Jazyky Afriky - The Languages of Africa
![]() Obálka prvního vydání | |
Autor | Joseph Greenberg |
---|---|
Země | Spojené státy |
Jazyk | Angličtina |
Předmět | Jazyky Afriky |
Publikováno | 1963 |
Typ média | Tisk |
Jazyky Afriky je kniha esejů lingvisty z roku 1963 Joseph Greenberg, ve kterém autor uvádí genetiku klasifikace z Africké jazyky že s některými změnami je i dnes nejčastěji používanou. Jedná se o rozšířenou a rozsáhle revidovanou verzi jeho díla z roku 1955 Studie africké jazykové klasifikace, který byl sám kompilací osmi článků, které Greenberg publikoval v Jihozápadní žurnál antropologie mezi lety 1949 a 1954. Poprvé byla vydána v roce 1963 jako část II International Journal of American Linguistics, Sv. 29, č. 1; jeho druhé vydání z roku 1966, ve kterém vyšlo (autor: Indiana University, Bloomington: Mouton & Co., Haag) jako nezávislé dílo, je častěji citován.
Její autor ji popisuje jako založenou na třech základních principech metody:
- „Jediný význam ve srovnání podobností zahrnujících zvuk i význam v konkrétních formách.“[stránka potřebná ]
- "Hromadné srovnání oproti izolovaným srovnáním mezi dvojicemi jazyků. “[stránka potřebná ]
- „Při vyvozování závěrů o klasifikaci jsou relevantní pouze jazykové důkazy.“[stránka potřebná ]
Inovace
Greenbergova Niger – Kongo rodina byla v podstatě předzvěstí Westermann „“Západní Súdán ", ale změnil subklasifikaci, včetně Fulani (tak jako Západním Atlantiku ) a nově postulované Adamawa – východní, kromě Songhai a klasifikace Bantu jako pouhá podrodina Benue – Kongo (dříve nazývané „Semi-Bantu“).
semitský, Berberský, Egyptský a Cushitic byl obecně přijímán jako člen „hamito-semitské“ rodiny, zatímco Chadic, Fulani, "Nilo-Hamitic " a Hotentot byli všichni kontroverzně navrženi jako členové. Přijal Chadic (při změně jeho členství) a odmítl další tři, čímž ke spokojenosti většiny lingvistů prokázal, že byli klasifikováni jako „hamitští“ z čistě typologických důvodů. Tato demonstrace také vedla k odmítnutí termínu (jím i lingvistikou jako celkem) Hamitic jako nemá souvislý význam v historické lingvistice; ve výsledku přejmenoval nově překlasifikovanou rodinu “Afroasiatický ".
V návaznosti na Schaperu a odmítnutí Meinhofa klasifikoval Hottentota jako člena Centrální khoisanské jazyky. Khoisanovi přidal také mnohem severněji Hadza (Hatsa) a Sandawe.
Jeho nejrevolučnějším krokem byla postulace Nilo-Saharan rodina. To je stále kontroverzní, protože doposud byly pokusy o rekonstrukci této rodiny neúspěšné, ale jsou slibné a jsou široce využívány. Předchozí lingvisté si všimli zjevného vztahu mezi většinou jazyků, ale nikdy formálně nenavrhli rodinu. Tyto jazyky - Východní Súdán, Střední Súdán, Kunama a Berta pobočky - Greenberg se umístil do základní skupiny, které zavolal Chari – Nil, ke kterému přidal všechny zbývající neklasifikované jazyky Afriky, které neměly třídy podstatných jmen. Rozdíl mezi Chari – Nilem a periferními větvemi byl od té doby zrušen. Na nižší úrovni pevně umístil „Nilo-Hamitic“ Nilotic, na návrh Köhlera, a umístil východní Súdánce na pevnější základ.
