Goidelické jazyky - Goidelic languages

Goidelic
gaelština
Zeměpisný
rozdělení
Jazyková klasifikaceIndoevropský
Rané formy
Pododdělení
Glottologgoid1240[1]

The Goidelic /ɡɔɪˈdɛlɪk/ nebo Gaelské jazyky (irština: teangacha Gaelacha; Skotská gaelština: cànanan Goidhealach; manský: çhengaghyn Gaelgagh) tvoří jednu ze dvou skupin Ostrovní keltské jazyky, druhý je Brittonic jazyky.[2]

Goidelické jazyky historicky tvořily a kontinuum dialektu táhnoucí se od Irsko skrz Isle of Man na Skotsko. Existují tři moderní goidelické jazyky: irština (Gaeilge), Skotská gaelština (Gàidhlig), a manský (Gaelg). Manx vymřel ve 20. století, ale od té doby byl do jisté míry oživen.[3]

Nomenklatura

gaelština, sám o sobě, je někdy používán k označení skotské gaelštiny, zejména ve Skotsku, a proto je nejednoznačný. irština a manský jsou někdy označovány jako irská gaelština a manština gaelština (protože se jedná o goidelický nebo gaelský jazyk), ale použití slova „gaelština“ je zbytečné, protože výrazy irština a manština, když se používají k označení jazyků, vždy odkazují na tyto jazyky. To je v rozporu s Skotská gaelština, pro které „gaelština“ odlišuje jazyk od jazyka Germánský jazyk známý jako Skoti.

The endonyma (Gaeilge, gaelština a Gaolainn v irštině, Gaelg v manštině a Gàidhlig ve skotské gaelštině) jsou odvozeny od Starý irský Goídelc, což je zase odvozeno od Stará velština Guoidel což znamená „pirát, nájezdník“.[4][5] Středověká mytologie Lebor Gabála Érenn umístí svůj původ do stejnojmenného předka Gaels a vynálezce jazyka, Goídel Glas.

Klasifikace

Rodokmen goidelických jazyků v rámci ostrovní keltské větve keltské jazykové rodiny je následující:

Historie a rozsah

Británie a Irsko v prvních několika stoletích 1. tisíciletí, před založení anglosaských království.
  Hlavně goidelické oblasti.
  Hlavně Pictish oblastech.
  Hlavně Brittonic oblastech.
Goidelický jazyk a kultura by se nakonec staly dominantní v oblasti Pictish a daleko na severu Brittonic.

Goidelic byl kdysi omezen na Irsko a případně západní pobřeží Skotsko. Středověká gaelská literatura nám říká, že království Dál Riata se objevily v západním Skotsku v průběhu 6. století. Hlavní názor je, že Dál Riata byl založen irskými migranty, ale to není všeobecně přijímáno. Archeolog Ewan Campbell říká, že neexistují žádné archeologické důkazy o migraci nebo invazi, a naznačuje, že silné námořní spojení pomohlo zachovat již existující galskou kulturu na obou stranách Severní kanál.[6]

Dál Riata rostl co do velikosti a vlivu a gaelský jazyk a kulturu si nakonec osvojili sousedé Obr (skupina lidí, kteří možná mluvili brittonský jazyk ) kteří žili po celou dobu Skotsko.[7] Manský jazyk jazyka Isle of Man, je velmi podobný gaelštině, kterou se mluví v Hebridy a Irové mluvili v severovýchodním a východním Irsku a nyní vyhynuli Galská gaelština z Galloway (v jihozápadním Skotsku), s určitým vlivem od staré norštiny přes Viking invaze a od předchozích britských obyvatel.

Nejstarší psaný goidelický jazyk je Primitivní irština, který je doložen v Ogham nápisy asi ze 4. století. Formy této řeči jsou velmi podobné a často totožné s formami Galský zaznamenané před a během římská říše. Další fáze, Starý irský, se nachází v lesky (tj. anotace) do latinský rukopisy —Hlavně náboženské a gramatické - od 6. do 10. století, jakož i v archaických textech kopírovaných nebo zaznamenaných v Middle Irish texty. Middle Irish, bezprostřední předchůdce moderních goidelických jazyků, je termín pro jazyk zaznamenaný od 10. do 12. století: přežívá v něm velké množství literatury, včetně raných irských právních textů.

