Blefarochaláza - Blepharochalasis - Wikipedia

Blefarochaláza je zánět z oční víčko který je charakterizován exacerbacemi a remisemi víčka otok, což má za následek protažení a následné atrofie tkáně očních víček, což vede k tvorbě nadbytečných záhybů přes okraje víčka. Obvykle postihuje pouze horní víčka a může být jednostranný i dvoustranný.^[1]

Příznaky a symptomy

Komplikace

Komplikace blefarochalózy mohou zahrnovat spojivka hyperémie (nadměrný průtok krve vlhkými tkáněmi oběžné dráhy), chemóza, entropium, ektropion a ptóza.

Příčiny

Blepharochaláza je ve většině případů idiopatická, tj. Příčina není známa. Systémové podmínky spojené s blefarochalázou jsou renální ageneze, vertebrální abnormality a vrozené srdeční onemocnění.

Patofyziologie

Blepharochaláza je výsledkem opakovaných záchvatů bezbolestného otoku víček, z nichž každý trvá několik dní. To je považováno za formu lokalizované angioedém nebo rychlá akumulace tekutiny v tkáních. Opakované epizody vedou k tenké a atrofické pokožce. Poškození sval levator palpebrae superioris příčiny ptóza nebo ovisnutí víčka, když sval již víčko neudrží.

Diagnóza

Diferenciální diagnostika

Dermatochaláza je někdy zaměňována s blefarochalázou, ale jedná se o dva různé stavy.

Léčba

U blefarochalózy byly popsány následující postupy:

• Vnější zastrčení aponeurózy levátoru
• Blepharoplastika
• Boční canthoplasty
• Dermis tukové štěpy

Používají se k nápravě atrofické blefarochalázy poté, co syndrom proběhl.

Epidemiologie

Vyskytuje se častěji u mladších než starších jedinců.

Reference

externí odkazy