Ländches Railway - Ländches Railway
Ländches Railway | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Přehled | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nativní jméno | Ländchesbahn | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo řádku | 3501 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Národní prostředí | Hesse, Německo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Termini | Wiesbaden Hbf Niedernhausen (Taunus) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Servis | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslo trasy | 627 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Technický | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka řádku | 19,6 km (12,2 mil) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozchod | 1435 mm (4 stopy8 1⁄2 v) standardní rozchod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
The Ländches Railway (Ländchesbahn) je jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať mezi Wiesbaden a Niedernhausen, ve státě Německo Hesse. Linka dlouhá 19,6 kilometrů (12,2 mil) byla otevřena v roce 1879. Nyní je Deutsche Bahn cesta 627 a cesta 21 (RB 21) Rhein-Main-Verkehrsverbund.
Dějiny
The Hessian Ludwig železnice (Hessische Ludwigsbahn) otevřel Železnice Main-Lahn, která prochází Niedernhausenem, v roce 1877. Ländches Railway byla postavena tak, aby poskytovala spojení z Niedernhausenu do Wiesbadenu, kde Taunus železnice a Pravá rýnská železnice skončila. Bylo otevřeno společně s Ludwigsbahnhof (Stanice Ludwig) 1. července 1879. Přístup linky k Wiesbadenu byl přestavěn na více než šest kilometrů, aby bylo možné stavět Wiesbaden Hauptbahnhof. Tato nová sekce byla uvedena do provozu v roce 1904[2] a byl otevřen odkaz na Wiesbaden Süd expresní nákladní loděnice v roce 1906.[3] Otevřením Wiesbaden Hauptbahnhof v roce 1906 byl Ludwigsbahnhof uzavřen a linka zkrácena asi o kilometr. Po otevření dostihové dráhy v areálu dnešního letiště v Erbenheimu, vlaky jezdily do Erbenheimu v závodních dnech v desetiminutových intervalech v nejrušnějších časech.
Dne 1. Října 1907 byla odpovědnost za linku převedena z železniční divize (Eisenbahndirektionen) z Frankfurtu do divize Mainz.[4]
Trasa

Linka původně začala na stanici Ludwig (Ludwigsbahnhof) na Rheinstrasse ve Wiesbadenu, poblíž nádraží Taunus. V roce 1906 byla tato stanice (stejně jako stanice Taunus) nahrazena proudem Wiesbaden Hauptbahnhof (hlavní nebo centrální stanice). Trasa nyní začíná na západní straně hlavního nádraží a kříží v blízkosti dálnice Hammermühle, tratě do az Wiesbaden-East a Wiesbaden-Biebrich. Nákladní trať z Wiesbaden-East původně paralelizovala Ländches Railway z tohoto nadjezdu do Wiesbaden Army Airfield v Erbenheimu, takže obousměrné koleje byly bok po boku na stejném nábřeží, téměř k osobní stanici Erbenheim. V roce 2002 byla nákladní trasa uzavřena a úsek od Wiesbaden Hauptbahnhof po krátce před Erbenheimem byl použit pro Vysokorychlostní železniční trať Kolín – Frankfurt. Tato část pokrývající relativně rovný terén v údolí Wäschbach je nyní dvoukolejná a elektrifikovaná.
