Arménský kalendář - Armenian calendar

The Arménský kalendář je kalendář tradičně používaný v Arménie.

Starší arménský kalendář byl založen na neměnné délce roku 365 dnů. Výsledkem je, že korespondence mezi ním a oběma sluneční rok a Juliánský kalendář pomalu se driftoval v průběhu času a posunul se za rok juliánského kalendáře jednou za 1461 kalendářních let (viz Sothický cyklus ). Arménský rok 1461 (gregoriánský 2010/2011) tedy dokončil první celý cyklus.

Arménský rok 1 začal dne 11. Července 552 Juliánský kalendář a arménský rok 1462 začal 11. července 2012 juliánského kalendáře, který se shodoval s 24. červencem 2012 Gregoriánský kalendář.

Analytické vyjádření Arménské rande zahrnuje starodávné jméno dne v týdnu, křesťanské jméno dne v týdnu, pojmenované den v měsíci, datum, měsíc, číslo roku po roce 552 n.l. a náboženské svátky.

Arménský kalendář je rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech, plus další (epagomenální ) je voláno pět dní aweleacʿ („zbytečné“). Roky jsou obvykle uvedeny v Arménské číslice, písmena Arménská abeceda předchází zkratka ԹՎ pro t'vin „v roce“ (například ԹՎ ՌՆԾԵ „V roce 1455“). Jeden může pozorovat skutečné datum zahájení v budoucích stoletích v gregoriánském až arménském jazyce Převaděč data.

Měsíce

Názvy arménských měsíců ukazují vliv Zoroastrijský kalendář,[1] a jak uvádí Antoine Meillet,[Citace je zapotřebí ] Kartvelian vliv ve dvou případech. Existují různé systémy pro přepis jmen; níže uvedené formy jsou přepsány podle Hübschmann-Meillet-Benveniste Systém.

Měsíců v roce
#ArménskýH-M
Romaniz.		VýznamEtymologie / poznámky
1նաւասարդnawasardnový rokAvestan* nava sarəδa
2հոռիhoṙidvaZ Gruzínský ორი (ori) znamená „dva“
3սահմիsahmitřiZ gruzínštiny სამი (sami) znamená „tři“
4տրէtrēZoroastrian Tir
5քաղոցkʿałocʿměsíc plodinZe staré armény քաղեմ (kʿałem) znamená „shromáždit se“ od KOLÁČ * kʷl̥-
6արացaracʿZe starého arménského արաց[2](aracʿ), což znamená čas sklizně, sklizeň hroznů / ovoce
7մեհեկանmehekanfestival Mithraíránský * mihrakān-; Zoroastrian Mitro
8արեգaregsluneční měsícZe staré armény արեւ (arew) znamená „slunce“ z PIE * hrew-i- také znamená slunce
9ահեկանahekanhasičský festivalÍránský * āhrakān-; Zoroastrian Taro
10մարերիMareristřed rokuAvestan maiδyaīrya; Zoroastrian Rámus
11մարգացmargacʿ
12հրոտիցhrotickéʿPahlavi * fravartakān; Zoroastrian Spendarmat̰
13աւելեաց[3]aweleacʿnadbytečné, nadbytečnéEpagomenální dny

Dny v měsíci

Arménský kalendář pojmenuje dny v měsíci, místo aby je očísloval - zvláštnost také nalezena v Avestan kalendáře. Zoroastriánský vliv je patrný u pěti jmen.[1]

Dny v měsíci
#názevVýznam / odvození
1Aregslunce
2Hrandzemě smíchaná s ohněm
3Aram
4Margarprorok
5Ahrank 'napůl spálený
6Mazdeł
7AstłikVenuše
8MihrMithra
9Jopaberbouřlivý
10Murçtriumf
11Erezhanpoustevník
12Aninázev města
13Parkhar
14Vanathostitel, klášter
15AramazdAhura Mazda
16Manizačátek
17Asakbez začátku
18MasisMount Ararat
19AnahitAnahita
20AragatiMount Aragats
21Gorgornázev hory
22Kordvik6. provincie v Arménie Major
23Tsmakvýchodní vítr
24Lusnakpůlměsíc
25Tsrondisperze
26NpatApam Napat
27VahagnZoroastrian Vahrām; Avestan Verethragna, název 20. dne
28Simhora
29Varagnázev hory
30Gišeravarvečerní hvězda

Viz také

Reference

  1. ^ A b L. H. Gray, „V určitých perských a arménských měsících - jména ovlivněná kalendářem Avesta,“ JAOS 28 (1907), 339.
  2. ^ „արաց - Wikislovník“. en.wiktionary.org. Citováno 2018-10-31.
  3. ^ Հին հայկական տոմար

externí odkazy

Literatura

  • V. Bănăţeanu, „Le calendrier arménien et les anciens noms des mois“, in: Studia et Acta Orientalia 10, 1980, s. 33–46
  • Edouard Dulaurier, Recherches sur la chronologie arménienne technology et historique (1859), 2001 dotisk ISBN  978-0-543-96647-6.
  • Jost Gippert, Staré arménské a kavkazské kalendářní systémy in The Annual of The Society for The Study of Caucasia “, 1. 1989, 3-12.[1][2]
  • Louis H. Gray, Na určité perské a arménské názvy měsíců, jak jsou ovlivněny kalendářem Avesta, Journal of the American Oriental Society (1907)
  • P '. Ingoroq'va, „Jvel-kartuli c'armartuli k'alendari“ („Starý gruzínský pohanský kalendář“), in: Sakartvelos muzeumis moambe („Posel muzea Gruzie“), 6, 1929–30, s. 373 –446 a 7, 1931–32, s. 260–336
  • K '. K'ek'elije, „Jveli kartuli c'elic'adi“ („Starý gruzínský rok“), in: St'alinis saxelobis Tbilisis Saxelmc'ipo Universit'et'is šromebi („Working papers of the Tbilisi State University by jméno Stalina “) 18. 1941, přetištěno v autorově„ Et'iudebi jveli kartuli lit'erat'uris ist'oriidan “(„ Studie v dějinách starogruzínské literatury “) 1, 1956, s. 99–124 .