Postpositivní adjektivum - Postpositive adjective - Wikipedia

A postpositivní adjektivum nebo postnominální adjektivum je přídavné jméno který je umístěn za podstatné jméno nebo zájmeno že upravuje, jako v podstatné jméno fráze jako generální prokurátor, královna vládnoucí nebo všechny záležitosti finanční. To kontrastuje s předložková adjektiva, které přicházejí před podstatným jménem nebo zájmenem, stejně jako v podstatných větách jako červená růže, šťastný soutěžící, a zaneprázdněné včely.

V některých jazycích je postpozitivní umístění adjektiv normální syntax (jak je pravda v španělština například), ale v Angličtina to je méně obvyklé, do značné míry omezeno na archaický a poetické použití (jako v Slyšeli neviditelná monstra, naproti tomu Slyšeli neviditelné příšery), fráze vypůjčené z Románské jazyky nebo latinský (jako dědic jasný, Lučavka královská ) a určité pevné gramatické konstrukce (jako v Ti, kteří toužili odejít, brzy opustili).[1]

v syntax, postpositivní pozice je nezávislý na predikativní pozice; postpositivní adjektivum se může vyskytovat buď v předmětu, nebo v predikátu a doložka a jakékoli přídavné jméno může být a predikátové adjektivum pokud to následuje a spojovací sloveso. Například, o neviditelných příšerech se říkalo, že číhají za vřesoviště (předmět doložky), ale děti se třásly strachem z neviditelných příšer (predikát klauze) a příšery, pokud existovaly, zůstaly neviditelné (predikátové adjektivum).

Rozpoznání postpositivních adjektiv v angličtině je důležité pro určení správnosti množný pro složený výraz. Například proto bojový je postpositivní adjektivum ve frázi válečný soud, množné číslo je válečné soudy, přípona být připevněn k podstatnému jménu spíše než přídavnému jménu. Tento vzor platí pro většinu postpozitivních adjektiv, s několika výjimkami odrážejícími převažující jazykové procesy, jako je rebracketing.

Výskyt v jazycích

Viz také: Větvení (lingvistika) a Směrovost hlavy

V některých jazycích, včetně francouzština, italština, španělština, portugalština, hebrejština, rumunština, arabština, Peršan, vietnamština, postpositivní adjektiva jsou normou: je to normální pro přívlastkové adjektivum sledovat, nikoli předcházet podstatné jméno, které modifikuje. Následující příklad pochází z francouzštiny a španělštiny:

  • le cheval blanc, el caballo blanco„ bílý kůň "(doslovně" kůň bílý")

V konkrétních případech však tyto jazyky mohou také obsahovat prepozitivní adjektiva. Ve francouzštině některá běžná přídavná jména, včetně velký („velký“), obvykle předcházejí podstatnému jménu, zatímco ve španělštině to mohou být adjektiva prepositive nebo postpositve:

  • le velký cheval„ velký kůň"
  • el gran Caballo„ velký kůň ", nebo el caballo velký„ velký kůň "(doslovně" kůň velký")

Když se adjektivum může objevit v obou polohách, přesný význam může záviset na poloze. Např. francouzsky:

  • un velký homme - „a skvělý muž"
  • un homme velký - „a vysoký muž"
  • une fille drobná - „a malý dívka"
  • ner drobná Fille - „a málo dívka"
  • un petit chien - „a málo pes (malého plemene) "
  • un chien petit - „a malý pes (pro své plemeno) "

Prepositivní a postpozitivní adjektiva se mohou vyskytovat ve stejné frázi:

  • un bon vin blanc, un buen vino blanco, „a dobrá bílá víno"

V mnoha dalších jazycích, včetně Angličtina, Němec, ruština a čínština, prepositivní adjektiva jsou normou (atributivní adjektiva obvykle přicházejí před podstatnými jmény, která modifikují) a adjektiva se objevují postpositivně pouze ve zvláštních situacích, pokud vůbec.

V moderní angličtině

Obecné použití

Povinný

Přídavná jména se musí objevit postpositivně v angličtině, pokud splňují téměř všechny složené a některé jednoduché neurčitá zájmena:[1] některé / jakékoli / ne / každá ... věc / jedna / tělo / kde, ti (častěji mezi těmi ... jedni, tito ... ti, ti ... ti, ti ... ti) Příklady: Někoho potřebujeme silný; ty dobře upečený; Jít kamkoli pěkný?; Nic Důležité Stalo; Každý Nový nevěděl.

