Kru jazyky - Kru languages
| Kru | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Pobřeží slonoviny, Libérie, Burkina Faso |
| Jazyková klasifikace | Niger – Kongo |
| Pododdělení |
|
| ISO 639-2 / 5 | kro |
| Glottolog | krua1234 (Kru)[1] siam1242 (Siamou)[2] |
 Kru jazyky, označené výše | |
The Kru jazyky patří k Jazyková rodina Niger – Kongo a mluví jim Kru lidi od jihovýchodu od Libérie na východ od Pobřeží slonoviny.
Etymologie
Pojem „Kru“ je neznámého původu. Podle Westermanna (1952) to bylo používáno Evropany k označení řady kmenů mluvících příbuznými dialekty. Marchese (1989) bere na vědomí skutečnost, že mnoho z těchto národů bylo evropskými námořníky přijato jako „posádka“; „homonymie s posádkou je zřejmá a je alespoň jedním ze zdrojů zmatku mezi Evropany, že existoval kmen Kru / posádka“.[3]
Klasifikace
Andrew Dalby si všiml historického významu jazyků Kru pro jejich postavení na křižovatce afro-evropských interakcí. Napsal, že „Kru a související jazyky byli mezi prvními, s nimiž se evropští plavci setkali na tehdejším místě Pepřové pobřeží, centrum výroby a vývozu Guinea a melegueta pepř; kdysi základní africký námořní obchod “.[4] Kru jazyky jsou známé pro ty nejsložitější tón systémy v Africe, konkurovaly snad jen Omotické jazyky.
Aktuální stav
Nedávná dokumentace uvádí: „Společnosti Kru lze nyní nalézt podél pobřeží Monrovia, Libérie na Řeka Bandama v Pobřeží slonoviny ".[5] „Vesnice udržují své vazby na základě předpokládaného společného původu, posíleného obřadními výměnami a dary“.[5] Obyvatelé Kru a jejich jazyky, i když nyní mnoho lidí mluví druhým jazykem anglicky (v Libérii) nebo francouzsky (na Pobřeží slonoviny), se říká, že „dominují v jihozápadní oblasti, kde se lesní zóna dostává k pobřežním lagunám“.[5] Obyvatelé Kru se spoléhají na lesní hospodářství, doplněné lovem o své živobytí. V roce 2010 mluvil Kru a souvisejícími jazyky 95 procent z přibližně 3,5 milionu lidí v Libérii.
Podskupiny a související jazyky
Mezi jazyky Kru patří mnoho podskupin, jako např Kuwaa, Grebo, Bassa, Belle, Belleh, Kwaa a mnoho dalších. Podle Breitbonde kategorizace komunit založená na kulturní odlišnosti, historické nebo etnické identitě a společensko-politické autonomii „mohla přinést velké množství odlišných dialektů Kru;“ Přestože domorodci byli v mnoha ohledech podobného typu a kmene, každý vesnice byla samostatným státem; došlo také k velmi malé vzájemné komunikaci “.[6] Breitbonde poznamenává, že lidé z Kru byli rozděleni do kategorií na základě jejich kulturní odlišnosti, samostatných historických nebo etnických identit a sociální a politické autonomie. To je možný důvod pro tolik podskupin jazyka Kru. Jak poznamenal Fisiak, existuje velmi málo dokumentace o Kru a souvisejících jazycích.[7]
Marcheseho klasifikace (1989) jazyků Kru je následující.[8] Mnoho z těchto jazyků je shluky nářečí a někdy jsou považovány za více než jeden jazyk.
| Kru |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Etnolog dodává Neyo, které mohou být nejblíže Didovi nebo Godie.
