Seznam anglických slov skotského gaelského původu - List of English words of Scottish Gaelic origin

Toto je seznam Angličtina slova vypůjčená z Skotská gaelština. Některé z nich jsou běžné v Skotská angličtina a Skoti ale méně v jiných odrůdách angličtiny.

Slova skotského gaelského původu

Cairn

Tetřev

Claymore

Kalhoty

Bard: ^[1] Nejčasnější slovo se v angličtině objevuje ve Skotsku v 15. století s významem „tulácký potulný zpěvák“. Moderní literární význam, který začal v 17. století, je silně ovlivněn přítomností slova ve starověké řečtině (bardos) a starověká latina (bardus) spisy (např. použité básníkem Lucane, 1. století našeho letopočtu), který zase převzal slovo od Galský jazyk.
Ben: ^[1] Z beinn [peiɲ]hora.
Bodach: Starý muž.
Bažina: ^[1] Z bažina [pok], měkký (související s boglach bažina), z Starý irský bocc.^[2] 14. století.^[3]
Bothan: Chata, často nelegální pití. (srov Bothy )
Hodit taxikáře: Atletická událost, od gaelského slova „cabar“, které odkazuje na dřevěnou tyč.
Cailleach: Stará žena, čarodějnice nebo zvláštní starodávná bohyně.
Cairn: ^[1] Z Càrn. Význam slova je v gaelštině mnohem širší a používá se také pro určité typy skalnatých hor.
Caman: A shinty lepit.
Tetřev: ^[1] Z capall-coille [kʰaʰpəl̪ˠˈkʰɤʎə], což znamená „lesní kůň“
Cilidh: „Společenské setkání“ nebo v poslední době formální večer tradičního skotského společenského tance.
Canntaireachd: ústní notace pro trubka hudba.
Klan: ^[1] Ze složené formy klanu výrazný[ˈKʰl̪ˠãũn̪ˠ], z klanu, děti nebo rodina. Starý irský cland.^[2]
Claymore: ^[1] Velký meč z claidheamh mór [ˈKʰl̪ˠajəv ˈmoːɾ]velký meč.
Coire: doslovně „konvice“, což znamená a Corrie, ze stejného kořene.
Skalní útes: ^[1] Z pokrčit [kʲʰɾʲek], útes.
Deoch an dorus (různá hláskování): což znamená „nápoj u dveří“. V překladu „jeden na silnici“, tj. „Ještě jeden drink před odjezdem“.
Strach z taighe: MC (ceremoniální mistr), gaelština lit. „muž domu“
Habaděj: ^[1] Z gu leor, dost.
Pomocník: ^[1] druh služebníka, nyní obvykle někdo, kdo má na starosti rybolov a řeky, a také ghillie oblek používá se jako forma maskování, od Gille [ˈKʲiʎə], chlapec nebo sluha.
Rokle: ^[1] Z sbírat [klaun̪ˠ], údolí.
Gob: ^[1] Z blázen, zobák nebo účet.
Kyle nebo Kyles: Straits from Gaelic Caol & Caolais.
Jezero: ^[1] Z jezero [l̪ˠɔx].
Lochaberova sekera: Z Loch Abar [l̪ˠɔx ˈapəɾ], Lochaber + sekera.
Mackintosh: ^[1] Po Charles Macintosh kdo to vynalezl. Z Mac a Tòisich [ˈMaʰk ən̪ˠ ˈt̪ʰɔːʃɪç], syn náčelníka.
Mod: ^[1] Gaelský festival, od mòd [mɔːt̪], shromáždění, soud.
Mazlíček: ^[4] Z Peata, krotké zvíře.
Pibroch: ^[1] Z pìobaireachd [ˈPʰiːpɛɾʲəxk], potrubí.
Tandem: ^[1] Z pillean [ˈPʰiʎan], sedlo, sedák, polštář.
Přehoz: ^[1] Z pléd [ˈPʰl̪ˠatʲə], deka. Alternativně výpůjční slovo pro Skotsko [1], z minulého příčestí vrstva, složit, dávat pendloval pak přehoz po skotské výslovnosti.
Ptarmigan: ^[1] Z tàrmachan [ˈT̪ʰaːɾməxan]. 16. století.
Mejdan: ^[1] Z sìnteag přeskakovat nebo skákat
Heslo: ^[1] Z sluagh-ghairm [ˈS̪l̪ˠuəɣɤɾʲɤm], bojový pokřik
Sporran: ^[1] Přes sporan [ˈS̪pɔɾan] ze staré irštiny sboran a nakonec latinsky bursa, peněženka.^[5]
Odvaha: ^[1] Z houba [s̪pɔŋk], troud a také houba. Z rané irštiny mycí houbaz latiny spongie, z řečtiny σπογγιά, houba.^[2]
Stroncium: ^[1] z Sròn t-Sìthein [ˈS̪t̪ɾɔːn əɲ ˈtʲʰiːɛɲ] což znamená „bod na kopci víly“,^[6] název vesnice, poblíž které byl prvek objeven.
Připnout & Tacksman (nájemce): Od Skotů tak (vzít) srov. Stará norština taka.
Kalhoty: ^[1] z triubhas [ˈT̪ʰɾu.əs̪]prostřednictvím „trews“.
Whisky: ^[1] Krátká forma whiskybae, z uisge-beatha [ɯʃkʲəˈpɛhə], voda života.

