy sloužil: Východní, Kwun Tong, Sai Kung | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Severní bod Po Lam / LOHAS Park | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stanice | 8 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Typ | Rychlý tranzit | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Systém | MTR | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skladiště | Tseung Kwan O | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kolejová vozidla | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počet cestujících | 333 300 denního průměru (pracovní dny, září 2014)[1] | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otevřeno | 4. srpna 2002 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 12,3 km (7,6 mil) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1432 mm (4 stopy8 3⁄8 v) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Elektrizace | 1.5 kV DC | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Tseung Kwan O line | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tradiční čínština | 將軍澳 綫 | ||||||||||||
|
The Tseung Kwan O line je jednou z jedenácti linií MTR systém v Hongkong, označeno fialovou barvou. V současné době je dlouhá 12,3 kilometru (7,6 mil) a cesta po celé trati trvá 15 minut.
Linka běží od Severní bod na Ostrov Hong Kong do nové Město z Tseung Kwan O. Rozvětvuje se na východ od Stanice Tseung Kwan O do dvou větví, jedné na sever do Po Lam a jeden na jih do LOHAS Park. Tseung Kwan O Depot v LOHAS Park odpovídá za údržbu kolejových vozidel linky.
Během ranní špičky používá linka Tseung Kwan O 15 vlaků k udržení frekvence 2,5 minut mezi Tseung Kwan O a North Point.
Mapa trasy

Popisy trasy
Linka Tseung Kwan O je první linkou MTR bez stop viadukty. Byla to jediná trať se stopami zcela v tunelech až do dokončení LOHAS Park stanice, poblíž které jsou dva krátké úseky, které nejsou v tunelech. Stanice Yau Tong, Po Lam a LOHAS Park jsou na úrovni země, ale jsou zcela stíněné, aby se minimalizoval hluk okolní zástavby. Zbytek linky má své koleje umístěné v podzemí.
Západní konec linky je Severní bod, poskytující meziplatformová výměna společně se sousední stanicí Quarry Bay. Na východ od Quarry Bay linka prochází pod Victoria Harbour na Stanice Yau Tong, stanice sloužící stejnojmenná čtvrť East Kowloon pomocí železničního tunelu Crossing Eastern Harbour. Z Yau Tong linka prochází přes Black Hill tunely vstoupit Tseung Kwan O Nové Město na Tiu Keng Leng.
V novém městě Tseung Kwan O se linie rozděluje na dvě větve východně od Stanice Tseung Kwan O. Jedna větev dosáhne Hang Hau a Po Lam stanice v severní části nového města, zatímco jižní větev spojuje Stanice LOHAS Park v oblasti 86. LOHAS Park je velká rezidenční výstavba postavená nad Tseung Kwan O Depot, kde jsou udržovány vlaky na trati.
Provoz vlaků
Provoz linky je poměrně složitý z důvodu rozdělení na dvě větve v Tseung Kwan O.
Většina vlaků na trati jezdí z Po Lam do North Point a naopak. Prostřednictvím služby mezi LOHAS Park a North Point je poskytována pouze během dopravní špička; v obdobích mimo špičku je LOHAS Park obsluhován pouze „kyvadlovými vlaky“, které končí v Tiu Keng Leng, pracující v 12minutových intervalech. Cestující, kteří cestují do a z parku LOHAS mimo špičku, jsou povinni přestoupit v Tiu Keng Leng nebo Tseung Kwan O aby mohli pokračovat v cestě.
Trasy vlaků jsou následující:
- Špička: Jeden přímý vlak do / z parku LOHAS po dvou vlacích do / z Po Lam
- Vlaky North Point - Po Lam: každé 2,5 nebo 4 minuty
- Vlaky North Point - LOHAS Park: každých 7–8 minut
- kombinovaný postup mezi North Point a Tseung Kwan O je 2,5 minuty.
- Mimo špičku:
- Po-Pá, So (10: 00-20: 00) a Ne (09: 00-20: 00)
- Vlaky North Point - Po Lam: každé 4 minuty
- Kyvadlové vlaky Tiu Keng Leng - LOHAS Park: každých 12 minut
- Ne prostřednictvím služby z parku LOHAS do North Pointu, naopak
- Každý den mezi 20:00 a 00:00
- Vlaky North Point - Po Lam: každých 5 minut
- Kyvadlové vlaky Tiu Keng Leng - LOHAS Park: každých 12 minut
- Ne prostřednictvím služby z parku LOHAS do North Pointu, naopak
- Každý den po 00:00
- Vlaky North Point - Po Lam: každých 6 minut
- Vlaky Po Lam do North Point: každých 8–9 minut
- Kyvadlové vlaky Tiu Keng Leng - LOHAS Park: každých 12 minut
- Po-Pá, So (10: 00-20: 00) a Ne (09: 00-20: 00)
Dějiny
Linka Tseung Kwan O byla naplánována do nového města Tseung Kwan O a byla poprvé navržena v roce 1981 jako součást Studie dopravy z Junk Bay do nového města.[2] Zpráva navrhla čtyři chodby, z nichž všechny požadovaly Linka Kwun Tong rozšířit na Stanice Lam Tin a umístil konec linie Tseung Kwan O do blízkosti Tsui Ping Estate.[3] Náklady na stavbu byly odhadnuty na 3 miliardy HK $.[4] Stavba linky Tseung Kwan O byla schválena Hongkongská vláda v roce 1985 a podle plánu z roku 1985 odbočka 7 km (4,3 mil) ze stanice Lam Tin do Stanice Tseung Kwan O, skládající se z 5 nebo 6 stanic, měla být postavena počátkem roku 1992 a otevřena do konce roku 1996.[5] Tento plán byl zrušen MTR Corporation v srpnu 1990.[6]
MTR znovu navrhla linku v roce 1993 a plán byl schválen Hongkongská výkonná rada dne 20. října 1998. Stavba byla zahájena 24. dubna 1999 a linka byla otevřena 18. srpna 2002 za cenu 18 miliard HK $.[7] Nová řada převzala segment cross-harbour prostřednictvím Východní přístavní tunel na Severní bod stanice, z Linka Kwun Tong. Linka Kwun Tong byla rozšířena na Yau Tong a Tiu Keng Leng stanice k výměně s novou linkou.