Klasická gaelština, jinak známý jako Brzy moderní irština,[8] pokrývá období od 13. do 18. století, během nichž byl používán jako literární standard[9] v Irsku a Skotsku.[10] Tomu se často říká Klasická irština, zatímco Etnolog dává jméno "Hiberno-skotská gaelština „k tomuto standardizovanému psanému jazyku. Dokud byl tento psaný jazyk normou, bylo Irsko považováno za gaelskou vlast skotských literáti.

Později ortografický divergence vyústila ve standardizaci pluricentristický pravopisy. Manský pravopis, který byl představen v 16. a 17. století, byl založen volně na anglickém a velšském pravopisu, a proto nikdy nebyl součástí tohoto literárního standardu.

irština

Hlavní článek: Irský jazyk

Irish je jedním z Irská republika spolu se dvěma úředními jazyky Angličtina. Historicky převládající jazyk ostrova, nyní se jím většinou hovoří v některých částech na jihu, západě a severozápadě. Zákonem definované irsky mluvící oblasti se nazývají Gaeltacht; všechny vládní instituce republiky, zejména parlament (Oireachtas), své horní komora (Seanad) a dolní komora (Dáile) a premiér (Taoiseach) jsou oficiálně pojmenovány v tomto jazyce, a to i v kontextu angličtiny. V současné době Gaeltachtaí se nacházejí hlavně v krajích Korek, Donegal, majonéza, Galway, Kerry, a v menší míře v Waterford a Meath. V Irské republice se 1 774 437 (41,4% populace ve věku od tří let) považuje za osobu, která do určité míry umí mluvit irsky.[11] Z nich 77 185 (1,8%) hovoří irsky denně mimo školu.[11] Irish také prochází oživením v Severní Irsko a byl tam přiznán určitý právní status podle roku 1998 Dohoda na Velký pátek ale jeho oficiální použití zůstává rozděleno mezi převážně britskou populací. Sčítání lidu v roce 2001 Ukázalo se Severní Irsko že 167 487 (10,4%) lidí „mělo nějaké znalosti irštiny“. V souhrnu to znamená, že přibližně každý třetí člověk (C. 1,85 milionu) na ostrově Irsko rozumí irštině na určité úrovni.

Navzdory tomu, že v Irsku po roce 1607 vystoupily anglické a poangličtěné vládnoucí třídy Let hrabat (a zmizení velké části gaelské šlechty), irštinou mluvila většina populace až do pozdějšího 18. století, což mělo obrovský dopad Velký hladomor 40. let 18. století. Neproporcionální vliv na třídy, mezi nimiž byla irština primárně mluveným jazykem, způsobil hladomor a emigrace prudký pokles počtu rodilých mluvčích, který se začal obracet teprve nedávno.[12]

Irský jazyk byl uznán jako úřední a pracovní jazyk EU Evropská unie.[13] Irský národní jazyk byl dvacátým třetím, kterému byla EU uznána, a dříve měl status smluvního jazyka.[14]

Skotská gaelština

Skotský gaelský mluvčí, zaznamenaný v Skotsko.
Jazykové rozdělení na počátku 12. století ve Skotsku:
  Gaelsky řečeno
  Severská gaelština zóna charakterizovaná používáním obou jazyků
  Angličtina - mluvící zóna
  Cumbric možná přežili v této zóně; více realisticky směs Cumbric, gaelština (západ) a angličtina (východ)
Hlavní článek: Skotská gaelština

Někteří lidé na severu a západě pevninského Skotska a většina lidí v Hebridy stále mluví skotskou gaelštinou, ale jazyk je na ústupu. Nyní se předpokládá, že v něm je přibližně 60 000 rodilých mluvčích skotské gaelštiny Skotsko plus přibližně 1 000 reproduktorů Kanadská gaelština dialekt v nové Skotsko.

