Jazyk Mbunda - Mbunda language
![]() | Tento článek nebo část by měla být určit jazyk jeho neanglického obsahu pomocí {{jazyk}}, s příslušným Kód ISO 639. (Červen 2020) |
Mbunda | |
---|---|
Mbúùnda, Chimbúùnda | |
Rodilý k | Angola, Zambie |
Etnický původ | Mbunda lidé |
Rodilí mluvčí | 260,000 (2000–2010)[1] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | mck - včetně kóduJednotlivé kódy: yax - Yauma dialektnkn - Nkangala dialekt |
Glottolog | mbun1249 Mbunda[2]nkan1238 Nkangala[3] |
K.15,18 [4] |
Mbunda je Jazyk Bantu z Angola a Zambie. Existuje několik dialektů: Katavola, Yauma,[5] Nkangala, Mbalango, Sango, Ciyengele („Shamuka“) a Ndundu, které všechny spolu úzce souvisejí.[6] Mbunda byl jedním ze šesti jazyků vybraných Evropskou unií Instituto de Línguas Nacionais (National Languages Institute) pro počáteční fázi k zavedení pravopisných pravidel v roce 1980[7] usnadnit výuku ve školách a podporovat její využívání.[8][9]
Zvuky
Mbunda je podobný Luchazi, ale má určité rozdíly v souhláskách. Mimo jiné rozdíly[je zapotřebí objasnění ] kde má Luchazi / s, z /, Mbunda má / θ, ð /. Kde má Luchazi / ts /, Mbunda má zubní / t̪ /.
Samohlásky
Stejně jako ostatní jazyky ve východní Angola a Zambie Jazyk Mbunda má pět kontrastních samohlásek:
Přední (nezaokrouhleno) | Centrální (nezaokrouhleno) | Zadní (zaoblený) | |
---|---|---|---|
vysoký | i | u | |
střední | ɛ | ɔ | |
nízký | A |
Souhlásky
Vyjádřený plosivy se vyskytují pouze jako přednastavené zastávky, kde kontrastují s sání plosivy. Jinak jen tenuis plosivy se nacházejí v Mbundě.[10]
Nasáván | Dýchavý hlas | Místo vzniku | Vzorek | Zvuk slov | Překlad |
---|---|---|---|---|---|
/ mpʰ / mp | / mbʱ / mb | bilabiální | mbandu | bolavý | |
/ nt̪ʰ / nths | / nd̪ʱ / ndthz | zubní | ndthzili | Napájení | |
/ ntʰ / nt | / ndʱ / nd | alveolární | ndolome | bratr | |
— | / ndʒ / nj | alveopalatální | njamba | slon | |
/ ŋkʰ / nk | / ŋɡʱ / ng | velární | ngonde | měsíc |
Pravopis
Grafické znázornění | Fonetický symbol (*) | Příklad slova | Zvuk slov | Překlad |
---|---|---|---|---|
A | /A/ | angula | Vybrat | |
mb | / mbʱ / | mbunga | dav | |
ch (používá se u podstatných jmen) nebo C | / tʃ / | cili | skutečný | |
chiyambi | lovec | |||
nd | / nd / | ndumba | lev | |
E | / ɛ / | ewa | Ano | |
F | /F/ | fundanga | střelný prach | |
ng | / ŋɡʱ / | ngombe | kráva, vola | |
ŋ | / ŋ / | ŋala | krab | |
h | / h / | hanja | mimo | |
i | / i / | Imanena | Počkejte | |
j | / ʒ / | jombolola | odhalit | |
k | / k / | kovela | vstoupit | |
l | / l / | lilonga | talíř, jídlo | |
m | / m / | mulonga | útok | |
n | / n / | naana | moje matka | |
ndthz | / nd̪ / | ndthzita | válka | |
nk | / ŋkʰ / | nkuta | soud | |
ny | / ɲ / nebo možná / nʲ / | nyali | bratr nebo švagrová | |
Ó | / ɔ / | owo | tento | |
p | / p / | putuka | Start | |
mp | / mpʰ / | mpulu | zvíře samce | |
t | / t / | tulo | spící, ospalý | |
th | / θ / | thimbu | čas | |
tis | / t̪ / | thsa | zemřít | |
thz | / ð / | thzala | obleč se | |
u | / u / | uli | kde je (ona) | |
proti | / β / | vwato | člun, kánoe | |
w | / w / | wahi | on (ona) tu není | |
X | / ʃ / | xwata | les | |
y | / j / | Yange | moje maličkost |
Populace
Mbunda mluví Mbunda lidé z Provincie Moxico a Provincie Cuando Cubango Angoly a západní Zambie.[13] po migraci mj. Ciyengele,[14]
Dialekty
Mbundským jazykem v Zambii Angole se nemluví úplně stejně. V Zambii má silný kontakt horních zubů s jazykem, vyslovuje slova jako: „Mundthzindthzime“ (stín), „chithzalo“ (šaty), „Kuthsa“ (smrt) a mnoho dalších. Složité zvuky představované TH.[15] Mbundským jazykem v Angole a Namibii se mluví bez TH zvuky, jako v Luchazi jazyk;[16] slova výše se vyslovují jako „Mutzitzime“ (stín), „chizalo“ (hadřík), „Kutsa“ (smrt). I v Zambii se jazyk Mbunda, kterým dříve mluvila skupina Chiyengele, liší od jazyka, kterým se mluví skupina Mbunda, která uprchla do Zambie v důsledku Mbunda-portugalské války v roce 1914. Proto jazyk Mbunda skupiny Chiyengele , hlavně v Mongu, je přezdíván „Shamuka“[je zapotřebí objasnění ],[17] silně ovlivněn Jazyk Lozi. Stejný termín lze připsat jazyku Mbunda v Namibii, který je silně ovlivněn Nyemba a Luchazi jazyky.