Gramatika
Kru slovosled je primárně předmět-sloveso-objekt (SVO), ale může také často být předmět-sloveso-předmět (SOV).[8]
Srovnávací slovník
Ukázka základní slovní zásoby 12 Kru jazyků z Marchese (1983):[9]
| Jazyk | oko | ucho | nos | zub | jazyk | ústa | krev | kost | strom | voda | jíst | název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Tepo | jíê | nω̂â | mɪ̂jã́ | ɲɛ | mɛ̂ | wũ̂t | dâblώ | klá | tûgbɛ̀ | nîjẽ | dî | dώ |
| Jrwe | óró | nω̃̂ã̂ | mɪ̃̂ã̂ | ɲɛ̃ | mɛ̃̂ | wṹ | klώω̂ | klá | túwɛ̀ | nĩĩẽ | dîdɛ̂ | ɲɔ̃ |
| Guere | ɟrííē | ne | mlâ | ɲnɪ̃̂ɛ̄̃ | mē̃õ̀ | ŋɔ̄̃ | ɲmɔ̄̃ | kpâ | tū | ní | dîɛ̄ | ɲnɪ̃̂ |
| Wobé | ɟríɛ́ | ne | mlã̂ | ɲnə̃̂ | mɛ̄̃õ̀ | ŋʷɔ̄̃ | nmɔ̄ | kpâ | tū | nĩ | dī | ɲnẽ̂ |
| Niaboua | .îrî | lòkû | máná | ɲéɲé | méɛ̃̀ | ŋʷɔ̄̃ | ɲēmō | kpá | tū | nî | dī | ɲéɲé |
| Bété (Daloa) | .i | jûkûlî | mlə̂ | gléí | mɪɪɔ | Ne | drú | kwâ | sū | ɲû | lí | ŋʉ̂nɪ̂ |
| Bété (Guibéroua) | jiri | júkwɨ́lí | məəɲə | gʌ̂lʌ̂ | mɪ̄ɔ̄ | nûə̂ | dûrû | kwá | sû | ɲú | dī | ŋʉŋʉɲɪɲɪ |
| Néyo | jɪ | ɲúkwlí | mléko | glè | mɪ̄ɔ̄ | ne | dolu | poplatek | súú | ɲú | já | jlɪ |
| Godié | jɨdí | ɲūkúlú | məəɲə | gə̄lè | mɪ̄ɔ̄ | nə̄ | drù | poplatek | sū | ɲú | ɗɨ̄ | ŋʉŋʉʉʉʉ |
| Koyo | jɪjē | ɲúkiwí | — | glà | mɪ̄ɔ̄ | nə | dòlú | féjē | súú | ɲú | lɨ̄ | ŋɨŋɨɨɨɨ |
| Dida | cí | ɲúkwlí | mné | glā | mɪ̄ɔ̄ | nɪ̄ | dolu | kwíjè | sū | ɲú | já | ŋlɪ́ |
| Aïzi | zre | lωkɔ | mωvɔ | ɲɪ | pane | mu | .re | kra | ke | nrɪ | li | — |
Další ukázkový základní slovník 21 Kru jazyků z Marchese (1983):[9]
| Jazyk | oko | ucho | nos | zub | jazyk | ústa | krev | kost | voda | jíst | název |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Aïzi | zre | lωkɔ | mωvɔ | ɲɪ | pane | mu | .re | kra | nrɪ | li | |
| Vata | jé | ɲêflú | mênê | glà | jáɔ̄ | nɪ̄ | dūlū | fâ | ɲú | já | |
| Dida | cí | ɲúkwlí | mné | glā | mɪ̄ɔ̄ | nɪ̄ | dolu | kwíjè | ɲú | já | ŋlɪ́ |
| Koyo | jíjē | ɲúkwlí | ŋʉŋʉʉʉʉ | glà | mɪ̄ɔ̄ | nə | dòlú | féjē | ɲú | lɨ̄ | ŋɨnɨɨ |
| Godié | ɲūkúlú | məəəə | gə̀lè | mɪ̄ɔ̄ | nə̄ | dřù | poplatek | ɲú | ɗɨ̄ | ŋʉŋʉʉʉʉ | |
| Néyo | jɪ | ɲúkwlí | mléko | glè | mɪ̄ɔ̄ | ne | dolu | poplatek | ɲú | já | jlɪ |
