Protoindoevropské číslice - Proto-Indo-European numerals

The číslice a odvozená čísla Protoindoevropský jazyk (PIE) byly rekonstruovány moderními lingvisty na základě podobností nalezených ve všech Indoevropské jazyky. Následující článek uvádí a diskutuje o jejich předpokládaných formách.

Kardinální čísla

The základní čísla jsou rekonstruovány následovně:

ČísloRekonstrukce (Sihler)[1]Rekonstrukce (Beekes)[2]
jeden* Hoi-no - / * Hoi-wo - / * Hoi-k (ʷ) o-; * sem-* Hoi (H) nos; sem- / sm̥-
dva* d (u) wo* du̯oh₁
tři* trei (plná známka) / * tri- (nultý ročník)* trei̯es
čtyři* kʷetwor- (o-třída) / * kʷetur- (nultý ročník)
(viz také kʷetwóres pravidlo )		* kʷétu̯ōr
Pět* penkʷe* penkʷe
šest* s (w) eḱs; původně možná * my* (s) u̯éks
sedm* septm̥* séptm̥
osm* oḱtō, * oḱtou nebo * h₃eḱtō, * h₃eḱtou* h₃eḱteh₃
devět* (h₁) novinkḁ* (h₁) néun
deset* deḱm̥ (t)* déḱm̥t
dvacet* wīḱm̥t-; původně možná * widḱomt-* du̯idḱm̥ti
třicet* trīḱomt-; původně možná * tridḱomt-* trih₂dḱomth₂
čtyřicet* kʷetwr̥̄ḱomt-; původně možná * kʷetwr̥dḱomt-* kʷeturdḱomth₂
padesáti* penkʷēḱomt-; původně možná * penkʷedḱomt-* penʷʷedḱomth₂
šedesát* s (w) eḱsḱomt-; původně možná * weḱsdḱomt-* u̯eksdḱomth₂
sedmdesát* septm̥̄ḱomt-; původně možná * septm̥dḱomt-* septm̥dḱomth₂
osmdesát* oḱtō (u) ḱomt-; původně možná * h₃eḱto (u) dḱomt-* h₃eḱth₃dḱomth₂
devadesát* (h₁) newn̥̄ḱomt-; původně možná * novinkḁdḱomt-* h₁neundḱomth₂
sto* ḱm̥tom; původně možná * dḱm̥tom* dḱm̥tóm
tisíc* ǵʰeslo-; * tusdḱomti (původně „obrovské číslo“)[Citace je zapotřebí ])* ǵʰesl-

Ostatní rekonstrukce se typicky liší jen nepatrně od Beekes a Sihler. Rekonstrukce z devatenáctého století (autor Brugmann ) pro tisíc je * tūsḱmtiə.[3][4] Viz také Fortson 2004.[5]

Elementy *-dḱomt- (v číslicích "dvacet" až "devadesát") a *dḱm̥t- (ve „stovce“) jsou rekonstruovány za předpokladu, že tyto číslice jsou deriváty * deḱm̥ (t) "deset".

Lehmann[6] je přesvědčen, že čísla větší než deset byla vytvořena samostatně v dialektových skupinách a podobně *ḱm̥tóm původně znamenalo spíše „velké číslo“ než konkrétně „sto“.

Pohlaví číslic

Čísla tři a čtyři měl ženské přípony s příponou *-s (o) r-, rekonstruovaný jako *t (r) i-sr- a *kʷetwr̥-sr-, resp.[5]

Číslice jako předpony

Speciální tvary číslic byly použity jako předpony, obvykle k vytvoření bahuvrihis (jako pět prstů v angličtině):

ČísloPředpona (Fortson)[7]
jeden- (společně, stejný)* sm̥-
dva-* dwi-
tři-* tri-
čtyři* kʷ (e) tru- nebo * kʷetwr̥-

Řadové číslovky

The řadové číslovky je obtížné rekonstruovat kvůli jejich rozmanitosti v dceřiné jazyky. Následující rekonstrukce jsou předběžné:[8]

