Jazyk digo - Digo language
| Digo | |
|---|---|
| Chidigo | |
| Rodilý k | Keňa, Tanzanie |
| Kraj | Mombasa a Kwale okresy v Keni; Muheza a Tanga okresy v Tanzanii |
| Etnický původ | Digo lidi |
Rodilí mluvčí | (400 000 citovaných 1987–2009)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | kopat |
| Glottolog | digo1243[2] |
E.73[3] | |
Digo (Chidigo) je Bantu jazykem, kterým se mluví především podél východoafrického pobřeží mezi Mombasa a Tanga podle Digo lidi z Keňa a Tanzanie. Počet etnických obyvatel Digo se odhaduje na přibližně 360 000 (Mwalonya et al. 2004), z nichž většina pravděpodobně hovoří jazykem. Všichni dospělí mluvčí společnosti Digo hovoří dvojjazyčně Svahilština „Východní Afrika lingua franca. Tyto dva jazyky spolu úzce souvisejí a Digo má také mnoho slovní zásoby vypůjčené ze sousedních svahilských dialektů.
Klasifikace
Klasifikace a subklasifikace Digo poskytuje dobrý příklad obtíží, kterým lingvisté někdy čelí při rozlišování jazyky a dialekty. Většina současných autorit sleduje Nurse a Hinnebusch (1993) při klasifikaci Diga jako dialektu Mijikenda, jeden ze základních jazyků EU Sabaki skupina Severovýchodní pobřeží Bantu. Mijikendské dialekty jsou skutečně vzájemně srozumitelné, i když se s nimi běžně zachází jako s oddělenými jazyky. Digo je členem jižní podskupiny Mijikenda a nejtěsněji souvisí se svými sousedy Duruma a Rabai. Je však cítit, že mluvčí se dostatečně liší od ostatních dialektů Mijikenda, aby si zasloužili svůj vlastní pravopis a literatura.
Dialekty
Reproduktory Digo zase rozpoznávají řadu pojmenovaných odrůd nebo dialektů svého jazyka. Tyto jsou:
- Chinondo (severní Digo), kterým se mluví podél jižního pobřeží Keni mezi Likoni (jižní Mombasa) a Msambweni (Hinnebusch 1973);
- Ungu (nebo Lungu, Southern Digo), mluvený na pobřežním pásu jižně od Msambweni a přes hranice do severní Tanzanie (Hinnebusch 1973);
- Ts’imba, mluvený v kopcích Shimba v Keni mezi Vugou na východě a Ng'onzini na západě (Walsh 2006); a
- Tsw'aka (nebo Chw'aka), mluvený ve vesnici a jejím okolí stejného jména na Shimoni Keňský poloostrov (Möhlig 1992, Nurse & Walsh 1992).
Tsw’aka se kdysi považovalo za místní odrůdu svahilského dialektu Vumby, ale nyní se považuje za odrůdu Digo v procesu přechodu na Vumbu. Někteří se přizpůsobili Segeju a Degere se také říká, že mluví vlastními samostatnými odrůdami Digo, pravděpodobně v důsledku jazykový posun (Nurse & Walsh 1992).
Pravopis a literatura
Digo reproduktory obvykle píší svůj jazyk pomocí abecedy založené na latinka používá Svahilština, s dalšími kombinacemi písmen představujících některé zvuky, které jsou charakteristické pro Digo (např. 'ph' pro vyjádřený bilabiální frikativ nebo přibližný ). Toto bylo dále rozvíjeno v rámci projektu Digo Language and Literacy Project Překlad a gramotnost Bible (východní Afrika). V rámci projektu byly vytvořeny základní materiály pro gramotnost (uvedené v dokumentu Etnolog ) a zveřejnil a Digo-anglicko-svahilský slovník s využitím nového pravopisu (Mwalonya et al. 2004) a lingvistického popisu v Grammar of Digo (Nicolle 2013). Digo Nový zákon byl dokončen v roce 2007. Všechny tyto materiály jsou založeny na dialektu severní digo, kterým se mluví v Keni.
Sto Digo přísloví shromáždilo a vydalo Margaret Wambere Ireri s překlady do svahilštiny, angličtiny a francouzštiny.[4]
Reference
- ^ Digo na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Digo". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Jouni Filip Maho, 2009. Nový aktualizovaný seznam Guthrie online
- ^ Margaret Wambere Ireri. 2016. KOLEKCE 100 DIGO (MIJIKENDA) PŘÍSLOVÍ A Moudrá slova. Webový přístup
- Hinnebusch, T.J. (1973). Předpony, změna zvuku a dílčí seskupení v pobřežních keňských bantuských jazycích, nepublikovaná disertační práce, UCLA.
- Möhlig, W.J.G. (1992). „Jazyková smrt a původ Straty: dvě případové studie svahilských dialektů“, M. Brenzinger (ed.) Jazyková smrt: věcná a teoretická vysvětlení se zvláštním zřetelem na východní Afriku. Berlín a New York: Mouton de Gruyter. 157–179.
- Mwalonya, J., Nicolle, A., Nicolle S. & Zimbu, J. (2004). Mgombato: digo-anglicko-svahilský slovník. Nairobi: BTL.
- Nicolle, Steve. (2013). A Grammar of Digo: A Bantu language of Kenya and Tanzania. Dallas, TX: Mezinárodní SIL.
- Nurse, D. & Hinnebusch, T.J. (1993). Svahilština a Sabaki: Jazyková historie (University of California Publications in Linguistics 121). Berkeley & London: University of California Press.
- Nurse, D. & Walsh, M.T. (1992). „Chifundi and Vumba: Partial Shift, No Death“, M. Brenzinger (ed.) Jazyková smrt: věcná a teoretická vysvětlení se zvláštním zřetelem na východní Afriku. Berlín a New York: Mouton de Gruyter. 181-121.
- Walsh, M.T. (2006). „Click in Digo a jeho historická interpretace“, Azania, 41.