Slova skotského nebo irského gaelského původu

Následující slova jsou z Goidelický původ ale nelze zjistit, zda byl zdrojový jazyk Starý irský nebo jeden z moderních goidelických jazyků.

Brogue: ^[1] Přízvuk, irština nebo skotská gaelština bròg [pɾɔːk], obuv (určitého druhu, kterou nosí irští a gaelští rolníci), stará irština bróc, ze norštiny brókr^[2]
Hluk: ^[1]^[3] Irská nebo skotská gaelština ubub [nahoru nahoru], výkřik nesouhlasu.
Chatrč: Irská nebo skotská gaelština sean taigh [ʃɛn ˈtʰɤj], starý dům
Trošku: Irská nebo skotská gaelština smidean [ˈS̪mitʲan], velmi malý kousek (spojený s irštinou smidirín, smithereen), z usmál se, slabika nebo malý kousek.^{[Citace je zapotřebí ]}
Strath: ^[1] Irská nebo skotská gaelština srath [s̪t̪ɾah], široké údolí.

Gaelská slova se většinou používají u nížinných Skotů

Corrie

Kvůli širokému překrytí Skotská angličtina a Nížinní Skoti, může být obtížné zjistit, zda by slovo mělo být považováno za nížinské Skoty nebo skotskou angličtinu. Tato slova mají tendenci být více spojena s nížinnými Skoty, ale mohou se vyskytovat také ve skotské angličtině.

