Baháʼí pravopis - Baháʼí orthography

Část série na
Baháʼí Faith
Bahai star.svg
  • Bahai star.svg Kategorie

Texty Baháʼí Faith používat standardní systém pravopis romanizovat Peršan a arabština skript. Systém používaný v bahájské literatuře byl nastaven v roce 1923, a přestože vycházel z běžně používaného standardu té doby, má své vlastní ozdoby, díky nimž je jedinečný.

Shoghi Effendi, vedoucí náboženství v letech 1921 až 1957, vytvořil systém bahájského pravopisu a v několika dopisech v roce 1923 sdílel seznam příkladů běžných výrazů s bahájskými po celém světě.[1] Deklarovanou potřebou standardizovaného přepisu bylo „vyhnout se nejasnostem v budoucnosti a zajistit v této věci jednotnost, která je v současné době velmi potřebná ve všech bahájských literaturách“.[2] Podle standardu jsou nejběžnějšími výrazy „Baháʼí“, „Baháʼís“, „Báb“, „Baháʼu'lláh“ a „ʻAbdu'l-Bahá“, které rozlišují dlouhé samohlásky pomocí značek s přízvukem a zvýšených otočených proti zvýšených čárky k rozlišení ayin a hamza, resp.[3]

Od té doby, co Bahá'íové přijali svůj systém, pozměnili vědci Středního východu standardní akademický systém přijatý v roce 1894 různými způsoby a vytvořili samostatný související systém pro psaní perštiny (zásadní změnou je použití e a o). Baháʼí systém se však nyní používá k tisku tisíců knih a brožur v mnoha jazycích, takže jeho modifikace by způsobila zmatek a přinutila autory používat dva různé pravopisné systémy (jeden v pasážích je citován přesně, druhý ve zbytku text).

Pozadí

Západní Bahá'í za života „Abdu'l-Bahá použil řadu transliterací z arabštiny. Například, Baháʼu'lláh - zakladatel Faith, byl napsán různými hláskováními. 'Abdu'l-Bahá v roce 1906 nařídil, aby tento termín napsal Bahaʼo'llah, a později v roce 1921 požádal o jeho napsání Baha ʼUllah.[4]

Režim bahájského přepisu, který přijal Shoghi Effendi, byl založen na standardu přijatém desátým Mezinárodní kongres orientalistů který se konal v Ženeva v září 1894.[4][5] Shoghi Effendi změnil některé podrobnosti systému Kongresu, zejména při používání digrafy v určitých případech (např. ⟨s͟h⟩ místo ⟨š ⟩) A při začlenění sluneční dopisy při psaní určitého článku al- (arabština: ال) Podle výslovnosti (např. ar-Raḥím, aṣ-díaddíq, namísto al-Raḥím, al-Addíq).[4] Také představil určité pravopisné variace, které odrážejí perskou výslovnost (např. ⟨V⟩ místo ⟨w⟩), konkrétně Isfahani přízvuk (např. ihMihdí⟩ místo ⟨Mahdí⟩).[4]

Seznam často používaných slov používajících nový systém byl poprvé sdílen v roce 1923 a později publikován v Baháʼí ročenka z roku 1926.[4] Drobné aktualizace byly publikovány v Baháʼí svět svazky III (1930)[6] a VII (1939).[7] Baháʼí vydavatelé tento systém široce přijali.[8] Dolní tečky, podtržítka a někdy i akcenty jsou často vynechány online a méně formálně kvůli obtížnosti při vykreslování textu.[8]

Perso-arabské písmo

DopisArabské jménoPerské jménoPřepis[9]Hodnota (IPA ) [A]
اIfalifʼAlefá, a[aː], [a] (Arabština); [ɒː], [æ] (Peršan)
بbáʼbýtb[b ]
پ–péstr[str ] (Peršan)
تtáʼtét[t ]
ثt͟háʼsét͟h [C][θ ] (Arabština); [s ] (Peršan)
جjímjímj[d͡ʒ ]
چ–c͟héhm[t͡ʃ ] (Peršan)
حḥáʼonḥ[ħ ] (Arabština); [h ] (Peršan)
خk͟háʼk͟hék͟h[X ]
دdáldáld[d ]
ذd͟hálzálh͟h[ð ] (Arabština); [z ] (Peršan)
رráʼrer[r ]
زzáyzéz[z ]
ژ–z͟héz͟h[ʒ ] (Peršan)
سhříchhříchs[s ]
شholeňholeňsh[ʃ ]
صsmutnýsmutnýṣ[sˤ ] (Arabština); [s ] (Peršan)
ضTátozádḍ[dˤ ] (Arabština); [z ] (Peršan)
طṭáʼtáṭ[tˤ ] (Arabština); [t ] (Peršan)
ظẓáʼzáẓ[ðˤ ] (Arabština); [z ] (Peršan)
ع„AnoʼAyn„ [d][ʕ ] (Arabština); [ʔ ] (Peršan)
غg͟haynqaynbože[ɣ ] (Arabština); [ɢ ]~[ɣ ] (Peršan)
فfáʼféF[F ]
قqáfqáfq[q ] (Arabština); [ɢ ]~[ɣ ] (Peršan)
ك
ک (Peršan)		káfkáfk[k ]
گ–gáfG[ɡ ] (Peršan)
لlámláml[l ]
مmímmímm[m ]
نjeptiškajeptiškan[n ]
وPánivávú, v[uː]; [w ] (Arabština); [proti ] (Peršan)
هháʼonh[h ]
ي [b]
ی (Peršan)		anovyí, y[iː], [j ]
ءhamzahhamzéʼ [d][ʔ ]
  • ^ a Skutečné fonetické hodnoty arabština se regionálně liší a tabulka většinou demonstruje abstraktní arabské fonémy.
  • ^ b V perštině je konečná podoba dopisu psána bez označení.
  • ^ c Znak Unicode pro podtržení, „kombinující dvojitý macron níže“, je U + 35F (desítkově U + 863). Může být zapsán jako hex & # x35F; nebo desítkově & # 863; nebo pomocí šablony {{podtržítko}}. Podtržení HTML (tj. ... ) by se nemělo používat, protože není bezpečné proti kopírování.
  • ^ d Znak Unicode pro ʻayin, šestipísmenné „kombinované písmeno, které se změnilo na čárku“, je U + 2BB (desítkově U + 699) a znak pro hamzu, devítimístný „kombinující písmeno apostrof“, je U + 2BC ( desítkové U + 700). Mohou být zapsány jako & # x2BB; a & # x2BC; (desítkově & # 699; a # 700;), nebo pomocí šablon {{okina}} a {{hamza}}.

