Gaelizace - Gaelicisation

Gaelizacenebo Gaelizace, je akt nebo proces výroby něčeho gaelština, nebo získání charakteristik Gaels. The Gaels jsou etnicko-lingvistická skupina, která je tradičně považována za skupinu, která se rozšířila z Irsko na Skotsko a Isle of Man.

„Gaelština“ jako lingvistický termín označuje Gaelské jazyky ale může také odkazovat na přenos jakéhokoli jiného galského kulturního rysu, jako jsou sociální normy a zvyky, hudba a sport.

To je často označováno jako součást Keltská identita jako Irsko, Skotsko a ostrov Man Keltské národy a gaelské jazyky jsou považovány za podskupinu Keltské jazyky, z nichž mnoho jako velština například také prošly Celticizace.

Raná historie

Mezi příklady gaelicizace v historii patří Obr, Hiberno-Normani,[1] Scoto-Normani[2] a Severské Gaels.[2]

Moderní éra

Dnes je gaelizace, nebo častěji re-gaelizace, z placenames, příjmení a křestní jména je často záměrným úsilím pomáhat propagovat jazyky a působit proti staletí Anglicizace.

Isle of Man

The Manský jazyk, což je velmi podobné irština,[3] prošla v posledních letech velkým oživením,[4] navzdory tomu, že jazyk byl tak zřídka používán, že byl dokonce chybně označen jako vyhynulý a Spojené národy zpráva až v roce 2009.[5] Pokles jazyka na ostrově byl primárně důsledkem stigmatizace a vysoké úrovně emigrace na Anglie.[4]

Nyní existují základní školy, které vyučují médiem manské gaelštiny, poté, co se úsilí vyvíjelo hlavně podle irského systému.[6] Úsilí bylo široce chváleno,[7] s dalším vývojem, jako je používání technologie k výuce zavádění jazyka.[8]

Irsko

irština

Hlavní článek: Irský jazyk

Odhady počtu rodilých mluvčích EU Irský jazyk v Irská republika v roce 2000 se pohybovala od 20 000 do 80 000.[9][10][11] Podle sčítání lidu z roku 2006, které se v republice konalo, užívalo irské jazyky 85 000 lidí denně mimo školu a 1,2 milionu irských alespoň občas.[12] Při sčítání lidu z roku 2011 se tato čísla zvýšila na 94 000, respektive 1,3 milionu.[13] Aktivní irští mluvčí pravděpodobně tvoří 5 až 10 procent irské populace.[14]

V posledních desetiletích došlo k výraznému nárůstu počtu městských irských mluvčích, zejména v Dublinu. Rozptýlená, ale velká, vzdělaná a měšťanská městská komunita Gaeilgeoir se těší živému kulturnímu životu a je podporována růstem Irské střední vzdělání a Irská média.[15]

V nějakém úředníkovi Gaeltachtaí (Irsky mluvící regiony) oblasti, irština zůstává mateřským jazykem vedle angličtiny.

v Severní Irsko proces gaelizace je podstatně pomalejší a méně podporovaný než kdekoli jinde na ostrově a stav ostrova Irský jazyk v Severním Irsku je předmětem vášnivých politických debat.[16][17]

Ulster Skoti

Hlavní článek: Ulster skotské dialekty

Ulster Skoti se mluví na střední a východní Antrim na sever Dolů, severovýchod Hrabství Londonderry a v rybářských vesnicích na pobřeží Morne. Mluví se také v okrese Laggan a v částech Finn Valley na východě Donegal a na jihu Inishowen na severu Donegal.[18]

Průzkum Life and Times v Severním Irsku z roku 1999 zjistil, že 2% Severní Irsko obyvatelé tvrdili, že mluví Ulster Skoty, což by znamenalo celkovou řečovou komunitu přibližně 30 000 na tomto území.[19] Další odhady se pohybují od 35 000 v Severním Irsku,[20] na "optimistický" celkem 100 000, včetně Irská republika (hlavně na východ od Hrabství Donegal ).[21]

V Sčítání lidu v Severním Irsku v roce 2011, 16 373 lidí (0,9% populace) uvedlo, že umí mluvit, číst, psát a rozumět ulsterským Skotům a 140 204 lidí (8,1% populace) uvedlo, že mají určitou schopnost Ulsterských Skotů.[22]

Skotsko

Ve Skotsku, Skotská gaelština a tradiční gaelské zvyky, jaké se projevovaly na Vysokohorské hry s tradičními sporty, jako je odhodit caber, jsou omezeny hlavně na Vysočiny a ostrovy. V 21. století Skotská gaelská literatura zaznamenala vývoj a výzvy v oblasti publikace prozaické beletrie,[23] a fráze jako Alba gu bràth dnes lze použít jako frázi nebo soutěžní pokřik.

