Jazyk Proto-Trans – Nová Guinea - Proto-Trans–New Guinea language
| Proto-Trans – Nová Guinea | |
|---|---|
| PTNG | |
| Rekonstrukce | Jazyky trans – nové guineje |
| Kraj | Nová Guinea Highlands |
| Rekonstrukce nižšího řádu | |
Proto-Trans – Nová Guinea je po rekonstrukci proto-jazyk rodový k Jazyky trans – nové guineje. Rekonstrukce byly navrženy Malcolm Ross a Andrew Pawley.
Fonologie
Proto-Trans – Nová Guinea je rekonstruována typickým jednoduchým papuánským inventářem: pět samohlásek, / já a o u /, tři fonace zastávek na třech místech, / p t k, b d ɡ, m n ŋ / (Andrew Pawley rekonstruuje vyjádřenou sérii jako přednastavenou / MB nd ŋɡ /), plus patrový příbuzný / dʒ ~ ndʒ /fricative / s /a přibližné hodnoty / l j w /. Slabiky jsou typicky (C) V, s CVC na konci slov. Mnoho jazyků má omezené tónové systémy.
V nejnovější verzi uvádí Pawley (2018) následující souhláskový soupis pro Proto-Trans – Novou Guineji.[1]:136
Souhlásky bilabiální apikální palato-alveolární palatal velární ústní zastávky str t k fricatives s prenasalized obstruents ᵐb .D ᶮʤ ᵑg nasals m n ɲ ŋ postranice l klouže w j
Samohlásky Proto-Trans – Nová Guinea jsou rekonstruovány tak, že mají křížově lingvisticky častý systém pěti samohlásek:[1]
Zájmena
Ross rekonstruuje následující pronominální paradigma pro Trans – Novou Guineji * a ~ * i ablaut pro singulární ~ nesingulární:
Já * na my * ni ty * ga vy * gi ona * (y) a, * ua ony * i
Pro „my“ existuje podobná, ale méně často ověřená forma, * nu, stejně jako a * ja pro vás, o kterém Ross spekuluje, že mohla být zdvořilá forma. Kromě toho tam byly dvojí přípony * -li a * -ta přípona množného čísla * -nV, (tj. n plus samohláska) a také souhrnné číslo přípony * -pi- (duální) a * -m- (množné číslo), které fungovalo jako včetně nás při použití v první osobě. (Reflexe kolektivních přípon jsou však geograficky omezeny na střední a východní vysočinu, a proto nemusí být tak staré jako proto-trans – nová guinea.)
Morfologie
Pawley a Hammarström (2018: 147-148), po Suterovi (1997),[2] skupina Madang, Finisterre-Huon, a Kainantu-Goroka společně jako součást většího Severovýchodní Nová Guinea (NENG) skupina na základě morfologických důkazů, jako jsou vzájemně rekonstruovatelné slovní přípony, které označují předmět:
- Proto-severovýchodní Nová Guinea předmět označování slovní přípony
jednotné číslo dvojí množný 1. osoba * -Vn * -u (l, t) * -un, * -i 2. osoba * -an * -i (l, t) * -ai, * -i, * -a 3. osoba * -a, * -i * -ai
- Srovnání rekonstrukcí slovních přípon značení předmětů
proto-severovýchod Nové Guineje proto-Madang proto-Finisterre-Huon proto-Kainantu-Goroka proto-Trans – Nová Guinea (orientační) 1 sg * -Vn *-v ? * -u * -Vn 2 sg * -an * -an, * - i * -an * -an * -Vn 3 sg * -a, * - i * -a, * - an * -a, * - i * -ai, * - i * -a, * - i 1du * -u (l, t) - * - u (l, t) * -u (l, t) * -ur * -u (l, t) 2/3 du * -i (l, t) * -i (l, t) * -i (l, t) ? * -i (l, t) 1pl * -un, * - i * -un * -un * -un 2 / 3pl * -ai, * - i, * - a * -ai, * - i * -e, * - i *-A
Lexikon
Lze také rekonstruovat lexikální slova, například * niman 'louse':
- Reflexy * nimanské „vši“, které potvrzují přechodného * imana na východě:
- Chimbu: Middle Wahgi numan
- Engan: Enga & Kewa lema
- Finisterre – Huon: Kâte imeŋ, Selepet imen
- Gogodala mi
- Kainantu – Goroka: Awa nu, Tairora číslo, Fore numaaGende (tu) nima
- S. Kiwai nimo
- Koiarian: Managalasi uma
- Kolopom: Kimaghana a Riantana ne já
- Kwale nomone
- Madang: Kalam yman, Dumpu (pobřeží Rai) imSirva (Adelbert) iima
- Mek: Kosarek ami
- Moraori nemeŋk
- Paniai Lakes: Ekari yame (metateze ?)