Jeho historický rozsah byl mnohem větší. Například to byl každodenní jazyk většiny ostatních Skotská vysočina až před něco více než stoletím. Galloway byla kdysi také gaelsky mluvící oblastí, ale Galský dialekt tam vyhynul přibližně tři století. Předpokládá se, že byly domovem dialektů, které byly přechodné mezi skotskou galštinou a dvěma dalšími goidelickými jazyky. Zatímco po gaelštině se mluvilo napříč Skotské hranice a Lothian během časných Vrcholný středověk nezdá se, že by jím mluvila většina, a byl to pravděpodobně jazyk vládnoucí elity, vlastníků půdy a náboženských kleriků. Některé další části Skotská nížina promluvil Cumbric, a další Skoti Inglis jedinou výjimkou je Severní ostrovy z Orkneje a Shetlandy kde Severské bylo řečeno. Skotská gaelština byla představena po celé Severní Americe s gaelskými osadníky. Jejich počet si vyžádal severoamerické gaelské publikace a tisková média z Cape Breton Island do Kalifornie.

Skotsko odvozuje svůj název od latinského slova pro „gael“, Scotus, množné číslo Scoti (nejisté etymologie).[15] Skotsko původně míněno Země Gaelů v kulturním a sociálním smyslu. (V raných staroanglických textech Skotsko odkazováno na Irsko.)[16] Až do konce 15. století Scottis v Skotská angličtina (nebo Skoti Inglis) byl používán odkazovat pouze na gaelštinu, a mluvčí tohoto jazyka, kteří byli identifikováni jako Skoti. Jakmile se z vládnoucí elity stali Skoti Inglis / anglicky mluvící, Scottis byl postupně spojován spíše s půdou než s lidmi a slovem Erse („Irština“) se postupně stále více a více využívala jako akt kulturně-politické disociace, se zjevnou implikací, že jazyk nebyl ve skutečnosti skotský, a proto cizí. Bylo to něco jako propagandistické označení, protože gaelština je ve Skotsku minimálně stejně dlouho jako angličtina, ne-li déle.

Na počátku 16. století se dialekty severní Střední angličtina, také známý jako Raní Skoti, který se vyvinul v Lothian a začal být mluvený jinde v EU Skotské království, sami si později jméno přivlastnili Skoti. Od 17. století byli gaelští mluvčí omezeni převážně na Vysočinu a Hebridy. Dále, kulturně represivní opatření přijatá proti povstaleckým komunitám na Vysočině Koruna po druhém Jacobite Rebellion z roku 1746 způsobil další pokles používání jazyka - do značné míry vynucenou emigrací (např Vysočiny ). Ještě větší pokles následoval v 19. a na počátku 20. století.

The Skotský parlament poskytl jazyku bezpečný statutární status a "rovný respekt" (ale ne úplnou rovnost v právním postavení pod Skotský zákon )[17] s angličtinou jiskřící naděje, že skotská gaelština může být zachráněna před vyhynutím a možná dokonce oživena.

manský

Hlavní článek: Manský jazyk
Manský reproduktor zaznamenaný v Isle of Man.

Dlouhý každodenní jazyk většiny z Isle of Man, Manx začal prudce klesat v 19. století. Předpokládá se, že poslední jednojazyční manští reproduktory zemřeli kolem poloviny 19. století; v roce 1874 se odhadovalo, že asi 30% populace mluví mansky, což se snížilo na 9,1% v roce 1901 a 1,1% v roce 1921.[18] Poslední rodilý mluvčí Manx, Ned Maddrell, zemřel v roce 1974.

