Jazyk Mumuye - Mumuye language
Mumuye | |
---|---|
Yoro | |
Kraj | severovýchodní Nigérie |
Etnický původ | Lidé Mumuye |
Rodilí mluvčí | (400 000 citováno 1993)[1] |
Kódy jazyků | |
ISO 639-3 | mzm |
Glottolog | nucl1240 [2] |
Mumuye je zdaleka nejlidnatější z Adamawa jazyky. Mluví se na severovýchodě Nigérie. Je zařazen do Leko – Nimbari pobočka Savanské jazyky, protože Adamawa již není považován za platnou rodinu. Podle Etnolog, existuje více dialektů: Zinna, Dong, Yoro, Lankaviri, Gola (Bajama), Gongla, Kasaa, Saawa, Jalingo, Nyaaja, Jeng, Gnoore, Yaa, Sagbee, Shaari, Kugong, Mang, Kwaji, Meeka, Yakoko.
Fonologie
Mumujský dialekt města Zing má následující inventář:
laboratoř. | cor. | kamarád. | vel. | laboratoř – vel. | |
---|---|---|---|---|---|
nosní | m | n | ɲ | ŋ | (m͡ŋ) |
stop | p b | t d | k ɡ | k͡p ɡ͡b | |
předopnutý nosní | pᵐ bᵐ | tⁿ dⁿ | kᵑ ɡᵑ | k͡pᵐ͡ᵑ ɡ͡bᵐ͡ᵑ | |
frikativní | F v | s z | ʃ ʒ | (?) | |
nasalized fricative | F v | s̃ z̃ | ʃ̃ ʒ̃ | ||
sonorant | r | j | w | ||
nasalized sonorant | r̃ | (j̃) | w̃ |
Dialekty
Mumuye dialekty a jejich umístění, jak je klasifikuje a uvádí Shimizu (1979):[4]
- Mumuye správné
- Severovýchodní Mumuye
- Skupina Zing
- Gnoore, Jeng
- Zing, Mang
- Kwaji, Meeka
- Yaa
- Skupina Zing
- Jihozápadní Mumuye
- Monkinova skupina
- Kugong, Shaari
- Sagbee
- Skupina Pugong
- Kasaa, Yorro
- Lankaviri, Diilaa, Saawa, Nyaaja, Jaalingo
- Monkinova skupina
- Severovýchodní Mumuye
Skupina Zing
Skupina Zing neboli severovýchod se skládá ze 7 dialektů.
Gnoorè se mluví ve vesnicích do 4 km od Jelengu. Hlavní osada je Gomla (Gongla), také známá jako Gnoore v místním dialektu. Gnoore-mluvící osady jsou Jeleng, Yulong, Koódèlèʔ, Kpong, Kokoli, Yugumaʔ, Kpmaapuʔ, Laanàpoʔ a Doózolung.
Jeng se mluví ve vesnicích Dingding, Dondon gooriʔ, Kpmapo (Mapo) a Kwosa (Kwasa), podél řek Sangudu a Dingding, z nichž oba jsou přítoky řeky Belwa.
Zìng se mluví ve městě Zing (dříve Zinna) a osady Tunàpo, Pényera, Dangbe (Dangberin), Bara a další.
Máng se mluví ve vesnické skupině Máng (Máná / Mánáng), která se skládá z 9 vesnic Kurung, Dang, Yézòngko, Laákpááre, Yésènti, Dógang, Goba, Shóngkobo a Dongkòbi.
Kwàji se mluví v Kwàji Bubúle, Kwàji a Mashiiteʔ, což jsou vesnice v okrese Kwaji.
Meekà (Mika, Meika) se mluví v osadách Meeka, Sabon Garin Meeka, Kozon (Kozang), Jassòòri (Jasori), Laya (Leya), Korong (Koron), Zangbangʔ, Nànpanʔ a Bòòliʔ. Mluví se mezi Zing -Jalingo silnice na severovýchod a řeka Kunini na jihozápad.
Yàà (Yààkoko) se mluví v osadách Yaakoko, Doopa (Dopa), Kódnààri (Kondari), Yukwa a Maazan. Mluví se podél řeky Monkin jižně od Zing.
Monkinova skupina
Skupinou Monkin se mluví jižně od skupiny Zing. Shimizu (1979) uvádí 3 dialekty.
Kúgong se mluví v osadách Kugong Nasaraawò (Gurujè), Dààfa, Lakùnaʔ a Dooroʔ, které se nacházejí kolem vrcholků Kugong a Gbole.
Shaari se mluví v osadách Danggòng, Bòòzi, Doóbura, Màng, Dèbángbu a Dángsheeri, které se nacházejí jižně od Yukwy na silnici Monkin-Lama.
Sàgbéè (Mònkín) se mluví v osadách Sàgbéè, Gangkula, Daraaraʔ a Gboleʔ. Město Monkin se nachází na severozápad od oblasti mluvící Ságbéè.
Skupina Kpugbong
Na jihozápadě se mluví skupinou Kpugbong.
Kàsaà se mluví v osadách Kàsaà, Lambo, Ngba, Kwazanci, Tassa, Donkun a Kodin.
Lànkàviri se mluví v Lànkàviri.
Saawà je mluvený v Saawě a okolí (také známý jako Kpàntisaawà nebo Pantisaawa).
Yɔrɔ se mluví v osadě Yɔrɔ. Tvrdí se, že je to původní vesnice, ze které pocházejí všichni lidé Mumuye, ačkoli kopce ji geograficky izolují od ostatních míst Mumuye.
Nyaajà se mluví mezi oblastmi dialektu Saawa a Kasaa.
Jààlingò se mluví v okolí a kolem Jalingo město.
Viz také
- Seznam rekonstrukcí Proto-Mumuye (Wikislovník)
Reference
- ^ Mumuye v Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Mumuye". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Shimizu (1983) a Steriade (1993), citované v Kehrein (2002) Fonologická reprezentace a fonetické fázování
- ^ Shimizu, Kiyoshi (1979). Srovnávací studie dialektů Mumuye (Nigérie). Marburger Studien zur Afrika- und Asienkunde. A-14. Berlín: Verlag von Dietrich Reimer. s. 13–19.