  • "za prvé" je vytvořen s *pr̥h₃- (vztahující se k některým příslovcům s významem "dopředu, dopředu, dopředu" a k částice *pró „dále“, tedy původně znamená „nejpřednější“ nebo podobné) plus různé přípony jako *-mo-, *-wo- (srov. lat primus, Ruština zaproti-).
  • "druhý": Dceřiné jazyky používají širokou škálu výrazů, často nesouvisejících se slovem pro „dva“ (včetně latiny a angličtiny), takže nelze rekonstruovat žádný formulář PIE. Řada jazyků používá formulář odvozený z * h₂enteros což znamená „druhý [ze dvou]“ (srov. OCS vĭtorŭ, Litevský añtras, Starý islandský annarr)
  • "Třetí" na "šestý" byly vytvořeny z kardinálů plus přípona *-na)-: *tr̥-t (ó) - / *tri-t (ó) - „třetí“ atd.
  • "sedmý" na "desátý" vznikly přidáním tematické samohlásky *-Ó- kardinálovi: *oḱtow-ó- „osmý“ atd.

Kardinálové končící na slabičné nosní (sedm, devět, deset) vložili druhý nosní před tematickou samohláskou, což mělo za následek přípony *-mó- a *-Ne-. Tyto a přípona *-na)- rozšířil do sousedních řadových řádů, vidět například v Vedic aṣṭamá- „osmý“ a Litevský deviñtas "devátý".

Reflexy

Reflexy, nebo potomci rekonstruovaných forem PIE ve svých dceřiných jazycích, zahrnují následující.

