Jazyk Sukuma - Sukuma language - Wikipedia

Sukuma
	Kɪsukuma
Kraj	Tanzanie
Etnický původ	Sukuma
Rodilí mluvčí	8,1 milionu (2016)
Jazyková rodina	Niger – Kongo Atlantik – Kongo Volta-Kongo Benue – Kongo Bantoid Jižní bantoid Bantu Severovýchodní Bantu Takama Sukuma – Nyamwezi Sukuma; ; ; ; ; ; ; ; ; ;
Kódy jazyků
ISO 639-2	suk
ISO 639-3	suk
Glottolog	suku1261
Guthrieho kód	F.21

Sukuma je Jazyk Bantu Tanzanie, mluvený v oblasti jihovýchodně od Viktoriino jezero mezi Mwanza, Shinyanga, a Jezero Eyasi.^[4]

Jeho pravopis používá Římské písmo bez zvláštních písmen, která se podobá písmenu použitému pro Svahilština, a byl použit pro překlady Bible^[5] a v náboženské literatuře.^[6]

Dialekty (KɪmunaSukuma na západě, GɪmunaNtuzu / GɪnaNtuzu na severovýchodě a Jìnàkɪ̀ɪ̀yâ / JimunaKɪɪyâ na jihovýchodě) jsou snadno vzájemně srozumitelné.^[7]

Fonologie

Existuje sedm samohlásek, které se vyskytují dlouhé a krátké:^[8]

já ii		ty uu
ɪ ɪɪ		ʊ ʊʊ
e ee		o oo
	aa

/ ɪ ʊ /, které jsou psány ⟨ĩ ũ⟩, mohou být blíže [e o], a / e o / může být blíže k [ɛ ɔ].

Sukuma prošel Dahlův zákon (àdàtʊʊ 'three', from proto-Bantu -tatʊ) a má neznělé nosní souhlásky.

m̥ m		n̥ n	ɲ̊ ɲ	ŋ̊ ŋ	ŋ̊ʷ ŋʷ
mp mb	ɱf ɱv	nt nd ns nz	ɲc ɲɟ ɲʃ	ŋk ŋɡ
p b		t d tʷ dʷ	c ɟ	k ɡ	kʷ ɡʷ
ɸ β	F v	s z sʷ zʷ	ʃ			h hʷ
		l	j		w

Není jasné, zda / c ɟ / by měl být lépe považován za zastávky nebo afrikáty jako / tʃ dʒ / nebo zda jsou dokonce palatální.

Slabiky jsou V nebo CV. Na krátkých samohláskách jsou čtyři tóny: vysoká, nízká, stoupající a klesající.

Gramatika

Následující popis je založen na dialektu JinaKɪɪya. Jednou z charakteristik tohoto dialektu je, že předpony třídy podstatných jmen podléhají Dahlův zákon byly srovnány na znělé souhlásky, a tak se již nestřídají.

Podstatné jméno shoda

Předpony třídy podstatných jmen Sukuma jsou rozšířeny o předpony a-, ɪ-, ʊ-, které jsou v určitých konstrukcích vypuštěny. Třídy podstatných jmen a shoda, kterou vyvolávají^[9] jsou následující, ^[8] s osvědčenými formami v jiných dialektech v závorkách:

(Pro kompatibilitu / j / je přepsán ⟨y⟩.)