Všechna adjektiva se používají postpositivně k jejich přesné kvalifikaci. Uživatel se řídí nastaveným vzorcem:

(volitelná předložka)(A pokud je singulární)podstatné jménotentopřídavné jméno. (nebo sloveso / předložka a pokračování)

Tento lze nahradit že nebo tak, nebo, archaicky a v některých dialektech, ano. Bez předložky je vzorec v odpovědích ještě intuitivnější. Příklady ukazující: „Který z chrtů se vám líbí?“ „Psi tak velcí.“ „Pes, který vážil, by se k účtu určitě hodil.“ „Pes tak vysoký, aby odpovídal mému příteli.“ Příklady obrazně: „Pes tak rychlý, že dokázal vyhrát na trati“.

Volitelný

Obecně k těmto scénářům:

  1. Pokud si přejete upravit přídavná jména pomocí adjektivní fráze ve kterém hlava přídavné jméno není konečné.[1] Takové fráze jsou běžné v mluvení a psaní, s výjimkou reflexivní, která je trochu ostrá, ale běžná v beletrii. Příklady: (podstatné jméno / zájmeno) ...dychtivě odejít, hrdí / plní sebe. Srovnávací tvary jsou umístěny před / za podstatným jménem, ​​jako v potřebujeme krabici větší než......A větší box než .... Nastavit sloučeniny a blízké variace. snadno použitelná technologie; snadno použitelná technologie; ovoce zralé pro sběr; zralé ovoce pro sběr. Postpositive má větší vliv na mnoho z nejkratších a nejjednodušších frází (např. v ruce). Příklady: práce v ruce; úkol probíhá; A případ v bodě
  2. Za nimi následují slovesa v infinitivní podobě u některých přídavných jmen, hlavně co se týče velikosti, rychlosti, emocí a pravděpodobnosti. Příklady: Důstojníci připraveni k nasazení ... Cestující rádi odjíždějí ... Turisté smutně odjíždějí ... Tým nadšený z jejich výkonu ... Řešení, která pravděpodobně fungují ... Město dostatečně velké ... Raketa dostatečně rychlá; může předcházet stejně, pokud je kombinováno s pomlčkami. Příklad: Potřebujeme počty důstojníků připravených k nasazení.
Často používané podstatné jméno - častěji v množném číslepřídavné jménoinfinitiv slovesa (tj. k ...)

Volitelné pozice se vztahují na diskutabilní zájmena a páry blízkých synonym jakkoli / jakkoli, nějakým způsobem / nějak, stejně jako (v) žádným způsobem, v každém směru. Příklady: Bylo to nějakým způsobem dobrý; to bylo dobrý v některých ohledech; to bylo dobrý Nějak; nějak to bylo dobrý.

Některá adjektiva se v postpozitivní pozici používají poměrně běžně. Současnost, dárek a příčestí minulé vykazují toto chování, jako v všechny ty vstupující by měl ..., jeden z mužů popraven byl ..., ale dle libosti to lze považovat spíše za slovní než za adjektivní použití (druh redukovaná relativní klauze ). Podobné chování se zobrazuje u mnoha přídavných jmen s příponou - schopný nebo - čitelný (např. nejlepší pokoj dostupný, jediné rozhodnutí možný, nejhorší volba představitelné, osoby odpovědný). Některá další adjektiva s významem podobným těm v předchozích kategoriích se obvykle nacházejí postpositivně (všichni lidé současnost, dárek, první platba z důvodu). Jejich antonyma (chybějící a nepřiměřené) a varianty splatnosti (po splatnosti, po splatnosti) lze umístit do kterékoli polohy. Tato dvě slova patří k nejméně odlišným od původních anglo-normanských a starofrancouzských výrazů, odrážejících se v moderní francouzštině, která jsou si blízká běžným latinským původním formám. Třetí se používá při lokalizaci míst a hlavně u datovaných použití pro složité objekty: Švédsko / vesnice / město / město správně...operující na srdci správně, znamená to „užší definici“ nebo „přesněji odpovídá jeho charakteru“.

Při postpositivním použití mohou přídavná jména podléhat změně významu. Zvažte následující příklady:

  1. Každý viditelné hvězda je pojmenována po slavném astronomovi.
  2. Každý hvězda viditelné je pojmenována po slavném astronomovi.

