Komanské jazyky - Koman languages
| Koman | |
|---|---|
| Zeměpisný rozdělení | Súdán –Etiopie pohraničí |
| Jazyková klasifikace | Nilo-Saharan ?
|
| Glottolog | koma1264[1] |
 | |
The Komanské jazyky jsou malá uzavřená rodina jazyků umístěných podél Súdán –Etiopie hranice s asi 50 000 reproduktory. Konvenčně jsou klasifikovány jako součást Nilosaharská rodina. Kvůli nedostatku důkazů s ním však mnoho vědců zachází jako s nezávislou jazykovou rodinou. Mezi vědci, kteří souhlasí s jeho začleněním do Nilo-Saharan, se názory na jejich pozici v něm liší.
Komanské jazyky v Etiopii jsou v úzkém kontaktu s Omotický Mao jazyky. V Etiopii se některé skupiny mluvící Komanem také považují za etnicky Maa.[2]
Interní klasifikace
Komanské jazyky jsou:
- Koman
- Uduk nebo T’wampa (dříve v jižní Súdán ) - přibližně 20 000 reproduktorů, z nichž největší je uprchlický tábor na Bonga, blízko Gambela
- Kwama (Etiopie ) - přibližně 15 000 reproduktorů, převážně v Benishangul-Gumuz
- Komo (Súdán ) - přibližně 12 000 reproduktorů převážně v Nil al Azraq
- Opuuo nebo Shita (Etiopie ) - mluvený v 5 vesnicích severně od Nuer asi 5 000 lidí
- ?Gule (Súdán )-vyhynulý
Špatně známý Jazyk Shabo (600 řečníků) vykazuje silný vliv komanů a bylo navrženo (na základě malého důkazu), že se může jednat o komanský jazyk. Gule je obecně klasifikován jako Koman, ale důkazy jsou zatím nedostatečné.
Otero (2019)
Oterova interní klasifikace Komana (2019: 28):[3]
- Koman
- Gwama
- Highland Gwama
- Nížinná Gwama
- Centrální
Vnější klasifikace
Dimmendaal (2008) konstatuje, že díky rostoucím gramatickým důkazům je nilosaharský návrh celkově zdravější od doby, kdy jej Greenberg navrhl v roce 1963, ale že takové důkazy pro Songhay, Gumuz a Koman: jen velmi málo z rozšířenějších nominálních a verbálních morfologických markerů nilosaharských je doloženo v jazycích Coman plus Gumuz ... Jejich genetický stav zůstává diskutabilní, hlavně kvůli nedostatku rozsáhlejších údajů. (2008: 843) A později, Při shrnutí současného stavu znalostí lze ... identifikovat následující jazykové rodiny nebo kmeny: ... Mande, Songhai, Ubangian, Kadu a Comanské jazyky plus Gumuz. (2008: 844) Ahland (2010) však uvádí, že s lepším atestem se Koman i Gumuz jeví jako nilosaharští a možná k sobě nejblíže.
Rekonstrukce
Proto-Koman byl rekonstruován Lionel Bender (1983)[4] a Otero (2019).[3]
Číslice
Porovnání číslic v jednotlivých jazycích:[5]
| Jazyk | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Komo (1) | ɗɛ | sʊ | dìʃ | dɔɡɔ̀n | autobus | káná ɡɪ ɗɛ́ (? + 1) | káná á sʊ (? + 2) | káná á dìʃ (? + 3) | káná á dɔɡɔ̀n (? + 4) | kʼɔʼɔ kʼɔ̀lɔ̀ |
| Komo (2) | ɗe (d) / ɗɛʔ (SIL) | suʔin / sʊʔ (SIL) | dícin / dǐʃǐn (SIL) | dɡɔɡɔne (n) / dɔ̄ɣɔɔ̄ɣɔn (SIL) | busín / bʊ̀sʼín (SIL) | kɛnɡɪɗe / kàːnaɡǐɗɛ (SIL) | kɛnnɛsɔ / kàːnàsʊʔ (SIL) | kɛnnɛdiʃ / kàːnàdɪʃ (SIL) | kɛnnɛdɔɡɔn / káːndɔ̀ɡɔ̀n (SIL) | kɔʃinkwolo / kʼɔʼɔkʼɔ̀lɔ̀ (SIL) |