Číslice
Numerické počítání v Mbundě následuje obvyklé číslice, ale v Mbundských slovech. Vyplnění se snadno provádí pomocí malých číslic.
1 - Chimo. 2 - Vivali. 3 - Vitatu. 4 - Viwana. 5 - Vitanu. 6 - Vitanu na chimo. 7 - Vitanu na vivali. 8 - Vitanu na vitatu. 9 - Vitanu na viwana. 10 - Likumi. 11 - Likumi na chimo. 20 - Makumi avali. 22 - Makumi avali na vivali. 30 - Makumi atatu. 33 - Makumi atatu na vitatu. 40 - Makumi awana. 44 - Makumi awana na viwana. 50 - Makumi atanu. 55 - Makumi atatu na vitanu. 60 - Makumi atanu na limo. 66 - Makumi atanu na limo na vitanu na chimo. 70 - Makumi atanu na avali. 77 - Makumi atanu na avali na vitanu na vivali. 80 - Makumi atanu na atatu. 88 - Makumi atanu na atatu na vitanu na vitatu. 90 - Makumi atanu na awana. 99 - Makumi atanu na awana na vitanu na viwana. 100 - Chiita. 101 - Chiita na kamo. 110 - Chiita na likumi. 111 - Chiita na likumi na kamo. 152 - Chiita na makumi atanu na tuvali. 163 - Chiita na makumi atanu na limo na tutanu. 174 - Chiita na makumi atanu na availi na tuwana. 185 - Chiita na makumi atanu na atatu na tutanu. 186 - Chiita na makumi atanu na atatu na tutanu na kamo. 197 - Chiita na makumi atanu na awana na tutanu na tuvali. 200 - Viita vivali.
| 201 - Viita vivali na kamo. 300 - Viita vitatu. 400 - Viita viwana. 500 - Viita vitanu. 600 - Viita vitanu na chimo. 700 - Viita vitanu na vivali. 800 - Viita vitanu na vitatu. 900 - Viita vitanu na viwana. 1 000 - Likulukathzi. 1111 - Likulukathzi na chiita na likumi na kamo. 2 000 - Makulukathzi avali. 3 000 - Makulukathzi atatu. 4 000 - Makulukathzi awana. 5 000 - Makulukathzi atanu. 6 000 - Makulukathzi atanu na limo. 7 000 - Makulukathzi atanu na avali. 8 000 - Makulukathzi atanu na atatu. 9 000 - Makulukathzi atanu na awana. 10 000 - Likumi lya makulukathzi. 11 111 - likumi lya makulukathzi na likulukathzi na chiita na likumi na kamo. 20 000 - Makumi avali amakulukathzi. 30 000 - Makumi atatu amakulukathzi. 40 000 - Makumi awana amakulukathzi. 50 000 - Makumi atanu amakulukathzi. 60 000 - Makumi atanu na limo amakulukathzi. 70 000 - Makumi atanu na avali amakulukathzi. 80 000 - makumi atanu na atatu amakulukathzi. 90 000 - makumi atanu na awana amakulukathzi. 100 000 - chiita cha makulukathzi. 200 000 - viita vivali vya makulukathzi. 300 000 - viita vitatu vya makulukathzi. 400 000 - viita viwana vya makulukathzi. 500 000 - viita vitanu vya makulukathzi. 600 000 - viita vitanu na chimo vya makulikathzi. 700 000 - viita vitanu na vivali vya makulukathzi. 800 000 - viita vitanu na vitatu vya makulukathzi. 900 000 - viita vitanu na viwana vya makulukathzi. 1 000 000 - likulukathzi lya makulukathzi.