Odrazy hlavních čísel

ČísloRekonstrukce (Sihler)Reflexy[5][9]
jeden* Hoi-no-[10]Alb. njã> një (nářeční nji; njo), Lit. vídeň, Latv. viens, Galie. oinos, Gm. ein / eins, Eng. Ano Ne, Gk. oios, Av. aēuua, Ir. óin / aon, Kašmír ach, Lat. unus, Kamviri ev, Osc. uinus, OCS edinŭ, NA einn, OPruss. aīns, Oset. iu / ieu, Pers. aiva- / yek, Pol. jeden, Římský. unu, Russ. odin, Ved. aika, Umbr. ne, Goth. ains, velština un
* sem-Paže. mi / mek / meg, Alb. gjithë, Lit. sa, sav-as, Eng. součet / některé, Gm. saman / zusammen, Gk. εἷς heis, Hitt. san, Av. hakeret, Ir. samail / samhail, Lat. semel, Lyc. sñta, Kamviri s ~ Pers. hama / hamin, Russ. odin, yedin, perviy Ved. sakŕ̥t, Toch. sas / ṣe, velština hafal, NA sami, Goth. sama, kurdština yek, ek, hev- jako předpona.
dva* du (w) o-[11]Hitt. dā-, Luv. tuwi-, Lyc. tuwa, Ved. dvā (u), Av. duua, Pers. duva / do, Oset. dyuuæ / duuæ, Kašmír zū ', Kamviri dü, Gk. δύω dúō, Lat. duo, Osc. dus, Umbr. tuf, NA tveir, Goth. twai, Eng. twā / dva, Gm. zwêne / zwei, Galie. vo, Ir. dá / do, velština dau, Paže. erkow / yerku / yergu, Toch. wu / wi, OPruss. dwāi, Latv. divi, Lit. dù, OCS dŭva, Pol. dwa, Russ. dva, Alb. dy; di / dy; dў, kurdština du.
tři* trei[12]Hitt. teriyaš (gen. pl.), Lyc. trei, Ved. tráyas, Av. θrāiiō, Pers. çi / se, Oset. ærtæ / ærtæ, Kašmír tre, Kamviri tre, Gk. τρεῖς treĩs, Lat. trēs, Osc. trís, Umbr. drobec, NA þrír, Goth. þreis, Eng. þrēo / tři, Gm. drī / drei, Galie. treis, Ir. treí / trí, velština tri, Paže. erek῾ / yerek῾ / yerek῾, Toch. tre / trai, OPruss. tri, Latv. trīs, Lit. trỹs, OCS trije, Pol. trzy, Russ. tri, Alb. tre / tre. se` (thr> s).
čtyři* kʷetwor-[13]Lyc. Teteri, Ved. catvāras, Av. caθuuārō, Pers. / čahār, Osset. cyppar / cuppar, Kašmír tsor, Kamviri što, Gk. téttares, Lat. čtenář, Osc. petora, Umbr. Petor, NA fjórir, Goth. fidwor, Eng. fēower / čtyři, Gm. feor / vier, Galie. Petor, Ir. cethir / ceathair, velština pedwar, Paže. čork῾ / čors / čors, Toch. śtwar / śtwer, OPruss. keturjāi, Latv. četri, Lit. keturi, OCS četyre, Pol. cztery, Russ. četyre, Alb. katër; katrë / katër, kurdština char, chwar.
Pět* pénkʷe[14]Luv. panta, Ved. pañca, Av. panca, Pers. panča / panj, Oset. fondz / fondz, Kašmír pā. ~ tsh Kamviri puč, Gk. πέντε pénte, Lat. quīnque, Osc. pompé, Umbr. pumpe, NA Fimm, Goth. fimf, Eng. fīf / pět, Gm. fimf / fünf, Galie. pempe, Ir. Cóic / Cúig, velština čerpadlo, Paže. hing / hing / hink, Toch. päñ / piś, OPruss. pēnkjāi, Latv. pieci, Lit. penki, OCS pętĭ, Pol. pięć, Russ. pjat ', Alb. pesë / pes (ë); pês, kurdština penc.
šest* s (w) eḱs[15]Ved. ṣáṣ, Av. xšuuaš, Pers. / šeš, Oset. æxsæz / æxsæz, Kašmír śe, Kamviri ṣu, Gk. ἕξ heks, Lat. sex, Osc. sehs, Umbr. sehs, NA sex, Goth. saíhs, Eng. siex / šest, Gm. sëhs / sechs, Galie. suex, Ir. sé / sé, velština chwech, Paže. vec῾ / vec῾ / vec῾, Toch. ṣäk / ṣkas, OPruss. usjai, Latv. seši, Lit. šešì, OCS šestĭ, Pol. sześć, Russ. šest ', Alb. gjashtë / gjasht (ë); xhasht, kurdština shesh.
sedm* septm̥[16]Hitt. šipta-, Ved. saptá, Av. hapta, Pers. hafta / haft, Osset. avd / avd, Kašmír sath, Kamviri sut, Gk. ἑπτά heptá, Lat. septem, Osc. seften, NA sjau, Goth. sibun, Eng. seofon / sedm, Gm. sibun / sieben, Galie. sextán, Ir. secht / seacht, velština Saith, Paže. ewt῾n / yot῾ / yot῾ě, Toch. ṣpät / ṣukt, OPruss. septīnjai, Lit. septynì, Latv. septiņi, OCS sedmĭ, Pol. siedem, Russ. sem ', Alb. shtatë / shtat (ë), kurdština tíha.
