Jazyk Soga - Soga language

Soganebo Lusoga, je Bantu jazykem, kterým se mluví Uganda. To je rodný jazyk lidí Soga nebo Basoga z Busoga oblast východní Ugandy. S více než třemi miliony mluvčích je to po angličtině jeden z hlavních jazyků Ugandy, Svahilština, a Luganda. Je však do značné míry omezen na region Busoga, který je hlavně v přirozených hranicích Viktoriino jezero na jih, Jezero Kyoga na sever, Nil řeka na západ a Mpologoma (Lev) řeka na východ od Namutumba okres. to je tónový.

Historie a vývoj

Jazyk Soga je velmi podobný sousedním jazykům Bantu, jako je Luganda a Gwere. Předpokládá se, že lidé z jižní Busogy původně pocházeli Buganda a na počátku 14. století přemohl původní obyvatele, Nilotic Luo kteří přišli ze severu a Teso kteří přišli ze severovýchodu.

Písemná forma Soga je teprve tak nedávná jako příchod arabských a evropských obchodníků a misionářů. Poprvé se objevil v tisku ve druhé polovině devatenáctého století.

Soga se používá na některých základních školách v Busogě, když se žáci začínají učit anglicky, an úřední jazyk z Uganda. Vyučuje se také na středních školách a je nabízen jako předmět kurzu na vysokých školách, jako je Busoga University, Kyambogo University a Makerere University.

Dialekty

Jazykově jsou Soga součástí Národy Bantu. Soga má několik dialektů, které se datují k prolínání lidí během raného období migrace 17. a 18. století. Bylo tolik dialektů, že bylo těžké dosáhnout dohody o správném způsobu hláskování nebo vyslovování určitých slov. Například na severu Busogy je v mnoha slovech písmeno „H“, které se neobjevuje v dialektech jižního Busogy. Busoga byl tedy rozdělen do dvou dialektových zón. V severní zóně dialekty Lulamogi a Lupakoyo bylo řečeno. Lupakoyo velmi podobal Nyoro. Měl těsný pás Runyoro asociované dialekty běžící na východ od Bunyoro, v severní oblasti Buganda, přes severní Busoga a skrz Bugwere, který je na východ od Busogy. V jižní části Busogy dialekt známý jako Lutenga tradičně se mluvilo, což se podobalo Luganda. Související dialekty byly také mluvené v Ssese Islands, Ostrov Buvuma a východní Buganda.

Ale se zavedeným Lusoga Language Authority (LULA) Společnost Busoga Kingdom propagovala standardizovaný jazyk Lusoga. Provedl výzkum jazyka Lusoga a publikoval literaturu v Lusogě. Jeho publikace lze nalézt na Knihovna kanceláří kulturního centra Busoga nachází se v Nilská zahrada v Jinja, Uganda. Jiné jsou k dispozici v knihkupectvích po celém Busogě a ve velkých knihkupectvích v Kampala a dalších částech země. Mezi nejuznávanější publikace o Lusogě patří Lusoga bible, gramatiky, hádanky, přísloví, několik pohádkových knih a slovníky např. Eibwanio www.fountainpublishers.co.ugAngličtina / Lusoga - slovník Lusoga / angličtina. Omezená online verze je k dispozici na adrese Lusoga - anglický slovník.

Některé užitečné základní gramatiky a slovní zásoby

Stejně jako ostatní tonály Bantuské jazyky, Lusoga má systém tříd podstatných jmen, ve kterém předpony na podstatných jménech označují příslušnost k jednomu z rodů podstatných jmen. Zájmena, adjektiva a slovesa odrážejí rod podstatného jména jmenného, ​​ke kterému se vztahují. Některé příklady tříd podstatných jmen:

Přivlastňovací předpony

V Bantuské jazyky okolo Viktoriino jezero region v Uganda, podstatná jména se odrážejí hlavně změnou předpon: lidské bytosti jsou označeny předponou Ba- (množné číslo) a Mu- (jednotné číslo) a název země Bu-.

• mu - osoba (jednotné číslo), např. musoga = rodák ze země Busoga
• bu - země, např. Busoga = země Soga
• lu - jazyk, např. Lusoga = jazyk Soga
• ba - lidé, např. Basoga = lidé Soga
• ki - zvyky nebo tradice, např. kisoga = popisuje náboženskou tradici nebo kulturu společnou lidem Soga.

Samostatně stojící zájmena

• Nze - já
• Iwe / Imwe - vy

Vždy připojen ke slovesu

• N - já
• O - ty (jednotné číslo)
• A - on / ona
• Tu - my / my
• Mu - ty (množný)
• Ba - oni

Demonstrace

• Wano - tady
• Kino - Toto (věc)
• Ono - This (person)
• Oyo - To (osoba)
• Bino - Tyto (věci)
• Biri - ty (věci)

Tazatelé

• Ani - Kdo?
• Ki - co?
• Lwaki - Proč?
• Tya - jak?

Pozdravy

Pozdrav v Sogě se provádí stejně jako v západních zemích. Předpokládá však osobnější povahu a stejně jako na Západě závisí jeho forma na denní době a na době, která uplynula od posledního kontaktu s greeterem.

Následující dialog ilustruje základní formu pozdravení vrstevníka nebo staršího s úctou:

Osoba A:

Wasuzotya (osiibyotya) ssebo (nnyabo)? - Jak jste spali (jaký byl váš den) pane (madam)?

Osoba B:

Bulungi, wasuzotya (osiibyotya) ssebo (nnyabo)? - Jak jste se vyspal (jaký byl váš den), pane (madam)?