Třída	Předpona	Příklad podstatného jména		Adj. konc.	Přivlastňovací	Předmět	Objekt	'one / two X'	'this X'	Sémantické pole
1	ʊ-mu	mùùn̥ʊ̀	'osoba'	m-	Ó-	A-	m-	ômô	ano	člověk
2	a-βaa-	βààn̥ʊ̀	„osoby“	βa-	βa-	βa-	βa-	βaβɪlɪ	àβà	člověk
3	ʊ-m-	ntɪ̌	'strom'	m-	jít-	gʊ-	lɪ-	gʊ̀mô	ano	stromy atd.
4	ɪ-mi-	mɪ̀tɪ̌	‚stromy '	mi-	ya	i-	i-	ɪ̀βɪ̀lɪ́	ano	stromy atd.
5	ɪ-lɪ- (ɪ)	liisǒ	'oko'	ɪ-	lɪ-	lɪ-	lɪ-	lɪ̀mô	ɪ̀lɪ̀	části těla, jídlo, společné předměty, (pl.) kapaliny
6	a-ma-	mɪ̀sǒ	‚oči '	ma-	A-	A-	ga-	àβɪ̀lɪ́	àyà	části těla, jídlo, společné předměty, (pl.) kapaliny
7	ɪ-ɟi- (kɪ)	Jìsùgǔmà	'Kɪsukuma'	ɟi-	ɟa-	ɟi-	ɟi-	ɟı̀mô	.ì	věci, jazyk, části těla atd.
8	ɪ-ɟi- (sɪ)	ɟítáβò	‚knihy '	ɟi-	ɟa-	ɟi-	i-	ɪ̀ìβɪ̀lɪ́	ɪ̀ɟı̀	věci, jazyk, části těla atd.
9	ɪ-n-	nùúmbà	'Dům'	n-	ya	i-	i-	yɪ̀mô	ano	běžné předměty, zvířata, ovoce atd.
10	ɪ-n-	mbʊ̀lǐ	‚kozy '	n-	ɟa-	ɟi-	ɟi-	ɪ̀βɪ̀lɪ́	.ì	běžné předměty, zvířata, ovoce atd.
11	ʊ-lʊ-	lʊ̀gòyè	'lano'	lu-	hle-	lu-	lu-	lʊ̀mô	ʊ̀lʊ̀	běžné předměty, části těla atd.
12	a-ga- (ka)	gàɪǎ	‚malý pes '	ga-	ga-	ga-	ga-	gàmô	àkà	maličkosti^[10]
13	ʊ-dʊ- (tʊ)	dʊ̀ɪǎ	„malí psi“	dʊ-	dělat-	dʊ-	dʊ-	dʊ̀mô	ne	maličkosti^[10]
14	ʊ-βʊ-	ʊ̀ʊ̀ààdǔ	'nemoc'	βʊ-	βo-	βʊ-	βʊ-	βʊ̀mô	ʊ̀βʊ̀	abstrakce, hmyz atd.
15	ʊ-gʊ- (kʊ)	gʊ̀tʊ̌	'ucho'	gʊ-	jít-	gʊ-	gu-	gʊ̀mô	ano	části těla a infinitiva
16	Aha-	hààn̥ʊ̀	'místo'	ha-	ha-	ha-	ho-	hàmô	Aha	umístění
17	a-gʊ- (kʊ)	gʊ̀gàbáádi	„na skříň“	gʊ-	ya	gʊ-	ko-	?	ʊ̀kʊ̀
18	ʊ-mu-	mʊ̀gàbáádi	‚uvnitř skříně '	m-	ya	mu-	mo-	?	ùmù

Mnoho příbuzných výrazů má zmenšenou formu nominálních předpon, nula a βa-, nazvaný třída 1a / 2a, jako v mààyʊ̂ 'matka', βàmààyʊ̂ „matky“. Concord je totožný s jinými podstatnými jmény třídy 1/2.

Singulární / množné páry jsou 1/2, 5/6, 7/8, 9/10 a 12/13 a místní třídy 16, 17 a 18 nemají množné číslo. Většina ostatních používá pro své množné číslo třídu 6: 11/6, 14/6, 15/6 a někdy také 7/6 a 12/6. Existují také podstatná jména, která se skloňují jako 11/4, 11/14, 14/10 a 15/8.

Slovní komplex

Infinitivní slovesa mají tvar gʊ-object-ext-ROOT-ext-V-locative, kde ext znamená libovolnou z různých gramatických 'přípon' a -V je poslední samohláska. Například s vynecháním kořenů tučně a tónem,^[8]

pistole-cín-ĩl-a

‚Řezat pro něj / ji '

gwĩ-cín-ĩl-a

„Stříhat jeden pro druhého“

-ĩl je aplikovatelný přípona, přeloženo jako „pro“. The reciproční předpona ĩ splynul s infinitivem gũ.

gũ-kouř-a-mo

‚Dostat se tam '

-mo je lokální „uvnitř“, jako ve třídě 18 nominální shody.

