Mao jazyky - Mao languages
| Mao | |
|---|---|
| Modrý Nil Mao | |
| Zeměpisný rozdělení | Etiopie |
| Jazyková klasifikace | Afroasijský
|
| Glottolog | maoo1243[1] |
The Mao jazyky jsou pobočkou Omotické jazyky mluvený Etiopie. Skupina měla následující kategorie:
- Bambasi, mluvený v Bambasi woreda z Region Benishangul-Gumuz,
- Hozo a Seze (často spolu popisovaný jako „Begi Mao“), mluvený dokola Begi v Mirabská (západní) zóna Welega z Region Oromia, a
- Ganza, kterým se mluví jižně od Bambasi v Zóna Asosa regionu Benishangul-Gumuz a západně od jazyků Hozo a Seze.
Odhaduje se, že existuje 5 000 mluvčích Bambasi, 3 000 mluvčích Hozo a Seze a několik stovek mluvčích Ganza (Bender, 2000). Během nedávných politických otřesů se v údolí řeky usadilo několik tisíc řečníků z Bambassi Řeka Didessa a Belo Jegonfoy woreda. Velká část zóny Mirab Welega byla kdysi domovem jazyků Mao, ale kvůli rostoucímu vlivu Oromo.
Kontakt
Mao jazyky jsou v úzkém kontaktu s Komanské jazyky. Některé komansky mluvící skupiny v Etiopii se považují za etnicky Maa.[2]
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[3]
| Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Ganza (Gwàmì Nánà) (1) | Kìʃì kwéʔèn | mámbú | tʼízí | más’í | k'wísʼí | ʔìʃkìbín | mámpʰìn | wòbó | ʃèlé | kónsó-bá (litː 'hand-pair') |
| Ganza (Gwàmì Nánà) (2) | Kìʃì kwéʔèn | mámbú | tʼízí | más’í | k'wísʼí | ʔìʃkìbín | mámpʰìn | wòbó | ʃèlé | kónsó-bá (litː ruční pár) |
| Ganza (3) | ʔíʃkúwéén | mámbùʔ | tíízìʔ | más’s’ìʔ | k'wíssíʔ | ʔíʃkípín | mámpín | wóp’ò | ʃéléʔ | kónsóbààʔ |
| Hozo (1) | Nónnà | dòmbó | sìjázì | bétsʼì | kwítsʼì (svítí: „ruka“) | kwítsʼì ʔòttá ʔónnà (5 + 1) | kwítsʼì ʔòttá dòmbó (5 + 2) | kwítsʼì ʔòttá sìjázì (5 + 3) | kwítsʼì ʔòttá bétsʼì (5 + 4) | pʼóʃì |
| Hozo (2) | ʊnːa / onna | dʊmbo / dombo | sìɑːsi / siyazi | bɛtsíː / sázkyʼi | kʷɪtsí / kʼwitsi (svítí: 'ruka', kutsi) | kɛniː / ota-onna (5 + 1) | ʔɔːta / ota-dombo (5 + 2) | ʔɔ̀ːtá / ota-siyazi (5 + 3) | ʔɔ̀ːtì / ota-beːtsi (5 + 4) | pʼɔʼɔi / poːši |
| Severní Mao | hishkì | numbo | teezè | mesʼe | kʼwíssí | kyaansè | kúlùmbò (litː ruka-dvě ?) | kúteezé (litː ruka tři?) | kúsmésʼe (litː ruka čtyři ?) | kúúsú |
| Sezi (Seze / Sezo) (1) | ʔìʃílè | nòmbé | sììzé | besʼsʼé | kʼwíssé (svítí: 'ruka', kusɛ) | kʼwíssé ʔòòt ʔìʃílè (svítí 5 zbývajících 1) | kʼwíssé ʔòòt nòmbé (rozsvíceno 5 zůstává. 2) | kʼwíssé ʔòòt sììzé (rozsvíceno 5 zbývajících 3) | kʼwíssé ʔòò besʼsʼé (svítí 5 zůstává 4) | kúúsé |
| Seze (Sezo) (2) | ɪ̀ʃìlɛ / ɪšilɛ | nɔ̀mbɛ / noːmbɛ | sìːzí / siːzɛ | bɛ̀sʼɛʼɛ / bɛtsʼɛ | kʼúsɛ / kʼʊsse (svítí: 'ruka', kusɛ) | dʒɑ; j / ot-šilɛ | Ɔ̀t nɔ̀mbɛ / ot-nombɛ | ːT síːzí / ota-siːzɛ | Bt bèːtsʼé / ota-bɛːsʼɛ | ̞Kʊʊːɛ̀ / kʊːsɛ |
Viz také
- Mao seznamy slov (Wikislovník)
Další čtení
- Küspert, Klaus-Christian (2015). „Jazyky Mao a Komo v oblasti Begi-Tongo v západní Etiopii: klasifikace, označení, distribuce“. Jazykový objev. 13 (1). doi:10.1349 / PS1.1537-0852.A.447.
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Modrý Nil Mao“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Küspert, Klaus-Christian (2015). „Jazyky Mao a Komo v oblasti Begi-Tongo v západní Etiopii: klasifikace, označení, distribuce“. Jazykový objev. 13 (1). doi:10.1349 / PS1.1537-0852.A.447.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Afroasijský jazykový kmen“. Numerální systémy světových jazyků.