Kwa jazyky - Kwa languages

Nesmí být zaměňována s Kamerunská Kwa nebo Kwa z Nigérie.
Kwa
Nová Kwa
Zeměpisný
rozdělení		Pobřeží slonoviny, Ghana, a Jít
Jazyková klasifikaceNiger – Kongo
Pododdělení
Glottologkwav1236[1]
Mapa Niger-Kongo.png
Mapa zobrazující distribuci jazyků Niger – Kongo. Zelená je podrodina Kwa.

The Kwa jazyky, často specifikováno jako Nová Kwa, jsou navrhovanou, ale dosud neprokázanou rodinou jazyků, kterými se mluví v jihovýchodní části země Pobřeží slonoviny přes jižní Ghana a uprostřed Jít. Název byl představen v roce 1895 Gottlob Krause a je odvozen od slova pro „lidi“ (Kwa) v mnoha z těchto jazyků, jak dokládá Jména Akan.

Jazyky

Aktuální klasifikaci najdete v rámečku vpravo.

Různé shluky jazyků obsažené v Kwa jsou přinejlepším vzdáleně příbuzné a nebylo prokázáno, že jsou si bližší než sousední jazyky Niger – Kongo.[2]

Stewart[3] rozlišuje následující hlavní větve, které historicko-srovnávací analýza podporuje jako platné skupiny:

The Lagunské jazyky jižního Pobřeží slonoviny nejsou nijak zvlášť blízko ani k sobě navzájem, takže zůstávají bez seskupení:

An Jazyk Esuma, zaniklý ca. 1800, zůstává nezařazeno.

Od Stewarta byla Ega předběžně odstraněna, jazyky Gbe byly znovu přiděleny Volta – Niger, a Apro přidané. Některé jazyky Na-Togo a Ka-Togo byly umístěny do samostatných větví Kwa.[4] Výsledný obor naleznete v infoboxu vpravo.

Etnolog rozděluje jazyky Kwa do dvou širokých geografických skupin: Nyo a Levý břeh, ale nejedná se o genealogickou klasifikaci. Skupina Nyo zhroutí Stewartovy větve Potou – Tano a Ga – Dangme a zahrnuje také neskupené jazyky jižního Pobřeží slonoviny, zatímco jazyky Ka / Na-Togo a Gbe se nazývají Levý břeh protože jsou mluveny na východ od Řeka Volta.

Historie návrhu

Slovo „Kwa“ bylo zavedeno uživatelem Gottlob Krause v roce 1885 pro Akany (nebo snad Tano ), Gã a Gbe jazyky, které mají kwa nebo kua jako jejich slovo pro „lidskou bytost“. Od té doby se návrh dramaticky rozšířil, jen aby se vrátil k něčemu, co se blíží jeho původní koncepci.

V roce 1952 Westermann a Bryan rozšířil Kwa do různých lagunských jazyků jižního Pobřeží slonoviny a do toho, čemu se nyní říká Volta – nigerské jazyky jižní Nigérie. Greenberg (1963) přidali Kru jazyky Libérie, Jazyky hora Ghana – Togo které Westermann a Bryan výslovně vyloučili, a Ijaw delty Nigeru; Západní Kwa zahrnovala jazyky od Libérie po Dahomey (Beninská republika) a východní Kwa jazyky Nigérie. Bennett a Sterk (1977) navrhli, aby Yoruboid a Igboidní jazyky patřil dovnitř Benue – Kongo spíše než v Kwa. Stewart (1989) odstranil Kru, Ijaw a Volta – Niger (East Kwa), ale ponechal si horský a lagunský jazyk Ghana – Togo a přidal několik obskurních, nově popsaných jazyků. Stewartova klasifikace je základem novějších koncepcí. Aby se to oddělilo od vlivné klasifikace Greenberga, redukovaná rodina se někdy nazývá „nová Kwa“.