| Bété (Guibéroua) | jiři | júkwɨ́lí | məəəə | gʌ̂lâ | mɪ̄ɔ̄ | nûə̂ | dûřû | kwá | ɲú | já | nʉnɪɪ |
| Bété (Daloa) | .i | jûkûlî | mlə̂ | gléí | mɪɪɔ | Ne | dřú | kwâ | ɲú | lí | nʉ̀nɪ̂ |
| Niaboua | lòkû | məná | ɲéné | méɛ̃̀ | ŋwɔ̃̄ | ɲēmō | kpá | nî | dī | ɲéné | |
| Wobé | ɟríɛ́ | ne | mlã̂ | ɲnẽ̂ | mɛ̄ɔ̃̀ | ŋwɔ̃̄ | nmɔ̄ | kpâ | nĩ | dī | ɲnẽ̂ |
| Guéré | ɟrííē | ne | mlâ | ɲnɪ̃̂ẽ̄ | mẽ̄õ̀ | ŋɔ̃̄ | ɲmɔ̃̄ | kpâ | ní | dìɛ̄ | ɲnɪ̃̂ |
| Konobo | jidɔ | nao | mlã | mɛ | daluo | kla | ɲɛ | di | .i | ||
| Oubi | jiró | není | mēã̄ | .u | dòùlā | kala | ɲɛ | dīdɛ̄ | ɲírṍ | ||
| Bakwe | ɲʉ | ɲákúlú | mňṍ | glɛ̀ | mɛ̄ | mʌ | tùřú | kɔ̄o | ne | ɟɨ | nrɪ |
| Tépo | jíê | nω̂â | mɪ̂jã́ | ɲɛ | mɛ | dâblώ | klá | nîjẽ | dî | dώ | |
| Grebo | jê | není | méá | mɛ̄ | ɔ̄wúnɔ̄ | ɲénɔ́ | klã | nĩ | dí | ɲéné | |
| Klao | .í | nɔ̄kũ̀ | mnã | mɛ̄ | wɔ̃̄ | ɲnɔ̄ | kpã | nĩ | dī | ɲnɛ̃́ | |
| Bassa | ɟélé | máná | mɔ | wɔ̃̄ | nɔmɔ | kpá | Dunu | .i | ɲɛnɛ | ||
| Dewoin | žár | málã ?? | mīlã̀ | wɔ̃̄ĩ | ɲimo | gba | ní | zī | ŋɛŋɛɛɛ | ||
| Kuwaa | sĩ̌ | nɔi | ɲũ | mɛ̀wũ | wɔ̃̀ | tòyò | kwa | nímí | .ì | ɲɛlɛ̃ | |
| Sɛmɛ | .a | tasjẽ | mar | ɲen | dɛ | kõ | na | kpar | nũ | di | jĩ |
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[10]
| Klasifikace | Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kuwaa | Kuwaa (Belleh) | dee | sɔ̃r | tãã̀ | ɲìjɛ̀hɛ | wàyɔ̀ɔ | wɔ̀rfɔlɛ̀ (5 + 1) | kɔrlɔrɔ̃r (5 + 2) | kwatãã̀ (5 + 3) | kɔ̃yĩ̀yɛ̀hɛ (5 + 4) | kowaa |
| Seme | Seme (Siamou) (1) | od ẽẽ | nĩĩ | tyáar | yūr | kwɛ̃̄l | kpã̄â | kĩ̄î | kprɛ̄n̂ | kɛ̄l | fú |
| Seme | Seme (Siamou) (2) | dyuɔ̃15 | č. 15 | tyɛr15 | yur3 | kwɛ̃l3 | k͡pa4a34 | kyi4ĩ34 | k͡prɛ4ɛ̃34 | kal3 | fu1 |
| Východní, Bakwe | Bakwé | ɗôː | sɔ̂ː | tʌ̄ː | mɾɔ̄ː | ɡ͡bə̀ə̄ | ŋǔːɗō (5 + 1) | ŋǔːsɔ̄ (5 + 2) | ŋǔːtʌ̄ (5 + 3) | ŋǔːmɾɔ̄ (5 + 4) | pʊ̀ |
| Východní, Bakwe | Ubývat | do³ / ɗo³ | sɔ² | ta³ | Jo | ŋʷũ⁴² | ŋʷũ⁴² kloː²⁴ (5 + 1) | ŋʷũ⁴² sɔ² (5 + 2) | ³² ta³ (5 + 3) | ŋʷũ⁴² ⁱhɪɛ̃⁴ (5 + 4) | ŋʷũ⁴² bu⁴ nebo bu⁴ |
| Východní, Bete | Daloa Bété | ɓlʊ̄ | sɔ̋ | tá | mʊ̄wana | ŋŋɡ͡ɨɨ | ŋŋɡ͡ʊʊʊ (5 + 1) | ɡ͡ŋɡ͡bisɔɔ (5 + 2) | ɡ͡bʊ̀wata (5 + 3) | ɡ͡ŋbimʊwana (5 + 4) | kʊʊba |