Srovnání s běžnými latinizacemi

Baháʼí přepis se může často výrazně lišit od verzí běžně používaných v angličtině.

Baháʼí pravopisSpolečné anglické zastoupeníPerská výslovnostArabská výslovnostPerso-arabský pravopis
Ád͟hirbáyján[10]Ázerbajdžán[ɒzeɾbɒːjˈdʒɒːn][ʔæðeɾbiːˈdʒæːn]آذربایجان
Fáṭimih[11]Fatima[fɒːteˈme][fɑːˈtˤɪmæ, ˈfɑːtˤɪmæ]فاطمه
S͟hog͟hí[12]Shawki[ˈƩoːɣi][ˈƩæwʔi, ˈʃɑwqi]شوقی
Siyyid[13]Sayyid[sejˈjed][ˈSæjjɪd]سید

Zatímco přízvuk a phonemic diakritická znaménka ve slově „Baháʼí“ označují výslovnost tří slabik jako [bæhɒːˈʔiː], oficiální průvodce výslovností Baháʼí World News Service, dává dvojslabičnou výslovnost „ba-HIGH“ /bəˈhaɪ/ pro angličtinu.[14][ověření se nezdařilo – viz diskuse] Realizace anglické výslovnosti se liší. The Oxfordský anglický slovník má /b…ˈhɑːiː/ ba-CHA-ee, Merriam-Webster má /bɑːˈhɑːiː/ bah-CHA-ee (odrážející v první slabice rozdíl mezi Velkou Británií a USA s samohláskou „pasta“) a Random House Dictionary má /bəˈhɑːiː/ bə-CHA-ee, vše se třemi slabikami.[15]

Reference

  1. ^ Viz dopisy ze dne 12. Března 1923, 9. Dubna 1923 a 26. Listopadu 1923, zveřejněné v Effendi 1974.
  2. ^ Effendi 1974, str. 43.
  3. ^ V názvu se rozlišuje apostrof a dvě písmena podobná apostrofu „Abdu'l-Baháʼ. Všechny tři jsou obvykle v angličtině ignorovány, ale odrážejí různé výslovnosti v arabštině a perštině (Winters 2002).
  4. ^ A b C d E Momen 1991.
  5. ^ Plunkett, G. T. (1894). Zpráva výboru pro přepis. Desátý mezinárodní kongres orientalistů. Journal of the Royal Asiatic Society, Geneva. 879–892. JSTOR  25207765.
  6. ^ Svět 1930, str. 256–257.
  7. ^ Svět 1939, str. 614–615.
  8. ^ A b Jonah Winters, 2002, Diakritika a přepis
  9. ^ Marzieh Gail, Průvodce přepisem a výslovností perské abecedy: společně s číselnou hodnotou písmen (Abjad Reckoning). Publikoval v Baháʼí glosář, Wilmette, IL: Bahaʼi Publishing Trust, 1957
  10. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2016-05-01. Citováno 2016-05-04.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  11. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2016-04-12. Citováno 2016-05-04.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  12. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2016-04-12. Citováno 2016-05-04.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  13. ^ „Archivovaná kopie“. Archivovány od originál dne 2016-04-12. Citováno 2016-05-04.CS1 maint: archivovaná kopie jako titul (odkaz)
  14. ^ "Průvodce styly, slovník a průvodce výslovností | Bahá'í World News Service (BWNS)". Bahá'í World News Service.
  15. ^ Vidět Banani, Amin, Průvodce bahassským glosářem a výslovností (MP3), Baháʼí Study a Shahrokh, Darius, „Windows to the Last Series“, Baháʼí knihovna - Průvodce výslovností, část 1 a 2, kde najdete další pokyny k výslovnosti.

Zdroje

  • Effendi, Shoghi (1974) [poprvé publikováno v roce 1928]. Baháʼí správa. Wilmette, Illinois, USA: Baháʼí Publishing Trust. ISBN  0-87743-166-3.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Momen, Moojan (1991). „Přepis“. Baháʼí knihovna online. Citováno 2019-11-20.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Baháʼí svět, III„Wilmette, Illinois: Baháʼí Publishing Trust, 1930 [dotisk 1980]
  • Baháʼí svět, VII„Wilmette, Illinois: Baháʼí Publishing Trust, 1939 [dotisk 1980]

externí odkazy