Zákon o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872 - Education (Scotland) Act 1872 - Wikipedia

Zákon o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872
Zákon parlamentu
Citace35 a 36 Vict. C. 62
Územní rozsahSkotsko
Ostatní právní předpisy
Souvisí sZákon o základním vzdělávání z roku 1870 (E&W )
Text zákona o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872 ve znění platném dnes (včetně jakýchkoli změn) ve Spojeném království od legislativa.gov.uk.

The Zákon o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872 (35 & 36 Vict. C. 62), také známý jako Forsterův školský zákon, vyrobeno základní vzdělání univerzální a povinné ve Skotsku; chudoba již nebyla záminkou záškoláctví.

Tento zákon nařídil ve Skotsku výlučné používání anglického středního vzdělávání, což ve skutečnosti zakazuje Skotská galština střední vzdělání. Z tohoto důvodu se mu připisuje způsobení podstatné újmy Skotská gaelština jazyk a přispívá k jeho celkovému poklesu.[1][2]

Pozadí

V roce 1866 vláda zřídila Argyllovu komisi pod Whig grandee George Campbell, 8. vévoda z Argyll, nahlédnout do školského systému. Zjistilo se, že z 500 000 dětí, které potřebují vzdělání, to 200 000 dostávalo za efektivních podmínek, 200 000 ve školách pochybných zásluh, bez jakékoli kontroly a 90 000 nedostalo žádné vzdělání. I když to bylo příznivě ve srovnání se situací v Anglii, kde bylo 14% dětí ve vzdělávání a s relativně nízkou mírou negramotnosti mezi 10 a 20%, podobné těm v nejlépe vzdělaných zemích, jako jsou ty v Německo, Holandsko, Švýcarsko a Skandinávie, zpráva byla použita jako podpora rozsáhlé reformy. Výsledkem byl zákon o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872, který vycházel z tohoto zákona Anglie a Wales jako Zákon o základním vzdělávání z roku 1870, ale poskytující komplexnější řešení.[3]

Zákon

Podle zákona přibližně 1 000 regionálních školní rady byly založeny[4] a na rozdíl od Anglie, kde se pouze pokoušeli zaplnit mezery v zásobování, okamžitě převzali školy starých a nových sirotků a mohli začít prosazovat docházku, spíše než po desetiletí nezbytném v Anglii.[3] Některé otrhané a průmyslové školy požádaly o převzetí správní radou, zatímco jiné pokračovaly jako nedělní školy.[5] Zúčastnit se měly všechny děti ve věku od 5 do 13 let. Chudoba nebyla přijata jako výmluva a pomoc byla poskytnuta v rámci EU Špatné zákony. To prosadil školní docházkový výbor, zatímco se rady zabývaly budováním, aby zaplnily mezery v zajišťování. To vyústilo v hlavní program, který vytvořil velké množství velkých, účelových škol.[3] Celková správa byla v rukou skotského (později skotského) vzdělávacího oddělení v Londýně.[6] Poptávka po místech byla vysoká a po celé generaci po činu došlo v mnoha učebnách k přeplněnosti, přičemž v jedné místnosti bylo vyučováno až 70 dětí. Důraz na stanovený počet průchodů na zkouškách také vedl k tomu, že se hodně učili nazpaměť a systém kontroly vedl k tomu, že i ty nejslabší děti byly cvičeny s určitými fakty.[3]

Vliv na gaelštinu

Zákon o vzdělávání (Skotsko) z roku 1872 účinně ukončil neanglické střední vzdělávání a potlačil gaelštinu, přičemž žáci byli potrestáni za to, že mluví tímto jazykem.[7] Žáci byli přepásáni, pokud byli přistiženi, že mluví gaelsky, a znovu zbiti, pokud nezveřejnili jména ostatních studentů, kteří mluví gaelsky.[1] Účinek zákona o vzdělávání na galský jazyk byl popsán jako „katastrofický“[8] a popřením hodnoty gaelské kultury a jazyka přispělo ke zničení sebeúcty gaelských komunit.[9] Jednalo se o pokračování obecné politiky (oběma skotský a poté 1707, britský vlády), jejichž cílem bylo Anglicizace.[8]

V důsledku čelení trestu a ponížení za to, že mluví gaelsky, se mnozí rodiče rozhodli nepřenášet jazyk svým dětem, což mělo za následek jazykový posun.[10] Skotská galština střední vzdělání byla založena až v 80. letech a dopad zákona je v gaelských komunitách stále citelný dodnes.[1][9]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C „Je třeba prozkoumat dopad školského zákona na gaelštinu z roku 1872“. BBC News Online. Citováno 13. ledna 2017.
  2. ^ Robertson, Boyd (2001). Gaelština: gaelský jazyk ve vzdělávání ve Velké Británii. Leeuwarden: Mercator-Education.
  3. ^ A b C d Checkland, Olive; Checkland, Sydney (1989). Průmysl a étos: Skotsko, 1832–1914. Edinburgh University Press. str. 112–13. ISBN  0748601023.
  4. ^ Patterson, L. (2001). „Školy a školní docházka: 3. Masová výchova 1872 – současnost“. V Lynch, Michael (ed.). Oxfordský společník skotské historie. Oxford University Press. 566–9. ISBN  0-19-211696-7.
  5. ^ Morton, Graeme (2012). My sami a další: Skotsko 1832–1914. Edinburgh University Press. p. 181. ISBN  0748620494.
  6. ^ „Záznamy o vzdělání“, Skotský národní archiv, 2006, archivovány od originál dne 2. července 2011
  7. ^ Smakman, Dick; Smith-Christmas, Cassandra. „Eroze a revitalizace gaelského jazyka na ostrově Skye ve Skotsku“ (PDF). University of Leiden.
  8. ^ A b Jones, Charles (1997). Edinburghská historie skotského jazyka. Edinburgh University Press. p. 568. Citováno 22. listopadu 2011.
  9. ^ A b Hunter, James (3. července 2014). Na druhé straně smutku: Příroda a lidé na skotské vysočině. Birlinn. Citováno 15. ledna 2017.
  10. ^ Dunbar, Robert (27. října 1999). „Evropská charta regionálních a menšinových jazyků: Některé úvahy ze skotské gaelské perspektivy“. In Fottrell, Deirdre; Bowring, Bill (eds.). Práva menšin a skupin v novém tisíciletí. Nakladatelé Martinus Nijhoff. p. 117. Citováno 13. ledna 2017.