Na konci 19. století a obrození Manx začal v čele s Manx Language Society (Yn Çheshaght Ghailckagh). Lingvisté i jazykoví nadšenci prohledali poslední rodilé mluvčí během 20. století, zaznamenali jejich řeč a učili se od nich. V Sčítání Velké Británie 2011, na ostrově bylo 1 823 manských reproduktorů, což představuje 2,27% populace 80 398, a stálý nárůst počtu reproduktorů.[19]

Dnes je společnost Manx používána jako jediné médium pro výuku v pěti předškolních zařízeních ostrova společností s názvem Mooinjer veggey („malí lidé“), která provozuje také jedinou základní školu Manx-medium, The Bunscoill Ghaelgagh. Manština se vyučuje jako druhý jazyk na všech základních a středních školách ostrova a také na University College Isle of Man a Centrum pro studium manů.

Srovnání

Čísla

Srovnání goidelických čísel, včetně starých irských. Pro srovnání mezi větvemi Goidelic a Brythonic byla zahrnuta velšská čísla.

GoidelicBrythonic
#Starý irskýirštinaSkotská gaelštinamanskývelština
1anoaonaon*unun
2dádělatdà*daadau
3trítrítrìstromtri
4cethairceathairceithirkiarepedwar
5Cóiccúigcòigqueigčerpadlo
6sésésiahejchwech
7sechtseachthledejshiaghtSaith
8ochtochtochdprasewyth
9noínaoinaoiNuyne
10deichdeichdeichjeihdeg
11óen deichaon déagaon deugnane-jeigunarddeg
12dá dheichdó dhéagdà dheugdaa-yeigdeuddeg
20informační listinformační listficheadkrmitugain
100cétcéadceudKeeadpřevýšení

* un a daa se již nepoužívají při počítání. Místo toho doplňkové formy nane a jees se obvykle používají pro počítání, ale pro srovnávací účely jsou historické formuláře uvedeny v tabulce výše

Běžné fráze

irštinaSkotská gaelštinamanskýAngličtina
FáilteFàilteFailtVítejte
Ulster: Goidé mar atá tú?
Connacht: Cén chaoi a bhfuil tú?
Munster: Conas tánn tú?		Nadregionální[20]: Ciamar a čt?
Lewis[21]: Člověče, čt?
Argyll a Vnější Hebridy[22]: Dè mar tha thu?		Kys t'ou?Jak se máte?
Ulster: Cad é an t-ainm atá ort?
Connacht: Cén t-ainm atá ort?
Munster: Cad je ainm duit?		Nadregionální: D a t-ainm tha ort?
Západní pobřeží pevniny[23]: C'in ah tha ort?		Cre'n ennym t'ort?Jak se jmenuješ?
Je moudrý ...„Moudrý ...Mish ...Jsem...
Lá maithLatha matematikaLaa mieDobrý den
Maidin mhaithMadainn mhathMoghrey mieDobré ráno
Tráthnóna maithFeasgar matematikaFastyr mieDobré odpoledne / večer
Oíche mhaithOidhche mhathOie vieDobrou noc
Jděte Raibh Maith AgatVnější Hebridy a Skye[24]: Tapadh leat
Nadregionální[25]: Mòran taing
Jihozápadní[26]: Gun math math agad		Gura mie aydDěkuji
Slán leatMar sin leatSlane lhiatAhoj
SláinteSlàinteSlayntZdraví (používá se jako přípitek
[srov. V angličtině „na zdraví“])

Vliv na jiné jazyky

Existuje několik jazyků, které ukazují goidelický vliv, i když samy nejsou goidelickými jazyky:

  • Beurla Reagaird je převýšení mluvené skotskými cestujícími lidmi, které je do značné míry založeno na skotské gaelštině.