Srovnávací slovník

Ukázkový základní slovník Kwa a souvisejících jazyků z Dumestre (1971) a dalších zdrojů:[5]

KlasifikaceJazykokouchozubjazykústakrevkoststromvoda
Ghana-TogoProto-Centrální Togo[6]* ki-nu-bí / bi-* ku-túe / a-* li-nía / a-; * li-lúma / a-* ki-níé-bí / bi-* ka-niána / ku-; * o- núí / i-* li-kúpá / a-* ku-wyéu / a-* n-tû
Potou-TanoProto-Guang[7]* kω-sω* kɔ-nɔ̃* ŋ-kalωŋ* o-yi* ɲ-ču
Potou-TanoBaoulé[5]ɲimasuanotaama, tãflãnwãmoɟaoɥjeprobuditn̥zɥe
Potou-TanoEbrié[5]m̥mɛ-ɓin̥ɟɛn̥nɔvšeɛm̥mɛn̥kaneajan̥du
Potou-TanoKrobou[5]ɲɛ-bisun̥ɲɛdandren̥nɔ̃n̥krãm̥rɔɲamɛn̥zɔ
Potou-TanoAboure[5]ɛɲɛɔwɔn̥ɲɛnãnɛɔblɔn̥nlaeboɛ̃elibene̥ʃɛ
Potou-TanoEotile[5]imajimaɔhoAnnaannɛãton̥nan̥tɔwuedwɔn̥su
Potou-TanoMbatto[5]õɲɛ̃muoõdʒoɔ̃nɔ̃gõolɛẽmẽõglɔ̃õtʃɥiojokuõdu
LagunaAdioukrou[5]ɲamalɔrunanmnɛɲmeblluwl-ikŋmidʒ
LagunaOpatství[5]aɛ̃mɔ̃rɔkɔejineejimbum̥pjesfjetimidʒi
LagunaAttie[5]himbɛtehɛ̃nũmɛvø̃fedzakwɛtak
LagunaAlladian[5]ɛrɛnukun̥ɲiɛwɛ̃wmwãn̥krɛn̥winen̥ʃi
LagunaAvikam[5]eŋwaɓaɛɓzjɛɓaɛɲrãazraɓaenɔ̃ɛvɛ̃uwuezibaɔ̃sɔ̃
LagunaAbidji[5]nɔnɔwɛrɛte.iinenimitim̥bwomiluju tětʰimindi
KruAizi[5]zrolokɔɲɪpanemu.rekrakenrɪ̃
EgaEga[8]efí / eelowá / a-ʊnʊmà / a-eno / i-àmààsɔ̀ìkùpoznámka / a-aɗú
PerePere[9]jísì-kéénɛɛɛ (ⁿ)ɲòŋòmùjèŋgéyúgúɲààmúkóógbèè-tííⁿtúmú
MpraMpra[10]Anisijedlinchumanchumueyiankaw; nkwõ
DompoDompo[11]nyisisepenyìdandulokanunklawuuyinsu
GbeProto-Gbe[12]*-na* aɖú* -ɖɛɖɛ* -ɖũ; * -ɖũkpá* -ʁʷũ* -χʷú* -tĩ* -tsĩ

Číslice

Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[13]