Z Wiesbaden-Erbenheimu vede trasa přes Ländchen, z něhož odvozuje svůj název. Nadmořská výška stabilně stoupá. Severně od stanice Auringen / Medenbach linka prochází pod HSL Kolín nad Rýnem a poté vchází do 197 metrů dlouhého tunelu „Grauer-Stein“ pod Bundesautobahn 3 a Bundesstraße 455. Železniční tunel, který byl postaven v roce 1878, byl z důvodu provozní bezpečnosti kompletně obnoven v letech 1998 až 2000. Tunel byl původně navržen pro provoz na dvou kolejích, ale od svého otevření měl pouze jednu kolej. Velký průřez a skutečnost, že tunel bude nadále používán pouze jednou kolejí, umožnily konstrukci nové železobetonové vnitřní trubky s kruhovým těsněním uvnitř staré pískovec podšívka. Vzhledem k tomu, že renovace mohla probíhat pouze v noci a o víkendech, zatímco provoz byl udržován ve všední dny, byla renovace prováděna přerušovaně v osmimetrových úsecích. Tunel je ve vysokém bodě Taunus a označuje nejvyšší nadmořskou výšku linky. Nadmořská výška klesá směrem k Niedernhausenu. V letech 1996 až 1998 se zastavení (Haltepunkt) z Rhein-Main-Theater byla umístěna na kilometr vzdálenosti 17,8 mezi Auringen-Medenbach a Niedernhausen (Taunus); toto sloužilo hudební divadlo stejného jména, kde Sunset Boulevard podle Andrew Lloyd Webber bylo provedeno.[5] Kontinuální divadelní vlaky jezdily z Frankfurt Hauptbahnhof do Niedernhausenu a pak běžel zpět do Rhein-Main-Theater.
V Niedernhausenu splývá spolková země s kolejí Železnice Main-Lahn umožňující vlakům bez problémů přestupovat mezi trasami.
Operace

Relativně krátká trasa je používána především dojíždějícím provozem, a proto je obsluhována více jednotek (tj. vozíky s vlastním pohonem). Po druhá světová válka, tyto sady byly hlavně třídy ETA-176 bateriové vozy se sídlem v Limburgu. Vlaky obecně zastavovaly na každé stanici podél trati. Mezi Niedernhausenem a Wiesbadenem jezdily nepřetržitě pouze expresy z Limburgu do Wiesbadenu. Během období s nízkým provozem byl provoz s jednotlivými motorovými vozidly na Ländches Railway prodloužen z Niedernhausenu do Limburg. Se zavedením ciferník plánování (vlaky plánované ve stejnou dobu každou hodinu) na železnici Main-Lahn byl také systematizován spojovací provoz na Ländches Railway. V 70. letech běžela dvojice naftových motorů Au (Sieg) na Mainz na Ländches Railway, spojující Westerwald s hlavními městy Wiesbaden a Mainz.
Od roku 2004 do prosince 2014 provozoval provoz na Ländches Railway výhradně společnost Vectus Verkehrsgesellschaft Limburg, s použitím LINT motorové vozy.
Od založení Rhein-Main-Verkehrsverbund (RMV), linka byla integrována do jednotného tarifu RMV.
Navrhovaný Stadtbahn Wiesbaden Projekt by zahrnoval zavedení regionální sítě lehkých železnic v rámci EU Karlsruhe model a zahrnoval by Ländches Railway. Tyto plány byly velmi pokročilé, ale byly opuštěny se změnou politických většin ve městě v roce 2001.
Na začátku listopadu 2014 bylo oznámeno, že Rhein-Main-Verkehrsverbund a Alstom souhlasil s použitím nových motorových vozů s palivový článek pohon (iLINT ) na tratích sítě Taunus (12, 13, 15 a 21) nejdříve od roku 2018.[6][7][8][9]
Od 14. Prosince 2014 linku provozuje Hessische Landesbahn (HLB). To bylo původně provozováno asi rok s Stadler GTW sady a další sada LINT 41 ve vlastnictví HLB. V prosinci 2015 byly nahrazeny šesti Siemens Desiro Klasické sady patřící k HLB, které byly dříve použity na Kahlgrund železnice a byly propuštěny, protože operace na této lince byly poté převzaty Westfrankenbahn, část DB Regio.
