Protoindoevropské částice - Proto-Indo-European particles - Wikipedia
 | tento článek potřebuje další citace pro ověření. (Říjen 2008) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) |
The částice z Protoindoevropský jazyk (PIE) byly rekonstruovány moderními lingvisty na základě podobností nalezených ve všech Indoevropské jazyky.
Příslovce
Příslovce použitá jako přísady
Mnoho částic by mohlo být použito jako příslovce a postpozice. Je to podobné jako v moderních jazycích; porovnat angličtinu On je výše na půdě (příslovce) a Pták je výše dům (předložka). Postpozice se staly předložkami v dceřiných jazycích kromě Anatolian, germánský, Indo-íránský a Sabellic; latinský a řecký zachovat poziční pozůstatky.[1]
Reflexy, nebo potomci rekonstruovaných forem PIE ve svých dceřiných jazycích, zahrnují následující.
| Částice | Význam | Reflexy |
|---|---|---|
| * h₂epo / h₂po / apo | z | Ved. ápa "pryč, vpřed", Gk. apó, Lat. ab „from“, Alb. pa "bez", Eng. z, vypnuto,[2] Hitt. āppa, āppan „vzadu“ |
| * h₂ed | do, do, v | Lat. inzerát, Osc. adpúd, Umb. ař, Goth. v, NA v, Eng. æt / v, Gm. az / -, Ir. inzerovat / dělat, velština přidat-, v, Galie. inzerát, Phryg. Addaket, XMK addai[3] |
| * h₂eti | od, zpět, znovu | Lat. v, OCS OCS отъ Ir. aith-, velština ad- „re-“, Toch. A atas, Toch. B jedli "pryč", Gk. atar „nicméně“ |
| * h₂en / * h₂enh₃ / * h₂neh₃ | na, na | Av. Ana, Gk. ano, Lat. v (v některých případech), NA A, Goth. Ana, Eng. zapnuto, Gm. ? / an, Lit. mravenec[Citace je zapotřebí ] |
| * h₂enti | proti, na konci, před, před | Gk. proti, Lat. ante, Hitt. hantezzi „první“ |
| * h₂eu | pryč, pryč, moc, moc | Ved. ava, ' Lat. aut, autem, 'Lit. nuo, Eng. z, vypnuto[3] |
| * h₂n̥-bʰi / * h₂m̥-bʰi | kolem[4] (→ obojí) | Ved. abhi, Av. aiwito, aibi, Pers. abiy / ?, Gk. amphi, NA hm, Eng. bi / od; ymbi / umbe (zastaralé), Gm. umbi / um; ? / bei, Lat. ambi, ambo, Galie. Ambi, Ir. imb / um, velština dopoledne, Toch. āmpi / ?, Alb. mbi, Lit. Abu, OCS oba, Russ. ob "about", oba "both"[3] |
| * bʰeǵʰ | bez | OCS без, OPruss. bhe, Ved. bahi "od vnějšku"[3] |
| * de, * dělat | na | Gk. -de, Eng. na, Gm. zu, Lit. da-, OCS dělat, ZA tâ, velština já, Ir. dělat, Luw. anda, |
| * h₁eǵʰs | ven | Lat. ex, Gk. ἐκ (ek) / ἐξ (eks), Galie. ex-, Ir. prdel / jako; acht /; echtar, Russ. из (iz), Alb. jashtë, Oscan eh-, Umbrian ehe-, Lit. je, Ltv. iz, OPruss. je, velšský ech-[3] |
| * h₁eǵʰs-tos | mimo | Gk. ektos[3] |
| * h₁eǵʰs-tro- / * h₁eǵʰs-ter | další | Lat. další,[3] velština eithr „kromě, kromě“ |
| * hen | v | Gk. en, Lat. v, Eng. dovnitř / dovnitř, Gm. in / in, īn / ein-, Ir. já, velština yn, Paže. já, Alb. ne, OPruss. en, OCS vŭ (n) -,[2] Luw. anda, Carian nt_a, Goth. v, NA í, Ir. v / i, Lit. į, Ltv. iekšā[Citace je zapotřebí ] |
