Koptský kalendář - Coptic calendar - Wikipedia

Část série na
Kopti
CopticCross7Modified.jpg
Kultura
Regiony
Označení
Jazyk
Psací systémy
Část série na
Orientální pravoslaví
Koptská ikona Ježíše Krista
Orientální pravoslavné církve
Liturgie a praxe
P christianity.svg Křesťanský portál

The Koptský kalendář, také nazývaný Alexandrijský kalendář, je liturgický kalendář používá Koptská pravoslavná církev a také používá zemědělská populace v Egyptě. Tento kalendář je založen na starověkém Egyptský kalendář. Aby se předešlo tomu, že se kalendář bude plazit později (který obsahoval každý rok pouze 365 dní, rok co rok, takže roční období se každé čtyři roky posunula přibližně o jeden den), byla zavedena reforma staroegyptského kalendáře v době Ptolemaios III (Vyhláška Canopus, v roce 238 př. n. l.), který sestával z interkalace šestiny epagomenální den každý čtvrtý rok. Proti této reformě se však postavili egyptští kněží a reforma byla přijata až v roce 25 př. N. L., Kdy římský Císař Augustus uložil dekret Egypt jako jeho oficiální kalendář (i když zpočátku, konkrétně mezi 25 př. n. l. a 5 n. l., byl nesynchronizován s nově zavedeným Juliánský kalendář který chybně každý třetí rok interkaluje přestupné dny kvůli nesprávné interpretaci pravidla přestupného roku tak, aby platilo inkluzivní počítání[je zapotřebí objasnění ][Citace je zapotřebí ]). Abychom jej odlišili od staroegyptského kalendáře, který někteří astronomové používali až do středověku, je tento reformovaný kalendář známý jako koptský nebo alexandrijský kalendář. Jeho roky a měsíce se shodují s roky a měsíci Etiopský kalendář ale mají různá čísla a jména.

Koptský rok

Koptský rok je prodloužením staroegyptského občanského roku a jeho rozdělení do tří ročních období, každé po čtyřech měsících. Tyto tři roční období si připomínají zvláštní modlitby v koptské liturgii. Tento kalendář farmáři stále používají po celém Egyptě, aby sledovali různá zemědělská období. Koptský kalendář má 13 měsíců, 12 z 30 dnů každý a jeden na konci roku, tedy 5 dní, nebo 6 dní v přestupných letech. Koptský přestupný rok se řídí stejnými pravidly jako juliánský kalendář, takže další měsíc má vždy šest dní v roce před juliánským přestupným rokem.[Citace je zapotřebí ]

Rok začíná na svátek Neyrouz, první den měsíce Křičet, první měsíc egyptského roku. V letech 1901 až 2098 se shoduje s gregoriánským kalendářem dne 11. září nebo 12. září před přestupným rokem, ale pro každý rok se shoduje s juliánským kalendářem dne 29. srpna nebo 30. srpna před přestupným rokem. Koptské roky se počítají od roku 284 našeho letopočtu Dioklecián se stal římským císařem, jehož vláda byla poznamenána mučením a masovými popravami křesťanů, zejména v Egyptě. Koptský rok je tedy označen zkratkou A.M. (pro Anno Martyrum nebo „Rok mučedníků“). První den roku I koptské éry byl v juliánském kalendáři 29. srpna 284. Všimněte si, že A.M. zkratka se také používá pro nesouvisející kalendářní epochy (například byzantské a židovské kalendářní epochy), které začínají domnělým stvořením světa; pak to znamená Anno Mundi.

velikonoční počítá juliánský kalendář v kombinaci s neopraveným opakováním 19letého ročníku Metonický cyklus.

Chcete-li získat číslo koptského roku, odečtěte od čísla juliánského roku buď 283 (před juliánským novým rokem), nebo 284 (po něm).

Datum Vánoc

Koptské Vánoce jsou pozorovány na tom, co Juliánský kalendář označuje 25. prosince, což je datum, které v současné době odpovídá 7. lednu v širším měřítku Gregoriánský kalendář (což je také tehdy, když jsou Vánoce pozorovány v Východní ortodoxní země jako Rusko). Narození 25. prosince Kristus byl údajně velmi brzy Hippolytus z Řím (170–236) ve svém Komentáři k Danielovi 4:23: „První příchod našeho Pána, že v těle, ve kterém se narodil v Betlémě, se uskutečnil osm dní před lednovými kalendářními dny, ve středu, v čtyřicátý druhý rok vlády Augusta, 5500 let od Adama. “ Dalším časným zdrojem je Theophilus Bishop z Cesareje (115–181): „Měli bychom oslavovat den narození našeho Pána, v který den, kdy se stane 25. prosince.“ (Magdeburgenses, Cent. 2. c. 6. Hospinian, de origine Festorum Christianorum). Avšak až v roce 367 začal být 25. prosinec všeobecně přijímán. Před tím si východní církev ponechala 6. ledna jako Narození pod názvem „Zjevení Páně“. John Chrysostom v kázání kázaném v Antiochii v roce 387 vypráví, jak bylo správné datum Narození Páně přineseno na východ o deset let dříve. Dionysius Alexandrijský důrazně citoval mystická odůvodnění právě této volby. 25. březen byl považován za výročí samotného Stvoření. Byl to první den roku ve středověkém juliánském kalendáři a nominální jarní rovnodennost (byla to skutečná rovnodennost v době, kdy byl původně navržen juliánský kalendář). Vzhledem k tomu, že se předpokládalo, že Ježíš byl počat k tomuto datu, byl 25. březen uznán jako svátek Zvěstování, na který po devíti měsících musela následovat oslava narození Krista, Vánoce, dne 25. prosince.