Vysílat: ^[1] Bod kompasu od zvláštní [umění], bod.
Bothy: ^[7] Chata, od Bothan [ˈPɔhan], chata, srov. Severské pupen, Eng. stánek.
Caird: ^[1] Drotář, od ceaird [kʲʰɛrˠtʲ], množné číslo ceàrd, drotáři.
Caber: ^[1] Z cabar [ˈKʰapəɾ], pól.
Cailleach: ^[1] Z cailleach [ˈKʰaʎəx], stará žena.
Caman: ^[1] Z caman [ˈKʰaman], lesklá hůl. Také při použití ve Skotsku odvozen camanachd shinty.
Cateran: ^[1] Z ceatharn [ˈKʲʰɛhərˠn̪ˠ], bojující vojsko.
Ceilidh: ^[1] Z céilidh [ˈKʲʰeːlɪ], společenské setkání.
Clachan: ^[1] Z Clachan [ˈKʰl̪ˠaxan], malá osada.
Clarsach: ^[1] Harfa, od clàrsach [ˈKʰl̪ˠaːrˠs̪əx]harfa.
Corrie: ^[1] Z coire [ˈKʰɤɾʲə], konvice.
Doch-an-doris: ^[1] Třmenový šálek, od deoch an dorais [ˈTʲɔx ən̪ˠ ˈt̪ɔɾɪʃ], nápoj ze dveří.
Fillibeg: ^[1] Kilt, od féileadh beag [ˈFeːləɣ ˈpek], malý kilt.
Ingle: ^[1] Z aingeal [ˈÃĩŋʲkʲəl̪ˠ], nyní zastaralé slovo pro oheň.
Kyle: ^[1] Z caol [kʰɯːl̪ˠ], úzký.
Lochan: ^[1] Z lochan [ˈL̪ˠɔxan]malé jezero.
Machair: ^[1] Z machair [ˈMaxɪɾʲ], úrodná země za dunami.
Quaich: ^[1] Z cuach [kʰuəx], pohár.
Skean: ^[8] Z sgian [ˈS̪kʲiən], nůž.
Křiklan: Také od sluagh-ghairm, ale mylně věřil Thomas Chatterton a Robert Browning odkazovat (zjevně) na nějaký druh trubka.^[9]

Palec (ve smyslu ostrova): ^[1], ze skotské gaelštiny innis [ĩːʃ].^[10]
Och: ^[7] Irská a skotská gaelština och [ɔx], výkřik lítosti. Srov. Angličtina agh, Holandský a německý ach.
Oe: ^[7] Vnouče, irská a skotská gaelština ogha [ˈO.ə], vnouče.
Samhain: Irská a skotská gaelština Samhain [ˈS̪ãũ.ɪɲ], Listopad a související s Oidhche Shamhna, předvečer Všech svatých.
Shennachie: ^[7] Irská a skotská gaelština seanchaidh [ˈƩɛn̪ˠɛxɪ], vypravěč.
Sassenach: ^[1] Irská a skotská gaelština Sasannach [ˈS̪as̪ən̪ˠəx]„Angličan, Sas.

Abthen (nebo Abthan): ^[7] jurisdikce a území předbenediktinského skotského kláštera, od †abdhaine [ˈApɣəɲə]opatství.
Airie: ^[7] shieling, z àiridh [ˈAːɾʲɪ]shieling.
Aiten: ^[7] jalovec, od aiteann [ˈAʰtʲən̪ˠ]jalovec.
Bourach: ^[7] Nepořádek, od bubrach [ˈPuːɾəx], nepořádek.
Auto, ker: ^[7] Levák, od cearr [kʲʰaːrˠ], špatně, vlevo.
Crine: ^[7] Zmenšit se z Crón [kʰɾʲiən], zmenšovat.
Crottle: ^[7] Typ lišejník používá se jako barvivo, z krotální [ˈKʰɾɔʰt̪əl̪ˠ], lišejník.
Golack: ^[7] Hmyz, od šotek [ˈKoːl̪ˠak]ušní paruka
Keelie: ^[7] Tvrdý městský muž, od Gille [ˈKʲiːʎə], chlapec, mladý muž.
Ketach: ^[7] Levá ruka, od ciotach [ˈKʲʰiʰt̪əx], levák.
Sonse: ^[7] Z sonas [ˈS̪ɔnəs̪]štěstí, štěstí. Také související synovec.
Spleuchan: ^[7] Pouzdro z spliùchan [ˈS̪pluːxan], pouzdro, kabelka.
Toshach: ^[7] Hlava klanu, od Toiseach [ˈT̪ʰɔʃəx], začátek, přední.