| * h₁en-ter | uvnitř, uvnitř | Ved. antár "mezi", Lat. inter "mezi, mezi", Gm. oddělovat / oddělovat „mezi, mezi“ (viz také * n̥dʰ-er níže), Ir. eter / idir "mezi", cornwallský ynter, Alb. ndër "mezi, v",[2] Pers. ændær "uvnitř", SCr. unutar „uvnitř“ |
| * h₁eti | mimo, nad (o množství), kromě toho | Lat. et, etiam, Gk. ἔτι, οὐκέτι, Ved. अति (ati), Av. aiti, OPruss. et-, at-, Eng. ed-, edgrow, Galie. eti, t-ic |
| * h₁opi / h₁epi | poblíž, v, při, od | Ved. ápi „od, dne“, Gk. epí "zapnuto", Lat. ob "zapnuto", Paže. ew "a",[2] |
| * h₁neu | bez | Khot. anau "bez" Osseta. aenae Gk. znovu |
| * km̥-th₂ / * km̥-ti | podle, spolu | Hitt. katta "s, dolů (+ Gen)", Galie. kanta "s", Gk. katá „dolů“[2][3] velština gan |
| * kom | s | Lat. cum, Ir. co / ?,[2] velština cyf-, Goth. ga- |
| * medʰi | uprostřed | Pers., miyan Av. madiiana, Khot. mayana-, Ved. madhyama Lat. medius OPruss. medián Goth. miduma "uprostřed" OCS meždu,[3] velština ywn |
| * n̥dʰ-eri | pod | Ved. adhás, Av. aδairi, Lat. infra, Eng. pod / pod, Paže. ,nd,[2] Pers. ? / zēr, NA und, Goth. undar, Gm. neomalený / unter, Paže. ĕndhup / ĕnthub[Citace je zapotřebí ] |
| * ni | dolů pod | Ved. ní, Eng. dolní, Paže. ni, OCS ni-zŭ[2] |
| * nu | Nyní | Hitt. nu, Luw. nanun, Ved. nū, Operátoři. nūra / ?, Pers. æknun / konun / ?, Gk. jeptiška, Lat. nunc, NA nū, Goth. nu, Eng. nū / nyní, Gm. nu / jeptiška, Toch. nuṃ / nano, Lit. jeptiška, Ltv. nu, OPruss. teinu, OCS нъінѣ (nyne), Alb. tani, Arb. naní[Citace je zapotřebí ] (ale podívejte se na seznam spojky níže) |
| * h₃ebʰi, h₃bʰi | směrem, do, v | OCS объ[3] |
| * pe | společně | Hitt. pe-[Citace je zapotřebí ] |
| * za (i) | kolem, skrz | Ved. pári "kolem, dopředu", Gk. perí "kolem", Lat. za „do“, OPruss. za, Alb. za,[2] Russ. pere- „skrz, přes“ |
| * per / * pero / * prō | před, dopředu, před, před | Hitt. pēran "před", prā "směrem", Ved. prā, Lat. za, pró, Eng. pro / vpřed, Gm. ? / vor, velština rhy, rhag, eh, Lit. za, pro[Citace je zapotřebí ], Alb. para, Pers. pær- / pæri- / par-, Russ. pered |
| * poz | po | Ved. pascat, Lat. pošta, Lit. paskui[5] |
| * r̥ / * rō / * rō-dʰi | pro (enclitic ), za účelem | Ved. r̥[Citace je zapotřebí ] OCS ради |
| * trh₂os | přes | Ved. tiras, Lat. trány, Eng. skrz, pane. dehet,[5] velština tra |
| * uper | výše | Ved. upári, Gk. hupér, Lat. s-uper, Eng. přes, Ir. pro / fara, velština gor-, gwar- Paže. (i) ver "nahoru",[2] Alb. sipër, Gm. über |
| * nahoru / * upo | pod, pod | Ved. úpa "až", Gk. hupó „níže“, Lat. sub, Ir. fo / faoi,[2] velština go-, gwa- Hitt. upzi, Av. upa, Pers. upa / ?, Umb. sub, Osc. sup, NA upp, Goth. Iup, Eng. upp / up, Gm. uf / auf, velština jít, Galie. voretus, Toch. ? / spe, Lit. po[Citace je zapotřebí ] |
Nepřeložené reflexy mají stejný význam jako slovo PIE.