|
Jména a významy
Mbunda jmen je mnoho; uvedené jsou ty, které se běžně používají.[18] Mohou být podány buď muži nebo ženě, s výjimkou několika málo, které jsou určeny pouze pro ženy a byly zde označeny písmenem (f). Některá jména Mbunda jsou podobná jménům jiných národností, která mají také kořeny v Luba Kingdom, jako jsou Kaunda, Katongo, Kavanda, Mulenga, Muvanga, Mwila, Kavunda, Kalunga, Muti, Chiinga, Kavalata, Chiti, Nkonde a další. Podobně jako jména Mbunda jsou také Chipoya, Chipango, Musole, Kayata, Ngambo, Kawengo, Kapisa a Musumali, které se vyskytují v jiných etnických skupinách, které sledují jejich původ k Mundantijavovi, králi Ruundu. Tyto podobnosti poskytují další důkazy, že lidé Mbunda interagovali s Království Lunda a Království Luba,[19] v 15. století. Běžně používané názvy Mbunda jsou následující:
1. Viemba (Vyemba) znamená léky.
2. Vulungi znamená putování do nové osady
3. Chendamundali, což znamená turista, (vacendamundali-množné číslo).
4. Chalula znamená někoho, kdo našel (vybral) ztracenou věc.
5. Chambato znamená ženich.
6. Changoco znamená zbytečný člověk.
7. Changano, což znamená „je mi to jedno“.
8. Chavaya znamená opuštěnou osobu.
9. Zdroj významů Chikatu.
10. Chilala znamená krutost.
11. Chiinga ve smyslu substituce nebo substituce.
12. Chiingi znamená náhradní manželku ze stejné rodiny jako první manželka.
13. Chilindo znamená plovoucí rybářskou síť.
14. Chilombo znamená místo, kde jsou věci namočeny nebo barveny.
15. Chilunda znamená druhorozený.
16. Chimbali znamená otrok bělocha.
17. Chimbinde znamená krutý člověk, krutý.
18. Chindele znamená běloch.
19. Chindumba znamená jakýsi vlasový cop.
20. Chingumbe znamená silný a zdravý muž. Název čtrnáctého Mbunda King který vládl Mbundalandovi v 17. století v dnešní Angole.
21. Chingunde znamená moroznost, mrzutost.
22. Chingwali znamená pouta na hlavu, pouta.
23. Chinjenge znamená být ponechán v strádání.
24. Chinunga znamená kloubový kloub.
25. Chinyundu znamená kuřák úlu (zbavit úlu včel).
26. Chioola znamená tichý člověk; střízlivý.
27. Chipango znamená plot postavený pro rodící ženu.
28. Chipipa znamená švihnout nebo bičovat vzduchem.
29. Chipoya znamená machil nebo houpací síť.
30. Chiputa znamená druh keře; keř.
31. Chixwaxwa (Chishwashwa) znamená prázdnou světelnou skořápku.
32. Chiti znamená dřevo nebo strom.
33. Chitumbo znamená velkou hromadu půdy.
34. Chitundu znamená druh rostliny s jedlou hlízou.
35. Chiyengele znamená opasek z červené látky. Jméno seniora Mbunda šéf v Bulozi, prohlášen králem Mulena Mulambwa z Aluyi lidí.