| Východní, Bete | Guiberoua Bété | ɓlʊ̄ | sɔ̋ | tá | mʊ̄wana | ŋŋɡ͡ɨɨ | ŋŋbʊplʊ (5 + 1) | ɡ͡ŋɡ͡bisɔɔ (5 + 2) | ɡ͡bʊ̀wata (5 + 3) | ɡ͡ŋbimʊwana (5 + 4) | kʊʊba |
| Východní, Bete | Godié | ɓlōō | sɔɔɔ | tāā | ŋ̀mɔ̀ɔ̀nā | ŋ̀ɡ͡bɨ́ | óbóplóo (5 + 1) | ŋ̀ɡ͡bɔ̀ɔɔ̀ɔɔɔ (5 + 2) | àbàátā (5 + 3) | ɔ̀ɔ̀vɔ̀ɔ̀nā | kʊʊbá |
| Východní, Bete, východní | Gagnoa Bété | ɓɵ̯̀ɺɓɵ̯̀ɺ | sɔ̋ | tɑ̄ | mɔ̀ɔ̀nɔ̄ | ŋ͡m̩̄.ɡ͡bú | ɡ͡bé.pó̯ɺó (5 + 1) | ɡ͡bɔ́ɔ́.sɔ̋ (5 + 2) | ɡ͡bɔ̋ɔ́.tā (5 + 3) | fɛ̀ɛ̀.nɔ̄ | kō.ɡ͡bɔɔ |
| Východní, Bete, východní | Guébie Bété | ɡ͡bɔlɔ².³ | tak⁴ | ta³¹ | mɔna¹.³¹ | mŋɡ͡be² | mŋɡ͡beɡ͡bɔlɔ².².³ (5 + 1) | mŋɡ͡boso³.⁴ (5 + 2) | mŋɡ͡bata³.³¹ (5 + 3) | mŋɡ͡bɔfɛna³.¹.³¹ (5 + 4) | kɔɡ͡ba².³ |
| Východní, Bete, východní | Kouya | òlò | sɔ | tā | mnʊ̀à | ɡ͡bu | ɓbeliɓlò (5 + 1) | ɡ͡besɔ (5 + 2) | ɡ͡betā (5 + 3) | Bomnʊ̀à (5 + 4) | kuɡ͡bua |
| Východní, Dida | Yocoboué Dida | bóló | mɔɔɔɔ | mwɔtá | mwɔná | ɛŋɡ͡bɪ́ | ɛŋɡ͡bʊrfɔ (5 + 1) | ɛmɓɔsɔ́ (5 + 2) | ɛmɓáta (5 + 3) | ɛmvwaná | kóɡ͡ba |
| Východní, Dida | Neyo | óló | sɔ | tāā | mɔ̀nā | ɡ͡bɪ́ | ɡ͡bɪ́flɔ́ (5 + 1) | ɡ͡básɔ (5 + 2) | átbátā (5 + 3) | fɛ̄nā (5 + 4) | kʊʊbá |
| Východní, Kwadia | Kodia | ɡ͡bɤlɤ³² / ɓɤlɤ³² | sɔː² | taː² | mɔna⁴³ | ⁿɡ͡bɤ³ | ⁿɡ͡bɤwlɤ³³³ (5 + 1) | ⁿɡ͡bɔː⁴³sɔ³ (5 + 2) | ⁿɡ͡baː⁴³ta³ (5 + 3) | ⁿɡ͡bɤmɔna³⁴³ (5 + 4) | kʊɡ͡ba³³ |
| Western, Bassa | Bassa | ,ò, dyúáɖò | sɔ̃ | tã | hĩinyɛ | hm̀m̌ | mɛ̀nɛ̌ìn-ɖò (5 + 1) | mɛ̀nɛ̌ìn-sɔ̃ɔ̃ (5 + 2) | mɛ̀nɛ̌ìn-tã (5 + 3) | mɛ̀nɛ̌ìn-hĩinyɛ (5 + 4) | ɓaɖa-bùè |
| Western, Bassa | Dewoin (Dewoi) | ɡ͡bǒ | sɔ̃ | ta | hĩinyɛ | hm̀m̌ | meɖe-ɡ͡bǒ (5 + 1) | meɖe-sɔ̃ (5 + 2) | meɖe-ta (5 + 3) | meɖe-hĩinyɛ (5 + 4) | vù |
| Western, Bassa | Gbasei (Gbii) (1) | dɔ̀ː / ɗɔ̀káⁱ | sɔ̃ | tã | ano | m̀ḿ | m̀mɽědɔ̀ (5 + 1) | m̀mɽěsɔ̃ (5 + 2) | m̀mɽětã (5 + 3) | m̀mɽěɲ̀yɛ̃ (5 + 4) | báɽápʰùwe |
| Western, Bassa | Gbii (Gbi-Dowlu) (2) | dòò, dyúáɖò | sɔ̃ | tã | hĩ̀nyɛ | hm̀m̀ | mɛ̀nɛ̀ɛ̄n-ɖò (5 + 1) | mɛ̀nɛ̀ɛ̄n-sɔ̃ɔ̃ (5 + 2) | mɛ̀nɛ̀ɛ̄n-tə̃ (5 + 3) | mɛ̀nɛ̀ɛ̄n-hĩ̀nyɛ (5 + 4) | ɖaɖabùè |
| Western, Grebo, Glio-Oubi | Glio-Oubi | dělat | hwə̃ | tã | hə̃ | ɡ͡bə̀ | hṹdò (5 + 1) | hũ̀sɔ (5 + 2) | mɛra (5 + 3) | mɛɛ (5 + 4) | pue |
