Sidrat al-Muntaha - Sidrat al-Muntaha

Islámská kaligrafie Sidrat al-Muntaha
Strom Sidr (Lote)
7. stránka stránky Bostan perský básník Saadi, obsahující poetickou adaptaci Isra a Mi'raj a strom Lote

The Sidraṫ al-Munṫahā (arabština: سِـدْرَة الْـمُـنْـتَـهَى; lit. "Lote-Tree of the Extreme Foundest Boundary") je velký záhadný lote strom nebo Sidr strom[1] který označuje konec sedmé nebe, hranice, kterou žádné stvoření nemůže projít, podle islámský víry. Během Isra a Mi'raj, Muhammad jako jediný povolený cestoval s archanděl Gabriel ke stromu (kde se anděl zastavil), za kterým se říká Bůh přidělil pět denních modliteb.[2]

Korán

Súra 53, "An-Najm„(„ Hvězda “), verše 10–18 zní:

10 Tak učinil Alláh inspiraci svému sluhovi, co (chtěl) sdělit.
11 Srdce nijak nezfalšovalo to, co viděl.
12 Budete se s ním tedy hádat o tom, co viděl?
13 Neboť ho skutečně viděl při druhém sestupu,
14 V blízkosti Lote stromu, za kterým nikdo nesmí přejít:
15 Nedaleko je Zahrada příbytku.
16 Vizte, Lote strom byl zahalen (v tajemství nevýslovném!)
17 (Jeho) zrak nikdy neotočil, ani se nepokazil!
18 Opravdu viděl Znamení svého Pána, Největšího!

— Korán  53:10–18

Na strom se také odkazuje v Súra 34, verš 16 a Súra 56, verš 28.

Význam

Koránový komentář s názvem Tafsīr al-karīm al-raḥman fī tafsīr kalām al-manān podle Abd ar-Rahman ibn Nasir as-Sa'di, zatímco komentuje Korán  53:14, Sidrat al-Muntahā (Lote-Tree of the Extremity) vysvětlil:[3]

To [Sidrat al-Muntahā] je velmi velký Strom (شَجَرَة - šajarah) za 7. nebem. Jmenuje se Sidrat al-Muntahā, protože tam končí to, co vystupuje ze Země a co sestupuje [z nebe], včetně toho, co sestupuje od Boha, včetně waḥy (božská inspirace) a dalších věcí. Alternativně [lze říci, že toto jméno je proto, že] je to nejzazší končetina nebo samý konec něčeho [nebo hranice] (اِنْتِهاء - intihā ', což je jedno z mnoha arabských slov pro slovo konec) pro znalost stvoření, která se k němu blíží, relativní, tj. ke své Existující Bytosti [jak je umístěna] nad nebesy a zemí. Je to tedy al-Muntahā (hranice, hranice) s ohledem na [všechny lidské] způsoby poznání (عُلُوم - ʻulūm) nebo jiné věci. A Bůh je nejlépe informován [o této záležitosti]. Mohamed tedy viděl Gabriela na tom místě (الْمَكَان - al-makān), které je doménou čistých a krásných, vznešených [nebeských] duší (مَحَلُّ الْأَرْوَاحُ الْعُلُوِيَّةُ الْزَّكِيَّةُ الْجَمِيلِيَّة - maḥall-arḥ - zakiyyah al-jamīliyyah) ...

— (As-Sa'di, Tafsir, 819).[3]

Abdullah Yusuf Ali, jehož Svatý Korán: text, překlad a komentář patří mezi nejznámější anglické verze Koránu,[4] vysvětlil, že tento strom „označil hranice nebeského poznání, které bylo zjeveno lidem, za které nemohli ani andělé, ani muži projít.“[5]

George Sale, anglický učenec z 18. století, má „za kterou sami Angels nesmí překročit; nebo, jak si někteří spíše představují, za kterou se nemohou rozšířit znalosti žádného tvora.“[6] Sale také konstatuje, že jeden komentátor uvádí, že řádek 16 odkazuje na „zástup andělů uctívajících“ kolem stromu[7] a další, že jde o ptáky, kteří sedí na jeho větvích.[8]

Anglický průzkumník 19. století, Richard Burton hlásil, že viděl starodávný strom Sidr v mešitě obsahující Mohamedova hrobka v Medina. Bylo to v zahradě věnované Muhammad dcera Fatimah. Ovoce ze stromu se prodávalo poutníkům a jeho listy se používaly k mytí mrtvých těl.[9]

V jiných náboženstvích

Sidrat al-Muntahā (obvykle přepsán jako Sadratu'l-Muntahá ve spisech Baháʼí Faith; vidět Baháʼí pravopis ) je metaforou pro Projev boha.[10][11][12]

Použít jako symbol

Lote-strom je používán jako symbol, například, pomocí Katarská nadace: "Strom Sidra, který roste a je hrdý na nejnáročnější prostředí, byl symbolem vytrvalosti a výživy přes hranice arabského světa. Jaký je význam tohoto slavného stromu? S jeho kořeny spoutanými v půdě tohoto svět a jeho větve směřující nahoru k dokonalosti, je symbolem solidarity a odhodlání; připomíná nám, že cíle tohoto světa nejsou neslučitelné s cíli ducha. “ Vždyzelený strom Ziziphus spina-christi představuje tento symbol v přirozené formě.[13]

Viz také

Reference

  1. ^ Korán  53:14
  2. ^ El-Sayed El-Aswad. Náboženství a lidová kosmologie: Scénáře viditelného a neviditelného ve venkovském Egyptě. Praeger / Greenwood. USA: 2002. str. 84. ISBN  0-89789-924-5
  3. ^ A b Stephen Lambden (9. listopadu 2009). „Sidrah (Lote-Tree) a Sidrat al-Muntaha (Lote-Tree of the Extremity) - část 1“. Publikace Hurqalya. Archivovány od originál dne 9. listopadu 2013. Citováno 9. července 2014.
  4. ^ Mohammed, Khaleel (Jaro 2005). „Hodnocení anglických překladů Koránu“. Střední východ čtvrtletně. Fórum pro Střední východ. 12 (2): 58–71. Citováno 22. října 2015.
  5. ^ Abdullah, Yusuf Ali (1946) Svatý Korán: text, překlad a komentář, Katarský národní tisk. s. 139, č. 3814
  6. ^ Sale, Georgi (n.d.) Korán “ Sto knih sira Johna Lubbocka. George Routledge a synové, Londýn. str.323 poznámka r
  7. ^ Ahmad al-Badawi, str. 323 poznámka 1
  8. ^ Rumi 'str. 323 'poznámka 2
  9. ^ Burton, Richard Francis (1855). „Osobní příběh pouti do Al-Madinah a Mekky“. Projekt Gutenberg. str. 337. Citováno 8. července 2016.
  10. ^ Macias, Shirley: Verse of Light, Sadratu'l-Muntahá a Unfoldment of Allah's Plan, The (1991)
  11. ^ Lambden, Stephen. (2009). Sidrah (Lote-Tree) a Sidrat al-Muntaha (Lote-Tree of the Extremity): Některé výskyty jejich islámských a Bābī-Bahā'ī interpretací - ve dvou částech.
  12. ^ Taherzadeh, Adib (1976). The Revelation of Baháʼu'lláh, Volume 1: Baghdad 1853-63. Oxford, Velká Británie: George Ronald. 82–83. ISBN  0-85398-270-8.
  13. ^ Sheikha Moza bint Nasser, předseda Katarské nadace (13. října 2003). "Příběh stromu Sidra". Katarská nadace - O nás.

externí odkazy