Arwen - Arwen

Tento článek je o fiktivní postavě. Pro další použití viz Arwen (disambiguation).
Arwen
Tolkien charakter
Arwen od Anny Kulisz.jpg
Arwen šije Aragorn prapor Bílého stromu Gondor Anna Kulisz, inspirovaná Edmund Leighton rok 1911 Šití standardu
Informace ve vesmíru
ZávodNapůl elf
KnihySpolečenstvo prstenu (1954)
Návrat krále (1955)
Nedokončené příběhy (1980)

Arwen Undómiel je fiktivní postava v J. R. R. Tolkien je Středozem legendarium. Ona se objeví v románu Pán prstenů. Arwen je jednou z napůl elf kteří žili během Třetí věk; její otec byl Elrond napůl elf, potomek Muž Tuor, zatímco její matka byla Elf Celebrian, dcera elfí královny Galadriel. V románu se provdá za muže Aragorn, který se stal králem Arnor a Gondor, čímž dodal své dynastii dlouhý život a šlechtu.

U Petera Jacksona filmová adaptace, Arwen hraje Liv Tyler.

Literatura

Hlavní článek: Příběh Aragorna a Arwen

Arwen byla nejmladším dítětem Elrond a Celebrían. Její starší bratři byli dvojčata Elladan a Elrohir. Její jméno „Ar-wen“ znamená „ušlechtilá dívka“ v Sindarin. Porodila subriket "Evenstar" (Večerní hvězda ), jako nejkrásnější z poslední generace Vysocí elfové v Středozem.

Arwen řekla: „Temný je stín, a přesto se mé srdce raduje; neboť ty, Estel, budeš mezi velikými, jejichž srdnatost ho zničí.“

Ale Aragorn odpověděl: "Běda! Nemohu to předvídat, a to, jak se to může stát, je přede mnou skryto. Přesto s vaší nadějí budu doufat. A Stín naprosto odmítám. Ale ani ona, paní, pro mě není Soumrak; protože jsem smrtelný, a pokud se ke mně budeš držet, Evenstar, pak se musíš také Twilight zříci. “

A pak stála nehybně jako bílý strom a dívala se na západ a nakonec řekla: „Budu se k tobě držet, Dúnadan a otočit se od Soumraku. Přesto tam leží země mých lidí a dlouhý domov všech mých příbuzných. “Svého otce velmi milovala.

J.R.R. Tolkien, Pán prstenů, Dodatek A, část I (v) Příběh Aragorna a Arwen

Jak bylo řečeno v „Příběh Aragorna a Arwen ", Aragorn v jeho dvacátém ročníku se poprvé setkal s Arwen Roklinka, kde žil pod Elrondovou ochranou. Arwen, tehdy více než 2700 let stará, se nedávno vrátila do domu svého otce poté, co žila se svou babičkou, královnou elfů Galadriel v Lothlórien. Aragorn se do Arwen zamiloval na první pohled. O 30 let později se oba sešli v Lórienu. Arwen odplatila Aragornově lásce a na kopci Cerin Amroth se zavázali, že se navzájem vezmou. Při této volbě se Arwen vzdala elfské nesmrtelnosti, která měla k dispozici jako dcera Elronda, a souhlasila s tím, že místo cestování do Nehynoucí země.[T 1]

Arwen se poprvé objevuje v textu Pán prstenů v Rivendell, krátce poté Frodo Pytlík probouzí se v Elrondově domě: sedí na slavnostním svátku vedle svého otce.[T 2] Když Společenstvo Prstenu přijde do Lothlórienu, Aragorn si vzpomene na své dřívější setkání s Arwen a uctivě se zastaví.[T 3]

Krátce předtím, než Aragorn vezme Cesty mrtvých, připojuje se ke skupině jeho lidí v doprovodu Arweniných bratrů, Elladan a Elrohir, kteří mu přinesou dárek od Arwen: transparent z černé látky.[T 4] Banner je rozvinut na Battle of the Pelennor Fields odhalit znak Elendil přišel mithril, drahokamy a zlato; toto se stalo prvním vítězným veřejným oznámením o návratu krále.[T 5]

Poté, co je prsten zničen, stane se Aragorn králem Arnor a Gondor. Arwen dorazí Minas Tirith a jsou manželé.[T 6] Dává Froda Evenstar: její náhrdelník s bílým kamenem, aby mu pomohla, když ho zranění zneklidní.[T 7]