Očekává se, že postpositiv ve druhé větě bude odkazovat na hvězdy, které jsou zde a teď viditelné; to znamená, že vyjadřuje a na úrovni stádia predikát. Tento význam může mít i předložka v první větě, ale může mít i individuální úroveň význam, odkazující na inherentní vlastnost objektu (hvězdy, které jsou obecně viditelné). Poměrně významný významový rozdíl se nachází u přídavného jména odpovědný:

  1. Kdo by měl být odpovědný lidé?
  2. Můžete mě nařídit lidé odpovědný?

Použito prepositively, můžete mě nasměrovat k odpovědným lidem?, silně implikuje „oddaný“ nebo „spolehlivý“ a použitím silně podmíněného „by měl být„ označuje, že jinak, stejně jako ve druhé větě, označuje mnohem běžněji používaný význam v 21. století „na chyba "nebo" vinen ", pokud není kvalifikující slovo pro je přidáno.

Nastavit fráze

Je jich mnoho nastavit fráze v angličtině, která obsahují postpositivní adjektiva. Často jsou půjčky nebo překlady půjček z cizích jazyků, které běžně používají postpozitivní, zejména francouzština (mnoho právních pojmů pochází z Zákon francouzsky ). Níže jsou uvedeny některé příklady:

Nastavit přídavná jména

Některá jednotlivá adjektiva nebo slova adjektivního typu jsou obvykle umístěna za podstatným jménem. Jejich použití není omezeno na konkrétní podstatná jména. Ty začínají A dříve, než lze staré podstatné slovo považovat za příslovečné modifikátory (nebo podstatná jména / zájmena), intuitivně se očekává, že budou později (viz níže ).

Archaické a poetické využití

Fráze s postpositivními adjektivy se někdy používají s archaický účinek, jako v věci zapomenuté, slova nevyřčená, sny věřily. Fráze, které obracejí normální pořadí slov, jsou u nich zcela běžné poezie, obvykle se hodí Metr nebo rým, stejně jako u „houslistů tři“ (od Starý král Cole ) nebo "prales" (z Evangeline ) slovosled byl méně důležitý v raně novověké angličtině a dřívějších formách angličtiny. Podobné příklady existují pro přivlastňovací přídavná jména, jako v „O Mistress Mine“ (píseň ve 2. dějství, scéna 3 Shakespearova Dvanáctá noc ).

Názvy děl

Názvy knih, filmů, básní, písní atd. Běžně obsahují podstatná jména následovaná postpozitivními adjektivy. Často jde o přítomné nebo minulé příčastníky (viz výše ), ale někdy se vyskytují i ​​další typy přídavných jmen. Příklady: Apokalypsa nyní Redux, "Bad Moon Rising ", Body Electric, Brideshead se vrátil, Malé kuře, Kronika smrti předpověděna, Sen odložen, Hannibal stoupá, Hercules Unchained, Dům krásný, Jupiter stoupá, The Life Aquatic, Láska nejvyšší, Matrix Reloaded, Monsters Unleashed, Orpheus sestupně, ztracený ráj, Ráj znovu získal, Prometheus bez závazků, "The Road Not Takeen ", Sonic Unleashed, Bohu neznámému, Tarzan Triumphant, Čas si pamatoval, Svět neviditelný, Důl nepřítele.

Ostatní postpozitivní modifikátory podstatných jmen

Podstatná jména mohou mít i jiná modifikátory kromě přídavných jmen. Některé druhy modifikátorů mají tendenci předcházet podstatnému jménu, zatímco jiné mají sklon následovat. Determinanty (počítaje v to článků, přivlastňovací prostředky, demonstrace atd.) přijít před podstatným jménem. Podstatné jméno (podstatná jména kvalifikující jiné podstatné jméno) také obecně přicházejí před podstatná jména, která modifikují: ve frázi jako knižní klub, doplněk (modifikátor) rezervovat přichází před hlava (upravené podstatné jméno) klub. Naproti tomu předložkové věty, příslovce umístění atd., jakož i vztažné věty, přijít za podstatnými jmény, která modifikují: slon v pokoji; všichni lidé tady; žena s kým jsi mluvil. (Tyto poznámky se vztahují na Anglická syntaxe; jiné jazyky mohou používat jiné slovosled. v čínština například prakticky všechny modifikátory přicházejí před podstatným jménem, ​​zatímco v Khmer jazyk, který sledují podstatné jméno.)