![]() Přeladění Linka Kwun Tong po inauguraci linky Tseung Kwan O |
Vlaky
Linku obsluhuje K-Stock a M-vlaky. Vlaky K-Stock byly vyrobeny konsorciem Hyundai Rotem a Mitsubishi Corporation Očekávalo se, že budou tišší a že budou využívat energii generovanou zpomalením.
Přestože byly vlaky K-Stock na míru šité na míru, od spuštění do dubna 2010 skutečně jezdily na trati Kwun Tong a místo toho na této trati jezdily původní vlaky M-Trains. Vlaky K-Stock byly nakonec na tuto linku převedeny v dubnu 2010.
Stanice
Následuje seznam stanic na trati Tseung Kwan O.
Livrej a jméno | Okres | Připojení | Datum otevření | |
---|---|---|---|---|
Tseung Kwan O line | ||||
Severní bod | Východní | Ostrovní linie | 27. září 2001[A] | |
Quarry Bay | 6. srpna 1989[A] | |||
Yau Tong | Kwun Tong | Linka Kwun Tong | 4. srpna 2002 | |
Tiu Keng Leng | Sai Kung | 18. srpna 2002 | ||
Tseung Kwan O | ||||
Hang Hau | ||||
Po Lam | ||||
Ostružit řádek po Stanice Tseung Kwan O | ||||
LOHAS Park | Sai Kung | 26. července 2009 |
Poznámky
- ^ A b Původně otevřen jako součást Linka Kwun Tong.
Budoucí vývoj
Linka Tseung Kwan O bude pravděpodobně prodloužena na Stanice Tamar a výměna s prodlouženou Tung Chung linka tam. Vyplývá to z „výměnného schématu“ navrženého pro EU Čára severního ostrova, který by také viděl linku obsluhovat stanice na Causeway Bay North a Výstaviště, z nichž druhý by poskytoval spojení s Sha Tin do Central Link rozšíření budoucnosti Severojižní koridor. Zahájení výstavby se neočekává dříve než v roce 2021.
Podle dřívějšího návrhu, nazývaného „swapové schéma“, by linka převzala část ostrovní linie z Tin Hau na Kennedy Town; přičemž zbývající část na východ od Tin Hau byla převedena na linku Tung Chung. To bylo zamítnuto, protože stávající ostrovní linka by byla přerušena a vyžadovala výměnu.
Viz také
Reference
- ^ „Záštitu nad těžkou železniční sítí MTR v pracovní dny od 1. do 27. září a 28. září do 25. října 2014“ (PDF). Legislativní rada. 29. října 2014. Citováno 15. dubna 2015.
- ^ Study Junk Bay New Town Transport Study · ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA - ALTERNATIVNÍ UPRAVENÍ》
- ^ Study Junk Bay New Town Transport Study · MOŽNÉ HROMADNÉ DOPRAVNÍ DOPRAVNÍ TRASY》
- ^ „支線 全 長約 七 公里 將 有 五 至 六個 車站 經 藍田 調 景 嶺 填海 區 直達 將軍澳 近 三十 三萬 人口 保證 乘客 量 足夠“. Stránka 5 z Ta Kung Pao. 25. prosince 1987.(v čínštině)
- ^ „李敦 接受 記者 訪問 表示 地鐵 建 將軍澳 支線 財政 安排 正待 批准 如 獲 港府 批准 將於 九二年 動工“. Stránka 5 z Ta Kung Pao. 25. prosince 1987.(v čínštině)
- ^ "地鐵 已 明確 表態 不 興建 將軍澳 支線". Stránka 1 z Wah Kiu Yat Po (華僑 日報). 27. srpna 1990.(v čínštině)
- ^ „地鐵 支線 通車 市民「 趁 熱鬧 」爭 搭 頭 班車 千人 大 混亂“. Apple Daily. 19. srpna 2002.(v čínštině)