Mabanské jazyky - Maban languages
| Maban | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Čad, Súdán, Středoafrická republika |
| Jazyková klasifikace | Nilo-Saharan ?
|
| Pododdělení |
|
| Glottolog | maba1274[1] |
 | |
The Mabanské jazyky jsou malá skupina jazyků, které byly zahrnuty do navrhovaného Nilo-Saharan rodina. Mabánskými jazyky se mluví východně Čad, Středoafrická republika a západní Súdán (Dárfúr ).
Jazyky
Pobočka Maban zahrnuje následující jazyky:
- Mimi z Nachtigalu
- Maban správný
Jazyky doložené dvěma seznamy slov se značkou „Mimi ", shromážděné společností Decorse (Mimi-D ) a Nachtigal (Mimi-N ), byly rovněž klasifikovány jako Maban, ačkoli to bylo sporné. Zdá se, že Mimi-N vzdáleně souvisela se správným Mabanem, zatímco Mimi-D se zdá, že vůbec nebyla Mabanem, s podobnostmi kvůli jazykovému kontaktu s místně dominantní Maba.
Srovnávací slovník
Ukázka základní slovní zásoby pro jazyky Maban:
| Jazyk | oko | ucho | nos | zub | jazyk | ústa | krev | kost | strom | voda | jíst | název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maba[2] | kàʃì-k / -ñi | koi-k | boiñ | sati-k | delmi-k | kan-a / -tu | àríi | kàñjí-k | soŋgo-k | inji | -añ- | mílí-i / -síi |
| Masalit[2] | kóo-gí / -sí | kwóyɛ̀ | dúrmì | kácìŋgi | gélmèdì | kánà | fàríŋ | kónjì | síŋgì | sá | -iny- | mirsi / -ldiŋ |
| Aiki[2] | kàs-`k / -ò | kàsá | mùndú | sádí | àdìyím | yù-k | pày / -ó; fáai | jìŋg`r / jùŋgɔ̀rɔ̀ | rí-k | tà-k | -ñɔ̀- | mek-í / -ú |
| Kibet[2] | kàs / -u | kàsá | mùndù | sádí | àd`lɛm | yù-k | fal / -u; ari | njekedi / njùkùdú | ri-k | ta | -ñɔ̀- | m lk-i / -udɔ |
| Mimi z Nachtigalu[3] | kal | kuyi | hurá | ziːk | mil | ari | kadʒi | slunce (< Srst ?) | ||||
| Mimi z Decorse[4] | dyo | feɾ | jedle | ain | jo | su | engi | amyam |
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[5]
| Klasifikace | Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Maba | Maba | tɛɛ, tɔɔɔ | mbàːr, mbíːr, mbùl | kùŋàːl, káyáŋ | àssàːl, ássíː | tùːr, túːr | sit̀tàːl, síttíː | mɛndrìː | íyyáː | ɔ̀ddɔ̀yí | ɔ̀ttúɡ |
| Masalit | Masalit (1) | tíyóŋ | mbárá | káaŋ | Áás | tóór | ne | màrí | àd̪á | àyi | ùt̪úk |
| Masalit | Masalit (2) | tîyom (bez podstatného jména), tîle (s n.) | mbara | kaŋ | tak jako | tur | iti | mari | aya | Adey | ûtuk |
| Masalit | Masalit (3) | tyǒm (bez podstatného jména), tíiilò (s n.) | mbárá | káaŋ | tak jako | Túr | ano | màrí | àyá | àdɛ́i | útúk |
| Runga-Kibet | Kibet | doˈwai | mbaʀ | kʰasaŋˈɡal | .Aːtal | tor | ʔiˈsal | mɪndɪrˈsɪʔ | mbaːkʰl | kʰaˈdɛijə | juˈtʊk̚ |
| Runga-Kibet | Runga | kʰanˈda | mba | kʰazaŋɡa | Attɛi | tur | izɛi | mɪnˈdirsi | mbɑkadeli | kʰaddɛl | jtuk̚ |
Viz také
- Seznamy slov Maban (Wikislovník)
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Maban". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b C d Edgar, John T. 1991. Lexicon skupiny Maba. (Sprache und Oralität in Afrika: Frankfurter Studien zur Afrikanistik, 13.) Berlin: Dietrich Reimer.
- ^ Lukas, Johannes a Otto Völckers. 1938. G. Nachtigal's Aufzeichnungen über die Sprache der Mimi in Wadai. Zeitschrift für Eingeborenensprachen 29. 145‒154.
- ^ Gaudefroy-Demombynes, Maurice. 1907. Dokument sur les Langues de l'Oubangui-Chari. v Actes du XVIe Congrès International des Orientalistes, Alger, 1905, Část II, 172-330. Paříž: Ernest Leroux.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Kmen nilosaharského jazyka“. Numerální systémy světových jazyků.
- Calvain Mbernodji, Katharina Vlk. 2008. Une enquête sociolinguistique des parlers Kibet, Rounga, Daggal et Mourro du Tchad. SIL International.
Další čtení
- Edgar, John T. 1991. Lexicon skupiny Maba. (Sprache und Oralität in Afrika: Frankfurter Studien zur Afrikanistik, 13.) Berlin: Dietrich Reimer.
- Edgar, Johne. 1991. První kroky k Proto-Maba. Africké jazyky a kultury 4: 113-133.
externí odkazy
- G. Starostin, 2011. Na Mimi
Kontrolní úřad  |
|---|