Stanice
Všechny stanice v Ländches Railway jsou v tarifní oblasti Rhein-Main-Verkehrsverbund (RMV). S výjimkou stanice Niedernhausen (a opuštěné stanice Rhein-Main-Theater) jsou tyto stanice také v městské oblasti Wiesbaden. Některé mají přímý přístup na místní autobusové trasy, zatímco nejbližší autobusová zastávka je vzdálená kousek odtud a zastávka není pojmenována po stanici. Přestavba stanic ve Wiesbadenu, která, jak bylo oznámeno, by začala na jaře roku 2013, se zpozdila.[10] V prosinci 2014 bylo oznámeno, že renovační práce začnou na jaře 2016 a budou dokončeny na podzim 2016.[11]
Wiesbaden Hbf

Až do roku 1906 končila Ländches Railway ve Wiesbadenu u Ludwigsbahnhof (50 ° 4'39 ″ severní šířky 8 ° 14'45 ″ východní délky / 50,07750 ° N 8,24583 ° E). S rekonstrukcí železničních tratí ve městě nová Hauptbahnhof (50 ° 4'15 ″ severní šířky 8 ° 14'38 ″ východní délky / 50,07083 ° N 8,24389 ° E) se stal koncem řádku. To zajišťuje připojení k dálkovému provozu i k různým regionálním železničním spojům a autobusovým linkám.
Wiesbaden-Erbenheim
Stanice Wiesbaden-Erbenheim (50 ° 3'17 ″ severní šířky 8 ° 17'44 ″ východní délky / 50,05472 ° N 8,29556 ° E) se nachází asi 400 metrů západně od radnice a kostelního náměstí v okrese Erbenheim. Do roku 2005 byly dva mechanické signální boxy v Erbenheimu, které byly zbořeny demontáží infrastruktury, včetně bodů, což znamená, že stanice je nyní klasifikována jako Haltepunkt (Stůj). Signální skříňka na výjezdu do Wiesbaden Hauptbahnhof sloužil jako strážní stavědlo.[12] Jednopodlažní budova bývalé stanice měla dříve pokladnu i kancelář pro manipulaci se zavazadly. V rámci obnovy stanic na Ländches Railway se posun stanice směrem na Berliner Straße se plánuje zkrátit cesty z autobusové zastávky a centra města na stanici.[13]
Wiesbaden-Igstadt
Stanice Wiesbaden-Igstadt (50 ° 4'56 ″ severní šířky 8 ° 19'32 ″ východní délky / 50,08222 ° N 8,32556 ° E) se nachází západně od okresu Igstadt a má vstupní budovu zapsanou na seznam památek z roku 1926.[14] Plánuje se vybudování nového přístupu z centra Igstadtu na stanici.[13] Stanice Igstadt je jedinou stanicí na Ländches Railway s přejezdem kromě koncových bodů. V červenci 2017 byla mechanická signální skříň nahrazena a počítačové blokování.[15]
Auringen-Medenbach
Stanice Auringen-Medenbach (50 ° 06'49 ″ severní šířky 8 ° 19'55 ″ východní délky / 50,11359 ° N 8,33197 ° E) se nachází mezi dvěma okresy Wiesbaden Auringen a Medenbach. Byla postavena velkolepá vstupní budova s přístavbou, nákladní kůlnou, prádelnou, petrolejovým sklepem a stájemi. V přízemí byla velká čekárna s dřevěnými lavicemi a kamenný sporák, zatímco horní patra sloužila jako obydlí pro železniční úředníky. Původně měla stanice dvě kolejiště a nákladní trať a body byly ovládány stavědlem.[16] Budova byla zbořena v roce 1972 kvůli jejímu havarijnímu stavu a nahrazena čekajícím přístřeškem.[17] Mezitím byla demontována traťová infrastruktura a stanice se zastavila. The ESWE autobusy obsluhují nedaleké August-Ruf-Straße stop. V současné době probíhají plány na modernizaci zastavení a zlepšení spojení mezi železniční stanicí a autobusovou zastávkou.
Niedernhausen
Linka se připojuje k Železnice Main-Lahn v Stanice Niedernhausen (50 ° 9'34,71 ″ severní šířky 8 ° 18'46.31 ″ V / 50,1596417 ° N 8,3128639 ° E). To slouží S-Bahn linka S2 stejně jako autobusy Omnibusverkehr Rhein-Nahe (ORN) a ESWE Verkehrsgesellschaft.
Reference
Poznámky pod čarou
- ^ Eisenbahnatlas Deutschland (německý železniční atlas) (10. vyd.). Schweers + Wall. 2017. s. 76, 151. ISBN 978-3-89494-146-8.
