Fang jazyk - Fang language

Tesák
Pangwe
Faŋ, Paŋwe
Rodilý k	Rovníková Guinea, Gabon, Konžská republika, Kamerun, a Svatý Tomáš a Princův ostrov
Etnický původ	Tesák
Rodilí mluvčí	1 milion (2006–2013)[1]
Jazyková rodina	Niger – Kongo Atlantik – Kongo Volta-Kongo Benue – Kongo Bantoid Jižní bantoid Bantu (Zóna A ) Beti Tesák
Dialekty	Jihozápadní tesák Ntoumou-Fang Okak-Fang Mekê-Fang Mvaïe-Fang Atsi-Fang Nzaman-Fang Mveni-Fang
Kódy jazyků
ISO 639-2	fanoušek
ISO 639-3	fanoušek
Glottolog	fang1246[2]
Guthrieho kód	A.75,751[3]

Tesák /ˈFɒŋ/ je středoafrický jazyk, kterým mluví přibližně 1 milion lidí, většina z nich v jazyce Rovníková Guinea a severní Gabon, kde je dominantní Jazyk Bantu; Fang je také mluvený na jihu Kamerun, Konžská republika a malé zlomky ostrovů Svatý Tomáš a Princův ostrov. Souvisí to s Bulu a Ewondo jazyky jihu Kamerun.

Za prezidenta Macías Nguema, Fang byl úředním jazykem Rovníkové Guineje. V severním Gabonu a jižním Kamerunu existuje mnoho různých variant Fang. Maho (2009) uvádí Southwest Fang jako odlišný jazyk. Ostatní dialekty jsou Ntoumou, Okak, Mekê, Atsi (Batsi), Nzaman (Zaman), Mveni a Mvaïe.

Korpus a lexikologie

Přestože chyběl jakýkoli skutečně určitý korpus Fangova literárního těla, je třeba poznamenat, že lingvisté se v minulosti pokoušeli sestavit slovníky a lexikony pro jazyk Fang. Dva nejvýznamnější z nich, které mají být navrženy nebo plně kompilovány, vytvořil Maillard (2007)^[4] a Bibang (2014). Ani jeden nevytvořil přímý slovník Fang-English, ale místo toho se rozhodl oddělit tyto dva jazyky prostřednictvím třetího evropského jazyka jako mostu pro různé výpůjčky.

Překladatelské úsilí do angličtiny probíhalo prostřednictvím románských jazyků: konkrétně španělštiny a francouzštiny. Druhý z těchto dvou jazyků by pravděpodobně měl největší dopad na jazyk, vzhledem k okupaci Gabonu Francouzi během existence Francouzské rovníkové Afriky (která je součástí francouzské západní Afriky), která trvala 75 let od roku 1885 do roku 1960. V menší míře také na Svatém Tomáši a Princově ostrově portugalština pravděpodobně ovlivnila dialekty Fangů, které zde existují, kvůli zemi, kterou Portugalsko po většinu historie osídlení ostrovů okupuje.

Fonologie^[5]

Samohlásky

Fang má 7 samohlásek, z nichž každá může mít krátké nebo dlouhé realizace.

Nosní samohlásky jsou allophones příslušných ústních samohlásek, když následuje nosní souhlásky [ŋ] nebo [ɲ]. Slova nemohou začínat [ɛ], [i], [ɔ] ani [u].

Dvojhlásky

Dvojhlásky mohou být kombinací jakékoli samohlásky s [j] nebo [w], stejně jako [ea], [oe], [oa], [ua].

Tón

Fang rozlišuje mezi 4 různými tóny, běžně nazývanými: vysoký, nízký, stoupající a klesající. První dva jsou jednoduché tóny, zatímco druhé jsou složené. Jedna samohláska v posloupnosti samohlásek může být vymlčena v běžné řeči, i když její tón zůstává a váže se na zbývající samohlásku. ^[6]

Souhlásky

Ve Fangu je 24 hladkých souhlásek. Většina z nich se může stát prenasalized:

/ h / se používá pouze v citoslovcích a výpůjčkách. Slova nemohou začínat / ŋ /, kromě případů, kdy následuje velární souhláska. / ɾ / a / z / jsou také omezeny od počáteční polohy slova. /G/ a / p / může přijít pouze v počáteční pozici slov ve slovech cizího původu, i když v mnoha z těchto případů /G/ se realizuje jako [ŋg].

Morfém „gh“ se vyslovuje jako ɾ v případě slova „Beyoghe“ (Fangův výraz pro Libreville); jedna z několika změn výslovnosti podle morfologie.

Je také důležité si uvědomit, že ve Fangu je při každé „přestávce“ (otřes dvou samohlásek), například v „Ma adzi“, vyžadováno, aby jedno slovo učinilo z druhého slova apetismus, čímž upustilo od výslovnosti A zvuk na začátku druhého slova (např. „Ma dzi“), aby vznikly gramaticky správné věty.

Viz také

• Beti-Pahuin

Reference

externí odkazy

• Bantulanyi
• http://scholar.sun.ac.za/handle/10019.1/1229
• https://web.archive.org/web/20080630064631/http://monefang.com/parlons1.html Monefang, archivovány od originálu (2008). Poznámka: Tyto stránky jsou většinou ve francouzštině.
• https://www.acsu.buffalo.edu/~jcgood/Mve-2013-Fang.pdf