Osoba A:

Bulungi ssebo (nnyabo) - No, pane (madam)

Osobní povaha pozdravů vyplývá, když se pozdravovaný jedinec rozhodne odpovědět na otázku, místo aby odpověděl pouze dobře nebo dobře. Je to něco jako otázka „Jak se máš?“ a vy odpovíte „Jak se máte?“ V Sogě se však pozdravovaný jedinec může ve skutečnosti ponořit do jemných detailů.

Navíc jednoduše pusťte sir / madam, abyste dosáhli stejného efektu jako v angličtině. Výše uvedený dialog adresuje pozdrav pouze jedné osobě, protože některá slova se mění na několik dalších, např. „Wasuzotya“ je kombinace singulární předpony (Wa - vy), slova (sula - spánek) a singulárního postfixu (otya - How did) mluvená jako jeden s množným číslem, které se následně stává „Mwasuze mutya“, které se skládá z dvě odlišná slova vycházející ze dvou různých předpon množného čísla, slova a množného čísla postfixu. Někdy je nemožné nerozdělit množné číslo.

Úvod

• Nze Kateme - já jsem Kateme

Některá běžná slovesa

Když konjugujete sloveso, odstraňte ‚oku 'a nahraďte jej požadovaným zájmenem, tj. N, o, a, tu, mu, ba.

• Příklad:
  • okukola - pracovat / dělat,
    • nkola - Já pracovat / dělat,
    • Ókola - vy pracovat / dělat,
    • Akola - on ona pracuje / dělá,
    • tukola - my pracovat / dělat,
    • mukola - vy pracovat / dělat (množný),
    • bakola - ony pracovat / dělat.
• Okukola - pracovat / dělat
• Okusoma - číst / studovat
• Okunhwa - pít
• Okulya - k jídlu (Buďte opatrní, výše uvedený příklad nefunguje po celou dobu se všemi tvary všech slov, protože některá slovesa jsou nepravidelná, např. Singulární odtud je Ndya. Je to však začátek)
• Okutambula - chodit
• Okuvuga - řídit / jezdit
• Okusobola - být schopen
• Okutwala - nést / vzít
• Okuseka - smát se

Čísla

Pokud se naučíte počítat od 1 do 10 a 20, 30, 40, zbytek bude snadný. Jde pouze o spojení jednoho čísla s druhým.

Vyprávění času

Vyprávění času v Sogě se liší od způsobu, jakým se říká v angličtině, protože hodiny temnoty odpovídají PM, aby zahrnovaly časné ranní hodiny. Probudíte se v 10:15 ráno a Musoga současné probuzení označuje stejný čas jako „essawa erii ikumi na ibiri munkyo (čas je 4:15 ráno).“ V podstatě je číslo představující aktuální čas jednoduše zkoseno o šest. Čas se říká pomocí slova „essaawa“, např. Essaawa ndala - 7 hodin.

Jídlo

• Jídlo - Emere
• Cukr - Sukaali
• Káva - Kaawa
• Mléko - Amata
• Kuře - Enkoko
• Čajová lžička - Kajiiko
• Talíř - Sowaan
• Pánev - Sefuliya
• Pohár - Kyikopo

Obecné fráze a slovní zásoba

• Ssente imeka - Kolik (cena)
• (Postel) pokoj - ekisenge
• Stůl - Meza
• Dům - Enhumba
• Kuchyně - Eifumbiro
• Dveře - Olwiigi
• Židle - Entebe
• Počkejte! - Lindo!
• Cesta / výlet - Olugendo
• Vypadni - Fuluma
• Zítra - Idho
• Včera - Idho
• Pomalu - Mpola
• Rychle - Mangu
• Pane - Mwami
• Slečno - Mukyala
• Můj přítel! - Mukwano gwange!
• Moji přátelé! - Banange! (Běžně používaný jako výkřik)
• Under - Wansi / Ghansi
• Teta - Senga
• Osoba - Omuntu
• Muž - Omusaadha
• Žena - Omukazi
• Dítě - Omwaana
• Běloch / osoba - Omuzungu
• Lampa - Eitaala
• Měsíc / měsíc - Omwezi
• Inlaw - Mukoirime

Viz také

• Ugandské monarchie - Ugandská další království
• Lusoga Language Authority - organizace propagující používání jazyka Lusoga

Reference

• Fallers, Margaret Chave (1960) Východní Lacustrine Bantu (Ganda a Soga ). Etnografický průzkum Afriky: Východní střední Afrika, svazek 11. Londýn: Mezinárodní africký institut.
• Van der Wal, Jenneke (2004) Lusoga fonologie. Magisterská práce, Leiden University.
• Cohen, David William (1970). Průzkum interlacustrinové chronologie. The Journal of African History, 1970, 11, 2, 177-202.
• Cohen, David William (1986). Směrem k rekonstruované minulosti: Historické texty z Busoga, Uganda. Fontes historiae africanae. Oxford: Oxford University Press.
• Fallers, Lloyd A. (1965) Bantuská byrokracie - století politického vývoje mezi ugandskou Basogou. Knihy Phoenix, The University of Chicago.

externí odkazy

• Busoga Kingdom Online - Lusoga Vynikající online shrnutí jazyka Lusoga od Busoga Kingdom Online
• Lusoga - anglický slovník Online Lusoga - anglický slovník od Webstera

Eibwanio: Lusoga English Dictionary

• [1] Stahovatelné zdroje jazyka a literatury Lusoga od Cornelius Wambi Gulere