| Západní, Grebo, Pobřeží slonoviny | Pye (Piè) Krumen | dělat | hʋɛ̃ | tā | hɛ̃̀ | hũ̌ | hũ̀jārō [hũ̀jāɾō] („pět plus jedna“) | hũ̀jāhʋɛ̃ („pět plus dva“) | hũ̀jātā ('pět plus tři') | hũ̀jāhɛ̃̀ ('pět plus čtyři') | pù |
| Západní, Grebo, Pobřeží slonoviny | Tepo Krumen (1) | dělat | hɔ̃ | tā | hɛ̃̀ | hũ̌ | huõ̀nɔ̀ (5 + 1) | nɪpātā (litː 'not / be / three') | nɪpāhɔ̃́, yèhɛ̃̀yèhɛ̃̀ (2 x 4) | sēlédò (svítí „zůstává / tam / jeden“) | pù |
| Západní, Grebo, Pobřeží slonoviny | Tepo Krumen (2) | dělat | .n | tā | hɛ̀n | ùm | ùmnɔ̄dô (5 + 1) | ùmnɔ̄ɔ̄ɛ́n (5 + 2) | blɛ̄nbìɛ̀n | ùmīyándō | pù |
| Západní, Grebo, liberijský | Střední Grebo (Barrobo) | doo | .n | taan | hɛ̃ɛn | wun | wùnɔ̀dǒ (5 + 1) | jetan (4 + 3)? | jiinhɛ̀n (4 + 4)? | sǒndò (rozsvítí se „zůstaň jedním“ před 10) | fù |
| Západní, Grebo, liberijský | Severní Grebo | dělat | sɔ̃̌ | tã | hɛ̃̀ | m̀m | mmɔ̀do (5 + 1) | nyiɛtã (4 + 3) | nnyɛɛ (4 + 4) | siědo (před 10 se rozsvítí „zůstaň jedním“) | pù |
| Western, Klao | Klao | dělat | sɔn | opálení | nyìɛ̀ | mu | mùnéɛdo (5 + 1) | mùnéɛ́sɔ́n (5 + 2) | mùnéɛtan (5 + 3) | sopádo (10 - 1) | puè |
| Western, Klao | Tajuasohn | srna | sunn nn =? | opálení | hin | hoom | ḿhon doe (5 + 1) | ḿhon sunn (5 + 2) | hinin (4 + 4) | siɛrdoe (litː 'zůstává jedním') | punn |
| Western, Wee, Guere-Krahn | Západní Krahn | také | sɔɔ̌n | ta̓a̓n | nyìɛ̓ | m̀m̌ | mɛ̀o̓ (5 + 1) | mɛ̀sɔɔ̌n (5 + 2) | mɛta̓a̓ǹ (5 + 3) | mɛ̀nyìɛ̓ (5 + 4) | pùèè |
| Western, Wee, Guere-Krahn | Sapo | duě / tòò | sɔn | opálení | nyìɛ | m̀m̌ | mɛ̀lǒ (5 + 1) | mɛ̀sɔn (5 + 2) | mɛ̌tan (5 + 3) | mɛ̌nyiɛ (5 + 4) | pùè |
| Western, Wee, Nyabwa | Nyabwa (Nyaboa) | do4 | s2 | tã3 | ɲiɛ33 | mu4u1 | mɛ4ɛ1lo4 (5 + 1) | mɛ4ɛ1sɔ̃2 (5 + 2) | mɛ4ɛ1tã3 (5 + 4) | mɛ4ɛ1ɲiɛ33 (5 + 5) | bue44 |
| Western, Wee, Wobe | Severní Wè (Wobe) | too3 / due1 | sɔɔn2 / sɔn2 | taan3 | nyiɛ43 | mm41 | mɛ41o3 (5 + 1) | mɛ41sɔn2 (5 + 2) | mɛ41na3 (5 + 3) | mɛ41nyiɛ3 (5 + 4) | puue3 |
Rekonstrukce
| Proto-Kru | |
|---|---|
| Rekonstrukce | Kru jazyky |
Podle Marchese Zogbo (2012) měl Proto-Kru:[11]
- phonemic nasalized samohlásky
- čtyři úrovně tóny
- * CVCV- (C) V a pravděpodobně * struktura slabik CVV. * Slabiky CCV a případně také slabiky * CVV jsou odvozeny z kořenů * CVCV.
