Koti jazyk - Koti language - Wikipedia

The Koti jazyknebo Ekoti (výrazný [ekot̪i]), je Bantu jazykem, kterým se mluví Mosambik asi 64 200 lidí^[1]. Koti se mluví dál Ostrov Koti a je také hlavním jazykem jazyka Angoche, hlavní město stejnojmenného okresu v provincii Nampula.

Pokud jde o genetickou klasifikaci, Koti se obecně považuje za příslušníka skupiny Makhuwa (str Guthrie klasifikace). Velká část jeho slovníku však pochází z minulé rozmanitosti Svahilština, dnes lingua franca velké části východoafrického pobřeží. Tento svahilský vliv se obvykle připisuje obchodníkům z Kilwa nebo jinde na internetu Zanzibar Coast, který se v patnáctém století usadil v Angoche.^[2] Arends a kol. naznačují, že by se z toho mohlo stát Makhua – svahilština smíšený jazyk.^[4]

Geografie a demografie

Název místa Koti odkazuje primárně na ostrov. Starší forma je [ŋɡoji];^{[pochybný – diskutovat]} tento formulář s nominální předponou třídy 2 A pro „lidi“ vzniklo portugalské jméno Angoche. Mnohem starší místní africké jméno Angoche, které se stále používá, je Parápaátho. Angoche pravděpodobně založili v patnáctém století disidenti z Kilwa.^[3] V následujících stoletích vzkvétala jako součást obchodní sítě v Indickém oceánu.

Asi devět vesnic Koti se nachází v pobřežních oblastech ostrova Koti; k nim se obvykle dostanete lodí. Velká část pobřeží je pokryta mangrovovými lesy (khava). Na pevnině je asi pět dalších vesnic Koti, všechny v blízkosti Angoche. Hlavní ekonomickou aktivitou mužů ve vesnicích je rybolov; úlovek se prodává na trzích Angoche. Lidé chovají kuřata a některé kozy.

V Makhuwě, dominantním regionálním jazyce velké části severního Mosambiku, se nazývají Koti Maka, stejně jako ostatní pobřežní muslimské komunity, které byly součástí obchodní sítě v Indickém oceánu. Většina Koti má alespoň určité znalosti Makhuwy nebo některého ze sousedních dialektů; tato rozsáhlá dvojjazyčnost měla v posledních letech značný vliv na jazyk Koti.

Zvuky

Samohlásky

Koti má pět samohlásek. Otevřené samohlásky ɛ a ɔ jsou normálně psány E a Ó. Vysoké samohlásky i a u nedochází původně k slovu. Existuje omezená forma harmonie samohlásek ve slovních základnách, které způsobí, že / u / ve verbálních rozšířeních bude vykresleno jako [o] po jiném / o /; tedy separační rozšíření -ul- a -uw- zobrazit jako -ol- a -ow- podle samohlásky Ó. Distribuční analýza dále ukazuje, že / o / má tendenci se vyskytovat hlavně po jiné / o / a jen zřídka po ostatních samohláskách.^[4]

Délka samohlásky je v Koti kontrastní, kromě konečné polohy slov. S dlouhými samohláskami se nejlépe zachází jako se dvěma tónovými jednotkami. Probíhá několik procesů koalescencí samohlásek, a to jak ve slovech, tak i přes hranice morfémů: mathápá mawíxí apa → mathápá mawíx'áapa „tyto zelené listy“ (apostrof ukazuje umístění splynutí). V případě slovního zakončení „i“ je někdy doplněno tvorba klouzání: olíli áka → olíly'aáka 'moje postel'.^[5]

Souhlásky

Tabulka níže ukazuje souhláskový soupis Koti.^[6] Ti dva klouzají w a y jsou fonematicky kontrastní pouze v určitých kontextech; v některých jiných kontextech je lze odvodit od samohlásek. Souhlásky v závorkách jsou extrémně vzácné, s jediným příkladem dh v korpusu S&M, adhuhuri ‚druhá modlitba ráno ', ve variantě s aduhuri; frikativní zh se vyskytuje pouze u některých nedávných půjček od portugalština. Hlasové zastávky jsou celkově poměrně neobvyklé a obvykle se vyskytují po homorganickém nosním tónu nesoucím tón. Znělé zastávky se navíc často liší podle jejich neznělých protějšků.

Slova v koti ukazují neslučitelnost aspirovaných souhlásek; tento jev je nazván Katupha zákon in Schadeberg (1999), and is found in related Makhuwa languages ​​as well. Pokud jsou dvě aspirované souhlásky spojeny do jednoho kmene, první taková souhláska ztratí svoji aspiraci. Efekt je zvláště jasný u duplikovaných slov: kopikophi 'řasa'; piriphiri „pepř“ (srov. svahilština „piripiri“); okukuttha `` setřít ''. Další nekompatibilita se týká souhlásk zubů a retroflexů, které se nikdy nevyskytují společně v kmeni, a obvykle se asimilují, když se spojí. Zvažte například demonstrační třídu: o-tthu-o-tu se stává othuutu pod vlivem inkompatibility dentral-retroflex.

Tón

Koti, stejně jako většina jazyků Bantu, je jazyk registračních tónů se dvěma tóny: Vysoký a Nízký. Tón není pro slovesa lexikálně charakteristický, ale je velmi důležitý při slovesných skloňování a v některých dalších částech gramatiky. Obrysové tóny (klesající a stoupající tóny) se vyskytují, ale pouze u dlouhých samohlásek, proto jsou analyzovány jako sekvence tónů úrovně H a L. Existuje proces High Doubling, který šíří jakýkoli tón H na následující jednotku nesoucí tón, a proces Final Lowering, který odstraní jakýkoli vysoký tón závěrečného tónu. Obojí lze vidět v následujícím příkladu (Nízký tón není označen): kaláwa 'loď', kaláwá khuúlu „největší loď“. v kaláwa„Vysoké zdvojnásobení je zrušeno, protože platí Final Lowering, takže poslední slabika má nízký tón. Ve druhém příkladu je první tón H v kaláwá se rozšířil na další slabiku (High Doubling) a Final Lowering opět způsobí, že poslední slabika promluvy bude mít slabý tón.

Morfosyntaxe

Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2008)

Koti má typickou Bantu třída podstatných jmen systém, ve kterém každé podstatné jméno patří do nominální třídy, se kterými jsou ve třídě věty v souladu. Třídy se spárují v 'pohlavích' pro odvození množného čísla. Slovní slova se skládají z a zastavit ke kterým lze přiřadit různé morfémy a klitiky.

Poznámky

Reference

• Schadeberg, Thilo C. (1999) „Katupha's Law in Makhuwa“, in Bantu historická lingvistika: teoretické a empirické perspektivy, vyd. J.-M. Hombert a L.M. Hyman. Stanford: CSLI, s. 379–394.
• Schadeberg, Thilo C. & Mucanheia, Francisco Ussene (2000) Ekoti: Maka nebo svahilský jazyk Angoche. Köln: Rüdiger Köppe.

externí odkazy

• Abeceda a výslovnost