Raně středověká literatura - Early medieval literature
Viz také: Starověká literatura, 10. století v literatuře, seznam let v literatuře.
| Středověký a renesance literatura |
|---|
| Raně středověké |
| Středověký |
Podle století |
| Evropská renesance |
 Portál literatury |
Tento článek představuje seznam historických událostí a publikací literatury během 6. až 9. století.
Seznam je chronologický a neobsahuje epigrafii ani poezii. Poezie viz: 6., 7., 8. a 9 století v poezii. Pro ranou epigrafii viz Seznam jazyků podle prvních písemných účtů.
Během tohoto období řada klasické jazyky zděděné z dřívějších epoch zůstávají aktivně používány (čínština, sanskrt, latina, řečtina, perština, hebrejština). Ve stejném období také dochází k nárůstu nově napsaných lidová slova, částečně nahrazující dřívější literární jazyky (např. Stará hindština, Stará francouzština, Arabština, germánština, keltština, turečtina atd.).
- Literární čínština v Tang Čína
- Klasický sanskrt v Střední království Indie
- latinský v Křesťanská Evropa
- řecký v Byzantská říše
- Middle perská literatura pozdní Sassanid doba
- Tiberská hebrejština jak napsal Masoretes
- Klasická arabština v Islámský chalífát
- Klasická arménská literatura z Středověká Arménie
- Starý gruzínský literatura
- Starý Turkic rukopisná tradice, z 8. století
- brzy Japonská literatura, z 8. století (Období Nara )
- brzy Ge'ez literatura
- časný Dravidian (Kannadština, Tamil atd.) literatura v Jižní Indie
- rané keltské rukopisné tradice (Starý irský, Stará velština )
- brzy germánský (Stará vysoká němčina, Stará angličtina, Starý saský, Stará norština ) literatura z 8. století
- Staroslověnština, z 9. století
Nedatovaný
Převážná část literatura v klasickém sanskrtu se datuje do období raného středověku, ale ve většině případů nelze datovat do konkrétního století.
Vokalizoval Masoretický text hebrejské Bible vyvinuté v průběhu 7. až 10. století.
Stará angličtina Beowulf je datován kdekoli mezi 8. a počátkem 11. století.
Ecgbert, Arcibiskup z Yorku c.732–766, zakládá významnou knihovnu v Northumbrian město York.[1]
6. století
- Arabská literatura
- Sanskrtská literatura
- Byzantská literatura
- PG 86a: Presbyter Timothy Constantinople, Joannes Maxentius, Theodorus Lector „Procopius Deacon z Tyru, biskup Theodorus ze Scythopolisu, presbyter Timothy z Jeruzaléma, Theodosius I. Alexandrijský, Eusebius Alexandrijský, Eusebius z Emesy, Gregentius z Taphar, Konstantinopolský patriarcha Epiphanius, Izák z Ninive, Barsanuphius z Palestiny, Mnich Eustathius, Císař Justinián, Agapetus, jáhen, Leontius Byzantinus
- PG 86b: Leontius Byzantinus (pokračování), patriarcha Efraim z Antiochie, Paulus Silentiarius, Patriarcha Eutychius z Konstantinopole, Evagrius Scholasticus, Eulogius Alexandrijský, Simeon Stylites mladší, Patriarcha Zachariáš z Jeruzaléma, Jeruzalémský patriarcha Modestus Anonymní na obležení Jeruzaléma Peršany, Jobius, Erechthius biskup Antiochie v Pisidii, Peter Bishop z Laodicea.
- Tajná historie podle Prokop
- Čínská literatura (Brzy Střední Číňan )
- Latinská literatura (vidět Pozdní latina )
- Kronika Fredegara
- Komentář k Jobovi podle Papež Řehoř I.