osm* h₃eḱtō[17]Lyc. aitãta-, Ved. aṣṭā (u), Av. ašta, Pers. ašta / hašt, Osset. ast / ast, Kašmír ā.ṭh, Kamviri uṣṭ, Gk. ὄκτω oktō, Lat. okto, Osc. uhto, NA átta, Goth. ahtau, Eng. eahta / osm, Gm. ahto / acht, Galie. oxtū, Ir. ocht / ocht, velština wyth, Paže. o῾ / ut῾ě, Toch. okät / okt, OPruss. astōnjai, Latv. astoņi, Lit. aštuonì, OCS osmĭ, Pol. osiem, Russ. vosem ', Alb. tëte / tet (ë), kurdština hesht.
devět* (h₁) novinkḁ[18]Lyc. ñuñtãta-, Ved. nava, Av. nauua, Pers. nava / noh, Kašmír nav, Kamviri nu, Gk. ἐννέ (ϝ) α enné (w) a, Lat. novem, Osc. nuven, Umbr. nuvim, NA níu, Goth. niun, Eng. nigon / devět, Gm. niun / neun, Galie. navan, Ir. nói / naoi, velština ne, Paže. hostinec / hostinec / inně, TochA. ñu, OPruss. newīnjai, Latv. deviņi, Lit. devynì, OCS devętĭ, Pol. dziewięć, Russ. devjat ', Alb. nëntë; nëndë / nând (ë); non (t), kurdština neh, ne.
deset* deḱm̥ (t)[19]Ved. dáśa, Av. dasa, Pers. daθa / dah, Oset. dæs / dæs, Kašmír da.h, Kamviri duc, Gk. δέκα déka, Lat. rozhodnout, Osc. deken, Umbr. uvažovat, NA tíu, Goth. taíhun, Eng. deset / deset, Gm. zëhen / zehn, Galie. decam, Ir. deich / deich, velština deg, Paže. tasn / tas / dasě, Toch. śäk / śak, OPruss. desīmtan, Latv. opovrhovat, Lit. dẽšimt, OCS desętĭ, Pol. dziesięć, Russ. desjat ', Alb. dhjetë / dhet (ë), kurdština deh, de.
dvacet* wīḱm̥t-Ved. viṁśatí-, Av. vīsaiti, Pers. /nejlepší, Kašmír vuh, Kamviri vici, Doric ϝίκατι wíkati, Lat. vīgintī, Galie. vocontio, Ir. fiche / fiche, M. Welsh ugein (t), Paže. k῾san / k῾san / k῾san, Toch. wiki / ikäṃ, Lit. dvi-de-šimt, Alb. njëzet / njizet, kurdština bist.
třicet* trīḱomt-Skr. triṅśat, Gk. τριάκοντα triákonta, Lat. trīgintā, Ir. / tríocha, Lit. tris-de-šimt[Citace je zapotřebí ], kurdština sih, si.
čtyřicet* kʷetwr̥̄ḱomt-Skr. catvāriṅśat, Gk. τεσσεράκοντα tessarákonta, Lat. quadrāgintā, Lit. keturias-de-šimt[Citace je zapotřebí ], kurdština chil.
padesáti* penkʷēḱomt-Skr. pañcāśat, Gk. πεντήκοντα pentêkonta, Lat. quinquāgintā, Ir. / caoga, Lit. penkias-de-šimt[Citace je zapotřebí ], kurdština pe`nci, penca.
šedesát* s (w) eḱsḱomt-Skr. ṣaṣṭih, Gk. ἐξήκοντα exêkonta, Lat. sexāgintā, Ir. / mořské pobřeží, Lit. šešias-de-šimt, Russ. šest'desjat[Citace je zapotřebí ], kurdština prsa.
sedmdesát* septm̥̄ḱomt-Skr. saptatih, Gk. heptákonta, Lat. septuaginta, Ir. / seachtó, Lit. septynias-de-šimt, Russ. sem'desjat[Citace je zapotřebí ], kurdština hefte`, hefta.
osmdesát* h₃eḱtō (u) tomt-Skr. aśītih, Gk. ὀγδοήκοντα ogdοêkonta, Lat. octāgintā, Ir. / ochtó, Lit. aštuonias-de-šimt, Russ. vosem'desjat[Citace je zapotřebí ], kurdština heshte`, heshta.
devadesát* (h₁) newn̥̄ḱomt-Skr. navatih, Gk. ἐνενήκοντα enenêkonta, Lat. nonāgintā, Ir. / nócha, Lit. devynias-de-šimt, Russ. devjanosto[Citace je zapotřebí ], kurdština ne, newete.
sto* ḱm̥tom[20]Ved. śatám, Av. satəm, Pers. /smutný, Oset. sædæ, Kašmír śath, Gk. ἑκατόν hekatón, Lat. centum, NA hundrað, Goth. pes, Eng. set / sto, Gm. lov / lov, Galie. cantam, Ir. cét / céad, velština převýšení, Toch. känt / kante, Latv. simts, Lit. šim̃tas, OCS také, Pol. sto, Russ. sto / sotnja, kurdština sed.
tisíc* (sm̥-) ǵʰéslo-Skr. sahasram, Av. Hazarəm, Pers. / Hazar, Gk. khilioi, Lat. míle, kurdština hezar.
* tusdḱomtiNA þúsund, Goth. þusundi, Eng. þusend / tisíc, Gm. þūsunt / tausend, TochA. tmāṃ, TochB. tmāne / tumane, Lit. tūkst-ant-is, stūks-ant-is, Latv. tūkstots, OCS tysǫšti, Pol. tysiąc, Russ. tys'ača
* wel-tyo-[21]Toch. wälts / yaltse; OCS velьjь / velikъ

