Dua Libro - Dua Libro - Wikipedia
 Dua Libro de l 'Lingvo Internacia (Vydání esperanta) | |
| Autor | L. L. Zamenhof |
|---|---|
| Jazyk | esperanto |
| Předmět | esperanto |
| Publikováno | Varšava |
| Vydavatel | Chaim Kelter |
Datum publikace | 1888 Červen 1888 (Aldono) |
| Stránky | 50 |
| Předcházet | Unua Libro |
| Následován | La Esperantisto |
Dua Libro de l 'Lingvo Internacia (Druhá kniha mezinárodního jazyka), obvykle označovaný jednoduše jako Dua Libro, je kniha z roku 1888 L. L. Zamenhof.[1] Je to druhá kniha, ve které Zamenhof psal o konstruovaný jazyk esperanto, Následující Unua Libro v roce 1887 a první kniha, která byla napsána výhradně v jazyce.[2]
Dua Libro Skládá se především z překladů, které Zamenhof poskytl jako čtecí materiál pro ty, kteří projevili o jazyk zájem po zveřejnění Unua Libro v předchozím roce. Obvykle také zahrnuje Aldono al la Dua Libro (Dodatek k druhé knize), který byl původně zveřejněn samostatně. v AldonoZamenhof zpevnil esperanto do konečné podoby.
Dějiny
Zamenhof původně zamýšlel publikovat Dua Libro v pěti nebo šesti svazcích v průběhu roku 1888, přičemž jeden svazek se objevil přibližně každé dva měsíce. Záměrem Zamenhof s publikacemi bylo poskytnout čtecí materiál v esperantu pro ty, kteří projevili zájem po zveřejnění Unua Libro v roce 1887, aby odpověděl na otázky týkající se jazyka a vytvořil jeho konečnou podobu, jak slíbil v roce Unua Libro. V průběhu roku 1888 zvažoval návrhy na změny esperanta, s cílem dosáhnout jeho konečné podoby do doby vydání konečného svazku na konci roku.[3]
Po zveřejnění Dua Libro počátkem roku 1888 Zamenhof rozhodl, že není potřeba dalších plánovaných svazků, a místo toho v červnu 1888 vydal jen jeden další dokument, který měl odpovědět na některé otázky, které dostal, a posílit konečnou podobu jazyka s názvem Aldono al la Dua Libro (Dodatek k druhé knize), často jednoduše nazývané Aldono (Doplněk).[4]
Obsah
Dua Libro se skládá z úvodu a tří částí, přičemž většina verzí zahrnuje i samostatně publikované Aldono na konci knihy.[5]
V úvodu, část I a část II, Zamenhof psal o stavu projektu Esperanto. V části II konkrétně napsal o myšlence „univerzálního hlasování“ navržené v Unua Libro.
V části III napsal 20 částí esperantského textu. Texty obsahují sbírky vzorových vět, překlad „Stín "od Hans Christian Andersen, několik populárních výroků a dvě básně - „Kanto de studentoj“ a „El Heine“.
Aldono al la Dua Libro
V červnu 1888 publikoval Zamenhof Aldono al la Dua Libro odpovídat na často kladené otázky o esperantu a upevňovat jeho konečnou podobu, jak slíbil Unua Libro.
v Aldono, jedinou změnou jazyka, kterou Zamenhof provedl, je hláskování zakončení časových korelačních slov (když, pak, nějakou dobu, vždy, a nikdy) z -ian do proudu -jsem.[5] Rovněž diskutuje o iniciativě vedené Americká filozofická společnost pomáhat zdokonalovat esperanto a podporovat jeho používání; iniciativa se však nepodařilo uskutečnit kvůli nedostatku zájmu.[6]
Viz také
Poznámky
Reference
- Korženkov, Aleksandr (2009). Tonkin, Humphrey (vyd.). Zamenhof: Život, díla a myšlenky autora esperanta. New York: Mondial. ISBN 978-1-59569-167-5. LCCN 2010926187. Citováno 16. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Schor, Esther (2016). Most slov: Esperanto a sen o univerzálním jazyce. New York: Henry Holt and Company. ISBN 978-1-42994-341-3. LCCN 2015018907. Citováno 19. listopadu 2017.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
externí odkazy
- Online dotisk HTML stránky Dua Libro de l 'Lingvo Internacia
- Dua Libro v projektu Gutenberg
- Sbírka knih o esperantu zdarma, kterou sestavil David G. Simpson. Tato sbírka zahrnuje mimo jiné i dotisky „kanonických knih“ jazyka esperanta, tj. Unua Libro, Dua Libro (s Aldono al la Dua Libro) a Fundamento de Esperanto.