Arwen je vedlejší postava v Pán prstenů, ale slouží jako inspirace a motivace pro Aragorna, který se musí stát králem Arnoru i Gondoru, než jí Elrond dovolí vzít si ho.[T 1] Příběh Aragorna a ArwenPříloha k hlavnímu příběhu uvádí, že Aragorn a Arwen měli syna Eldariona a nejméně dvě nejmenované dcery. Jeden rok po Aragornově smrti zemřela Arwen ve věku 2901.[T 1]

Pozadí

Prostřednictvím svého otce, Elronda, byla Arwen vnučkou Eärendil námořník (druhý z Napůl elf ), pravnučka Tuor z Gondolin, a tedy přímý potomek starodávného rodu Hadorů. Skrze její prababičku Idril, Arwen byla také potomkem krále Turgona z Noldore. Prostřednictvím své matky byla vnučkou královny elfů Galadriel Lothlórien a pravnučka Finarfin.[T 8] Éomer z Rohan řekla, že lady Arwen byla spravedlivější než Galadriel, ale Gimli, syn Glóina myslel jinak.[T 7] Prostřednictvím obou svých rodičů byla Arwen přímým potomkem starověkého elfského rodu Finwë. Arwen byla dále potomkem Beren a Lúthien, jehož příběh připomínal její. Arwen byla skutečně považována za znovuobjevení v podobě jejího předka Lúthien, nejférovější ze všech Elfové, který se jmenoval Slavík (Tinúviel).[T 1]

Arwen byla vzdálená příbuzná jejího manžela Aragorna.[T 1] Aragornův předek, Elros Tar-Minyatur, první král Númenor, byl bratr jejího otce Elronda, který se rozhodl žít jako Muž spíše než jako jeden z Eldarů. Arwen se nakonec stala královnou sjednoceného království Arnor a Gondor, když se provdala za Aragorna, který byl z linie králů Arnor. Manželstvím Arwen a Aragorna se spojily dlouho opotřebované linie Polo elfů. Jejich svazek také sloužil ke sjednocení a zachování pokrevních linií Tří králů Vysokých elfů (Ingwë, Finwë a bratři Olwë a Elwë ) a také jediný řádek s Maiarin krev skrze Arweninu pra-pra-pra-babičku, Melian, královnu Doriath, a také na Aragornově straně, přes linii králů Arnora a Númenora k Elrosovi, Elrondovu bratru, jehož pra-prababičkou byla také Melian.[T 9]


Napůl elfský rodokmen[T 10][T 11]


Melian MaiaThingol
zTeleri		House of BëorHouse of HalethHouse of HadorFinwë
zNoldore		Indis
zVanyar		Olwë
zTeleri
BarahirBelegundHarethGaldorFingolfinFinarfinEärwen
LúthienBerenRíanHuorTurgonElenwë
DiorNimlothTuorIdril
ElurédElurínElwingEärendilCelebornGaladriel
ElrosElrondCelebrían
22 králů
z Númenor a
Páni z Andúnië
Elendil
IsildurAnárion
21 vysokých králů
z Arnor
a Arthedain		27 králů
z Gondor
ArveduiFiriel
15 Dúnedain
Náčelníci
AragornArwenElladanElrohir
EldarionNejmenované dcery
Barevný klíč:
BarvaPopis
 Elfové
 Muži
 Maiar
 Napůl elf
 Napůl elf, který si vybral osud elfů
 Napůl elf, který si vybral osud smrtelníků

Koncept a tvorba

Další informace: Ženy v Pánu prstenů

Související v Dějiny Středozemě „Tolkien pojal charakter„ Elrondovy dcery “pozdě v psaní.[T 12][T 13] Před tím uvažoval o tom, že se Aragorn ožení Éowyn královské rodiny Rohan.[T 14]

Arwen je líčena jako nesmírně krásná; je v pohledu Melissy Hatcherové Mýtus „symbol nedosažitelného, ​​perfektní zápas pro nedosažitelného Aragorna v očích Éowyn.“[1] Carol Leibiger napsala v J.R.R. Tolkienova encyklopedie že nedostatek zapojení Arwen sleduje obecný elfský vzorec ústupu do bezpečných rájů, který již byl zaveden v roce Silmarillion a pokračoval dovnitř Pán prstenů.[2]

Vědec anglické literatury Nancy Enright napsal, že Arwen, jako Kristus, je nesmrtelná, která si dobrovolně zvolí smrtelnost z lásky, v jejím případě pro Aragorna. Připustila, že Arwen není nápadná postava a na rozdíl od Éowyn nejezdí do boje, ale uvedla, že její vnitřní síla je „nenápadně zprostředkována“ a přítomna v celém románu.[3]