KlasifikaceJazyk12345678910
Levý břeh, Avatime-NyangboAvatimeólèββàɔ́tàjedenót͡ʃùóɡlòólóelèɡɔɡɔɔββàótólélíɔfɔ
Levý břeh, Avatime-NyangboNyangbo (1)olíɛbʰaátáɛlɛ́itíholoɡeneansɛʒitakɛfɔ
Levý břeh, Avatime-NyangboNyangbo (2)oliéɛbʰaɛtaéɛlɛetiéholóneěneéansɛʒitaékɛfɔ
Levý břeh, Avatime-NyangboTafi (1)olíɛbʰaátáẽlɛtoholóɡénéasuɛ̄ʒitákɛfɔ̄
Levý břeh, Avatime-NyangboTafi (2)olíɪbʰaátáĩlĩ́itíholóɡénéasʊīʒitákífɔ̄
Levý břeh, GbeOvceèɖépředvečeratdènèàtɔ̃àdẽ́adrẽèɲíaʃíekéèwó
Levý břeh, GbeKotafon-Gbeok͡pohrůzaàtɔ̃̂čàtɔ̃́aɲizɛ̃tsĩãã̀wè (litː ruka + 2)tsĩãã̀tɔ̃̂ (litː ruka + 3)tsĩĩɛ̀ɛ̀ (litː ruka + 4)emewó
Levý břeh, GbeSaxwe-Gbe/é / ɖók͡póòwêneɛ̀nɛ̃̂neɑ̀dɛ̃́ɑ̀tʃówê (5 + 2)ɑ̀tɾótɔ̃̂ (5 + 3)ɑ̀tʃɛ̃́nɛ̃̂ (5 + 5)jo
Levý břeh, GbeWaci-Gbe (Gen-Gbe)ɖeka(předvečer(e) tɔn(e) ne(a) tɔn(doupě(á) dléne) nyí(e) asiɖeka (10 -1)?(e) wo
Levý břeh, GbeZápadní Xwla-Gbelók͡póèwèneɛ̀nɛ̀àtɔ̃́àtroók͡pó (5 + 1)àcówèàtsítɔ̃̀àtsíɛ̀ɔ̀síɔsí (litː ruka ruka)
Levý břeh, GbeXwla-Gbeòɖě (lók͡pō)joneēnɛ̀àtɔ̃̄ɔ̃̄ātrók͡pōācíòwèàtĩĩɔ̃̀àcíɛ̀nɛ̀jo
Levý břeh, Gbe, AjaAja-Gbe (Aja)eɖé / ɖekaèvè / amɛ̃veetɔ̃̂ / amɛ̃tɔ̃enɛ̀ / amɛ̃nɛ̃atɔ̃ / amãtɔ̃adɛ̃ / amãdɛ̃adɾɛ / amãdɾɛeɲĩ / amɛ̃ɲĩɲíɖe / aʃiɖekɛ / amãʃíɖekɛ (10 -1)ewó
Levý břeh, Gbe, AjaGun-Gbeòɖè / ɖòk͡póhrůzaàtɔn.nɛ̀nàtɔnt͡ʃíɖòk͡pó (? +1)t͡ʃiánwè (? +2)t͡ʃíantɔ̀n (? +3)t͡ʃíɛnnɛ̀n (? +4)àwò
Left Bank, Gbe, FonFon-Gbe (Fon).ěmyatɔnɛnɛatɔɔɔnayizɛntɛnwe (5 + 2)tántɔn (5 + 3)tɛnnɛ (5 + 5)wǒ
Left Bank, Gbe, FonMaxi-Gbeɖèéòwèneɛ̀nɛ̀àtɔ̃́ayizɛ̃tɛɛwè (5 + 2)tãtɔ̃̀ (5 + 3)tɛ̃ɛ̃nɛ̀ (5 + 5)no
Levý břeh, Gbe, MinaGen-Gbe (Gen)èɖěpředvečeratdēnɛ̀àtɔ̃́ɔ̃ādɛ̃ɛ̃ǎdrɛ̃́ēɲíēɲíɖé (10 -1)ēwó
Levý břeh, Kebu-AnimereAkebu (1)ʈɛ jítānetʊ̄ʊ̀kʊ̀rã̀ŋpīrìmātānɛ̀ĩ̀ŋfã̀ŋt͡ʃẽ̄ŋt͡ʃẽ̄ŋtə̀
Levý břeh, Kebu-AnimereAkebu (2)dɛiyitaːniətuwturaŋprimatanɛŋfant͡ʃet͡ʃeŋ (10 - 1)?tə
Levý břeh, Kebu-AnimereAnimerebɛɹirámustʰaaɳeatʰuŋakʰuɹuŋɳotʰaɳoɳafʊɳetʰi
Levý břeh, Kposo-Ahlo-BowiliIgo (Ahlon)ilianoìtãàlã̀ùtɔuɡoùzòniùmàlàúkàliɔ̀wú
Levý břeh, Kposo-Ahlo-BowiliIkposo-uwiɛ̀dɪɛ̀fʷàɛ̀la.naneɛ̀wlʊʊwlʊdɪ (6 + 1)?ɛ̀lɛɛ̀lɛdɪ (8 + 1)?„ano
Levý břeh, Kposo-Ahlo-BowiliTuwuri (Bowiri)kédìkɛɛɛyákààlɛ̀kɛɛɛnákùùlókévũ̀kɛkɔ̀nɔ̀kɛ̀ɛ̀lɛ̃̀kàvèdí (10 - 1)?kùwà
Nyo, AgnebyAbé (opatství)ŋ̀k͡pɔ̄āɲʊ̃́āɾíàlɛ́nelɔ̀hɔ̃̀lɔ̀hʍ̃ã̄ɾíèpʲèɲāàkóǹnɛ̀
