Dojem hloubky v Pánu prstenů - Impression of depth in The Lord of the Rings
The dojem hloubky v Pán prstenů je estetický efekt záměrně hledaný jeho autorem, J. R. R. Tolkien. Záměrem bylo dát čtenáři pocit, že dílo mělo „hluboké kořeny v minulosti“, a proto bylo atraktivně autentické.
Účinek byl postaven na nejméně čtyřech faktorech, a to na obrovské škále Pán prstenů a množství detailů pozadí, včetně mapy a rodokmeny; zjevně neformální a neúplné zmínky o tomto pozadí; více nekonzistentních účtů, jako ve skutečné historii; a psaní různých textů v různých stylech.
Vědci si všimli některých Tolkienových předchůdců, jako např Beowulf a Sir Gawain a Zelený rytíř. Fantazie autoři jako Ursula Le Guin a J.K.Rowling do určité míry sledovali Tolkien při používání této techniky.
Účinek

V eseji Tolkien chválil angličtinu 14. století Rytířská romantika Sir Gawain a Zelený rytíř pro své „hluboké kořeny v minulosti, hlubší, než si jeho autor byl vědom“.[T 1] Podle jeho názoru mu to umožnilo přežít i těžkou zkoušku toho, že je pro studenty stanoveným textem; zasloužilo si to „pečlivou a podrobnou pozornost a poté ... pečlivé zvážení a opětovné zvážení“.[T 1] Na stranu pokračoval v diskusi o tom, co to znamená:[1]
Je zajímavá otázka: jaká je tato příchuť, tato atmosféra, tato ctnost zakořeněné díla mají, a která kompenzuje nevyhnutelné nedostatky a nedokonalé úpravy, které se musí objevit, když jsou zápletky, motivy, symboly, znovu zpracovány a vtlačeny do služeb změněných myslí pozdější doby, používaných pro vyjádření myšlenek zcela odlišných od těch který je produkoval.[T 1]
V dopise poskytl Tolkien alespoň část svého vlastního pohledu na dojem hloubky Pán prstenů a sice to[T 2][2]
Část přitažlivosti L.R. je, myslím, kvůli zábleskům velké historie v pozadí: přitažlivost, jako je prohlížení daleko od nenavštíveného ostrova nebo vidění věží vzdáleného města zářících v sluncem zalité mlze.[T 2]
Tolkien dále poznamenal, že tohoto efektu by bylo obtížné dosáhnout v EU legendarium která ležela pozadu Pán prstenů, „pokud nebudou znovu odhaleny nové nedosažitelné výhledy“.[T 2] Dodal, že „mnoho starších legend je čistě„ mytologických “a téměř všechny jsou ponuré a tragické.“[T 2]
Vědec anglické literatury Katarzyna Ferdynus to komentuje[3]
pseudo-středověká realita Pán prstenů je plná tlumených ozvěn dávné minulosti, starých slavných dnů, které si pamatoval a chválil mnoho obyvatel ... Přátelství neustále se setkává s pozůstatky minulosti, když cestují dávno zapomenutými zeměmi, zříceninami starých měst, pevnostmi a strážními věžemi, lesy a řekami, které kdysi byly svědky důležitých historických událostí. Ve svých dialozích neustále odkazují na legendy, zpívají nebo recitují staré balady a básně a vyprávějí příběhy, kdykoli je příležitost. „Jak noc [všechny] a světlo ohně prosí jasně zářit“ naslouchají „historiím a legendám dávných dob, Elfové a Muži a dobré a zlé skutky starších dnů “.[T 3] Tyto četné odkazy vytvářejí nápadný dojem hloubky času “.[3]
Tom Shippey, Tolkienův vědec, píše, že hloubka je „literární kvalita, už vůbec ne, která zcela jistě odlišuje Tolkien od jeho mnoha napodobitelů“,[4] a že za viditelným textem ležel „ucelený, důsledný a hluboce fascinující svět, o kterém neměl čas [tehdy] mluvit“.[5][6]
Předchůdci
Tuto kvalitu hloubky, kterou si Tolkien vysoce cenil, našel zejména v Beowulf, ale i v dalších dílech, která obdivoval, jako např Virgil je Aeneid, Shakespeare je Macbeth, Pane Orfeo, a Grimmsovy pohádky.[5] Vědci jako Gergely Nagy identifikovali další texty dobře známé Tolkienovi, které poskytují silný dojem hloubky, včetně Thomas Malory je Morte d'Arthur a Geoffrey Chaucer je Troilus a Criseyde. Beowulf obsahuje četné odbočky do jiných příběhů, které mají jiné funkce než postup v příběhu, slovy Adriena Bonjoura vykreslující „pozadí básně mimořádně živé“,[7][A] a poskytnutí kontrastů a příkladů, které opakovaně osvětlují klíčové body hlavního příběhu.[7] Tolkien uvedl v Monstra a kritici že Beowulf[T 4]