Adaptace

Liv Tyler hrála Arwen Pán prstenů: Návrat krále v roce 2003

Arwen se neobjevuje v Ralph Bakshi adaptace z roku 1978 Pán prstenů, ani v roce 1980 Rankin-Bass adaptace Návrat krále.

v Peter Jackson je Pán prstenů filmová trilogie, Arwen hraje Liv Tyler. Filmy jí dávají významnější roli než její literární protějšek.[4][5][6] V prvním filmu Arwen hledá Aragorna a jednou rukou zachrání Frodo Pytlík z Černí jezdci na Bruinen, zmařit je náhlou povodní, vyvolanou zaklínadlem. (V románu Elrond přivolá potopu a Glorfindel vezme Froda do Roklinky.) Během tohoto letu Arwen ovládá meč Hadhafang, který podle filmového zboží kdysi ovládal její otec a patřil jeho babičce Idril Celebrindal.[7][6]

Ve filmové adaptaci Dvě věže zraněného Aragorna oživuje sen nebo vize Arwen, která ho políbí a ptá se Valar chránit ho.[6]

Filmová scéna „Arwenin vize“ si vizuálně půjčuje Jezdci Sidhe podle John Duncan, 1911.[8]

V rozšířené verzi Elrond požádá Arwen v elfštině s anglickými titulky, aby ho doprovodili do bezpečí Valinor, daleko od Středozemě.[9]

Ve filmu místo toho, aby Arwen poslala Aragornovi prapor, který vyrobila, si Elrond vezme meč Narsil, znovu vyrobený jako Andúril, Aragornovi v Dunharrow, a řekne mu, že Arwenin osud je spoután Jeden prsten a že umírá. Kritikka Janet Brennan Croftová poznamenává, že Arwen je pasivní a není mu umožněna nezávislost mysli; z toho, že je neustálou podporou, je pro amerického superhrdinu rozptýlení, dokonce i pokušení, a jejich manželství, v knize znamením jeho právoplatného královského majestátu, je ve filmu něčím, co přijímá, jako by za to byl odsouzen.[10] [11]

Kritik Dimitra Fimi poznamenává, že průvod elfů ve scéně „Arwen's vision“ v rozšířené verzi si vizuálně půjčuje od „keltského“ obrazu John Duncan rok 1911 Prerafaelit malování Jezdci Sidhe.[8] Sauron používá Palantír ukázat Aragornovi umírající Arwen (scéna z budoucnosti) v naději, že oslabí jeho odhodlání.[10]

Filmy vykreslují Arwen, jak se díky své lásce k Aragornovi stává člověkem; stejně jako v románu sleduje volbu svého předka Lúthien, aby se stala smrtelnou ženou pro lásku ke smrtelnému muži.[6] Filmy představují přívěsek s drahokamy s názvem Evenstar které Arwen dává Aragornovi jako projev jejich lásky. Podobný přívěsek se objeví v povídce Klenot Arwen podle Marion Zimmer Bradley, ačkoli v tomto příběhu to Arwen dává spíše „nositeli prstenu“ než Aragornovi.[A] V Tolkienově románu dává Arwen Frodovi „bílý drahokam jako hvězda ... visící na stříbrném řetízku“, než opustí Minas Tirith, a říká: „Když tě trápí vzpomínka na strach a temnotu ... to ti přinese pomoc".[T 7]

V dřívějších verzích skriptu bojovala Arwen v Battle of Helm's Deep a přinesl meč Andúril Aragornovi. Některé scény Arwen bojujících v Helmově žlebu byly natočeny předtím, než oba autoři filmu (se souhlasem Liv Tylerové) přehodnotili změnu a odstranili ji ze sekvence.[12] Kritik John D. Rateliff komentuje vypuštění toho, co nazývá „Arwen, princezna bojovnice „že to bylo moudré rozhodnutí, i když„ za cenu toho, že se z ní stala jakási Lady of Shallott, která se trápí u většiny posledních dvou filmů “.[13]

V hudební divadelní adaptace Pán prstenů, Arwen, hraje Rosalie Craig, zpívá Prolog, stejně jako tři hudební čísla: „Píseň naděje“, „Hvězda Eärendil“ (s elfským sborem) a „Píseň naděje duet“ (s Aragornem).[14][15]

