Pongo jazyk - Pongo language - Wikipedia
Pongo je dialektem Jazyk duala, mluvený na pobřeží Kamerun, v okrese Dibombari, kmenem Pongo. Patří k Bantuské jazyky, Kód A26 podle Guthrieho klasifikace.[1][2]
Popis
Jazyk Pongo je podle dialektometrie data, nejblíže k Douala standard, s nímž podle všeho sdílí téměř 95% své základní slovní zásoby.[3] Oba jazyky jsou vzájemně srozumitelné navzdory určitým obtížím na straně Douala kvůli omezenému vystavení dialektu Pongo. Douala dialekt se používá jako lingua franca v Přímořská oblast mezi členy Sawabantu etnická skupina. Standardní douala se používá k evangelizaci v regionu a je preferovaným jazykem Makossa hudební žánr.
Zeměpis
Město Dibombari je centrem Ponga. Tato oblast se nachází severně od města Douala, nad Bonabéri okres. Termín „Pongo“ se také používá k označení severního světového bodu v Douale.[4] Tam kmen Pongo koexistuje s dalšími etnickými skupinami, jako je Bankon a MPOO.

Gramatika
Pongo se liší od Dualy v použití slovesa èndè místo slovesa wala (jít), neobvyklé v Douale, která slouží jako pomocné sloveso v budoucí čas v obou jazycích. Dalším znatelným rozdílem je použití spojky ndi („ale“) místo ndé a tendence upřednostňovat foném / d / přes / l /. Například: Ekwali, napsaný Ekwadi („historie“) v Douale, se systematicky stává Ekwadi v Pongo. Kromě toho předpona Douala ma, obvykle umístěný před základní formou slovesa, je nahrazen znakem n ', v Pongu. Příkladem je věta Douala „di ma topo, ndé ba bato si ma senga„, který se stane v Pongu“di n'topo Di, ndi ba bato n'senga " „mluvíme, ale lidé neposlouchají.“
Slovní zásoba
Srovnávací glosář dialektů Douala a Pongo. Pole se dvěma slovy označují, že tato slova jsou v dialektu přítomna a že jsou zaměnitelná.
Pongo slovo | Douala slovo | Anglický překlad |
---|---|---|
Dinga | Linga, dinga | naštvat se |
moopo, mulopo | mulopo | hlava |
ilèndi | diwèndi | nůž |
ikom (množné číslo: lokom), dikom | dikom (množné číslo, makom) | přátelé) |
budu | bulu, budu | noc |
djibö | don | Trh |
djibö | dibö | pláž |
mudjodi (množné číslo: midjodi) | mudongo (množné číslo: midongo) | kopec, hora |
eka, enka | nika, ninka | tedy tímto způsobem |
mwato (množné číslo: baato) | muto (pluriel: bito) | Žena |
sèkibanè | sèkèméyè | něco protřepat |
ilodi | idodi | Filariáza |
mwéma | mulema | srdce |
mö | mö | jeho její |
jo | mö | to |
ëndë, wala | wala | jít |
mpèlè | mpöm | jedinečnost |
na bodi | na boli, na bodi | udělal jsem |
ndi, nde | nde | ale |
yöngö (pluriel: löngö) | wöngö (pluriel: löngö) | hrnec |
Reference
- ^ „NUGL Online: Online verze Nového aktualizovaného seznamu Guthrie, referenční klasifikace jazyků Bantu“ (PDF). 2009. Archivovány od originál (PDF) dne 07.06.2013.
- ^ „Isubu / Wovia media“. Documentation de Langues en danger. Nijmegen (Nizozemsko): The Language Archive (TLA), Max Planck Institute for Psycholinguistics.
- ^ Carl, Ebobisse (1989). „Dialectometrie Lexicale des parlers sawabantu“. Journal of West African Languages.
- ^ Helmlinger, Paul. Slovníček Duala-Français Suivi d'un Lexique Français-Duala.