se muselo obdivuhodně úspěšně vytvořit v myslích básníkových současníků iluzi zkoumání minulosti, pohanské, ale ušlechtilé a plné hlubokého významu - minulosti, která sama měla hloubku a sáhla zpět do temné starobylosti smutku. Tento dojem hloubky je efektem a ospravedlněním použití epizod a narážek na staré příběhy, většinou temnější, pohanské a zoufalejší než v popředí “.[T 4]
Faktory
Vědci identifikovali čtyři faktory, které pomáhají budovat dojem hloubky:[6]
- Tolkienův obrovský rozsah a detail Středozem Pozadí[6]
- zjevně příležitostná a neúplná zmínka o tomto pozadí v textu, jako by to bylo něco považováno za samozřejmost[6]
- více účtů, které obsahují mezery a nesrovnalosti, jako by to byl skutečný soubor historické dokumenty[6]
- více stylů, ve kterých jsou různé texty psány, jako by to bylo jinými rukama.[6]
Velké pozadí

Tolkien se zmínil o prvním faktoru s výrazem „obrovské pozadí“:[T 5]
kdysi jsem měl v mysli vytvořit tělo víceméně propojené legendy, od velkého a kosmogonického, až po úroveň romantické pohádky - čím větší je založen na menším kontaktu se zemí, tím menší kresba nádhera z obrovských pozadí - které bych mohl jednoduše věnovat: Anglii; do mé země.[T 5]
Tolkienský učenec Michael Drout s kolegy konstatuje, že rozlehlost nebyla přehnané, vzhledem k tomu, že zahrnovala Silmarillion a hodně z vícesvazku legendarium editoval Tolkienův syn Christopher, nemluvě o mnoha „dalších konceptech, částečně upravených kopiích, jezdcích, zrušených stránkách a dokonce i ztracených textech“[6] i za těmito zdlouhavými pracemi.[6] Shippey to dodává Tolkienovy mapy také propůjčují práci „atmosféru solidnosti a rozsahu“ a poskytují „opakované implicitní záruky existence věcí, které označují, a samozřejmě také jejich povahy a historie“.[9]
Příležitostné zmínky
Dobře si pamatuji nádheru jejich transparentů ... Připomínalo mi to slávu Bezových dnů a zástupů Beleriand, bylo shromážděno tolik velkých princů a kapitánů. A přesto ne tolik, ani tak spravedlivé, jako když Thangorodrim bylo rozbito...
— Elrond narážející na Válka hněvu na konci První věk a Last Alliance of Elves and Men v Druhý věk v „Radě Elrond“[T 6]
Počet zmínek o pozadí příběhů a událostí v Pán prstenů je extrémně velký a má mnoho podob. Tyto zahrnují písně a básně proložené textem, jako například z Beren a Lúthien zpíval Aragorn; zmínky o objektech, jako jsou ceněné Silmarils Hobitem Sam Gamgee; a lidé z minulých věků jako Elfí -Kovář Celebrimbor, popsal pán elfů Elrond.[6][10] Všechny tyto zmínky využívaly stávající, ale v té době nepublikované texty. Podobně paní z Rohan, Éowyn, nedává jen Merry Brandybuck roh; dá mu starodávný stříbrný roh "z pokladu Scatha červ Zmínky dávají čtenáři pocit, že Středozem je mnohem větší než části popsané v příběhu a že měla „hlubokou historii“ mnohem starší než Válka o prsten.[6]
Nagy analyzuje účinek takových zmínek v případě Samova boje s obřím pavoukem Shelob během jeho a Frodo nebezpečný boj o vstup do Temného pána Sauron zlá země Mordor.[7] Sam zoufale sekne na Shelobovu spodní stranu poté, co bodla Froda:
Čepel to zasáhla strašlivou ranou, ale ty ohavné záhyby nemohly být propíchnuty žádnou silou mužů, i když elf nebo trpaslík by měli kovat ocel nebo ji ovládat ruka Berena nebo Túrina.[T 7]
Vyvolání První věk hrdina Turín Turambar, Píše Nagy, „se stává odrazem zabití Túrina Glaurung " drak.[7] Tvrdí, že Glaurungova oddanost původnímu Temnému pánovi, Morgoth, posiluje spojení se zlem, které již naznačuje sestup Shelob z prvního a největšího ze všech zlých obřích pavouků, Nedobytný, který zničil Dva stromy Valinoru v Silmarillion,[T 8] a že Túrinův spor s drakem se odráží od Samova sporu s pavoukem, započatého jeho útokem na Samova pána, Froda. Nagy poznamenává, že „rozměr scény je [tedy] výrazně zvýšen“.[7]