36. Chiyengo znamená velký sud.
37. Chuma význam věc.
38. Kaalu znamená přežívající dvojče.
39. Kavavu znamená červen.
40. Kafunya znamená troufalou osobu.
41. Kafuti znamená dítě narozené po dvojčatech.
42. Kailu, což znamená dítě narozené po smrti pěti dětí, považované za „navrácenou“ osobu.
43. Kaliki znamená skladiště náčelníka.
44. Kaliye znamená být osamělý.
45. Kalimbwe (vulimbwe) znamená osobu používající vápno k lovu ptáků.
46. Kalumbu, pro ženy, znamená toulavou osobu, která ztratila svou dobrou povahu.
47. Kaliata (Kalyata) znamená osobu, která utlačuje ostatní.
48. Kaliangu (Kalyangu) znamená jakýsi šašek nebo maskovaný tanečník.
49. Kamana znamená moudrý člověk.
50. Kanjengo znamená bílá látka.
51. Kankondo znamená jakýsi druh lasice, která jí slepice.
52. Kanjonja znamená typ zbraně; křesadlový zámek.
53. Kanunga znamená malý spoj.
54. Kapatitho (Kapatiso), což znamená šroubový spoj.
55. Kapitha (Kapisa) znamená osobu, která odmítá pomoci, protože je lakomý a lakomý nebo který něco spaluje.
56. Kaxweka (Kashweka) znamená skrytou věc.
57. Kaxukwe (Kashukwe) znamená srpen.
58. Kathoka (Kasoka) znamená osobu, která nabije zbraň; vrazí náboj do zbraně.
59. Kathonda (Kasonda) (vuthampu - vusampu) znamená jakýsi druh účesu.
60. Katavola znamená osobu, která něco trhá. Jméno slavného dvacátého Mbunda King kteří bojovali a porazili lid Chokwe v dnešní Angole.
61. Katota znamená osobu, která na něco klepá nebo udeří.
62. Katongo znamená poutník.
63. Kaulembi (kulamba) znamená osobu, která jde o pomoc.
64. Kavindama znamená neblahý člověk.
65. Kavunda znamená osobu, která rozmazává betonovou podlahu.
66. Kawengo znamená duch zesnulé ženy.
67. Kayando znamená trpící, potíže.
68. Kayawe znamená mazaný člověk.
69. Kayongo znamená ducha zesnulého muže.
70. Kathzungo (Kazungo) znamená hluk nebo raketa. Název 22 Mbunda King který byl po únosu dosazen portugalskými kolonialisty Král Mwene Mbandu I Lyondthzi Kapova, 21. den Monarcha Mbundaland v dnešní Angole.
71. Kufuna znamená sem a tam. (Není původem Mbunda, ale používá se dnes).
72. Kalunga znamená Bůh.
73. Kuunga znamená shromáždit se.
74. Kuvangu, viz Kawengo.
75. Životní význam země. Jméno 23 Mbunda King a první, který byl instalován Mbundským lidem po obnovení Mbundské monarchie v dnešní Angole, od únosu 21. Mbunda King který odolal portugalské okupaci Mbundalandu v roce 1914.
76. Likonge znamená jakýsi druh vodní trávy.
77. Liongo znamená říční rákos.
78. Livindamo znamená nešťastnou vesnici nebo místo.
79. Luvinda znamená tvrdé štěstí nebo neštěstí.
80. Liwoyo znamená raketa, hluk.
81. Lumbala je název řeky ve východní Angole.
82. Liato (Lyato) znamená velkou kánoi.
83. Liunda (Lyunda) znamená háj.
84. Maamba znamená zlí duchové, kteří mají lidi.
85. Makayi, což znamená náramky.
86. Makalu znamená odvážný člověk.
87. Makuwa z (kulikuwa) znamená někoho, kdo křičí, když se raduje.
88. Maliti znamená typ pušky, jediný nakladač.
89. Manjolo znamená trubkovité kotníky.
90. Manyenga, což znamená ustaranou osobu, také znamená ztloustnout.
91. Mathambo (Masambo) znamená malé dráty.
92. Matheka (Maseka), viz Makayi.
93. Mathumba (Masumba) znamená medailony ve tvaru půlměsíce.
94. Mbaita (f) znamená prosím projít, umožnit projít.
95. Mbalili (f) znamená soudek, hlaveň.
96. Mbambale znamená spřádací zařízení používané společností Mbunda.
97. Mbandu znamená bolavý. Název 21. dne Mbunda King který odolal portugalské okupaci Mbundalandu v roce 1914 v dnešní Angole.
98. Mbundi (f) znamená fetiš.
99. Mukovoto znamená hovorný člověk.
100. Mukuve znamená jakýsi strom pro lano z kůry.
101. Mukwita znamená kolemjdoucí; Projít kolem.
102. Mulenga znamená kus dřeva odštěpený ze stromu zasaženého hromy a blesky.
103. Mulemba znamená druh stromu, který produkuje gumu.
104. Mulikita znamená skvělý lovec velkých her, také boxer.
105. Muliata (Mulyata), viz Kaliata (Kalyata).
106. Mundanya, viz Mathumba (Masumba).
107. Mundu (kaundu), což znamená lék, který se třel po těle, aby byl nepropustný pro kulky. Jméno prvního Mbunda šéf kteří se přestěhovali do Bulozi v 16. století.