Nakonec přidělil nezařazené jazyky pohoří Nuba z Kordofan rodině Niger – Kongo, která volá výsledek Kongo – Kordofanian. Vztah byl přijat, s výjimkou „Tumtum "skupina, ačkoli Kordofanské jazyky již nejsou považovány za primární větev a název „Kongo – Kordofanian“ se již nepoužívá.
Greenbergovy čtyři rodiny se staly dominantní koncepcí afrických jazyků, ačkoli jeho subklasifikace také nedopadla. Niger-Kongo a Afroasiatic jsou téměř všeobecně přijímány, bez výraznější podpory Hamitic nebo nezávislosti Bantu. Nilo-Saharan je stále považován za prozatímní. Khoisan je nyní odborníky odmítán, s výjimkou praktického termínu, i když v méně odborné literatuře může být zachován.
Klasifikace
Kniha klasifikuje africké jazyky do čtyř populací, u nichž se nepředpokládá vzájemná příbuznost, a to následovně:
I. Kongo – Kordofanian
- IA Niger – Kongo
- I.A.1 Západním Atlantiku
- I.A.1.a severní: Wolof, Serer-Sin, Fulani, Serer-Non, Konyagi, Basari, Biafada, Badyara (Pajade ), Dyola, Mandyak, Balante, Banyun, Nalu, Cobiana, Cassanga, Bidyogo
- I.A.1.b jižní: Temne, Baga, Landoma, Kissi, Bulom, Limba, Gola
- I.A.2 Mande
- I.A.2.a západní
- I.A.2.a.1 Malinke, Bambara, Dyula, Mandinka, Numu, Ligbi, Huela, Vai, Kono, Koranko, Khasonke Bobo
- I.A.2.a.3 Mende, Loko, Gbandi, Loma, Kpelle (Guerze )
- I.A.2.a.4 Susu, Dyalonke
- I.A.2.a.5 Soninke, Bozo
- I.A.2.a.6 Duun, Dzuun, Jo, Seenku (Sembla ), Kpan, Banka
- I.A.2.b východní
- I.A.2.b.1 Mano, Dan (Gio ), Guro (Kweni ), Mwa, Nwa, Beng, Gban, Tura (Wen ), Yaure
- I.A.2.b.2 Samo, Bisa, Busa, Kyenga, Shanga
- I.A.3 Voltaic
- I.A.3.a Senoufo: Minianka, Tagba, Foro, Tagwana (Takponin ), Dyimini, Nafana
- I.A.3.b.
Lobi-Dogon: Lobi, Dyan, Puguli, Gan, Gouin, Turuka, Doghosie, Doghosie-Fing, Kyan, Tara, Bwamu, Waro, Natioro,Dogon, Kulango - I.A.3.c Grusi: Awuna, Kasena, Nunuma, Lyele, Tamprusi,
Kanjaga (Bulea)(přesunuto do skupiny d), Degha, Siti, Kurumba (Fulse ), Sisala - I.A.3.d Mossi, Dagomba, Kusasi, Nankanse, Talensi, Mamprusi, Wala, Dagari, Birifo, Namnam, Kanjaga (Bulea ) (přesunuto ze skupiny c)
- I.A.3.e Tem, Kabre, Delo, Chala
- I.A.3.f Bargu (Bariba )
- I.A.3.g Gurma, Tobote (Basari ), Kasele (Chamba ), Moba
- I.A.3.x. Dogon[1]
- I.A.4 Kwa
- I.A.4.a Kru: Bete, Bakwe, Grebo, Bassa, De, Kru (Krawi )