Viz také

Vodní prvek připomínající první přísun vody gravitací do Portmahomack v roce 1887. Je na něm nápis ve špatné gaelštině, “Uisce Tobar Na Baistiad"(který, pokud je čten Uisge Tobar a 'Bhaistidh by se přeložit jako „Voda ze studny křtu“)

Reference

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Goidelic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ Robert D. Borsley; Ian G. Roberts (1996). Syntax keltských jazyků: Srovnávací perspektiva. Cambridge University Press. p. 2. ISBN  978-0-521-48160-1.
  3. ^ Robert D. Borsley; Ian G. Roberts (1996). Syntax keltských jazyků: Srovnávací perspektiva. Cambridge University Press. p. 3. ISBN  978-0-521-48160-1.
  4. ^ Koch, Johne. Gododdin z AneirinuPublikace keltských studií, 1997, s. xcvii, poznámka 2
  5. ^ Koch, John (ed). Keltská kultura: Historická encyklopedie, ABC-CLIO, 2006, s. 739
  6. ^ Campbell, Ewan. "Byli Skoti Irové? " v Starověk #75 (2001).
  7. ^ Gillies, William (1993). „Skotská gaelština“. V Martin J. Ball; James Fife (eds.). Keltské jazyky. London: Routledge. str. 145–227. ISBN  0-415-01035-7.
  8. ^ Adam Fox; Daniel Woolf (2003). Mluvené slovo: Orální kultura v Británii, 1500–1850. Manchester University Press. p. 197. ISBN  978-0-7190-5747-2.
  9. ^ Lynch, Michael (2001). Oxfordský společník skotské historie. Oxford University Press. p. 255. ISBN  978-0-19-211696-3.
  10. ^ Trudgill, Peter (1984). Jazyk na Britských ostrovech. Cambridge University Press. p. 289. ISBN  978-0-521-28409-7.
  11. ^ A b Ústřední statistický úřad Irsko
  12. ^ Coleman, Karen (10. ledna 2001). „Gaelština si v Irsku užívá oživení“. BBC News Online. Citováno 27. listopadu 2012.
  13. ^ „Úřední jazyky EU - Vzdělávání a odborná příprava - Evropská komise“. Vzdělávání a odborná příprava. Citováno 11. března 2017.
  14. ^ „Irština se stává 23. úředním jazykem EU“. Nezávislý. 3. ledna 2007. Citováno 11. března 2017.
  15. ^ Oxfordský anglický slovník: Skot, n.1. Zdroj pozdního latinského slova je nejasný. Neexistuje žádný důkaz, že by představoval rodné jméno jakéhokoli gaelsky mluvícího lidu (irského Skot, Ir, pl. Scuit, se zdá být naučeným slovem z latiny), ani ve velštině neexistuje, ačkoli velšané, kteří psali latinsky, používají od nejranějších dob Scoti jako ztvárnění Gwyddel (Gaels). [...] Citováno 11. října 2010
  16. ^ Lemke, Andreas: The Old English Translation of Bede’s Historia Ecclesiastica Gentis Anglorum v jeho historickém a kulturním kontextu, Kapitola II: The OEHE: Materiální důkazy; strana 71 (Universitätsdrucke Göttingen, 2015)
  17. ^ „Pravidla MSP proti gaelské rovnosti“. BBC News Online. 21. dubna 2005.
  18. ^ Gunther, Wilf (1990). „Jazyková ochrana nebo: Dokážou v dávných dobách ustálené britské menšinové jazyky přežít?“. V D. Gorter; J. F. Hoekstra; L. G. Jansma; J. Ytsma (eds.). Čtvrtá mezinárodní konference o jazycích menšin (Vol. II: Western and Eastern European Papers ed.). Bristol, Anglie: Vícejazyčné záležitosti. 53–67. ISBN  1-85359-111-4.
  19. ^ „Zpráva o sčítání lidu na ostrově Man 2011“ (PDF). Vláda ostrova Man. Duben 2012. Archivovány od originál (PDF) dne 8. listopadu 2012.
  20. ^ "ciamar". Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  21. ^ "muž". Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  22. ^ „dè mar“. Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  23. ^ „C'ainm tha ort?“. Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  24. ^ „tapadh leat“. Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  25. ^ „mòran taing“. Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.
  26. ^ "gun robh math agad". Jsem Faclair Beag. Michael Bauer a Will Robertson. Citováno 15. ledna 2019.

externí odkazy