Povrch | Hloubka přes Nedobytný backstory | Hloubka přes Túrin backstory | |
---|---|---|---|
Příběh | Sam bojuje Shelob | ||
Zmínky | „Ale nikdo jí nemohl konkurovat, Shelobu Velikém, posledním dítěti Ungoliantu, které trápilo nešťastný svět.“[T 9] | „ty ohavné záhyby nemohly být propíchnuty žádnou silou mužů, ačkoli Elf nebo Trpaslík by měl kovat ocel nebo ruku Beren nebo to Túrin ovládá “[T 7] | |
Protagonista | Sam | Túrin | |
Antagonista | Obrovský pavouk | Nedobytný první obří pavouk | Glaurung drak |
Spojení se zlem | Temný pán Sauron tiché přijetí Shelob jako nevědomého vrátného | Služba Ungoliant padlým Vala Melkor, který se stal Morgothem | Glaurungova oddanost prvnímu Temnému pánovi, Morgoth |
Svár | Sam pomstí Shelobův útok Frodo | Ungoliant nesnáší všechno světlo, ničí Dva stromy Valinoru které září stříbrem a zlatem[b] | Túrin ukončí svůj dlouhý spor s Glaurungem |
Několik účtů, zjevné rozpory
Vědci, jako je Peri Sipahi, poznamenávají, že v Prologu k je zavedeno používání více účtů Pán prstenů, kde vypravěč vysvětluje, že „mnoho z jejich tradic, do té doby stále hlavně ústní, byly shromážděny a zapsány ",[T 10][12] a pak podrobně popisuje různé kopie, redakce a překlady, které byly vytvořeny z fiktivního Červená kniha Westmarch. Beowulf je podobně napsán, jako by jeho publikum o historických postavách už vědělo.[12][6] The Poetická Edda je kompilací mnoha starších zdrojů.[12]
Zdánlivé rozpory, poznamenává Drout, mají tendenci budit u čtenářů dojem skutečné a složité historie, protože mohou předpokládat, že vševědoucí autor dokáže vytvořit fikční příběh zcela konzistentní. Mezi příklady, které uvádí, uvádí, že Tolkien uvedl, že elfové jeli bez a sedlo nebo postroj, ale elfí pán Glorfindel Kůň je popisován jako mající obojí bit a uzda a Glorfindel říká, že zkrátí koně třmeny pro Hobita Frodo.[T 11] V jiném případě Tolkien záměrně nezměnil rozpor mezi Tom Bombadil tvrdí, že byl „nejstarší ... tady před řekou a stromy; Tom si pamatuje první dešťovou kapku a první žalud“,[T 12] a Gandalfův popis Ent Vous že „Stromový vous je Fangorn, strážce lesa; je nejstarší z Entů, nejstarší živá bytost, která stále kráčí pod Sluncem po této Středozemi“.[T 13][6]
Různé styly
Postavy z každé části Středozemě mluví a jednají způsobem, který je pro dané místo charakteristický, stejně jako u Rohirrim.[12] Sipahi také poznamenává, že všechny čtyři faktory mají tendenci se vyskytovat společně, opět, jak je vidět na účtu Rohirrim. Kromě toho jejich jazyk a jména - vše převzato z Stará angličtina —Posílit další hloubku propojením zpět do středověký období v reálném primárním světě.[12]
Recepce
Kritik Christine Brooke-Rose zaútočil na "historii a genealogii" jako ne "přinejmenším nutné k vyprávění “, což podle názoru Shippeyové ukazuje její neznalost Tolkienova vytváření hloubky.[13]
Vědec Katherine Sas to píše J.K.Rowling zmenšil Tolkienův dojem hloubky, ale použil na ni všechny čtyři faktory Harry Potter rezervovat Vězeň z Azkabanu.[14]
Pozdější autoři fantasy jako např Ursula Le Guin využil zařízení k poskytování pseudoreferencí k vytvoření hloubky; v Trilogie Earthsea, se zmiňovala o povídkách Elfarran, Morred a Firelord, které napsala o mnoho let později.[6]
Poznámky
- ^ Nagy cituje Bonjour, Adrien (1950). Odbočení v Beowulfovi. Basil Blackwell.
- ^ Dalším hlubokým spojením je to, že světlo dvou stromů je obsaženo v Lahvička Galadriel že Frodo a Sam používají v boji se Shelobem.[11]
Reference
Hlavní
- Tento seznam identifikuje umístění každé položky v Tolkienových spisech.