- Etymologiae podle Isidore ze Sevilly
- Historia Francorum podle Gregory of Tours
- Původ a skutky Gótů podle Jordanes
- Patrologia Latina obj. 63-80: Boetius, Ennodius Felix, Trifolius presbyter, Hormisdas I., Elpis, Boetius, Fulgentius Ruspensis, Felix IV, Bonifacius II, Benedictus pater monachorum Occidentalium, Dionysius Exiguus, Viventiolus Lugdunensis, Trojanus Santonensis, Pontianus Africae, Caesarius Arelatensis, Fulgentius Ferrandus, Primasius Adrumetanus, Arator, Nicetius Trevirensis, Aurelianus Arelatensis, Cassiodorus, Gregorius Turonensis, Pelagius II, Joannes II, Benedictus I., Gregorius I., Eutropius Episcopus, Gregorius I., Paterius (Notarius Gregorii I), Alulfus Tornacensis, Maximus Caesaraugustanus Episcopus, Eutropius Episcopus, Tarra Monachus, Dinothus Abbas, Dynamus Patricius, Augustinus Apostolus Anglorum, SS Bonifacius IV, Concilium Romanum III, Bulgaranus, Paulus Emeritanus Diaconus, Tamaius De Vargas. Thomas, Gondemarus Rex Gothorum, Marcus Cassinensis, Warnaharius Lingonensis Episcopus, Columbanus Hibernus
- Agathias
- Evagrius Scholasticus
- Pahlavská literatura
7. století
- arabština
- Sanskrtská literatura:
- Byzantská literatura
- PG 87a-87b: Prokop z Gazy
- PG 87c: Prokop z Gazy, Joannes Moschus, Sophronius, Alexander mnich
- PG 88: Kosmas Indicopleustes Constantine the Deacon, Joannes Climacus, Agathias Myrinæ, Gregoryho biskupa z Antiochie, Joannes Jejunator (patriarcha Jan IV. Konstantinopolský), Dorotheus Archimandrit
- PG 89: Anastasius Sinaita, Anastasius z Antiochie, Anastasius opat Euthymius, Anastasius IV patriarcha Antioch, Antiochus Sabe
- PG 90: Maximus opat
- PG 91: Maxim Vyznavač Thalassius opat, Theodore z Raithu
- PG 92: Velikonoční kronika, George Pisides
- PG 93: Olympiodorus Deacon of Alexandria, Hesychius, Leontius biskup z Neapolisu na Kypru, Leontius z Damašku
- Latinská literatura
- Chronicon Paschale
- Origo Gentis Langobardorum
- Patrologia Latina sv. 80-89: Aileranus Scoto Hibernus, Ethelbertus Anglorum, SS Adeodatus I, Sisebutus Gothorum, Bertichramnus Cenomanensis, Protandius Vesuntinus Archiepiscopus, SS Bonifacius V, Druh Sonniatus Rhemensis Archiepiscopus, Verus Ruthenensis Episcopus, Chlotarius II Francorum Rex, SS Honorius I., Dagobertus Francorum Rex, Hadoinudus Cenomanensis Episcopus, Sulpicius Bituricensis Episcopus, Autbertus Cameracensis, SS Ioannes IV, Eutrandus Ticinensis Diaconus, Victor Carthaginensis Episcopus, Braulio Caesaraugustiani, Taio Caesaraugustianus Episcopus, Isidorus Hispalensis, Liturgia Mozarabica, Venantius Fortunatus, Crisconius Africanus, Sergius I., Joannes VI, Felix Ravennatensis, Bonifacius Moguntinus
- Střední Číňan (vidět Čínští spisovatelé z dynastie Tchang )
- Bianji (辯 機)
- Li Dashi (李 大師, 570–628)
- Yan Shigu (顏師古, 581–645)
- Chu Suiliang (褚遂良, 597–658)
- Fang Xuanling (Fang Qiao, 喬 喬 579–648)
- Li Qiao (李 嶠, 644–713)
- Li Jing (李靖, 571–649)
- Li Baiyao (李 百 藥, 564–647)
- Li Chunfeng (李淳風, 602–670)
- Liu Zhiji (劉 知 幾, 661–721)
- Luo Binwang (駱賓王, c. 640–684)
- Ouyang Xun (歐陽詢, 557–641)
- Sun Simiao (孫思邈, 581–682)
- Yu Shinan (虞世南, 558–638)
- Wei Zheng (魏徵, 580–643)
- Sun Guoting (孫 過 庭, 646–691)
- Arménský
- Bože
8. století
- Sanskrtská literatura
- Byzantská literatura
- PG 94–95: Jan Damašek
- PG 96: John of Damascus, John of Nicæa, Patriarcha Jan VI. Konstantinopolský, Johanka z Eubœa
- PG 97: John Malalas (6. století), Andrew Kréty, Elias z Kréty a Theodore Abucara
- PG 98: Patriarcha Germanus já Konstantinopole, Kosmas z Jeruzaléma, Gregory Agrigento, Anonymus Becuccianus, pantaleonský jáhen z Konstantinopole, mnich Adrian, Epifaniový jáhen z Catanie, mnich Pachomius, mnich Philotheus, Patriarcha Tarasios z Konstantinopole
- PG 99: Theodore of Studion
- Latinská literatura
- Bede (Patrologia Latina sv. 90-95), Historia ecclesiastica gentis Anglorum atd.