Názvosloví místního jména

Kilmarnock

Ve Skotsku existuje řada dalších prvků místního jména, které jsou odvozeny z gaelštiny, ale většina z nich nezadala anglický nebo skotský jazyk jako produktivní podstatná jména a často zůstávají neprůhledné průměrnému Skotovi. Několik příkladů takových prvků je:

a (u) ch- z gaelštiny achadhpole; proto Palírna Auchentoshan, Auchinleck
ard- z gaelštiny zvláštní, výška nebo ostroh; proto Ardnamurchan, atd.
bal- z gaelštiny Baile, město; proto Balgowan, Balgay atd.
cam- z gaelštiny camas, ohyb nebo meandr; proto Cambuslang, Cambusnethan
dal- z gaelštiny vězení, louka (nesmí být zaměňována s „dale“, ze skandinávštiny Dalr což znamená údolí); proto Dalry
buben - z gaelštiny druim, hřeben; proto Drumchapel, Drumnadrochit atd.
dun - z gaelštiny dun, pevnost; proto Dundee, Dumbarton, Dunedin
inverzní - z gaelštiny inbhir, ústí řeky nebo soutok; proto Inverclyde, Inverleith
kil - z gaelštiny cillhřbitov; proto Kilmarnock, Kilbride atd.
příbuzní - z gaelštiny ceann, vpřed; proto Kinlochleven, Kinloss atd.

Viz také

Reference

^ ^A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^Ó ^str ^q ^r ^s ^t ^u ^proti ^w ^X ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^inzerát ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^dopoledne ^an ^ao ^ap ^vod ^ar ^{tak jako} ^na ^au ^av Collins English Dictionary 21. století Harper Collins (2001) ISBN 0-00-472529-8
^ ^A ^b ^C ^d MacBain, A. (1911) Etymologický slovník gaelského jazyka
^ ^A ^b Hoad, T.F. (ed) (1986) Oxford Stručný slovník anglické etymologie Oxford ISBN 0-19-283098-8
^ „Home: Oxford English Dictionary“.
^ „MacBainův slovník - oddíl 36“. www.ceantar.org.
^ Iain Mac an Tàilleir: Scottish Placenames Archivováno 2008-05-29 na Wayback Machine
^ ^A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^Ó ^str ^q Robinson, M. (ed) Stručný slovník Skotů Chambers 1985 ISBN 0-08-028491-4
^ McArthur. T. Oxfordský společník anglického jazyka Oxford University Press 1992 ISBN 0-19-214183-X
^ Simpson, J.A. a Weiner E.S.C. Oxfordský anglický slovník Second Edition Vol XV
^ "Slovník skotského jazyka :: SND :: palce n." www.dsl.ac.uk.

[Collins-1] A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^Ó ^str ^q ^r ^s ^t ^u ^proti ^w ^X ^y ^z ^aa ^ab ^ac ^inzerát ^ae ^af ^ag ^ah ^ai ^aj ^ak ^al ^dopoledne ^an ^ao ^ap ^vod ^ar ^{tak jako} ^na ^au ^av Collins English Dictionary 21. století Harper Collins (2001) ISBN 0-00-472529-8

[MacBain-2] A ^b ^C ^d MacBain, A. (1911) Etymologický slovník gaelského jazyka

[Oxford-3] A ^b Hoad, T.F. (ed) (1986) Oxford Stručný slovník anglické etymologie Oxford ISBN 0-19-283098-8

[4] „Home: Oxford English Dictionary“.

[5] „MacBainův slovník - oddíl 36“. www.ceantar.org.

[6] Iain Mac an Tàilleir: Scottish Placenames Archivováno 2008-05-29 na Wayback Machine

[Scots-7] A ^b ^C ^d ^E ^F ^G ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ ^Ó ^str ^q Robinson, M. (ed) Stručný slovník Skotů Chambers 1985 ISBN 0-08-028491-4

[Companion-8] McArthur. T. Oxfordský společník anglického jazyka Oxford University Press 1992 ISBN 0-19-214183-X

[9] Simpson, J.A. a Weiner E.S.C. Oxfordský anglický slovník Second Edition Vol XV

[10] "Slovník skotského jazyka :: SND :: palce n." www.dsl.ac.uk.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]