- I.A.4.b. Avatime, Nyangbo, Tafi, Logba, Rád, Ahoj, Akposo, Lefano, Bowili, Akpafu, Santrokofi, Adele, Kebu, Anyimere, Ovce, Aladian, Avikam, Gwa, Kyama, Akye, Ari, Abe, Adyukru, Akan (Twi, Anyi, Baule, Guang, Metyibo, Abure ), Ga, Adangme
- I.A.4.c Yoruba, Igala
- I.A.4.d Nupe, Gbari, Igbira, Gade
- I.A.4.e Bini, Ishan, Kukuruku, Sobo
- I.A.4.f Idoma, Agatu, Iyala
- I.A.4.g Ibo
- I.A.4.h Ijo
- I.A.5 Benue – Kongo
- I.A.5.A Plošina
- I.A.5.A.1
- I.A.5.A.1.a Kambari, Dukawa, Dakakari, Basa, Kamuku, Reshe
- I.A.5.A.1.b Piti, Janji, Kurama, Chawai, Anaguta, Buji, Mapa, Gure, Kahugu, Ribina, Butawa, Kudawa
- I.A.5.A.2 Afusare, Irigwe, Katab, Kagoro, Kaje, Kachicheri, Morwa, Jaba, Kamantan, Kadara, Koro, Afo
- I.A.5.A.3 Birom, Ganawuri (Aten )
- I.A.5.A.4 Rukuba, Ninzam, Ayu, Mada, Kaninkwom
- I.A.5.A.5 Eggon, Nungu, Yeskwa
- I.A.5.A.6 Kaleri, Pyem, Pai
- I.A.5.A.7 Yergam, Basherawa
- I.A.5.B Jukunoid: Jukun, Kentu, Nyidu, Tigong, Eregba, Mbembe, Zumper (Kutev, Mbarike ), Boritsu
- I.A.5.C Cross-River
- I.A.5.C.1 Boki, Gayi (Uge ), Yakoro
- I.A.5.C.2 Ibibio, Efik, Ogoni (Kana ), Andoni, Akoiyang, Ododop, Korop
- I.A.5.C.3 Akunakuna, Abine, Yako, Asiga, Ekuri, Ukelle, Okpoto-Mteze, Olulomo
- I.A.5.D Bantoid: Tiv, Bitare, Batu, Ndoro, Mambila, Bute, Bantu
- I.A.6 Adamawa – východní
- I.A.6.A Adamawa
- I.A.6.A.1 Tula, Dadiya, Waja, Cham, Kamu
- I.A.6.A.2 Chamba, Donga, Lekon, Wom, Mumbake
- I.A.6.A.3 Daka, Taram
- I.A.6.A.4 Veru, Namshi, Kolbila, Pape, Sari, Sewe, Woko, Kotopo, Kutin, Durru
- I.A.6.A.5 Mumuye, Kumba, Gengle, Teme, Waka, Yendang, Zinna
- I.A.6.A.6 Dama, Mono, Mbere, Mundang, Yasing, Mangbei, Mbum, Kpere, Lakko, Dek
- I.A.6.A.7 Yungur, Mboi, Libo, Robo
- I.A.6.A.8 Kam
- I.A.6.A.9 Jen, Munga
- I.A.6.A.10 Longuda
- I.A.6.A.11 Fali
- I.A.6.A.12 Nimbari
- I.A.6.A.13 Bua, Nielim, Koke
- I.A.6.A.14 Masa
- I.A.6.B Východní
- I.A.6.B.1 Gbaya, Manja, Mbaka
- I.A.6.B.2 Banda
- I.A.6.B.3 Ngbandi, Sango, Yakoma
- I.A.6.B.4 Zande, Nzakara, Barambo, Pambie
- I.A.6.B.5 Bwaka, Monjombo, Gbanziri, Mundu, Mayogo, Bangba
- I.A.6.B.6 Ndogo, Bai, Bviri, Golo, Sere, Tagbo, Feroge, Indri, Mangaya, Togoyo
- I.A.6.B.7 Amadi (Madyo, Ma )
- I.A.6.B.8 Mondunga, MBA (Bamanga )
- I.B. Kordofanian
- I.B.1 Koalib: Koalib, Kanderma, Heiban, Laro, Otoro, Kawama, Shwai, Tira, Moro, Houba