Nyo, AgnebyAbidji̩ɔ̀nɔ̀áānʊ̄ɛ̃ɛ̃ɛ̃̄ɪ̄ããã̄lāéēnēnáhʊ̃̀ã̀nɔ̃ɔ̃bʊ̀nenɛ̃ɛ̃brɛ̀ń̩díɔ̀
Nyo, AgnebyAdioukrou.âmɲóɲɲâhǹsklenicejênnɔ̂hǹlɔbŋ̀níwǹlíbárm̀lɛ̂w
Nyo, AttieAttiéèkkɛmwʌ̃ʌ̃kɛhã́kɛdʒíkɛ̋bʌ̃́kɛ̋mũ̄n̩sőmɔ̃̀kɥɛ́ŋ̩ɡʷãkɛ̃̋ŋ
Nyo, AttieGaékòmééɲɔ̀atdéɟwɛ̀énùmɔ̃ék͡pàak͡pàwo (6 + 1)?k͡pàaɲɔ̃ (6 + 2)?nɛ̀ɛhṹɲɔ̀ŋmá
Nyo, Ga-DangmeDangmekákēéɲɔ̃̀atdéywɛ̀ / éwìɛ̀énũ̄ɔ̃̄ék͡pàk͡pààɡō (6 + 1)?k͡pàaɲɔ̃̄ (6 + 2)?nɛ̃̀ɛ̃ɲɔ̃̀ŋ͡mã (množné čísloː ɲĩ̀ŋ͡mĩ)
Nyo, Potou-Tano, Basila-AdeleAdeleíkíɛ̀nyɔ̀ɔ̀nàsìànààtónkòòrònkɔ̀rɔ̀nkí (6 + 1)?neìyɛ̀kí (10 - 1)?fò
Nyo, Potou-Tano, Basila-AdeleAniidɨ̄ŋ, ɡādɨ̄ŋ, ɡīdɨ̄ŋ, ɡūdɨ̄ŋīɲīʊ̄, bʊ̄ɲīʊ̄, bāɲīʊ̄,īrīū, īrīū, īrīūīnāŋ, īnāŋ, īnāŋīnʊ̄ŋ, īnʊ̄ŋ, īnʊ̄ŋīkōlōŋ, īkōlōŋ, īkōlōŋkūlūmīɡánáánátʃīīnītɘ̄b
Nyo, Potou-Tano, Lelemi, Lelemi-AkpafuLelemiùnwìíɲɔneɛɛɛɛ̀lɔ́ɛ̀kúmáátɛ̀ (4 + 3)?máánɛ (4 + 4)?lɛyàlìnwì (10 - 1)?lèèvù
Nyo, Potou-Tano, Lelemi, Lelemi-AkpafuSiwu (Akpafu)ɔ̀wɛ̃̂íɲɔ̂„vírùíkùɔ̀ìkɔdzɛ̂ (4 + 3)?fàráfánà (4 + 4)?káiwɛ̃̂ (10 - 1)?„wéó
Nyo, Potou-Tano, Lelemi, Likpe-SantrokofiSekpele (1)nʊ̀ɛ (lɛ̀wɛ)núə̀ǹtsyəəńnàǹnɔ́ǹkùákùánsèyénínàsélèfòsì
Nyo, Potou-Tano, Lelemi, Likpe-SantrokofiSekpele (2)nùɛ́núə̀ǹtsyəəǹnáǹnɔ́ǹkúakúansèyénínàsélèfósì
Nyo, Potou-Tano, Lelemi, Likpe-SantrokofiSelee (Santrokofi)ònwíìɔ̀ɲɔ…ànàɔ̀nɔ́ɔ̀òkúɔ́kùɛnsĩĩɔ̀nɛ́nàásĩ́lèfósì
Nyo, Potou-Tano, LogbaLogba (1)ik͡pɛinyɔitavjináiɡlóɡlaŋk͡pemlamináɖkwaɖuuɖú
Nyo, Potou-Tano, LogbaLogba (2)ik͡pɛiɲɔitavjináiɡlóɡlaŋk͡pemlamináɖkwaɖuuɖú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Central, AkanBono Twibaakó̃mienumiensáNainpočetnsiãnsɔiet͡ʃwieŋkrɔŋdu
Nyo, Potou-Tano, Tano, Central, AkanAkan (Akuapem Twi) (1)baakó ~ìbìéńìbìèsá ~ànáńə̀núḿ~sìá ~ə̀sɔɔàwòtɕɥé / tw /ŕkróńdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Central, AkanAkan (2)baakó̃mmienúmmeɛnsã́(ɛ) náń(e) núḿe) nsĩã́(ɛ) nsóńnwɔtwé(ɛ) nkróńe) dú
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, severníAnufokũɲ̀ɲɔ̀̀zã̀ǹnáǹnúǹʒɛ̃ôzômɔ̀cᵘɛ́ŋ̀ɡɔ̀nábúɾú
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, severníAnyinɛ̀kʊ̃ (v počítání) / kʊ̃ (za podstatným jménem)ɲɲṹãnsɑ̃nnɑ̃nnṹnsĩããnsʊ̂mɔcuɛ́ŋɡʊ̃ɑ̃lɑ̃́búlú
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, severníBaule (Baoulé)kùn.n.sànǹnánǹnúnǹsiɛ́nôsôǹmɔ̀cuɛ́lwlànblú