- Slovosled SVO, ale s velkou typologií OV
- přípona morfologie
- dokonalé a nedokonalé aspekty
Souhlásky Proto-Kru (Marchese Zogbo 2012):
| str | t | k | kp |
| b | d | G | gb |
| ɓ | |||
| m | n | ŋ (?) | |
| s | |||
| l | w |
Odvozené souhlásky:
- / ɟ / je pravděpodobně odvozeno palatalizací (* g> ɟ), např. * gie> ɟie.
- * c, * ɲ, * kʷ, * gʷ, * ŋʷ jsou odvozeny z alveolárních nebo velárních souhlásek, které předcházejí samohláskám vzadu nebo vzadu.
- / ɗ / je pravděpodobně odvozeno od * l.
Samohlásky Proto-Kru (Marchese Zogbo 2012):
| ɪ | ʊ |
| E | Ó |
| ɛ | ɔ |
| A |
Existuje jasné bipartitní rozdělení mezi západní a východní Kru vyznačené fonologickými a lexikálními rozdíly. Některé isoglosy mezi západním Kru a východním Kru:
| Lesk | Proto-západní Kru | Proto-Eastern Kru |
|---|---|---|
| strom | * tu | * su |
| Pes | * gbe | * gwɪ |
| oheň | * nɛ | * kosu |
| zub | * ɲnɪ | * gle |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Kru". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Siamou". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Breitbonde, L. B. (1991). „Město, venkov a etnická příslušnost Kru“. Afrika. 61 (2): 186–201. doi:10.2307/1160614. JSTOR 1160614.
- ^ Dalby, Andrew (1998). Slovník jazyků. New York: Columbia UP.
- ^ A b C Bahl, Taru; Syed, M. H., eds. (2003). Encyklopedie muslimského světa. New Delhi: Ammol Publications. str. 24–25.
- ^ McEvoy, Frederick (1997). „Porozumění etnické realitě mezi lidmi Grebo a Kru v západní Africe“. Afrika. 47 (1): 62. doi:10.2307/1159195.
- ^ Fisiak, Jacek (1984). Historická syntaxe. New York: Mouton.
- ^ A b Marchese, Lynell. 1989. Kru. V Bendor-Samuel, John (ed.), Jazyky Niger-Kongo: Klasifikace a popis největší jazykové rodiny v Africe119-139. Lanham MD, New York & London: Lanham: University Press of America.
- ^ A b Marchese, Lynell. 1983. Atlas linguistique Kru: nové vydání. Abidjan: Agence de Coopération Culturelle et Technique (ACCT).
- ^ Chan, Eugene (2019). „Kmen jazyka Niger-Kongo“. Numerální systémy světových jazyků.
- ^ Marchese Zogbo, Lynell. 2012. Kru se vrátil, Kru prozradil. Příspěvek prezentovaný na mezinárodním kongresu „Směrem k Proto-Niger-Kongu: srovnání a rekonstrukce“, Paříž, 18. – 21. Září. (Abstraktní )
- Westerman, Diedrich Hermann (1952) Jazyky západní Afriky (Část II). Londýn / New York / Toronto: Oxford University Press.
