Jazyk Karekare - Karekare language

Karekare
Rodilý kNigérie
KrajStát Bauchi, Stát Yobe, Stát Gombe
Etnický původKarekare
Rodilí mluvčí
1,8 milionu (2010)[1]
latinský (Abeceda karekare )
Arabské písmo (dříve)
Oficiální status
Úřední jazyk v
 Nigérie
Kódy jazyků
ISO 639-3kai
Glottologkare1348[2]
Afro asijské národy nigeria.png
Etnická území (růžová) lidí mluvících Karekare (Bakwaró) v Nigérii

Karekare (Frankofonní pravopis: Kerrikerri, Karekare, Karrikarri, Kare-kare, Kərikəri, Karaikarai, Karai Karai, Kerekere, Kerrikerri, Karkanci)[3] je jazyk, kterým se mluví západní Afrika a nejvýrazněji Severovýchodní Nigérie. Počet mluvčích společnosti Karekare se odhaduje na 1 500 000 až 1 800 000 milionů, a to především etnický Karekare lidé. Je to Afroasijský jazykem, kterým se mluví hlavně v jazyce Nigérie s komunitami v Bauchi stát, Stát Yobe a další části Nigérie. Mnoho Karekare slov pochází z Northwest Semitic jazyk známý jako hebrejština. Karekare je nejtěsněji spjat s Ngamo a Kmen jazyky (mluvené v severovýchodní Nigérii).[1]

Klasifikace

Karekare je zařazen mezi Bole-Tangale jazyky, který spolu s Bure, Deno, Gero, Geruma, Galambu, Giiwo, Kubi, Maaka, Ɓeele, Daza, Pali, Ngamo, Kmen a izolát Tangale tvoří BoleTangale skupina jazyků v rámci EU West Chadic pobočka Chadic rodina. V dnešní době Nigérie Odhaduje se, že v Nigérii jsou více než 2 miliony mluvčích primárního a sekundárního jazyka Karekare, což je druhý nejrozšířenější jazyk v severovýchodní části Nigérie.

Bole-Tangale jazyky

Hlavní článek: Bole – Tangale jazyky

Níže je uveden úplný seznam jmen, populací a umístění jazyků Bole – Tangale z Blench (2019). Je to podskupina, do které jazyk Karekare patří [4]