V roce 2009 film pro fanoušky Hon na Gluma, Arwen hraje Rita Ramnani.[16][17]

V Mytopoeická společnost je Tolkien na filmu: Eseje o filmu Pána prstenů Petera Jacksona, Cathy Akers-Jordan, Victoria Gaydosik, Jane Chance, a Maureen Thum tvrdí, že zobrazení Arwen a dalších žen ve filmech Jacksona je navzdory rozdílům tematicky věrné nebo kompatibilní s Tolkienovými spisy.[18][19][20][21]

John Howe ztvárnění Arwen pro Pán prstenů desková hra byla inspirována francouzskou herečkou Isabelle Adjani.[22]

Jmenovec

The Mezinárodní astronomická unie jména všech kolize (malé kopce) dál Saturn měsíc Titan po postavách v Tolkienově díle.[23] V roce 2012 pojmenovali kopcovitou oblast “Arwen Colles „po Arwen.[24]

Poznámky

  1. ^ Tento příběh se objevuje ve všech fantasy trilogiích seznam ISFDB.

Reference

Hlavní

Tento seznam identifikuje umístění každé položky v Tolkienových spisech.
  1. ^ A b C d E Návrat krále, Dodatek A, část I (v) "Příběh Aragorna a Arwen "
  2. ^ Společenstvo prstenu, kniha 2, kap. 2 „Rada Elrondova“
  3. ^ Společenstvo prstenu, kniha 2, kap. 6 „Lothlórien“
  4. ^ Návrat krále, kniha 5, kap. 2 „The Passing of the Grey Company“
  5. ^ Návrat krále, kniha 5, kap. 6 „The Battle of the Pelennor Fields“
  6. ^ Návrat krále, kniha 6, kap. 5 „Steward a král“
  7. ^ A b C Návrat krále, kniha 6, kap. 6 „Mnoho rozchodů“
  8. ^ Silmarillion „Z prstenů moci a třetího věku“: Rodokmeny I a II: „Dům Finwë a Noldorinův původ Elrond a Elros“ a „Potomci Olwë a Elwë“
  9. ^ Návrat krále Dodatek A: Annals of the Kings and Rulers, I Númenorejští králové
  10. ^ Tolkien, J. R. R. (1977), Christopher Tolkien (vyd.), Silmarillion, Boston: Houghton Mifflin „Z prstenů moci a třetího věku“: Rodokmeny I a II: „Dům Finwë a Noldorinův původ Elronda a Elros“ a „Potomci Olwë a Elwë“, ISBN  0-395-25730-1
  11. ^ Tolkien, J. R. R. (1955), Návrat krále, Pán prstenů, Boston: Houghton Mifflin (publikováno 1987), Dodatek A: Annals of the Kings and Rulers, I The Númenórean Kings, ISBN  0-395-08256-0
  12. ^ Tolkien, J. R. R. (1990), Christopher Tolkien (vyd.), Válka prstenu, Boston: Houghton Mifflin, ISBN  0-395-56008-X
  13. ^ Tolkien, J. R. R. (1992), Christopher Tolkien (vyd.), Sauron porazil, Boston, New York a Londýn: Houghton Mifflin, ISBN  0-395-60649-7
  14. ^ Tolkien, J. R. R. (1989), Christopher Tolkien (vyd.), Zrada Isengarda, Boston: Houghton Mifflin, ISBN  0-395-51562-9

