La Esperantisto - La Esperantisto - Wikipedia
 První vydání La Esperantisto, publikováno 1. září 1889 | |
| Editor | L. L. Zamenhof |
|---|---|
| Vydavatel | Christian Schmidt (1889–1891) Wilhelm Trompeter (1891–95) |
| Zakladatel | L. L. Zamenhof |
| Rok založení | 1889 |
| První problém | 1. září 1889 |
| Závěrečné vydání | 1895 |
| Sídlící v | Norimberk, Německo |
| Jazyk | esperanto |
La Esperantisto (Angličtina: Esperantista), stylizované jako La Esperantisto., byl první Periodikum esperanta, publikovaná v letech 1889 až 1895.[1] L. L. Zamenhof zahájil to s cílem poskytnout čtecí materiál pro tehdy rodící se komunitu esperanta.
Jeho původním vydavatelem byl Christian Schmidt, prezident Norimberského mezinárodního jazykového klubu, první Klub esperanta.[2] Později to vydal Wilhelm Trompeter, hlavní finanční podporovatel raného esperantského hnutí.
Dějiny
L. L. Zamenhof poprvé představil esperanto veřejnosti v roce 1887 vydáním Unua Libro, následován Dua Libro v roce 1888. Začal dostávat dopisy od jednotlivců, kteří vyjádřili zájem o projekt, a vyzval ho, aby poskytl čtecí materiály pro rodící se komunitu esperanta. Poprvé se za tímto účelem pokusil vydat týdeník v roce 1888 s názvem La Internaciulo (Internacionalista), ale nepodařilo se mu najít vydavatele.[3]
Po úpravě jeho nápadu na měsíčník La EsperantistoZamenhof jako první našel vydavatele v Christianovi Schmidtovi, prezidentovi Norimberského mezinárodního jazykového klubu Klub esperanta na světě se sídlem v Norimberku v Německu. Klub byl dříve klubem oddaným Volapük ale na své valné hromadě 18. prosince 1888 oficiálně změnil své odhodlání na esperanto, protože ztratil naději v životaschopnost Volapüku.[4] Schmidt vydával periodikum až do roku 1891, kdy přestal vydávat kvůli neshodám se Zamenhofem.[5] Ve stejném roce převzal nakladatelství Wilhelm Heinrich Trompeter.[6]
La Esperantisto byl vydáván měsíčně. Jeho počet předplatitelů vyvrcholil v roce 1893 na 889.[7]
V lednu 1894 navrhl Zamenhof a radikální reforma esperanta které se ukázaly jako nepopulární a vedly mnohé k odhlášení La Esperantisto.[8] Později odvolal navrhovanou reformu a označil rok 1894 jako „promarněný rok“.
Zamenhof poté přeložil a publikoval část dokumentu Lev Tolstoj esej "Důvod nebo víra" v angličtině La Esperantisto, což vedlo k Ruská říše zákaz publikace za obhajobu občanská neposlušnost, což vedlo ke ztrátě stovek předplatitelů.[9] Sám Tolstoj se proti zákazu úspěšně odvolal v květnu 1895, ale na oživení časopisu bylo příliš pozdě a jeho publikace byla brzy natrvalo zrušena.[10]
Lingvo Internacia, měsíčník esperanta, vyšlo v roce Švédsko v prosinci 1895 a do značné míry plnil roli La Esperantisto po jeho zrušení.[11]
Přestože mělo periodikum krátké trvání, sehralo v něm důležitou roli historie esperanta, která slouží jako modelová publikace pro budoucí periodika a poskytuje ranou základnu komunity mezi ranou Esperantisté.[12]
Viz také
Poznámky
Reference
- Korženkov, Aleksandr (2009). Tonkin, Humphrey (vyd.). Zamenhof: Život, díla a myšlenky autora esperanta. New York: Mondial. ISBN 978-1-59569-167-5. LCCN 2010926187. Citováno 16. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Schor, Esther (2016). Most slov: Esperanto a sen o univerzálním jazyce. New York: Henry Holt and Company. ISBN 978-1-42994-341-3. LCCN 2015018907. Citováno 16. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)