Nupe jazyk - Nupe language

Nupe
Rodilý kNigérie
KrajStát Niger, Stát Kwara, Stát Kogi, Federální kapitálové území
Rodilí mluvčí
(800 000 citovaných 1990)[1]
Reproduktory L2: 200,000 (1999)
Niger – Kongo
Dialekty
  • Nupe Tako (Bassa Nge)
latinský, arabština [2])
Kódy jazyků
ISO 639-3nup
Glottolognupe1254[3]

Nupe (také známý jako Anufe, Nupenci, Nyffe, Takpa[4]) je Volta – nigerský jazyk z Nupoid odvětví primárně mluvený Nupe lidé z North Central region Nigérie. Jeho geografické rozložení je omezeno na západní a střední část tohoto regionu a udržuje si v něm přednost Stát Niger. Stejně jako Kwara, Kogi a Federální kapitálové území.

Demografie

Nupe je jazyk, kterým mluví Nupe lidé, kteří pobývají převážně v nigerijském státě Nigérie a zabírají nížinu o rozloze 18 000 čtverečních mil (18 000 kilometrů čtverečních) v nigerské pánvi, většinou severně od řeky mezi soutoky Kontagora a Guara od Kainji pod Baro, a také Stát Kwara, Stát Kogi a Federální kapitálové území.

Nupe se mluví hlavně v Bida, Stát Niger a přilehlé oblasti. Mluví se také ve vesnicích na Řeka Benue poblíž Ibi a východně od Lafie. Nupe asimiloval dřívější etnolingvistické skupiny, jako je Benu z Kutigi (původně Kanuri mluvící) a Gbagye v Lemu.[4]

Nupe Tako (ve smyslu „The Nupe Below“; také známý jako Bassa-Nge) je lexikálně nejtěsněji příbuzný centrálnímu Nupe.[4]

Klasifikace

Jazykové důkazy naznačují, že jazyk Nupe patří do větve Nupoid ze skupiny jazyků Benue-Kongo. Ostatní jazyky ve skupině jsou Igbira (Ebira), Gbagyi (Gbari), Gade a Kakanda. Struktura a slovní zásoba Nupe je nejblíže příbuzná Gbari a Kakandovi. Existují přinejmenším dva výrazně odlišné dialekty: Nupe central a Nupe Tako.

Fonetika

Nupe má 5 samohlásek: / a, e, i, o, u /. / a, i, u / mají nasalizované formy.

Souhlásky
BilabiálníLabiodentálníAlveolárníPostalveolarPalatalVelárníLabial-velarGlottal
Stopneznělýptkkp / k͡p /
vyjádřenýbdGgb / ɡ͡b /
Složitýneznělýts / t /C / t͡ʃ /
vyjádřenýdz / d͡z /j / d͡ʒ /
FrikativníneznělýFssh / ʃ /h
vyjádřenýprotizzh / ʒ /
Nosnímn
Přibližněly / j /w
Trylekr
Indikace tónů
Vysoký tón(´) akutní
Nízký tón(`) hrob
Střední tónneoznačený
Klesající tón(ˆ) háček nebo (ˇ) caron
Stoupající tón(ˇ) caron nebo (ˆ) háček

Přísloví

Běžná rčení mají podobu egankogi (podobenství), gangba (Varování), egancin (idiom), ecingi (hádanka / příběhy) a eganmagan (přísloví).[5][je zapotřebí objasnění ]

Eganmagan (přísloví, množné číslo eganmaganzhi) jsou moudrá slova vyslovená mezi Nupes. Jsou to didaktická přísloví, která vzdělávají, baví a učí morálce. Jsou součástí ústní kultury o normách a etice společností Nupe a předávají se z jedné generace na druhou prostřednictvím písní, příběhů, bajek, lidových pohádek, mýtů, legend, zaklínadel, společných diskusí a bohoslužeb.[Citace je zapotřebí ]

Podobně jako jiná africká přísloví, přísloví Nupe sdružují nebo vztahují jednání lidí k jejich bezprostřednímu prostředí za účelem vysvětlení nebo nápravy konkrétních situací, norem, problémů nebo problémů. Osvětlují, varují a radí nebo vyučují jazyk, aby změnili vnímání, o kterém se předpokládá, že se stalo realitou.

Reference

  1. ^ Nupe na Etnolog (18. vydání, 2015)
  2. ^ Roger Blench. «Žánry orální literatury Nupe střední Nigérie». Stránky 5—6.
  3. ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Nupe-Nupe-Tako“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
  4. ^ A b C Blench, Roger. 2013. Nupoidní jazyky západní a střední Nigérie: přehled a srovnávací seznam slov.
  5. ^ Ibrahim, Isyaku Bala (2009) Eganmaganzhi Nupe (Přísloví Nupe), více než tisíc (1000) přísloví). Minna: Gandzo Enterprises.

externí odkazy