V následujících jazycích znamenají dva reflexy oddělené lomítkem:
- Angličtina: Stará angličtina / Moderní angličtina
- Němec: Stará vysoká němčina / Nová vysoká němčina
- Irština: Starý irský / Moderní irština
- Peršan: Starý Peršan / Moderní perský
- Tocharian: Tocharian A / Tocharian B.
Negující předpony (soukromé)
Dva soukromí lze rekonstruovat, *ne a *mě, druhý použit pouze pro negativní příkazy. Privativní předpona *n̥- je pravděpodobné, že nultý ročník z *ne.
| Částice | Význam | Reflexy |
|---|---|---|
| * ne | negátor vět | Ved. ná, Lat. ne / ne-, Eng. ne / ne, Gm. ne / nein, Lit. ne, OCS ne,[6] Hitt. natta, Luw. ni-, Lyc. ni-, Lyd. ni-, Av. na, Pers. na / ?, Gk. ne-, Osc. ne, Umb. an-, NA ne, Goth. ni, Ir. ní / ní, velština ni, Paže. an-, Toch. an- / en-, Ltv. ne, OPruss. ne, Pol. ne, Russ. ne, net, Alb. nuk[Citace je zapotřebí ] |
| * n̥- | privátní předpona | Hitt. dopoledne-, Ved. a (n) -, Gk. a (n) -, Lat. v-, Alb. E-, Eng. ne-,[6] Gm. ne- |
| * mā | negátor příkazů | Ved. mā, Za ma-, Gk. mē (Doric mā)[6] Alb. mos |
Příslovce odvozená od adjektiv
Příslovce odvozená od adjektiv (jako angličtina směle, krásně) pravděpodobně nelze klasifikovat jako částice. V Proto-Indo-Evropan, to jsou prostě případové formy adjektiv, a proto lépe klasifikovány jako podstatná jména. Příkladem je *jáǵh₂ „velmi“, nominativ-akuzativ jednotného čísla.[7]
Spojení
Následující spojky lze rekonstruovat:[8]
| Částice | Význam | Reflexy |
|---|---|---|
| * kʷe | a, spojka slov nebo frází† | Hitt. -ku, Ved. ca, Av. ca, Gk. te, kai, Lat. -que, Celtib. kue, Za ke |
| *my | nebo, slovo nebo fráze disjunctor† | Ved. vā, Gk. -(my, Lat. -ve |
| * de | a, větný konektor | Gk. dé, Alb. dhe, Russ. da "a" |
| * nu | a, větný konektor | Hitt. nu, Ved. nú, Gk. nú, Toch. ? / nu, Ir. Ne-/?, OCS nŭ (ale viz příslovce výše) |
†Umístěno za spojeným slovem, jako v latině Senatus populus-que Romanus („Senát a lid Říma“), -que spojování senatus a populus.
Citoslovce
Existuje pouze jeden koláč citoslovce které lze bezpečně rekonstruovat; druhý je nejistý.
| Částice | Význam | Reflexy |
|---|---|---|
| * wai! | výraz běda nebo agónie | Hitt. uwai, Lat. vae, velština Gwae, Breton gwa, Eng. běda, NA. vei, Pers. vai, Kurd. wai, Ved. uvē, Gk. aī, aī aī (běda !, bohužel!), Lit. vajé, Ltv. ai, vai |
| *Ó! / * eh₃! (?) | Ach! | Gk. Ó, Lat. Ó, Eng. Ach!, Gm. Ach!, Russ. Ó!,[9] Pers. E! |
Poznámky
- ^ Fortson (2004:133–4)
- ^ A b C d E F G h i j k Fortson (2004:134)
- ^ A b C d E F G h i j k Blažek: Indoevropské předložky a příbuzná slova (2005)
- ^ Fortson (2004:239)
- ^ A b Beekes
- ^ A b C Fortson (2004:133)
- ^ Fortson (2004:132–3)
- ^ Fortson (2004:134–5)
- ^ Schenk (1998:[stránka potřebná ])
Reference
- Dunkel, George E (2014), Lexikon der indogermanischen Partikeln und PronominalstämmeCarl Winter Universitätsverlag, ISBN 978-3-8253-5926-3
- Fortson, Benjamin W., IV (2004), Indoevropský jazyk a kultura, Blackwell Publishing, ISBN 1-4051-0316-7