- Timor – Alor – Pantar: West Pantar (h) amiŋ, Oirata amin (metateze?)
- Wiru nomo
- Sporné větve:
- Pauwasi: Yafi yemar
- C. Sentani mi
Negativ Proto-Trans – Nová Guinea je rekonstruován jako * ma- (Pawley a Hammarström 2018). Negativy v jazycích trans – nové guineje mají obvykle buď mV- nebo nV- forma.[1]
- mV (často ma): Angaatɨha (Angan ); Apalɨ, Waskia, Kalam (Madang ); Kâte, Kombe (Finisterre-Huon )
- na ~ naa: Awara (Finisterre-Huon ); Enga, Ku Waru, Prostřední Wahgi (Chimbu-Wahgi ); Oksapmin
Rekonstrukce
Následující Proto-Rekonstrukce Trans Nová Guinea jsou z Andrew Pawley a Harald Hammarström (2018).[1]:141–146
| části těla | |
| paže, předloktí | * mbena |
| břicho, vnitřní orgány | * mundun |
| krev | * ke (nj, s) a |
| kost | * kondaC |
| mozek | * muk [V] |
| prsa | * amu |
| hýždě | * simbi + modifikátor |
| tvář | * mVkVm |
| dráp, ruka | * sikal nebo * sakil |
| ucho | * kand (i, e) k [V] |
| výkaly 1 | [stejné jako 'vnitřnosti'] |
| výkaly 2 | * ata |
| oko 1 (srov. vejce 2) | * (ŋg, k) iti-maŋgV |
| oko 2 | * ŋg (a, u) mu |
| oko 3 | * nVpV |
| nehet | * (mb, p) (i, u) t (iu) C |
| noha, dolní část nohy | * k (a, o) nd (a, o) [C] |
| čelo, hlava | * mVtVna |
| vnitřnosti, střeva, střeva | * sim (i, u), * simbi |
| vlasy 1 | * (nd, s) umu (n, t) [V] |
| vlasy 2, list | * iti |
| hlava 1 | * kV (mb, p) utu |
| hlava 2 | * mVtVna |
| srdce 1 (srov. břicho, vejce 2) | * mundu-maŋgV |
| srdce 2 | * simu |
| srdce 3 | * kamu |
| koleno | * (ŋg, k) atuk |
| noha 1 | * k (a, o) nd (a, o) [C] |
| noha 2, lýtko | * kitu |
| játra | * [ma] pVn |
| mléko, míza | * muk |
| ústa, zuby | * maŋgat [a] |
| pupek | * modifikátor simu + |
| krk 1 | * k (a, e) (nd, t) ak |
| krk 2, šíje, strana | * kuma (n, ŋ) [V] |
| nos | * Mundu |
| penis | * mo |
| sliny | * si (mb, p) při [V] |
| rameno | * kinV |
| kůže | * (ŋg, k) a (nd, t) apu |
| varlata | * walaka |
| jazyk 1 | * mbilaŋ |
| jazyk 2 | * já (l, n) e |
| zub 1 | (viz ústa) |
| zub 2 | * titi |
| moč | * [si] si, * siti, * pisi |
| příbuzné termíny | |
| bratře, starší | * [mb] amba |
| otec | * apa, * mbapa |
| prarodič | * apus [i] |
| manžel, muž | * Ambi |
| matka, volná forma | * jsem (a, i, u) |
| matka, vázaná forma | * na- |
| sourozenec, starší | * nan (a, i) |
| sourozenec, starší stejného pohlaví | * [mb] amba |
| sestra | * aya |
| věkové pohlaví a další sociální kategorie | |
| dítě | * ŋaŋa |
| chlapec | * nV |
| muž, manžel | * Ambi |
| sirotek, vdova a dítě | * mbeŋga-masi |
| žena, žena | * panV |
| ptáci, části ptáků | |
| pták 1 | * n [e] i |
| pták 2 | * yaka [i] |
| kasowary | * ku [y] a |
| vejce 1 | * mun (a, e, i) ka |
| vejce 2, ovoce, semeno | * maŋgV |
| ocas | * a (mb, m) u |
| křídlo | * mbutu |
| hmyz | |
| motýl | * apa [ta] ta |
| létat | * ŋgambu |
| veš | * niman, * iman |
| komár | * kasin |
| rostliny, části rostlin | |
| kůra | * ka (nd, t) ap [u] |
| casuarina | * kal (a, i) pV |
| ovoce, semeno (srov. vejce 2) | * maŋgV |
| list 1, vlasy | * iti |