V následujících jazycích znamenají reflexy oddělené lomítky:

Reflexe ženských čísel

ČísloRekonstrukceReflexy[5]
tři* t (r) i-sr-Ved. tisrás, Av. tišró, Galie. tidres, Ir. teoir /?
čtyři* kʷetwr̥-sr-Ved. cátasras, Av. Catatro, Lit. keturios, Ir. cetheoir /?

Reflexe číselných předpon

ČísloRekonstrukceReflexy (s příklady)[7][22]
jeden- (společně, stejný)* sm̥-Ved. sa-kŕ̥t "jednou", Gk. há-ploos "jednorázový, jednoduchý", Lat. sim-plex "jednorázový"
dva-* dwi-Ved. dvi-pád- "dvounohý", Gk. dí-pod- "dvounohý", Archaická lat. dui-dent "obětní zvíře se dvěma zuby", Lit. dvi-kojis "dvounohý"
tři-* tri-Ved. tri-pád- "tři nohy", Gk. trí-pod- "třípatrový (stůl)", Lat. tri-ped- "tři nohy", Lit. tri-kojis "tři nohy", Galie. tri-garanus "se třemi jeřáby", Alb. tri-dhjetë „třicet“ (tři deset)
čtyři* kʷ (e) tru-Ved. cátuṣ-pád- "čtyřnohý", Av. caθru-gaoša- "čtyřřadý", Gk. tetrá-pod- "čtyřnohý", Lat. quadru-ped- "čtyřnohý", Lit. ketur-kojis "čtyřnohý"

Odrazy řadových čísel

ČísloRekonstrukceReflexy
za prvé* pr̥h₃-wó-Ved. pūrviyá-, OCS prĭvŭ,[8] Pol. pierwszy, Russ. pervyj, Toch. parwät / parwe
* pr̥h₃-mó-Goth. fruma, Lit. piráti,[8] Latv. pirmais, Lat. prīmus, Osc. perum
jiné formyEng. první / první,[8]

Hitt. para, Lyc. pri, Av. pairi, vienet-as, paoiriia, Osset. fyccag, farast / farast, Kamviri pürük, Gk. Prots, Umbr. pert, NA fyrstr, Gm. furist / Fürst „princ, vládce“; fruo / früh "brzy", Ir. er / vzduch, velština ar, OPruss. parie, Alb. já parë

druhý* (d) wi-teró-Skr. dvitīya, Gk. deúteros, Russ. vtoroj[Citace je zapotřebí ]
Třetí* tri-t (y) ó-Ved. tr̥tīya-, Gk. trítos, Lat. tercius,[8]

Alb. i) tretë, Lit. trečias <* tretias, Russ. tretij[Citace je zapotřebí ]

Čtvrtý* kʷetwr̥-tó-Gk. tétartos, Eng. feorþa / čtvrtý, OCS četvirĭtŭ,[8]

Alb. i) katërt, Lat. kvartus, Lit. ketvirtas, Russ. chetv'ortyj[Citace je zapotřebí ]

pátý* penkʷ-tó-Av. puxδa-, Gk. pemptos,[8]