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, severníSehwikʊ̃̀ɲɔ̀̀zã̀ǹnáǹnúǹziã́ǹzɔɔmɔ̀tʃwɛ́ǹɡɔ̃̀lã̀bʊlʊ́
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, jižníAhantaɔ̀kʊnàɥɪ̀nàsànànlàlnlùə̀ʃiə̀ŋsúŋwààwɔ̀twɛ̀àhɔnlàbùnlù
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, jižníNzemaɛ̀kʊ̃ (v počítání) / kʊ̃ (za podstatným jménem)ɲ (obrácení tónu za podstatnými jmény)ńsɑ̃ńnɑ̃ńnṹńsĩ́ãńsṹũmɔcʊɛŋɡʊ̃lɑ̃́bulú
Nyo, Potou-Tano, Tano, střední, Bia, jižníJwira-PepesakoPolskońsańnańnuńsiãsusuwmɔtwɛnɡhoaláeburú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangChumburungkɔɪ̀ɲɔásáɪ̀náɪ̀núː„anoìsúnóːìbùrùwáɪ̀kpánɔ́ːkúdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangDwang (Bekye)kɔɔɔaɲójakoanáanúasíéasʊʊɔat͡ʃwéak͡pɔnɔídú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangFoodoǹkɔ́ / ɔkʊlamǹɲʸɔásáǹnáàŋǹnṹũ̀ / ǹnúŋǹséèínsínōdùkwéè / dùkoiǹk͡pánɔ̀dúdu
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangGinyangaokouneissavinounissitakže neikouikoesynuiduidou
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangGonjaà-kôà-ɲɔɲɔjakoà-náà-núà-ʃéà-ʃúnùà-bùrùwáà-k͡pánàkùdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangKplang (prase)kɔ̃ / ɛkʊnkɔɔáɲɔjakoanáɛnʊ́eséɛsʊʊnʊ́wkwéapʊʊɔɔídú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangKrache (Kaakyi)kɔɔɔaɲɔjakoanáɛnʊ̂ɛsíɛ́asʊʊɔɔkukwéak͡pʊnɔ́kúdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangNawurikʊʊaɲɔjakoanáanûasíjéasúnɔ̂abᵘɾuwáakpʌnɔ̂ɡúdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Severní GuangNkonyaɛ̀-kʊ̃̀ (ɔ̀-kʊ̀ severní dialekt) / ɪ̀-kʊ̀lɛ̀à-ɲɔ̀jakoà-nàà-nùà-sìèà-sìènɔɪ̀-kʷèɪ̀-kʷèbáɪ̀-dú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Jižní GuangAwutu (Awutu-Efutu)kòmé„èsãènaː́ ̀ènú„je“„je“itʃwéánpánìdù
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Jižní GuangChereponàkʊ„je„.“„ano“„ano“ìsúnɔ̋„dva“„k͡púnɔ̋ìdû
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Jižní GuangGuaákònyɔsãnɛ̃̀nĩsĩ̀ɛ̀sɔ̃nɔ̃́twík͡plɔ̃́„dú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Jižní GuangLarteh (1)kɔɲyɔɔsánɛnúsíɛ̀súnɔtɕɥík͡pʋʋɔɔɔdú
Nyo, Potou-Tano, Tano, Guang, Jižní GuangLarteh (2)kõɲɔ̃sãnɛ̃nũsĩɛ̃sũnɔ̃cuik͡plɔ̃du
Nyo, Potou-Tano, Tano, západníAbouré (Abure)okuèaɲùnɳànnànnnúncɪɛ̀ncʋ̀nmɔ̀kʋ̀ɛ́puálɛ́hʋ̀nóblún