| list 2 | * sasak |
| vykořenit | * kindil |
| míza, mléko | * muk |
| taro | * mV |
| strom, dřevo | * inda |
| neživý svět | |
| popel 1 | * sumbu |
| popel 2 | * kambu-sumbu |
| popel 3 | * la (ŋg, k) a |
| mrak 1, obloha | * samb [V] |
| oblak 2 | * ka (mb, p) utu |
| oheň 1 | * k (a, o) nd (a, u) str |
| oheň 2 | * inda |
| oheň 3 | * kambu |
| plamen | * mbalaŋ |
| zem 1 | * muž [a] |
| země 2 | * maka [n] |
| blesk, světlo | * (mb, m) elak |
| měsíc 1 | * takVn [V] |
| měsíc 2 | * kal (a, i) m |
| ráno | * k (i, u) tuma + X |
| noc | * k (i, u) tuma |
| písek | * sa (,g, k) asiŋ |
| obloha 1, mrak | * samb [V] |
| hrom, obloha 2 | * kumut, * tumuk |
| kouřit 1 | * kambu (s, t) (a, u) |
| kouřit 2 | * kambu-la (ŋg, k) a |
| kámen 1 | * kamb (a, u) na |
| kámen 2 | * [na] muna |
| slunce 1 | * kamali |
| slunce 2 | * ketan |
| voda 1 | * ok [V] |
| voda 2 | * nok |
| vítr 1 | * kumbutu |
| vítr 2, vánek | * pinVm |
| artefakty | |
| sekera | * tu |
| plot | * wati |
| síťový vak 1 | * kun |
| síťový vak 2 | * v (i, u) |
| provázek, provaz | * asi |
| nehmotné kulturní koncepty | |
| pokyny, jazyk, slovo, řeč | * manu |
| mysl, pomyslel si | * n (o, u) muž |
| jméno 1 | * imbi |
| jméno 2, kdo | * Wani |
| stín, duch | * k (aw, o) nan |
| skladba, typ | * saŋ |
| čarodějnictví | * kum |
| samostatná zájmena (pro předmět, předmět, vlastníka) | |
| 1 singulární číslo | * na |
| 2 singulární | * ŋga |
| 3 singulární | * jo |
| 3 singulární | * wa |
| 1 množné číslo | * ni, * nu |
| 1 množné číslo | * ni |
| 2 množné číslo | * ŋgi, * ki |
| 1 duální | * niLi, * nuLi |
| 2 duální | * ŋgiLi, * kiLi |
| 3 duální | * iLi |
| slovní přípony označující osobu-číslo předmětu | |
| 1 singulární číslo | * -Vn |
| 2 singulární | * -an |
| 1 duální | * -uL |
| 2/3 duální | * -iL |
| 1 množné číslo | * -un |
| 1 singulární jiný předmět | * -pa |
| slovesa | |
| být (žít, zůstat, sedět) | * mVna- |
| kousat | * s (i, u) - |
| foukat | * pu + sloveso |
| přestávka | * pa (ŋg, k) - |
| hořet | * nd (a, e, i) - |
| hořet, zapálit | * ki- |
| nosit (na zádech, rameni) | * kak (i, u) - |
| Přijít | *mě- |
| kuchař | * andu- |
| řezat, sekat | * tVk- |
| zemřít | * kumV- |
| dělat, dělat | * ti- |
| sen | * kina (mb, p) - |
| jíst, pít | * na- |
| létat, třepetat se | * putu (putu) - |
| dát | * mV- |
| jít 1 | * pu- |
| jdi 2 | * yata- |
| udeřil | * tu- |
| vědět, slyšet, vidět | * nVŋg- |
| smích | * ŋgiti (+ sloveso) |
| žít, být, sedět | vidět 'být' |
| dát | * (m, p) a (l, t) V- |
| řekni, mluv | * nde- |
| vidět, vědět, vnímat | * nVŋg- |
| střílet | * tVmV- |
| spát 1, lehnout si | * příbuzní (i, u) [m] |
| spát 2 | * p (e, i) t (e, i) o- |
| mluvit, mluvit | * nde- |
| plivat | * kasipa- |
| vydržet | * t (a, e, i) k [V] - |
| bobtnat | * su + sloveso |
| vzít | * (nd, t) a- |
| kravata | * ndiŋga-, * ndaŋgi |
| otočit se | * mbuli [ki] + sloveso |
| močit | * X + * si- (moč + sloveso) |
| zvracení | * mVŋ [g] V ti- |
| přídavná jména | |
| modrý | * muk [V] |