Při výběru dne 25. prosince mohlo existovat více praktických důvodů. Volba by pomohla nahradit hlavní křesťanský svátek populárními pohanskými oslavami kolem zimního slunovratu (Roman Sol Sticia, třídenní stagnace, kdy slunce postupně vychází v nejjižnějším bodě, než se vydá na sever 21., 22. a 23. prosince. AD 274, císař Aurelian vyhlásil občanský svátek dne 25. prosince ("Slavnost narození Panny Marie") Nedobyté slunce ") na oslavu božstva Sol Invictus. A konečně, v tomto ročním období jsou zapotřebí veselé festivaly, aby se bojovalo s přirozenou temnotou sezóny (v Severní polokoule ).

Do 16. století se 25. prosinec kryl s 29. prosincem Koiak koptského kalendáře. Po zavedení gregoriánského kalendáře v roce 1582 se však 25. prosince posunul o 10 dní dříve ve srovnání s juliánským a koptským kalendářem. Gregoriánský kalendář navíc klesá každých 400 let o 3 přestupné dny, aby se přiblížil délce slunečního roku. Ve výsledku koptské Vánoce postupují každý den pokaždé, když gregoriánský kalendář upustí přestupný den (roky AD 1700, 1800 a 1900). To je důvod, proč starokalendáři (využívající juliánský a koptský kalendář) v současné době slaví Vánoce 7. ledna, 13 dní po novokalendáři (využívající gregoriánský kalendář), kteří slaví Vánoce 25. prosince. Od roku 2101 budou koptské Vánoce gregoriánským datem 8. ledna.

Datum Velikonoc

Viz také: Computus

První nikajský koncil (325) poslal do alexandrijské církve dopis, ve kterém uvedl: „Všichni naši bratří na východě, kteří dříve dodržovali židovský zvyk, budou od nynějška slavit s Římany uvedený nejposvátnější svátek Velikonoc. a sebe i všechny ty, kteří od začátku pozorovali Velikonoce. “[1]

Na koncilu v Nicaea, stala se jednou z povinností patriarcha Alexandrie určit data Velikonoc a oznámit je ostatním křesťanským církvím.[Citace je zapotřebí ] Tato povinnost padla na tuto funkci kvůli erudici v Alexandrii, z níž mohl čerpat. Pravidla, která to určují, jsou složitá, ale Velikonoce jsou první nedělí po úplňku po severu jarní rovnodennost, který připadá na 21. března nebo později, což bylo jeho jmenovité datum v době první rady v Nicaea. Krátce poté, co Julius Caesar reformoval kalendář, došlo k severní jarní rovnodennosti v nominální den 25. března.[Citace je zapotřebí ] To bylo opuštěno krátce po Nicaea, ale důvod pozorovaného rozporu byl téměř ignorován (skutečný tropický rok není úplně stejný jako juliánský rok 3651⁄4 dny, takže datum rovnodennosti se stále vrací do juliánského kalendáře).

Mezi katolickou církví a pravoslavnou církví existují různé svátky. V posledních letech došlo k několika pokusům o sjednocení těchto dat. Někteří lidé jsou skeptičtí ohledně úspěchu těchto pokusů. Východní ortodoxní používají juliánský kalendář, zatímco katolíci gregoriánský kalendář. Papež Tawadros, koptský papež, a František, katolický papež, souhlasil s návrhem slavit Velikonoce ve stejný den. Papež Tawadros navrhl slavit Velikonoce druhou neděli v dubnu.

Koptské měsíce

Následující tabulka odkazuje na data pro koptské roky, která neobsahují 29. února. Takovým rokům předchází kopt přestupný den na konci předchozího roku. To způsobí, že se data přesunou o jeden den později v juliánském a gregoriánském kalendáři od koptského Nového roku až do přestupného dne juliánského nebo gregoriánského kalendáře.

