Jazyk bongo - Bongo language - Wikipedia
| Bongo | |
|---|---|
| Rodilý k | jižní Súdán |
| Etnický původ | Bongo lidé |
Rodilí mluvčí | 10,100 (2000)[1] |
| Kódy jazyků | |
| ISO 639-3 | bot |
| Glottolog | bong1285[2] |
Bongo (Bungu), také známý jako Dor, je Střední súdánský jazyk mluvený Bongo lidé v řídce osídlených oblastech Bahr al Ghazal v Jižním Súdánu.
Průzkum z roku 2013 uvedl, že etnické Bongo pobývá v Bussere Boma Bagari Payam, Wau County, jižní Súdán.[3]
Tón
Bongo je tonální jazyk který má vysoké (á), střední (ā), nízké (à) a klesající (â) tóny.
Všechny padající tóny se vyskytují buď na dlouhých samohláskách nebo na klastrech samohlásek nebo klouže. Pokud tonální pokles není způsoben předchozím vysokým tónem, může to být indikováno vysokým prstem a následným nízkým tónem
| Tón | Příklad | Překlad |
|---|---|---|
| vysoký | bʊ | hladový |
| nízký | tɪ̀ɪ̀ | Libra sezam |
| padající | tââ / táà / | když |
Číslice
Bongo má quinární -vigesimální číselná soustava.[4]
| Číslo | Bongo slovo |
|---|---|
| 1 | kɔ̀tʊ́ |
| 2 | .r |
| 3 | mʊ̀tːà |
| 4 | .W |
| 5 | múì |
| 6 | dɔ̀kɔtʊ́ |
| 7 | dɔɔr |
| 8 | dɔ̀mʊtːà |
| 9 | dɔ̀mʔɛw |
| 10 | kɪ̀ː |
| 11 | kɪː̀ (dɔ̀ː) kɔ̀tʊ́ |
| 12 | kɪː̀ (dɔ̀ː) ŋɡɔ̀r |
| 13 | kɪː̀ (dɔ̀ː) mʊ̀tːà |
| 14 | kɪː̀ (dɔ̀ː) ʔɛw |
| 15 | kɪː̀ (dɔ̀ː) múì |
| 16 | kɪː̀ (dɔ̀ː) dɔ̀kɔtʊ́ |
| 17 | kɪː̀ (dɔ̀ː) dɔɔŋɡɔr |
| 18 | kɪː̀ (dɔ̀ː) dɔ̀mʊtːà |
| 19 | kɪː̀ (dɔ̀ː) dɔ̀mʔɛw |
| 20 | mbàba kɔ̀tʊ́ |
| 21 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː kɔ̀tʊ́ |
| 22 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː ŋɡɔ̀r |
| 23 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː mʊ̀tːà |
| 24 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː ʔɛw |
| 25 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː múì |
| 26 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː dɔ̀kɔtʊ́ |
| 27 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː dɔɔŋɡɔr |
| 28 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː dɔ̀mʊ́tːà |
| 29 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː dɔ̀mʔɛ́w |
| 30 | mbàba kɔ̀tʊ́ dɔ̀ː kɪ̀ː |
| 40 | mbàba ŋɡɔ̀r |
| 50 | mbàba ŋɡɔ̀r dɔ̀ː kɪ̀ː |
| 60 | mbàba mʊ̀tːà |
| 70 | mbàba mʊ̀tːà dɔ̀ː kɪ̀ː |
| 80 | mbàba ʔɛw |
| 90 | mbàba ʔɛw dɔ̀ː kɪ̀ː |
| 100 | mbàla múì |
| 200 | mbàba múì dɔ̀ː múì |
| 1000 | mbuda kɔ̀tʊ́ |
| 2000 | mbuda ŋɡɔ̀r |
Stipendium
První etnologové, kteří pracovali s jazykem Bongo, byli John Petherick, který ve své práci z roku 1861 publikoval seznamy slov Bongo, Egypt, Soudan a střední Afrika; Theodor von Heuglin, který také publikoval seznamy slov Bongo v Reise in das Gebiet des Weissen Nil atd. 1862-1864 v roce 1869; a Georg August Schweinfurth, který do svého příspěvku přispěl větami a slovníky Linguistische Ergebnisse, Einer Reise Nach Centralafrika v roce 1873.[5] E. E. Evans-Pritchard zveřejnil další seznamy slov Bongo v roce 1937.[6]
Novější stipendium poskytla Eileen Kilpatrick, která v roce 1985 vydala fonologii Bonga.[7]
Reference
- ^ Bongo na Etnolog (18. vydání, 2015)
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Bongo". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ „Průzkum hodnocení vesnice“. Mezinárodní organizace pro migraci Jižní Súdán. 2013.
- ^ Bongo ve společnosti Numeral Systems of the World's Languages Archivováno 2014-04-21 na Wayback Machine
- ^ Bongo. Evans-Pritchard, E. E. Sudan Notes and Records (1929): 1-62.
- ^ Ne-Dinka národy okresů Amadi a Rumbek. Evans-Pritchard, E.E .. Sudan Notes and Records (1937): 156-158
- ^ Bongo fonologie. Eileen Kilpatricková. Příležitostné práce ve studiu súdánských jazyků 4 (1985): 1-62.
Další čtení
- Malý srovnávací slovník Bongo Baka Yulu Kara Sodality of St. Peter Claver, Rome, 1963.
- Rekonstruovaná historie chari jazyků - Bongo - Bagirmi - Sara. Segmentální fonologie s důkazy z arabských půjček. Linda Thayer, University of Illinois v Urbana-Champaign, 1974. Psaná práce 309 stran. Kopie v držení J.A. Biddulph (africký vydavatel, Joseph Biddulph, Pontypridd, Wales).