| Studený | * kukam (o, u) |
| suchý | * atgatata |
| úplný | * t (o, u) k (i, u) ti- |
| těžký | * kenda |
| dlouho | * k (o, u) t (u, i) str |
| Nový | * kVtak |
| krátký | * tumba |
| rovný | * tutu [tu] ku |
| spojky | |
| a | * ito |
| negativy | |
| ne | * ma- (+ sloveso) |
| číslice | |
| dva | * ta (l, t) (a, e) |
Viz také
- Seznam rekonstrukcí Proto-Trans-Nové Guineje (Wikislovník)
- Synchronní reflexy
- Madangské jazyky # Evoluce
- Finisterre – Huon jazyky # Evolution
- Kainantu – Goroka jazyky # Evolution
- Enganské jazyky # Evoluce
- Jazyky Chimbu – Wahgi # Evoluce
- Jazyky East Strickland # Evoluce
- Větší ayujské jazyky # Evoluce
- Asmat – Kamrau jazyky # Evoluce
- Dobře jazyky # Evoluce
- Jazyky Marind – Yaqai # Evolution
- Jazyky Paniai Lakes # Evolution
- Danské jazyky # Evoluce
- Mek jazyky # Evoluce
- Jazyk Wiru # Evoluce
- Duna – Pogaya jazyky # Evoluce
- Kutubuánské jazyky # Evoluce
- Kiwaianské jazyky # Evoluce
- Jazyky Tirio # Evoluce
- Jazyky Awin – Pa – Kamula # Evoluce
- Jazyky Kolopom # Evoluce
- Mororština # Evoluce
- Gogodala – Suki jazyky # Evoluce
- Jazyky vnitrozemského zálivu # Evoluce
- Větší binanderovské jazyky # Evoluce
- Mailuanské jazyky # Evoluce
- Dagan jazyky # Evoluce
- Goilalanské jazyky # Evoluce
- Koiarianské jazyky # Evoluce
- Kwalské jazyky # Evoluce
- Yarebanské jazyky # Evoluce
- Manubaranské jazyky # Evoluce
- Jazyky Timor – Alor – Pantar # Evoluce
Reference
- ^ A b C d Pawley, Andrew; Hammarström, Harald (2018). "Rodina Trans-Nová Guinea". V Palmer, Bill (ed.). Jazyky a lingvistika v oblasti Nové Guineje: Komplexní průvodce. Svět lingvistiky. 4. Berlín: De Gruyter Mouton. 21–196. ISBN 978-3-11-028642-7.
- ^ Suter, Edgare. 1997. Srovnávací pohled na dvojí a množné číslo skloňování a zájmen na severovýchodě Nové Guineje. Jazyky a lingvistika v Melanésii 28: 17–68.
Bibliografie
- Pawley, Andrew (1998). „Hypotéza kmene Trans-Nová Guinea: Přehodnocení“. V Jelle Miedemě; Cecilia Odé; Rien A.C. Dam (eds.). Pohledy na ptačí hlavu Irian Jaya, Indonésie. Amsterdam: Rodopi. str. 655–90. ISBN 978-90-420-0644-7. OCLC 41025250.
- Pawley, Andrew (2005). „Kostkovaná kariéra hypotézy Trans-Nová Guinea: nedávný výzkum a jeho důsledky“. v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 67–107. ISBN 0-85883-562-2. OCLC 67292782.
- Ross, Malcolm (2005). "Zájmena jako předběžná diagnostika pro seskupení papuánských jazyků". v Andrew Pawley; Robert Attenborough; Robin Skrýt; Jack Golson (eds.). Papuánské minulosti: kulturní, jazykové a biologické historie papuánsky mluvících národů. Canberra: Pacifická lingvistika. str. 15–66. ISBN 0858835622. OCLC 67292782.
- Wurm, Stephen A., ed. (1975). Papuánské jazyky a jazyková scéna na Nové Guineji: jazyky a studium jazyků v Nové Guineji 1. Canberra: Ústav lingvistiky, Research School of Pacific Studies, Australian National University. OCLC 37096514.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
Další čtení
- Ross, Malcolm. 2014. Proto-Trans-Nová Guinea. TransNewGuinea.org.