Někdy podstatné jméno s postpositivním modifikátorem vytvoří formovanou frázi, která je v některých ohledech podobná množinovým frázím s postpositivními adjektivy, na která se odkazuje výše (v tom, že například množné zakončení se obvykle připojí k podstatnému jménu, spíše než na konci věty). Některé takové fráze zahrnují:

  • S podstatným jménem následovaným předložkovou frází: nevlastní matka, atd.; šéfredaktor, přednost v jízdě, prezident pro tempore (kde pro tempore je latinský předložkový výraz), rybí filé deluxe (kde de luxe je francouzská předložková fráze)
  • S infinitiv sloveso nebo a slovesná fráze: budoucí otec, budoucí nevěsta, atd.; Johnny, přijď pozdě
  • S příslovkovou částicí z a frázové sloveso: kolemjdoucí, věšák

V některých frázích se adjunkt podstatného jména objevuje postpositivně (spíše než v obvyklé prepozitivní pozici). Mezi příklady patří Knights Hospitaller, Templářští rytíři, muž pátek (nebo dívka pátek, atd.), letec první třídy (taky soukromá první třída, seržant první třídy ), stejně jako mnoho názvů potravin a jídel, například Banány Foster, hovězí Wellington, brokolice raab, Třešně jubileum, Kuřecí tetrazzini, Krep Suzette, Vejce Benedikt, Ústřice Rockefeller, broskev Melba, biftek, a kachna oranžová.

Identifikační čísla (se slovem nebo bez něj) číslo) a někdy i písmena se objevují za podstatným jménem v mnoha kontextech. Příklady jsou Catch-22; praporčík jeden, hlavní praporčík dva atd.; Beethovenova symfonie č. 9; Call of Duty Three, Rocky Four, Shrek Třetí, Generace Y. (Pro označení jako „Jindřich IV.“, Často psaný „Jindřich IV.“, Viz výše.)

Mezi další běžné případy, kdy modifikátory sledují hlavní jméno, patří:

Množné číslo výrazů s postpozitivními

V množné tvary výrazů s postpositivními adjektivy nebo jinými postpositivními modifikátory, množné číslo morfém (nejčastěji přípona -s nebo -es) se přidává za podstatným jménem, ​​nikoli za celou frázi. Například množné číslo správné město je správná města, to z královská bitva je bitvy královské, to z generální prokurátor je generální právníci, to z budoucí nevěsta je budoucí nevěstya to z kolemjdoucí je kolemjdoucí. Viz také Plurály francouzských sloučenin.

U některých takových výrazů existuje tendence (prostřednictvím regulace ) přidat příponu množného čísla na konec celého výrazu. Toto je obvykle považováno za normativní gramatiky jako chyba. Příklady jsou *královna choť (kde královna choť je považován za správný formulář) a *válečný soud (kde je přijatelné množné číslo válečné soudy, Ačkoli válečný soud lze použít jako přítomný čas třetí osoby Slovesný tvar ).

Toto pravidlo nemusí nutně platit pro fráze s postpozitivními složkami, které byly pevně zafixovány do jmen a titulů. Anglický mluvčí může například říci „Byly tam dva samostatné Počasí podzemí sedmdesátými léty, nebo jen jedna jediná organizace? “. Ostatní fráze zůstávají takové, jaké jsou, protože skutečně používají množnou konstrukci (a nemají jednotný tvar), jako například vejce Benedikt, nachos nejvyšší, Bratři Grimmové, Pracovníci United.

Viz také

Reference

  1. ^ A b C Rodney Huddleston, English Grammar: An Outline, CUP 1988, s. 109.
  2. ^ Na většině míst se nyní jednoduše nazývá Patent
  3. ^ Velmi široce nahrazeno pojmem „poklad“, „poklad“ podle konkrétního zákona nebo „poklad podléhající zákonu pokladnice“, původně vyslovovaný blíže k trové, základní nalezené starofrancouzské výslovnosti.
  4. ^ (nadbytečnost v mnoha jurisdikcích, ale ne ve Francii, častěji označovaná jednoduše jako notáři a notářské služby)
  5. ^ Pro zdůraznění porovnejte „minulost“ a „minulá století“, což jsou méně důrazné výrazy
  • Cinque, Guglielmo (2010). Syntax přídavných jmen. Cambridge, Massachusetts: MIT Stiskněte. ISBN  9780262014168. LCCN  2009043836. OCLC  457772850.

externí odkazy