- Štěpána z Riponu, Vita Sancti Wilfrithi
- Paulus Diaconus, Historia Langobardorum
- Jan Damašek
- Patrologia Latina sv. 96-101 Hildefonsus Toletanus, Julianus Toletanus, Lev II, Carolus Magnus, Ludovicus I., Lotharius, Rudolf I., Paulinus Aquileiensis, Theodorus Cantuariensis, Alcuinus
- Navigatio sancti Brendani abbatis (Plavba sv Brendan opat)
- 'Codex Amiatinus ", nejdříve přežívající kompletní rukopis Vulgate, vyrobené v Opatství Monkwearmouth – Jarrow a v roce 716 darován papeži
- Keltská literatura
- Immram Brain (maic Febail) (Voyage of Bran [syn Febail])
- Immram Maele Dúin (Voyage of Máel Dúin)
- Arabská literatura
- Střední Číňan (vidět Čínští spisovatelé z dynastie Tchang )
- Japonská literatura
- Man'yōshū (万 葉 集) sestavil Ōtomo no Yakamochi (大 伴 家 持)
- Kannadština: viz Rashtrakuta literatura
- Starý gruzínský: Život svatého Nina, Umučení Abo Tbileli
9. století
- Byzantská literatura
- PG 100: Konstantinopolský patriarcha Nikephoros I., Stephen Deacon z Konstantinopole, Gregory of Decapolis, Patriarcha Kryštof I. Alexandrijský, Patriarcha Metoděje I Konstantinopole
- PG 101–103: Photius z Konstantinopole
- PG 104: Photius z Konstantinopole, Petrus Siculus, Biskup Peter z Argosu (Saint Peter the Wonderworker ), Bartoloměj z Edessy
- PG 105: Nicetas z Paphlagonia, Nicetas Byzantius, Theognostus mnich, Anonymní, Joseph Hymnographer
- Latinská literatura
- Karolínská nepatrnost kaligrafie začíná se rozvíjet; Martianus Hiberniensis (819–75) patří mezi průkopníky
- Stuttgartský žaltář (kolem 820), Zlatý žaltář St. Gallen
- Annales Bertiniani (830–882), Opatství Saint Bertin, Saint-Omer, Francie
- Podle knihy dějin Tāriḵ-e Sistān (History of Sistan), první Peršan qasida je napsán uživatelem Moḥammad bin Wasif ve chvále Ya'qub ibn al-Layth al-Saffar v c. 872.[3]
- De bellis Parisiacae urbis (Války města Paříže), v latině, Abbo Cernuus (890s)
- Liber Pontificalis
- Patrologia Latina sv. 102–132: Smaragdus S. Michaelis, Benedictus Anianensis, Sedulius Scotus, Agobardus Lugdunensis, Eginhardus, Claudius Taurinensis, Ludovicus Pius, Theodulfus Aurelianensis, Eigil Fuldensis, Dungalus reclusus, Ermoldus Nigellus, Symphosius Amalarius, Gregorius IV, Sergius II, Jonas Aurelianensis, Freculphus Lexoviensis, Frotharius Tullensis, Rabanus Maurus, Walafridus Strabo, Glossa Ordinaria, Lev IV, Benedictus III, Eulogius Toletanus, Prudentius Trecensis, Angelomus Lexoviensis, Haymo Halberstatensis, Nicolaus I., Florus Lugdunensis, Lupus Ferrariensis, Paschasius Radbertus, Ratramnus Corbeiensis, Aeneas Parisiensis, Remigius Lugdunensis, Wandalbertus Prumiensis, Paulus Alvarus Cordubensis, Gotteschalcus Orbacensis, Johannes Scotus Eriugena, Ado Viennensis, Usuardus Sangermanii, Carolus II Calvus, Hincmarus Rhemensis, Anastasius bibliothecarius, Isidorus Mercator, Remigius Antissiodorensis, Notkerus Balbulus, Regino Prumiensis, Hucbaldus S. Amandi
- Vita Brendani / Betha Brenainn / Život sv. Brendan
- Nennius (přiděleno), Historia Brittonum (The History of the Britons, c. 828–29)
- Asser, Vita Ælfredi regis Angul Saxonum (The Life of King Alfred, 893)