Oblasti, které jsou gaelizované, se označují jako Gàidhealtachd.

Viz také

Reference

  1. ^ MacLysaght, Edward (1982). Více irských rodin. Irish Academic Press. ISBN  0-7165-0126-0. Citováno 2006-11-20. Některé se zcela integrovaly, což vedlo k dobře známé frázi „Hiberniores Hibernis ipsis“ (více irská než irská samotná). Tito tvořili septy na gaelsko-irském vzoru v čele s náčelníkem.
  2. ^ A b "Klany a rodiny Irska a Skotska Část 5 X. Vikingové a Normani". Citováno 19. dubna 2012.
  3. ^ „Role Belfastu při oživování manských jazyků - BBC News“. Bbc.co.uk. 16. 09. 2014. Citováno 2015-03-31.
  4. ^ A b „Manština: Přináší jazyk zpět z mrtvých - BBC News“. Bbc.co.uk. 2013-01-31. Citováno 2015-03-31.
  5. ^ „Evropa | Ostrov Man | OSN prohlašuje za vyhynulou manskou gaelštinu'". News.bbc.co.uk. 2009-02-20. Citováno 2015-03-31.
  6. ^ „Může se Severní Irsko poučit z jediné školy ovládající mansky na světě? - BBC News“. Bbc.co.uk. Citováno 2015-03-31.
  7. ^ „Manxští gaelští„ válečníci “chváleni za jazykové oživení - BBC News“. Bbc.co.uk. Citováno 2015-03-31.
  8. ^ „Byla spuštěna nová aplikace pro„ oživení “oživení jazyka manština - BBC News“. Bbc.co.uk. Citováno 2015-03-31.
  9. ^ Paulston, Christina Bratt. Jazykové menšiny ve vícejazyčném prostředí: důsledky pro jazykové politiky. J. Benjamins Pub. str. 81.
  10. ^ Pierce, David (2000). Irské psaní ve dvacátém století. Cork University Press. str. 1140.: 20 000 až 80 000 řečníků z populace 3,5 až 5 milionů.
  11. ^ Ó hÉallaithe, Donncha (1999). „Kuchyně“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  12. ^ "Stůl", Sčítání lidu, IE: CSO
  13. ^ „Sčítání lidu 2011 - toto je Irsko“ (PDF). Ústřední statistický úřad. Archivovány od originál (PDF) dne 25. 05. 2013. Citováno 2015-03-06.
  14. ^ Romaine, Suzanne (2008), „Irish in a Global Context“, in Caoilfhionn Nic Pháidín and Seán Ó Cearnaigh (ed.), Nový pohled na irský jazyk, Dublin: Cois Life Teoranta, ISBN  978-1-901176-82-7
  15. ^ McCloskey, James (2006) [září 2005], „Irština jako světový jazyk“ (PDF), Proč irský? (seminář), The University of Notre Dame
  16. ^ https://www.bbc.co.uk/news/uk-n northern-ireland-50978082
  17. ^ https://www.irishtimes.com/news/ireland/irish-news/explainer-breaking-the-deadlock-over-an-irish-language-act-1.4135275
  18. ^ Caroline I. Macafee (ed.), Stručný slovník Ulsteru. Oxford: Oxford University Press, 1996; str. xi – xii.
  19. ^ „Průzkum NI Life and Times - 1999: USPKULST“. Ark.ac.uk. 9. května 2003. Citováno 17. dubna 2015.
  20. ^ „Často kladené otázky | DCAL Internet“. Dcalni.gov.uk. Archivovány od originál dne 21. prosince 2010. Citováno 17. dubna 2015.
  21. ^ "Ulster Skoti". Uni-due.de. Archivovány od originál dne 5. února 2015. Citováno 17. dubna 2015.
  22. ^ „Domovská stránka NINIS“. Ninis2.nisra.gov.uk. 26. března 2015. Citováno 17. dubna 2015.
  23. ^ Storey, John (2011) „Současná gaelská fikce: vývoj, výzva a příležitost“ Lainnir a 'Bhùirn' - Zářící voda: Eseje o moderní gaelské literatuře, editoval Emma Dymock & Wilson McLeod, Dunedin Academic Press.

Bibliografie

  • Ball, Martin J. & Fife, James (eds.) Keltské jazyky (Routledge Language Family Descriptions Series), (2002)

externí odkazy