JazykKlastrDialektyAlternativní hláskováníVlastní název jazykaEndonym (s)Jiná jména (podle umístění)Jiné názvy jazykaExonym (s)ŘečníciUmístění
DazaDazaněkolik vesnic (Poznámka: Data nejsou k dispozici)Stát Bauchi, Darazo LGA
KmenBara, Fika (Fiyankayen, Anpika)Bòò Pìkkà, BopikaAm Pìkkà, AmpikaFika, PiikaBolanciAnika, Bolewa32 000 (1952 W&B); odhad.> 100 000 (1990)Stát Bauchi, Dukku, Alkaleri a Darazo LGA; Stát Borno, Fika LGA
BureBuBureBureBureJediná vesnice na jihovýchod od města DarazoStát Bauchi, Darazo LGA
ƁeeleBeleÀɓéelébòhé áɓéelé sg., Àɓéelé pl.Bellawa120 (Temple 1922); pár vesnicStát Bauchi
Deno9 900 (LA 1971)Stát Bauchi, Darazo LGA; 45 km severovýchodně od města Bauchi
GalambuGalembi, GalambeGalambuGalambu8505 (chrám 1922); 2020 (pokorný 1925); 1000 (SIL)Stát Bauchi, Bauchi LGA, nejméně 15 vesnic
DeraShani, Shellen a GasiBo Derana Dera sg., Dera pl.Kanakuru11 300 (W&B)Stát Adamawa, Shellen LGA; Stát Borno, Shani LGA
FyandigeriFyandigeresg. laa Fyandigeri, pl. FyandigeriGerawa, Gere, Gera13 300 (LA 1971); nejméně 30 vesnic. Mnoho vesnic Gera už nemluví tímto jazykem. Průzkum z roku 2018 naznačil, že existují pouze 4 vesnice, kde se jazyk předává dětem.Stát Bauchi, LGU Bauchi a Darazo
GerumaSum, Duurum, případně Gamsawa / Gamshi (chrám)Gerema, GermaGeerum (dialekt Duurum); Gyeermu (dialekt součtu)Geerum (dialekt Duurum); sg. na Gyeermu, pl. Gyeermu (součet čísel.)4700 (LA 1971)Stát Bauchi, Toro a Darazo LGA. Nejméně 10 vesnic
GiiwoKirifiBu Giiwosg. Ba Giiwo, pl. Ma Giiwo3 620 (chrám z roku 1922); 14 000 (SIL)Stát Bauchi, Alkaleri, Bauchi a Darazo LGA, 24 vesnic
KarekareZápadní Jalalúm, severní Bíŕkaí, jižní Pakaró (Pakaráu) / Matací a východní NgwajumKәrekәre, Kerekere, Karaikarai, KerikeriBo KarekareSg. Bakarkare, Pl. KaraikaraiJalamawaKarkanci, Karekaranci, Bo SabanBakwaráu, Bakwaró1,000,000 (2005)Stát Bauchi; LGA Dambam, Gamawa a Misau; Stát Yobe; LGA Nangere, Potiskum, Fune a Fika Stát Gombe; LGA Nafada a Deba
KholokKode, Koode, Kwoode, Widala, Pia, Wurkum, Pitiko2 500 (1977 Voegelin a Voegelin)Stát Taraba, Karim Lamido LGA, poblíž Didango
KubiKuba1090 (chrám z roku 1922); 500 (1973 SIL)Stát Bauchi, Darazo LGA, 40 km. NE města Bauchi
Kulung (Čadič)Kulung (reproduktory se považují za Kulung, tj. Jarawan Bantu, ačkoli jejich jazykem je čadičština a souvisí s Piyou)Wurkum2000?Stát Taraba, Karim Lamido LGA
KuttoKuptoKúttòKúttòDvě vesnice. 3000 (1990 odhad)Stát Bauchi, Bajoga LGA, Stát Yobe, Gujba LGA
MaakaDva dialekty; Maaka (u Gulani) a Maha (u Vary)Magha, Maga, MahaVíce než 4 000 (1990)Stát Yobe, Gujba LGA. Města Gulani a Bara a související osady. Severovýchodně od přehrady Dadin Kowa.
NgamoGamo17 800 (1952 W&B)Stát Borno, Fika LGA; Stát Bauchi, LGA Darazo, okres Darazo a LGA Dukku, okres Nafada
PeroDialekty spojené se třemi hlavními osadamiWaloPéeròsg. Péerò, pl. PìpéeròFiliya [název města]6664 (1925 mírných); 20 000 (1973 SIL)Stát Gombe, Shongom LGA, kolem Filiya. 3 hlavní vesnice: Gwandum, Gundale a Filiya.
Piya – Kwonci shlukPiya – KwonciPiaWurkum, Pitiko2 500 (1977 Voegelin a Voegelin)Stát Taraba, Karim Lamido LGA, poblíž Didango
PiyaPiya – KwonciPiaWurkum
KwonciPiya – KwonciKunshenuVíce než 4000 (1990)
GojiFo GojiNya Goji pl. Memme GojiKushe, KushiChong'e4000 (1973 SIL); 5000 (1990). ca. 20 vesnic (2007)Stát Gombe, Shongom LGA
KwaamiKafarati, ƊolliKwami, KwomKwáámìKwáámìKomawa10,000 (1990)Stát Bauchi, Kwami LGA
NyamNyamboloJedna vesniceStát Taraba, Karim Lamido LGA, ve vesnici Andami
TangaleTure, Kaltungo, Shongom, BilliriSpleťTáŋlɛ̀Billiri36 000 (1952 W&B); 100 000 (1973 SIL)Stát Gombe, Kaltungo, Alkaleri a Akko LGA

Literární Karekare

Standard Karekare má původ v padesátých letech minulého století, kdy na knize pracovala Literární agentura pro severní region (NORLA) Ndar Ma Karatu což je nejstarší publikace v Karekare vydaná společností Gaskiya Corporation.[5]

Reference

  1. ^ A b Karekare v Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Karekare". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  3. ^ http://www.language-archives.org/language/kai
  4. ^ Blench, Roger (2019). Atlas nigerijských jazyků (4. vydání). Cambridge: Kay Williamson Educational Foundation.
  5. ^ Russeel G. Schuch; Projekt Yobe State Languages ​​Research: aflang.humanities.ucla.edu/language-materials/chadic-languages/yobe/karekare