- Book of Kells psaný a osvětlený v a Columban klášter v britské ostrovy (asi 800)
- Staroanglická literatura (890s)
- Alfréda Velikého překlady
- Papež Řehoř I. je Pastorační péče, první známá kniha v angličtině
- Boethius ' Útěcha z filozofie a aliterační veršová verze, Metry Boethius
- Blostman ("Blooms"), antologie částečně založená na Monology Augustina
- Části Vulgate Kniha Exodus a prvních padesát básní žaltář
- Werferth překlad papeže Řehoře I. Dialogy
- Překlad Orosius ' Dějiny proti pohanům zahrnující příběh Ohthere of Hålogaland
- Překlad Bede je Historia ecclesiastica gentis Anglorum (Církevní dějiny Angličanů)
- Alfréda Velikého překlady
- Arabská literatura
- Al-Kitáb al-muḫtaṣar fī ḥisāb al-ğabr wa-l-muqābala (Kompaktní kniha o výpočtu dokončením a vyvážením)
- Perský učenec Sibawayh píše první arabskou gramatiku v roce 840.[4]
- Al-Baladhuri (zemřel 892)
- Al-Jahiz (776–868/9)
- Kitab al-Hayawan (Kniha zvířat)
- Kitab al-Bukhala (Kniha lakomců)
- Kitab al-Bayan wa al-Tabyin (Kniha výmluvnosti a demonstrace)
- Risalat mufakharat al-sudan 'ala al-bidan (Pojednání o černochech)
- Ibn Sa'd (784–845) – Kitab Tabaqat Al-Kubra (Kniha hlavních tříd, životopisná sbírka)
- Abdallah ibn al-Mu'tazz (861–908)
- Al-Waqidi (kolem 748–822)
- Ya'qubi (zemřel 897/8)
- Kniha tisíce a jedné noci, předpokládá se, že pochází z tohoto století (nejstarší dochovaný text patří do 14. století)
- germánský
- Sanskrtská literatura
- Gunavarma I.
- Amoghavarsha I.
- 868: 11. května - The Diamond Sutra, nejstarší známá dochovaná datovaná kniha, je vytištěna v Číně.
- Střední Číňan (vidět Čínští spisovatelé z dynastie Tchang )
- Duan Chengshi (段 成 式, zemřel 863)
- Han Yu (韓愈, 768–824)
- Mo Xuanqing (莫 宣 卿, zemřel 834)
- Li Ao (李翱, 772–841)
- Liu Yuxi (劉禹錫, 772–842)
- Liu Zongyuan (柳宗元, 773–819)
- Yuan Zhen (元 稹, 779–831)
- Zhang Yanyuan (張彥 遠)
- Tamil: viz Chola literatura
- Kannadština: viz Rashtrakuta literatura
- Kavirajamarga Královská cesta k básníkům Kannadština
- Vaddaradhane
- Govindsvamin
- Shivakotiacharya
- Arménský
- Staroslověnština
- Turkic
Viz také
- 10. století v literatuře
- Byzantská literatura
- Kanadská literatura
- Středověká bulharská literatura
- Puranas
Poznámky
- ^ Blair, Peter Hunter (1970). Svět Bede (1990 dotisk ed.). Cambridge University Press. ISBN 0-521-39819-3.
- ^ Fallon, Oliver (2009). Bhattiho báseň: Smrt Rávany (Bhaṭṭikāvya). New York: Clay Sanskrit Library[1]. ISBN 978-0-8147-2778-2; ISBN 0-8147-2778-6.
- ^ C. 872 Podle anonymního autora Tāriḵ-e Sistān (Dějiny Sistánu) je první perská qaṣida napsána Moḥammadem b. Waṣif na chválu Ya ofquba. iranicaonline.org
- ^ http://www.iranicaonline.org/pages/chronology-1 iranicaonline.org
Reference
- Contreni, John J. (1991). „Karolínská renesance: vzdělání a literární kultura“. v McKitterick, Rosamond (vyd.). The New Cambridge Medieval History: II. C. 700 - c. 900. Cambridge University Press. ISBN 0-521-36292-X.
- Mango, Cyril (2002). „Oživení učení“. In Mango, Cyril (ed.). Oxfordské dějiny Byzance. New York: Oxford University Press. ISBN 0-19-814098-3.