- I.B.2 Tegali: Tegali, Rashad, Tagoi, Tumale
- I.B.3 Talodi: Talodi, Lafofa, Eliri, Masakin, Tacho, Lumun, El Amira
- I.B.4 Tumtum: Tumtum, Tuleshi, Keiga, Karondi, Krongo, Miri, Kadugli, Katcha
- I.B.5 Katla: Katla, Tima
II. Nilo-Saharan
- II.A Songhai
- II.B Saharská
- II.B.a. Kanuri, Kanembu
- II.B.b. Teda, Daza
- II.B.c. Zaghawa, Berti
- II.C Maban: Maba, Runga, Mimi z Nachtigalu, Mimi z Gaudefroy-Demombynes
- II.D. Srst
- II.E. Chari – Nil
- II.E.1 Východní Súdán
- II.E.1.1 Nubian
- II.E.1.1.a Nil Nubian (Mahas-Fadidja a Kenuzi-Dongola )
- II.E.1.1.b Kordofanian Nubian: Dair, Dilling, Gulfan, Garko, Kadero, Kundugr
- II.E.1.1.c Midob
- II.E.1.1.d Birked
- II.E.1.2 Murle (Bejr ), Longarim, Didinga, Suri, Mekan, Murzu, Surma (počítaje v to Tirma a Zulmanu ), Masongo
- II.E.1.3 Barea
- II.E.1.4 Ingassana (Tabi )
- II.E.1.5 Nyima, Afitti
- II.E.1.6 Temein, Teis-um-Danab
- II.E.1.7 Merarit, Tama, Sungor
- II.E.1.8 Dagu Dárfúru, Baygo, Sila, Dagu Dar Dagu (Wadai ), Dagu ze západního Kordofanu, Njalgulgule, Shatt, Liguri
- II.E.1.9 Nilotic
- II.E.1.9.a Západní
- II.E.1.9.a.1 Burun
- II.E.1.9.a.2 Shilluk, Anuak, Acholi, Lango, Alur, Luo, Jur, Bor
- II.E.1.9.a.3 Dinka, Nuer
- II.E.1.9.b Východní
- II.E.1.9.b.1 Bari, Fajulu, Kakwa, Mondari
- II.E.1.9.b.2a Jie, Dodoth, Karamojong, Teso, Topotha, Turkana
- II.E.1.9.b.2b Masai
- II.E.1.9.b.3 Jižní: Nandi, Suk, Tatoga[2]
- II.E.1.10 Nyangiya, Teuso
- II.E.2 Střední Súdán
- II.E.2.1 Bongo, Baka, Morokodo, Beli, Gberi, Sara dialekty (Madjinngay, Gulai, Mbai, Gamba, Kaba, Dendje, Laka ), Údolí, Nduka, Tana, Horo, Bagirmi, Kuka, Kenga, Disa, Bubalia
- II.E.2.2 Kreish
- II.E.2.3 Binga, Yulu, Kara [= Tar Gula]
- II.E.2.4 Moru, Avukaya, Logo, Keliko, Lugbara, Madi
- II.E.2.5 Mangbetu, Lombi, Popoi, Makere, Meje, Asua
- II.E.2.6 Mangbutu, Mamvu, Lese, Mvuba, Efe
- II.E.2.7 Lendu
- II.E.3 Berta
- II.E.4 Kunama
- II.F Koman /Coman: Komo, Ganza, Uduk, Gule, Gumuz, Mao
III. Afroasiatický
- III.A semitský
- III.B Egyptský
- III.C Berberský
- III.D Cushitic
- III.D.1 severní kushitic: Bejo (Bedauye )
- III.D.2 Centrální Cushitic: Bogo (Bilin ), Kamir, Khamta, Awiya, Damot, Kemant, Kayla, Quara
- III.D.3 Východní Cushitic: Saho -Daleko, Somálci, Galla, Konso, Geleba, Marille, (Reshiat, Arbore ), Gardula, Gidole, Gowaze, Burji, Sidamo, Darasa, Kambata, Alaba, Hadya, Tambaro, Mogogodo (přidáno 1966)
