Pongo jazyk - Pongo language - Wikipedia

Pongo je dialektem Jazyk duala, mluvený na pobřeží Kamerun, v okrese Dibombari, kmenem Pongo. Patří k Bantuské jazyky, Kód A26 podle Guthrieho klasifikace.[1][2]

Popis

Jazyk Pongo je podle dialektometrie data, nejblíže k Douala standard, s nímž podle všeho sdílí téměř 95% své základní slovní zásoby.[3] Oba jazyky jsou vzájemně srozumitelné navzdory určitým obtížím na straně Douala kvůli omezenému vystavení dialektu Pongo. Douala dialekt se používá jako lingua franca v Přímořská oblast mezi členy Sawabantu etnická skupina. Standardní douala se používá k evangelizaci v regionu a je preferovaným jazykem Makossa hudební žánr.

Zeměpis

Město Dibombari je centrem Ponga. Tato oblast se nachází severně od města Douala, nad Bonabéri okres. Termín „Pongo“ se také používá k označení severního světového bodu v Douale.[4] Tam kmen Pongo koexistuje s dalšími etnickými skupinami, jako je Bankon a MPOO.

Kmen Pongo (Mungo), zobrazený zeleně.

Gramatika

Pongo se liší od Dualy v použití slovesa èndè místo slovesa wala (jít), neobvyklé v Douale, která slouží jako pomocné sloveso v budoucí čas v obou jazycích. Dalším znatelným rozdílem je použití spojky ndi („ale“) místo ndé a tendence upřednostňovat foném / d / přes / l /. Například: Ekwali, napsaný Ekwadi („historie“) v Douale, se systematicky stává Ekwadi v Pongo. Kromě toho předpona Douala ma, obvykle umístěný před základní formou slovesa, je nahrazen znakem n ', v Pongu. Příkladem je věta Douala „di ma topo, ndé ba bato si ma senga„, který se stane v Pongu“di n'topo Di, ndi ba bato n'senga " „mluvíme, ale lidé neposlouchají.“

Slovní zásoba

Srovnávací glosář dialektů Douala a Pongo. Pole se dvěma slovy označují, že tato slova jsou v dialektu přítomna a že jsou zaměnitelná.

Pongo slovoDouala slovoAnglický překlad
DingaLinga, dinganaštvat se
moopo, mulopomulopohlava
ilèndidiwèndinůž
ikom (množné číslo: lokom), dikomdikom (množné číslo, makom)přátelé)
budubulu, budunoc
djibödonTrh
djibödiböpláž
mudjodi (množné číslo: midjodi)mudongo (množné číslo: midongo)kopec, hora
eka, enkanika, ninkatedy tímto způsobem
mwato (množné číslo: baato)muto (pluriel: bito)Žena
sèkibanèsèkèméyèněco protřepat
ilodiidodiFilariáza
mwémamulemasrdce

jeho její
joto
ëndë, wala
walajít
mpèlèmpömjedinečnost
na bodina boli, na bodiudělal jsem
ndi, ndendeale
yöngö (pluriel: löngö)wöngö (pluriel: löngö)hrnec

Reference

  1. ^ „NUGL Online: Online verze Nového aktualizovaného seznamu Guthrie, referenční klasifikace jazyků Bantu“ (PDF). 2009. Archivovány od originál (PDF) dne 07.06.2013.
  2. ^ „Isubu / Wovia media“. Documentation de Langues en danger. Nijmegen (Nizozemsko): The Language Archive (TLA), Max Planck Institute for Psycholinguistics.
  3. ^ Carl, Ebobisse (1989). „Dialectometrie Lexicale des parlers sawabantu“. Journal of West African Languages.
  4. ^ Helmlinger, Paul. Slovníček Duala-Français Suivi d'un Lexique Français-Duala.