Lat. quintus, Alb. i) pestë, Lit. penktas, Russ. p'atyj[Citace je zapotřebí ]

šestý* sweḱs-tó-Gk. héktos, Lat. sextus,[8]

Alb. i) gjashtë, Lit. šeštas, Russ. šestoj[Citace je zapotřebí ]

sedmý* septm̥- (m / t) ó-Gk. hébdomos, Lat. septimus, OCS sedmŭ,[8]

Lit. septintas, sekmas, Russ. sed'moj[Citace je zapotřebí ]

osmý* h₃eḱtōw-ó-Gk. ógdo (w) os, Lat. octavus,[8]

Russ. vos'moj, Lit. aštuntas, ašmas[Citace je zapotřebí ]

devátý* (h₁) novinkḁ- (n / t) ó-Lat. nus,[8]

Gk. énatos, Russ. dev'atyj, Lit. devintas[Citace je zapotřebí ]

desátý* deḱm̥- (m / t) ó-Ved. daśamá-, Av. dasəma-, Lat. decimus,[8]

Gk. dékatos, Lit. dešimtas, Russ. desjatyj[Citace je zapotřebí ]

Viz také

Poznámky

  1. ^ Sihler (1995:402–24)
  2. ^ Beekes (1995:212–16)
  3. ^ Brugmann (1892:48)
  4. ^ Meillet:372)
  5. ^ A b C d Fortson (2004:131)
  6. ^ Lehmann (1993:252–255)
  7. ^ A b Fortson (2004:131–132)
  8. ^ A b C d E F G h i j k l Fortson (2004:132)
  9. ^ Gvozdanovic (1991)
  10. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropský„ jeden “a„ první ““. V: Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské univerzity, A 47. Brno: MU, 1999. s. 7-27. 47. ISBN  80-210-2098-9.
  11. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropský„ dva ““. V: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity. Brno: Masarykova universita, 1998. s. 5-25. A 46. ISBN  80-210-1796-1.
  12. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ trojka ““. V: Lingua Posnaniensis, Polsko: neznámý, 1998, roč. 40, č. 1, str. 33-45. ISSN  0079-4740.
  13. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ čtyřka “.“ V: Indogermanische Forschungen, Berlín: Walter de Gruyter, 1998, roč. 103, č. 1, str. 112-134. ISSN  0019-7262.
  14. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ pětka ““. V: Indogermanische Forschungen, Berlin-NY: Walter de Gruyter, 2000, roč. 105, č. 1, str. 102-120. ISSN  0019-7262.
  15. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ šestka ““. V: Sborník prací Filosofické fakulty brněnské univerzity. Brno: Masarykova universita, 2000. s. 5-18. 48. ISBN  80-210-2350-3.
  16. ^ Blažek, Václav. „Indoevropská‚ sedmička '“. V: Journal of Indo-European Studies, Monografická série 22 (1997): 9-29.
  17. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ osmička ““. V: Historische Sprachforschung. SRN: neznámé, 1998, roč. 111, č. 1, str. 209-224. ISSN  0935-3518.
  18. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ devět ““. V: Historische Sprachforschung. Göttingen: Vanderhoeck & Ruprecht, 1999. sv. 112, č. 2, str. 188-390. ISSN  0935-3518.
  19. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ desítka ““. V: Minulé hlasy byly rekonstruovány. O původu jazyků a jejich vztazích: Na počest Aharona Dolgopolského. Vyd. autor: Vitalij V. Shevoroshkin & Harald U. Sverdrup. Kodaň: Underskoven Publishers ApS, 2009. str. 113–123. ISBN  978-87-91947-33-9.
  20. ^ BLAŽEK, Václav. „Indoevropská„ stovka ““. V: Dějiny jazyka. Melbourne: Association for the History of Language, 1999, 5.2, č. 2, s. 71-82. ISSN  1441-5542.
  21. ^ Douglas Q. Adams, Slovník Tocharian B., 2. vydání, 2013, ISBN  9401209367 s.v. yaltse
  22. ^ Fortson (2004:120)

Reference