- III.D.4 Západní Cushitic: Janjero, Wolamo, Zala, Gofa, Basketo, Baditu, Haruro, Zaysse, Chára, Gimira, Benešo, Nao, Kaba, Vojenská čepice, Ona, Maji, Kafa, Garo, Moka, Anfillo (Mao ), Shinasha, Bako, Amar, Bana, Deseticent, Gayi, Kerre, Tsamai, Doko, Dollo
- III.D.5 Southern Cushitic: Burungi (Mbulungu ), Goroa (Fiome ), Alawa (Uwassi ), Iraqw, Mbugu, Sanye [= Dahalo], Ngomvia (přidáno 1966)
- III.E. Čad
- III.E.1
- III.E.1.a Hausa, Gwandara
- III.E.1.b Ngizim, Mober [= Kanuri, ne Chadic], Auyokawa, Shirawa, Bede
- III.E.1.c
- III.E.1.c.i Warjawa, Afawa, Diryawa, Miyawa, Sirawa
- III.E.1.c.ii Gezawa, Sayawa, Barawa z Dassu
- III.E.1.d
- III.E.1.d.i. Bolewa, Karekare, Ngamo, Gerawa, Gerumawa, Kirifawa, Dera (Kanakuru ), Tangale, Pia, Pero, Chongee, Maha (přidáno 1966)
- III.E.1.d.ii Angas, Ankwe, Bwol, Čip, Dimuk, Goram, Jorto, Kwolla, Miriam, Montol, Sura, Tal, Gerko
- III.E.1.d.iii Rone
- III.E.2 Skupina Kotoko: Logone, Ngala [= Mpade?], Buduma, Kuri, Gulfei, Napadení, Boty, Kuseri
- III.E.3 Skupina Bata – Margi
- III.E.3.a Bachama, Demsa, Gudo, Malabu, Njei (Kobochi, Nzangi, Bláznivý ), Zumu (Jimo ), Holma, Kapsiki, Baza, Hidži, Gude (Cheke ), Fali z Mubi, Fali z Kirie, Fali z Jilbu, Margi, Chibak, Kilba, Sukur, Vizik, Vemgo, Jóga, Tur, Bura, Pabir, Podokwo
- III.E.3.b Gabin, Hona, Tera, Jera, Hinno (Hino )
- III.E.4
- III.E.4.a Hino, Daba, Musgoi, Gauar
- III.E.4.b Gisiga, Balda, Muturua, Mofu, Matakam
- III.E.5 Gidder
- III.E.6 Mandara, Gamergu
- III.E.7 Musgu
- III.E.8 Bana, Banán (Masa ), Chromý, Kulung
- III.E.9
- III.E.9.a Somrai, Tumak, Ndam, Miltu, Sarwa, Gulei [= Tumak?]
- III.E.9.b Gabere, Chiri, Dormo, Nangire
- III.E.9.c Sokoro (Bedanga ), Barein
- III.E.9.d Modgel
- III.E.9.e Tuburi
- III.E.9.f Mubi, Karbo, (přidáno 1966: Jegu, Jonkor, Wadai-Birgid )
IV Khoisan
- IV.A jihoafrický Khoisan
- IV.A.1 Severní jihoafrický Khoisan
- IV.A.2 Středoafrický Khoisan
- IV.A.3 Jižní jihoafrický Khoisan
- IV.B Sandawe
- IV.C Hatsa
Bibliografie
- Greenberg, Joseph H. (1963) Jazyky Afriky. International journal of American linguistics, 29, 1, part 2.
- Greenberg, Joseph H. (1966) Jazyky Afriky (2. vyd. S dodatky a opravami). Bloomington: Indiana University.