Viz také

Reference

Poznámky pod čarou

  1. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Kwa Volta – Kongo“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  2. ^ MEK Dakubu (2005). "Kwa jazyky". v Keith Brown (vyd.). Encyklopedie jazyka a lingvistiky (2. vyd.). Elsevier. ISBN  0-08-044299-4.:
    „s výjimkou nižších úrovní klasifikace, jako jsou skupiny Tano, Potou – Tano a Ewe-Fon (Gbe), jsou genetické vztahy mezi těmito jazyky poměrně vzdálené. Nikdy to nebylo dostatečně prokázáno pomocí srovnávací metody, kterou Akan, Ga, Ewe a jazyky hor Togo jsou si více blízké než s jinými jazyky. “
  3. ^ 1989, mírně revidováno v Blench & Williamson 2000: 29
  4. ^ Williamson & Blench 2000: 29
  5. ^ A b C d E F G h i j k l m n Dumestre, Gérard. 1971. Atlas linguistique de Côte-d'Ivoire: les langues de la région lagunaire. Abidjan: Institut de Linguistique Appliquée (ILA).
  6. ^ Heine, Bernde. 1968. Die Verbreitung und Gliedering der Togorestsprachen (Kölner Beiträge zur Afrikanistik sv. 1). Kolín nad Rýnem: Druckerei Wienand.
  7. ^ Snider, Keith L. 1990. Souhlásky proto-Guang. Journal of West African languages 20(1), 3-26.
  8. ^ Blench, Roger. 2004. Ega jazyk Pobřeží slonoviny: Etymologie a důsledky pro klasifikaci.
  9. ^ Heath, Jeffrey. 2019. Pere lexicon [soubor dat]. Zenodo. doi:10,5281 / zenodo.3354193
  10. ^ Blench, Roger. 2007. Obnova dat na Mpra [= Mpre] možný jazykový izolát v severo-centrální Ghaně.
  11. ^ Blench, Roger. 2015. Jazyk Dompo ve střední Ghaně a jeho příbuznosti.
  12. ^ Capo, Hounkpati B.C. 1991. Srovnávací fonologie Gbe. Publikace v afrických jazycích a lingvistice, 14. Berlín / New York: Foris Publications & Garome, Bénin: Labo Gbe (Int).
  13. ^ Chan, Eugene (2019). „Kmen jazyka Niger-Kongo“. Numerální systémy světových jazyků.

Zápisy

  • Bennett, Patrick R. a Sterk, Jan P. (1977) „South Central Niger – Congo: A reclassification“. Studium africké lingvistiky, 8, 241–273.
  • Hintze, Ursula (1959) Bibliographie der Kwa-Sprachen und der Sprachen der Togo-Restvölker (s 11 zweifarbigen Sprachenkarten). Berlín: Akademie-Verlag.
  • Stewart, John M. (1989) 'Kwa'. In: Bendor-Samuel & Hartell (eds.) Jazyky Niger – Kongo. Lanham, MD: University Press of America.
  • Westermann, Diedrich Hermann (1952) Jazyky západní Afriky (Příručka afrických jazyků, část II). Londýn / New York / Toronto: Oxford University Press.
  • Williamson, Kay & Blench, Roger (2000) „Niger – Kongo“, Heine, Bernd and Nurse, Derek (eds) Africké jazyky - úvod. Cambridge: Cambridge University Press, s. 11–42.

externí odkazy