- ^ "neznámý". Amtsblatt der Königlich Preußischen und Großherzoglich Hessischen Eisenbahndirektion v Mohuči (v němčině). Eisenbahndirektion Mainz (22). 30.dubna 1904. Citovat používá obecný název (Pomoc)
- ^ "Oznámení č. 361". Amtsblatt der Königlich Preußischen und Großherzoglich Hessischen Eisenbahndirektion v Mohuči (v němčině). Eisenbahndirektion Mainz (34): 317. 23. června 1906.
- ^ "Oznámení č. 499". Amtsblatt der Königlich Preußischen und Großherzoglich Hessischen Eisenbahndirektion v Mohuči (v němčině). Eisenbahn-Directionsbezirk Mainz (47): 491. 21. září 1907. a "Oznámení č. 506". Amtsblatt der Königlich Preußischen und Großherzoglich Hessischen Eisenbahndirektion v Mohuči (v němčině). Eisenbahn-Directionsbezirk Mainz (48): 495f. 26. září 1907.
- ^ Frey 2008, str. 44.
- ^ „Ministr Al-Wazir begrüßt Pionierarbeit des RMV beim Einsatz der Brennstofftechnologie“ (Tisková zpráva) (v němčině). Pressemitteilung des Hessischen Ministeriums für Wirtschaft, Energie, Verkehr und Landesentwicklung. 24. září 2014. Archivováno z původního dne 5. listopadu 2014. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ „Alstom unterzeichnet erste Absichtserklärungen über den Einsatz von neuen, emisefreien Schienenfahrzeugen“ (Tisková zpráva) (v němčině). Alstom. Archivovány od originál dne 26. prosince 2016. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ Pieren, Matthias (4. listopadu 2014). „Die Brennstoffzelle kommt“. Taunus-Zeitung (FNP) (v němčině). Archivovány od originál dne 7. listopadu 2017. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ „Prof Ringat: Mit der Brennstoffzelle in den Taunus“. Interview mit dem Sprecher der RMV-Geschäftsführung über Züge mit Brennstoffzellen (Tisková zpráva) (v němčině). Bei House of Logistics & Mobility (HOLM) GmbH. 7. října 2014. Archivováno z původního dne 7. listopadu 2017. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ Heide, Bertram (20. února 2013). „Längst zugesagter Umbau der Ländchesbahnstationen Igstadt, Medenbach / Auringen und Erbenheim lässt auf sich warten“. Wiesbadener Tagblatt (v němčině).
- ^ „Ländchesbahn: Neue Stationen, viel mehr Fahrten“. Wiesbadener Kurier (v němčině). 10. října 2014. Archivovány od originál dne 20. prosince 2016. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ "Seznam německých stavědel" (v němčině). Citováno 30. dubna 2018.
- ^ A b Fritz, Gesa (23. srpna 2011). „Zug um Zug“. Frankfurter Rundschau (v němčině). Archivováno z původního dne 14. ledna 2016. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ Schomann, Heinz (2005). Landesamt für Denkmalpflege Hessen (ed.). Eisenbahn v Hesensku. Kulturdenkmäler v Hesensku. Denkmaltopographie Bundesrepublik Deutschland (v němčině). 2. Stuttgart: Theiss Verlag. p. 594. ISBN 3-8062-1917-6.
- ^ „Historische Hebel“. VRM GmbH & Co. KG (v němčině). Archivováno z původního dne 30. dubna 2018. Citováno 30. dubna 2018.
- ^ Hofmann, Dieter (7. září 2011). "Als Tagelöhner das Pendeln entdeckten". Wiesbadener Kurier (v němčině).
- ^ „Auringer Rundweg“ (v němčině). Město Wiesbaden. Archivováno z původního dne 16. října 2017. Citováno 30. dubna 2018.
Zdroje
- Frey, Dieter (2008). Von der Dampflok zum ICE-Zeitalter - Über 130 Jahre Eisenbahn im Idsteiner Land (v němčině). Hünstetten.CS1 maint: ref = harv (odkaz)