| Gwama (Kwama) (1) | sóndò / sɛɛːɛɛ / sɛːsʼkìn | sùjá | twásɛ̀n | béːsʼìn | kúːmùtʼ | kúbà-sèːn („bere / půjčuje / přináší jeden“) | kúbá-sùjá ('bere / půjčuje / přináší dvě') | kúbà-twásɛ̄n ('vezme / půjčí / br. tři') | kúb-béːsʼín ('bere / půjčuje / přináší čtyři') | kʼúːzí (svítí: 'prsty') |
| Gwama (Kwama) (2) | sɛɛɛkʼín | swíjá | twàsɛn | béésʼín | kómòtʼ | kúpà-sɛn (litː? + 1) | kúpà-swíjá (litː? + 2) | kúpà-twàsɛ̄n (litː? + 3) | kúpà-béésʼín (litː? + 4) | kʼoosʼi |
| Kwama (Asosa) (3) | seːko ~ se: ndo / ʔāˈsɛ́n ~ ʔāsɛɛl (SIL) | siːya / ˈsíjá (SIL) | twazan ~ twasan / ˈtʷāsán (SIL) | mbisiːna ~ beːsen / bēːsīn (SIL) | kʷʊmbut ~ kombɔt / ˈkʰūːmùt (SIL) | kʊmpasɛnde / ˈkōbāsín (SIL) | kʊmpa-siːya / kōbə̄ˈsìa (SIL) | kʊmpa-twasən / kōbə̄ˈtʷàsɪn (SIL) | kʊmpa-n-beːsina / kōˈbeːéːsīn (SIL) | kʊʃʊmbiːt ~ kwuːzia / ˈkūːzi (SIL) |
| Opuuo (Tʼapo) (3) | ~n ~ dɛ̄ (kontrakce) | sʊ̄kʼá | tùsù | .àn | mùtá-kʼʊ̄j (litː 'be.full-hand') | kan-ɪ-ɗɛ̄, kontrakce, (svítí: pět-ASC-jedna / pět-ASC-jedna) | kan-ɪ-sʊ̄kʼá (litː 'pět-ASC-dva') | kan-ɪ-tùsù (litː 'pět-ASC-tři') | kan-ɪ-ʍàn (litː 'pět-ASC-čtyři') | kʼʊ̄j-ā-sʊ̄kʼ-ɛn (litː 'hand-LOC-two- 3N.POSS') |
| Opuuo (Shita) (4) | ɗán / ɗíán | sùkʼá | tùsú | hwán | mùtá-kʼʷèj (litː 'jedna ruka') | kánè-ɗéé | kánè-sùkʼá | kánè-tùsú | kánè-hʷán | mútá-kʼʷùjá-sùkʼén („dvě ruce“) |
| Opuuo (Shita) (5) | diʃeɗe | ʃuka / cuka | tuʃu / tusu | hwan / ŋwan | mutaːkwei (jednou rukou)? | kane-ɗe | kane-ʃuka | kane-tūʃū | kane-hwān | muta-kweya-ʃuka-yen (dvě ruce)? |
| Uduk (Twampa) (1) | ɗéʔ | súʔ | kʷārā | dòŋ (ɡ) òn | múd̻èɗ (svítí: „ruka zavřená“) | múd̻èɗ pé ɗéʔ (5+ 1) | múd̻èɗ pé súʔ (5+ 2) | múd̻èɗ pé (ŋ) kʷārā (5+ 3) | múd̻èɗ pé dòŋ (ɡ) òn (5+ 4) | ʼKúmèɗ |
| Uduk (2) | ano | suʔ | kwara | doŋon | mudheɗ (svítí: ruka zavřená) | (mudheɗ) peɗe (5+ 1) | (mudheɗ) pesuʔ (5+ 2) | (mudheɗ) pekwara (5+ 3) | (mudheɗ) pedoŋon (5+ 4) | kumeɗ |
Viz také
- Seznam proto-komanských rekonstrukcí (Wikislovník)
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Koman". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Küspert, Klaus-Christian (2015). „Jazyky Mao a Komo v oblasti Begi-Tongo v západní Etiopii: klasifikace, označení, distribuce“. Jazykový objev. 13 (1). doi:10.1349 / PS1.1537-0852.A.447.
- ^ A b Otero, Manuel Alejandro. 2019. Historická rekonstrukce jazykové rodiny Koman. Disertační práce. Ústav jazykovědy, University of Oregon.
- ^ Bender, Lionel. 1983. „Proto-Komanská fonologie a lexikon.“ Afrika und Übersee 66: 259-298.
- ^ Chan, Eugene (2019). „Kmen nilosaharského jazyka“. Numerální systémy světových jazyků.
- Colleen Ahland, 2010. “Klasifikace jazyků Gumuz a Koman "představen na Jazykové izoláty v Africe workshop, Lyons, 4. prosince 2010
- Lionel Bender, 2000. „Nilo-Saharan“. In Bernd Heine and Derek Nurse, eds., Africké jazyky: Úvod. Cambridge University Press.
- Gerrit Dimmendaal, 2008. „Ekologie jazyků a jazyková rozmanitost na africkém kontinentu“, Jazyk a lingvistický kompas 2/5:842.