- ^ A b C d Tolkien 1983, str. 72, „Sir Gawain and the Green Knight“
- ^ A b C d Tesař 1981 „Dopis č. 247 plukovníkovi Worskettovi, 20. září 1963
- ^ Společenstvo prstenu, kniha 1, kap. 11 „Nůž ve tmě“
- ^ A b Tolkien 1983, str. 27, „Monstra a kritici“
- ^ A b Tesař 1981 „Dopis č. 131 Miltonu Waldmanovi, koncem roku 1951
- ^ Společenstvo prstenu, kniha 2, kap. 2 „Rada Elrondova“
- ^ A b Dvě věže, kniha 4, kap. 10, „Volby mistra Samwise“
- ^ Tolkien 1977 „Quenta Silmarillion“, kap. 8 „Of the Darkening of Valinor“
- ^ Dvě věže, kniha 4, kap. 9, „Shelob's Lair“
- ^ Společenstvo prstenu „Prolog“, „Poznámka k Shire Records“
- ^ Společenstvo prstenu, kniha 1, kap. 12 „Flight to the Ford“
- ^ Společenstvo prstenu, kniha 1, kap. 7 „V domě Toma Bombadila“
- ^ Dvě věže, kniha 3, kap. 5, „The White Rider“
Sekundární
- ^ Shippey 2005, str. 351–352.
- ^ Shippey 2005, str. 260–261.
- ^ A b Ferdynus 2016, str. 32-42.
- ^ Shippey 2005, str. 365.
- ^ A b Shippey 2005, str. 259.
- ^ A b C d E F G h i j k l m Drout, Hitotsubashi & Scavera 2014, s. 167–211.
- ^ A b C d E F Nagy 2003, str. 239-258.
- ^ Shippey 2005, str. 324–328.
- ^ Shippey 2005, str. 115–118.
- ^ Shippey 2005, str. 260.
- ^ Dickerson 2006, str. 7.
- ^ A b C d E Sipahi 2016, str. 93-95.
- ^ Shippey 2005, str. 364–365.
- ^ Sas 2019, Článek 9.
Zdroje
- Tesař, Humphrey, vyd. (1981), Dopisy J. R. R. Tolkiena, Boston: Houghton Mifflin, ISBN 0-395-31555-7
- Dickerson, Matthew (2006). Ents, Elves a Eriador: Vize životního prostředí J.R.R. Tolkien. University Press of Kentucky. ISBN 978-0-8131-7159-3.
- Drout, Michael D. C .; Hitotsubashi, Namiko; Scavera, Rachel (2014). „Tolkienovo stvoření dojmu hloubky“. Tolkienovy studie. 11 (1): 167–211. doi:10.1353 / tks.2014.0008. ISSN 1547-3163. S2CID 170851865.
- Ferdynus, Katarzyna (2016). „Stín minulosti. Pán prstenů a gotický román“. New Horizons in English Studies (1): 32–42. doi:10.17951 / nh.2016.32 (neaktivní 2020-09-24).CS1 maint: DOI neaktivní od září 2020 (odkaz)
- Nagy, Gergely (2003). Šance, Jane (vyd.). Velký řetězec čtení: (inter-) textové vztahy a technika mytopoézy v Turínském příběhu. Tolkien středověký. Routledge. Část 4, kap. 15, s. 239-258. ISBN 978-1-134-43970-6.
- Sas, Katherine (2019). „Sense of Darker Perspective: How the Marauders Convey Tolkien's 'Impression of Depth' in Harry Potter and the Prisoner of Azkaban". Mýtus. 38 (1). Článek 9.
- Shippey, Tom (2005) [1982]. Cesta ke Středozemi (Třetí vydání.). HarperCollins. ISBN 978-0261102750.
- Sipahi, Peri (2016). „Mighty Matter of Legend“: Tolkienův Rohirrim. Studie zdroje. Tectum Wissenschaftsverlag. ISBN 978-3-8288-6568-6.
- Tolkien, J. R. R. (1954), Společenstvo prstenu, Pán prstenů, Boston: Houghton Mifflin (publikováno 1987), ISBN 0-395-08254-4
- Tolkien, J. R. R. (1954), Dvě věže, Pán prstenů, Boston: Houghton Mifflin (publikováno 1987), ISBN 0-395-08254-4
- Tolkien, J. R. R. (1977), Christopher Tolkien (vyd.), Silmarillion, Boston: Houghton Mifflin, ISBN 0-395-25730-1
- Tolkien, J. R. R. (1983), J. R. R. Tolkien: Monstra a kritici, Londýn: HarperCollins (publikováno 1997), ISBN 0-261-10263-X