Fundamento de Esperanto - Fundamento de Esperanto
 Založení esperanta: Gramatika, cvičení, univerzální slovník. . . | |
| Autor | L. L. Zamenhof |
|---|---|
| Jazyk | Angličtina, esperanto, francouzština, Němec, polština, ruština |
| Předmět | esperanto |
| Publikováno | 1905 |
| ISBN | 90-77066-19-5 |
Fundamento de Esperanto (Angličtina: Založení esperanta) je kniha z roku 1905 L. L. Zamenhof, ve kterém autor vysvětluje základní gramatická pravidla a slovní zásobu, které tvoří základ jazyka konstruovaný jazyk esperanto. Dne 9. Srpna 1905 se stala jedinou povinnou autoritou nad jazykem Prohlášení z Boulogne na první Světový esperantský kongres. Velká část obsahu knihy je zejména reprodukcí obsahu z dřívějších děl Zamenhofa Unua Libro.
Obsah
Fundamento de Esperanto Skládá se ze čtyř částí: předmluvy, gramatické části, sbírky cvičení a slovníku. S výjimkou předmluvy, téměř vše v Fundamento pochází přímo ze Zamenhofových dřívějších prací Unua Libro. Esperanto však prošlo v roce 1888 drobnou změnou Aldono al la Dua Libro, ve kterém Zamenhof změnil konec časových korelativů (když, pak, vždy, někdy, nikdy) z -ian na -jsem, takže esperanto z Fundamento se mírně liší od toho Unua Libro.[1]
Gramatické a slovníkové části Fundamento jsou v pěti národních jazycích: francouzština, Angličtina, Němec, ruština, a polština.
Prohlášení z Boulogne
Fundamento de Esperanto se stal oficiálním zdrojem esperanta ve čtvrtém článku Prohlášení z Boulogne na první Světový esperantský kongres v Boulogne-sur-Mer, Francie:
Jediným základem vazby esperanta na všechny esperantisty, který nemá nikdo právo měnit, je malá práce Založení esperanta. Pokud se někdo odchýlí od pravidel a modelů uvedených v uvedeném díle, nikdy se nemůže ospravedlnit slovy „tak si přeje nebo radí autorovi esperanta“. Každý esperantista má právo vyjádřit jakoukoli myšlenku, kterou nelze pohodlně vyjádřit materiálem nalezeným v Založení esperantazpůsobem, který považuje za nejsprávnější, jako je tomu v každém jiném jazyce. Kvůli jednotě jazyka pro všechny esperantisty se však doporučuje co nejvíce napodobovat styl, který se nachází v dílech tvůrce esperanta, který pro esperanto a pro něj nejvíce pracoval a nejlépe zná jeho ducha.
Rovná se Fundamento jsou Oficialaj Aldonoj (Oficiální dodatky). K dnešnímu dni došlo k devíti oficiálním dodatkům. Předmluva Fundamento uvádí:
Někdy od nynějška, kdy se mnoho nových slov zcela stabilizovalo, je nějaká autoritativní instituce zavede do oficiálního slovníku jako „Dodatky k Fundamento '.
Tou autoritativní institucí je Akademio de Esperanto.
Reference
- ^ „Dua Libro de l 'Lingvo Internacia“. DavidGSimpson.com. Citováno 16. listopadu 2017.
externí odkazy
- Webová verze Fundamento de Esperanto, Akademio de Esperanto
- Originální tisk Fundamento.
- Podrobný komentář k Fundamento, Berlina Komentario, 2 sv. 2014, 650 stran. (V esperantu).
- Sbírka knih o esperantu zdarma, kterou sestavil David G. Simpson. Tato sbírka zahrnuje mimo jiné i dotisky „kanonických knih“ jazyka esperanta; tj. Unua Libro, Dua Libro (s Aldono al la Dua Libro) a Fundamento de Esperanto.
- La Fundamento Centjara 2, Carlo Minnaja (v esperantu).