Koptské měsíce
Ne.názevEtiopský kalendářJuliánská kalendářní dataGregoriánská data kalendáře (1900–2099)SezónaKoptský název původu[2][3]
Bohairic
Koptský		Sahidic
Koptský		Přepis
z Koptský		arabština[4]
Výslovnost
1ⲐⲱⲟⲩⲧⲐⲟⲟⲩⲧKřičetتوت TutMäskäräm (መስከረም)29. srpna - 27. září11. září - 10. říjnaAkhet (Zaplavení )ḏḥwty: Thoth, bůh moudrosti a vědy
2ⲠⲁⲟⲡⲓⲠⲁⲱⲡⲉPaopiبابه BābahṬəqəmt (i) (ጥቅምት)28. září - 27. října11. října - 9. listopadup-n-jpt: Opet Festival
3ⲀⲑⲱⲣϨ ⲁⲑⲱⲣHathorهاتور HātūrArdar (ኅዳር)28. října - 26. listopadu10. listopadu - 9. prosinceḤwt-ḥr: Hathor, bohyně krásy a lásky (země je svěží a zelená)
4ⲬⲟⲓⲁⲕⲔⲟⲓⲁ ϩ ⲕKoiakكيهك KiyahkuTaḫśaś (ታኅሣሥ)27. listopadu - 26. prosince10. prosince - 8. lednakꜣ-ḥr-kꜣ: „duch za duchem,“ název festivalu
5ⲦⲱⲃⲓⲦⲱⲃⲉTobiطوبه ṬūbahṬərr (i) (ጥር)27. prosince - 25. ledna9. ledna - 7. únoraProyet, Peret, Poret (Růst )tꜣ-ꜥꜣbt: „Nabídka“
6Ⲙⲉ ϣ ⲓⲣⲘ ϣ ⲓⲣMeshirأمشير ʾAmshīrYäkatit (Tn. Läkatit) (የካቲት)26. ledna - 24. února8. února - 9. březnamḫjr: Název festivalu, možná totožný s typem koše použitého na tomto festivalu
7Ⲡⲁⲣⲉⲙ ϩ ⲁⲧⲠⲁⲣⲙ ϩ ⲟⲧⲡParemhatبرمهات BaramhātMägabit (መጋቢት)25. února - 26. března10. března - 8. dubnapꜣ-n-jmnḥtp: "Festival Amenhotep "
8ⲪⲁⲣⲙⲟⲩⲑⲓⲠⲁⲣⲙⲟⲩⲧⲉParmoutiبرموده BaramúdaMiyazya (ሚያዝያ)27. března - 25. dubna9. dubna - 8. květnapꜣ-n-Rnnwtt: "Festival bohyně sklizně Renenutet "
9Ⲡⲁ ϣ ⲟⲛⲥⲠⲁ ϣ ⲟⲛⲥPashonsMezi BashansGənbo (t) (ግንቦት)26. dubna - 25. května9. května - 7. červnaShomu nebo Shemu (Sklizeň )pꜣ-n-ḫnsw "Festival Khonsu "
10ⲠⲁⲱⲛⲓⲠⲁⲱⲛⲉPaoniMezi BaʾūnahSäne (ሰኔ)26. května - 24. června8. června - 7. červencepꜣ-n-jnt: údolí festival
11ⲈⲡⲓⲡⲈⲡⲏⲡEpipأبيب ʾAbībḤamle (ሐምሌ)25. června - 24. července8. července - 6. srpnajpjp: význam neznámý
12ⲘⲉⲥⲱⲣⲓⲘⲉⲥⲱⲣⲏMesoriمسرى MisraNähase (ነሐሴ)25. července - 23. srpna7. srpna - 5. zářímswt rꜥ: narození Ra
13Ⲡⲓⲕⲟⲩ ϫ ⲓ ⲛ̀ⲁ̀ⲃⲟⲧⲈⲡⲁⲅⲟⲙⲉⲛⲁⲓ[5]Pi Kogi Enavotنسيئ NasiʾṖagʷəmen / Ṗagume (ጳጐሜን / ጳጉሜ)24. srpna - 28. srpna6. – 10. ZáříBohairic: Malý měsíc;

Sahidic: Řek ἐπαγόμεναι < ἐπαγωγή < ἐπαγειν < ἐπι + ἄγειν: přivést

Literatura

  • Wolfgang Kosack: Der koptische Heiligenkalender. Kalendář koptských svatých. Deutsch - Koptisch - Arabsky nach den besten Quellen neu bearbeitet und vollständig herausgegeben mit Index Sanctorum koptischer Heiliger, Index der Namen auf Koptisch, Koptische Patriarchenliste, Geografische Liste. Christoph Brunner, Berlín 2012, ISBN  978-3-9524018-4-2.

Viz také

Reference

  1. ^ Schaff, Philip; Wace, Henry, eds. (1890), Synodální dopis „Otci Nicene a Post-Nicene: Druhá řada, 14, Sedm ekumenických rad, Grand Rapids, Michigan, USA: Eerdmans Pub Co., str. 112–114, ISBN  0-8028-8129-7 (http://www.tertullian.org/fathers2/NPNF2-14/Npnf2-14-27.htm )
  2. ^ Černý, Jaroslav (1976). Koptský etymologický slovník. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN  978-0-521-07228-1.
  3. ^ Vycichl, Werner (1983). Dictionnaire étymologique de la langue copte. Leuven: Peeters. ISBN  978-2-8017-0197-3.
  4. ^ Hinds, Martin; Badawi, El-Said (1986). Slovník egyptské arabštiny: arabsko-anglický. Bejrút: Librairie du Liban. ISBN  978-0-8288-0434-9.
  5. ^ Crum, W.E. (1939). Koptský slovník. Oxford: Oxford University Press. str. 54.

externí odkazy