Sekundární

  1. ^ Hatcher, Melissa McCrory (2007). „Hledání role ženy v Pánovi prstenů“. Mýtus. 25 (3). článek 5.
  2. ^ Leibiger, Carol A. (2013) [2007]. „Ženy v Tolkienových dílech“. v Drout, Michael D. C. (vyd.). J.R.R. Tolkienova encyklopedie. Routledge. str. 710–712. ISBN  978-0-415-86511-1.
  3. ^ Enright, Nancy (2007). „Tolkienovy ženy a definování moci“. renesance. 59 (2): 93–108. doi:10,5840 / renesance200759213. ISSN  0034-4346.
  4. ^ "Liv Tyler Biography". Lidé. p. 2. Archivováno z původního dne 3. července 2008. Citováno 23. června 2008.
  5. ^ Burr, Ty (12. prosince 2001). „Liv and Let Liv“. Zábava týdně. Archivováno z původního dne 1. února 2009. Citováno 8. ledna 2009.
  6. ^ A b C d Shippey, Tom (2005) [1982]. Cesta ke Středozemi (Třetí vydání.). HarperCollins. 413, 418–419. ISBN  978-0261102750.
  7. ^ Derdzinski, Ryszard (ed.). „Jazyk ve filmu Pán prstenů“. Citováno 2. prosince 2012.
  8. ^ A b Fimi, Dimitra (2011). Bogstad, Janice M .; Kaveny, Philip E. (eds.). Natáčení folklóru. Na snímku Tolkien: Eseje o filmové trilogii Pána prstenů Petera Jacksona. McFarland. p. 90. ISBN  978-0-7864-8473-7.
  9. ^ Ford, Judy Ann; Reid, Robin Anne (2011). Bogstad, Janice M .; Kaveny, Philip E. (eds.). Na západ. Na snímku Tolkien: Eseje o filmové trilogii Pána prstenů Petera Jacksona. McFarland. p. 174. ISBN  978-0-7864-8473-7.
  10. ^ A b Croft, Janet Brennanová (2011). Bogstad, Janice M .; Kaveny, Philip E. (eds.). Jacksonův Aragorn a americký superhrdina. Na snímku Tolkien: Eseje o filmové trilogii Pána prstenů Petera Jacksona. McFarland. 219–220. ISBN  978-0-7864-8473-7.
  11. ^ Thompson, Kristin (2011). Bogstad, Janice M .; Kaveny, Philip E. (eds.). Glum mluví sám pro sebe. Na snímku Tolkien: Eseje o filmové trilogii Pána prstenů Petera Jacksona. McFarland. p. 41. ISBN  978-0-7864-8473-7.
  12. ^ Peter Jackson. (2005). Pán prstenů - Dvě věže - Dodatky k rozšířenému vydání [DVD].
  13. ^ Rateliff, John D. (2011). Bogstad, Janice M .; Kaveny, Philip E. (eds.). Dva druhy absence. Na snímku Tolkien: Eseje o filmové trilogii Pána prstenů Petera Jacksona. McFarland. str. 65–66. ISBN  978-0-7864-8473-7.
  14. ^ "Pán prstenů". Průvodce hudebním divadlem. Citováno 19. července 2020.
  15. ^ „Obsazení Pána prstenů potvrzeno!“. Londýnské divadlo. 15. ledna 2007. Citováno 19. července 2020.
  16. ^ „Hon na Gluma“. British Council. Citováno 19. července 2020.
  17. ^ „The Hunt for Glum, kortfilm od roku 2009“. FilmFront. Citováno 19. července 2020.
  18. ^ Akers-Jordan, Cathy (2005). „Pohádková princezna nebo tragická hrdinka? Proměna Arwen Undomiel ve filmech Pána prstenů Petera Jacksona“. v Croft, Janet Brennanová (vyd.). Tolkien na filmu: Eseje o filmu Pána prstenů Petera Jacksona. Mythopoeic Press. ISBN  1-887726-09-8.
  19. ^ Šance, Jane (2005). „Tolkienovy ženy (a muži): Filmy a knihy“. v Croft, Janet Brennanová (vyd.). Tolkien na filmu: Eseje o filmu Pána prstenů Petera Jacksona. Mythopoeic Press. ISBN  1-887726-09-8.
  20. ^ Gaydosik, Victoria (2005). „Transformace Tolkienovy Arwen a opuštění archetypu psychiky: Pán prstenů na stránce a na obrazovce“. v Croft, Janet Brennanová (vyd.). Tolkien na filmu: Eseje o filmu Pána prstenů Petera Jacksona. East Lansing, Michigan: Mythopoeic Press. ISBN  1-887726-09-8.
  21. ^ Thum, Maureen (2005). „Sub-Subcreation“ Galadriel, Arwen a Éowyn: Tolkienovy ženy a Pán prstenů. v Croft, Janet Brennanová (vyd.). Tolkien na filmu: Eseje o filmu Pána prstenů Petera Jacksona. Mythopoeic Press. ISBN  1-887726-09-8.
  22. ^ "Arwen". Ilustrátor John Howe. Citováno 18. září 2012.
  23. ^ Mezinárodní astronomická unie. „Kategorie pro pojmenování funkcí na planetách a satelitech“. Místopisný člen planetární nomenklatury. Přístupné 29. prosince 2012.
  24. ^ Mezinárodní astronomická unie. „Arwen Colles“. Místopisný člen planetární nomenklatury. Zpřístupněno 14. listopadu 2012.

Zdroje