Konečná slovesa mají tvar předmět-TAM -ext-objekt-ROOT-ext-TAM-V. Například,

βa-lĩ-n-iiš-A

"Krmí ho / ji"

Kořen iiš zahrnuje tavený kauzativní přípona. Čas je označen předponou. Značka předmětu βa- ukazuje, že předmět je lidské množné číslo podle výše uvedené tabulky podstatných jmen.

o-dũ-saang-ile

"Našel nás"

Zde je čas označen příponou.

βa-gĩ-gunaan-A

„Pomáhali si navzájem / sami sobě“

Zde je předpona kondenzovaná napjatá a vzájemná ĩ.

Jazyková identita

Uvádí se, že i když je Sukuma velmi podobný Nyamwezi, samotní řečníci nepřijímají, že tvoří jeden jazyk.^[11]

Reference

^ Sukuma na Etnolog (22. vydání, 2019)
^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Sukuma". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
^ Jouni Filip Maho, 2009. Nový aktualizovaný seznam Guthrie online
^ Margaret Arminel Bryan, překladatelka, Bantu jazyky Afriky, Oxford University Press, 1959.
^ Evangelium v mnoha jazycích, The British and Foreign Bible Society, London, 1965.
^ Kitabo sha Sala na sha Mimbo, Diochesi ya Mwanza, upraveno / schváleno biskupem Renatus Butibubage, 1963.
^ Předpony kɪ-, gɪ-, ji- jsou dialektické varianty.
^ ^A ^b ^C Rahma Muhdhar, 2006, Rozšíření slovesa v Kisukuma, dialekt Jinakiiya, MS disertační práce, UDSM
^ Adjektivní shoda, přivlastňovací přípony k podstatným jménům, přípony předmětů a předmětů na slovesech a souhlasná forma -mô 'jeden', -βɪ̀lɪ́ „dva“ a „toto“
^ Včetně bezvýznamnosti, odchylky a (sg.) Způsobu jednání
^ Bantu jazyky Afriky, jak je uvedeno výše.

[e22-1] Sukuma na Etnolog (22. vydání, 2019)

[Glottolog-2] Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Sukuma". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.

[Guthrie-3] Jouni Filip Maho, 2009. Nový aktualizovaný seznam Guthrie online

[4] Margaret Arminel Bryan, překladatelka, Bantu jazyky Afriky, Oxford University Press, 1959.

[5] Evangelium v mnoha jazycích, The British and Foreign Bible Society, London, 1965.

[6] Kitabo sha Sala na sha Mimbo, Diochesi ya Mwanza, upraveno / schváleno biskupem Renatus Butibubage, 1963.

[7] Předpony kɪ-, gɪ-, ji- jsou dialektické varianty.

[Muhdhar-8] A ^b ^C Rahma Muhdhar, 2006, Rozšíření slovesa v Kisukuma, dialekt Jinakiiya, MS disertační práce, UDSM

[9] Adjektivní shoda, přivlastňovací přípony k podstatným jménům, přípony předmětů a předmětů na slovesech a souhlasná forma -mô 'jeden', -βɪ̀lɪ́ „dva“ a „toto“

[10] Včetně bezvýznamnosti, odchylky a (sg.) Způsobu jednání

[11] Bantu jazyky Afriky, jak je uvedeno výše.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

Sukuma
Kɪsukuma
Kraj	Tanzanie
Etnický původ	Sukuma
Rodilí mluvčí	8,1 milionu (2016)^[1]
Jazyková rodina	Niger – Kongo Atlantik – Kongo Volta-Kongo Benue – Kongo Bantoid Jižní bantoid Bantu Severovýchodní Bantu Takama Sukuma – Nyamwezi Sukuma
Kódy jazyků
ISO 639-2	`suk`
ISO 639-3	`suk`
Glottolog	`suku1261`^[2]
Guthrieho kód	`F.21`^[3]