108. Mundthzimba znamená neznalý člověk.
109. Mununga znamená osobu, která spojuje věci dohromady.
110. Muthando (Musando) znamená proso.
111. Muthangu (Musangu) znamená vzkříšený člověk.
112. Muxova (Mushova) (f) znamená smíšené věci.
113. Muxuwa (Mushuwa) (f) znamená strom s malými listy, viz mulemba.
114. Muthompa (Musompa) znamená soudce.
115. Muti (chiti), což znamená strom.
116. Muvanga znamená jakýsi keř; také znamená prvorozený.
117. Muwae (f) znamená krása.
118. Muyeva, viz Katongo.
119. Muyenga, což znamená uvolnění tuku nebo včelího vosku.
120. Muyombo (muxaa - mushaa), což znamená druh fetišské tyčinky.
121. Mwila znamená tráva.
122. Ndandula, což znamená, že musí následovat.
123. Ndombelo, což znamená mladá dívka, která buší bílou kukuřici do theke (seke), která se používá při rituálních nabídkách (nombelo) duchům předků.
124. Ndumba znamená lev.
125. Ngeve, což znamená ženská dvojčata.
126. Ngongola, viz Katota.
127. Nguvu, což znamená mužská dvojčata; také hroch.
128. Njamba, což znamená starší z dvojčat; také slon.
129. Nkumbwa, což znamená pštros.
130. Nyumbu, což znamená druh rákosí z bažiny.
131. Nyundu, což znamená vydra.
132. Thakulo (Sakulo) znamená druh trávy používané pro doškovou střechu.
133. Theke (Seke) znamená mouku z bílé kukuřice používanou k nabízení duchům předků.
134. Xanda (Shanda), což znamená bitva, jezevče zlato. Název 22 Mbunda King který byl po únosu dosazen portugalskými kolonialisty Král Mwene Mbandu I Lyondthzi Kapova, 21. den Monarcha Mbundaland v dnešní Angole.
135. Wacama, zkratka (waca manene) znamená, že se vám něco velmi líbí.
136. Wampata znamená hádavou nebo tvrdohlavou osobu.
Viz také
Reference
- ^ Mbunda na Etnolog (18. vydání, 2015)
Yauma dialekt na Etnolog (18. vydání, 2015)
Nkangala dialekt na Etnolog (18. vydání, 2015) - ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Mbunda“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Nkangala". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Jouni Filip Maho, 2009. Nový aktualizovaný seznam Guthrie online
- ^ Bantu-Languages.com, s odvoláním na Maniacky 1997
- ^ Bantu-Languages.com, s odvoláním na Maniacky 1997
- ^ http://glottolog.org/resource/languoid/id/mbun1249 Další zdroje
- ^ Usnesení přijaté Radou ministrů - Úřední věstník č. 3/87 z května 1987
- ^ Angola Harmonização das línguas bantu dificultada pela fonética e grafia
- ^ Tusona: Luchazi Ideographs: a Graphic Tradition of West-Central Africa Autor: Gerhard Kubik, strana 300
- ^ Historie da criação dos alfabetos em línguas nacionais, edições 70 - Portugalsko (Historie vytváření abeced v národních jazycích, 70. vydání - Portugalsko)
- ^ Tusona: Luchazi Ideographs: a Graphic Tradition of West-Central Africa Autor: Gerhard Kubik, strany 291
- ^ Elity Barotselandu, 1878-1969: politické dějiny západní provincie Zambie: a. Gerald L. Caplan ISBN 0900966386 Vydavatel: C. Hurst & Co Publishers Ltd, 1970
- ^ Bantu-Languages.com, s odvoláním na Maniacky 1997
- ^ A.W, 1. července 1917, Srovnávací slovník Sikololo-Silui-Simbunda, africké záležitosti, Oxford University Press
- ^ Tusona: Luchazi Ideographs: a Graphic Tradition of West-Central Africa Autor: Gerhard Kubik, strany 291, 292
- ^ Bantu-Languages.com, s odvoláním na Maniacky 1997
- ^ name = "google4"
- ^ Almanach afrických národů a národů, strana 523. Autor: Muḥammad Zuhdī Yakan, Transaction Publishers, Rutgers - The State University, 35 Berrue Circle, Piscataway, New Jersey 008854-8042 ISBN 1-56000-433-9,
Literatura
- Jacky Maniacky, 1997, „Contribution à l'étude des langues bantoues de la zone K: analyse comparative et sous-groupements“, Mémoire pour l'obtention du DEA de langues, littératures et sociétés, etudes bantoues, INALCO (Paříž - Francie), 101 s.
- José Redinha, 1975, Etnias e Culturas de Angola„Luanda: Instituto de Investigação Científica de Angola; dotisk fac-simile od Associação das Universidades de Língua Portuguesa, 2009, ISBN 978 989 8271 00 6
Souřadnice: 14 ° 06'44 ″ j 21 ° 26'07 ″ východní délky / 14,11222 ° j. 21,43528 ° vKategorie: osídlená místa v provincii Cuando Cubango