Deset středověkých komentátorů - Ten Medieval Commentators
The Deset středověkých komentátorů (Tamil: உரையாசிரியர்கள் பதின்மர்) byly kanonickou skupinou Tamil vědci, jejichž komentáře k staroindická didaktika práce Kural jsou pozdějšími vědci považováni za hodné kritické analýzy.[1] Tito básníci žili v Středověká éra mezi 10. a 13. stol. n. l. Mezi těmito středověkými komentáři byly komentáře Manakkudavar, Kaalingar, a Parimelalhagar jsou moderní učenci považováni za průkopníky.[2]
Komentáře
Kural zůstává nejvíce recenzovaným dílem Tamilská literatura, přičemž téměř každý vědec všech věkových skupin k tomu psal komentáře. Z několika stovek komentářů napsaných o didaktické práci v průběhu staletí jsou komentáře napsané skupinou deseti středověkých učenců považovány za knihy s vysokou literární hodnotou. Deset básníků je:[3]
- Manakkudavar (kolem 10. století n. l.)
- Dhamatthar (c. 11. století nl)
- Nacchar (c. 11. století nl)
- Paridhi (c. 11. století nl)
- Pariperumal, také známý jako Kaliperumal (kolem 11. století n. l.)
- Thirumalaiyar (c. 11. až 13. století n. l.)
- Mallar (c. 11. až 13. století n. l.)
- Kaalingar (c. pozdní 12. století nl)[4]
- Dharumar (c. 13. století nl)
- Parimelalhagar (c. 13. století nl)
Z nich existují pouze komentáře Manakkudavara, Paridhiho, Pariperumala, Kaalingara a Parimelalhagara ve své úplné (nebo téměř úplné) podobě.[5][6] Komentáře Dharumara, Dhamatthara a Nacchara přežily jen v útržkovité podobě a ty, které Thirumalaiyar a Mallar pocházejí, jsou nyní zcela ztraceny. Nejstarším z nich je komentář Manakkudavara (kolem 10. století n. L.), Který je považován za nejbližší původnímu textu Kuralu a je považován za základní kámen, proti kterému jsou srovnávány další středověké komentáře, aby bylo možné najít rozdíly jim.[7] Každý komentátor sledoval svůj vlastní smysl pro logiku v uspořádání kapitol a dvojverší v nich. Vědci zjistili až 16, 20, 120 a 171 variací v pořadí Kuralových dvojverší od Pari Perumala, Paridhiho, Parimelalhagara a Kaalingara, pokud jde o komentář Manakkudavara.[8] Podle M. Shanmugham Pillai je ve všech komentářích dohromady asi 305 textových variací.[9] Posledním z těchto středověkých komentářů je Parimelalhagar, který napsal komentář kolem roku 1271–1272 nl, jak je uvedeno v nápisu na Varadharaja Perumal Temple na Kanchipuram.[10] Parimelalhagarův komentář je od té doby následován jako standard pro číslování kapitol Kural a dvojverší v každé kapitole.[Citace je zapotřebí ]
Varianty pořadí kapitol
Valluvar napsal kuralskou literaturu ve třech částech, konkrétně Kniha I., Kniha II, a Kniha III, který obsahuje celkem 133 kapitol, aniž by se knihy dále dělily na další členění.[11][12] Pozdější učenci z obou Late Sangamské období a středověká doba rozdělila každou knihu do různých divizí známých jako iyal a seskupil kapitoly různě pod každou iyal.[13] Rovněž široce změnili uspořádání dvojverší v každé kapitole.[13][14] Ani tyto varianty nejsou standardní, ale liší se podle různých komentátorů.[15] Zatímco rozdíly v uspořádání dvojverší podle různých komentátorů se vyskytují v celé práci, rozdíly ve seskupování a řazení kapitol se nacházejí hlavně v Kniha o ctnosti (Kniha I).[13]
V následující tabulce jsou uvedeny rozdíly mezi uspořádáním kapitol v knize I od Manakkudavara (nejstarší) a Parimelalhagar (nejnovější).[13][16]
Manakkudavar objednává | Parimelalhagar objednává (sledováno dnes) |
---|---|
Kapitoly v pododdíle „Domácí ctnost“ 5. Život domácnosti 6. Cnosti manželky 7. Potomci 8. Milující laskavost 9. Pohostinství 10. Nelže 11. Vděčnost 12. Nestrannost 13. Trpělivost 14. Správné chování 15. Netouží po manželce někoho jiného 16. Upuštění od hněvu 17. Ahimsa / Neubližování 18. Nezabíjení 19. Vyhýbání se konzumaci masa 20. Nekradl 21. Strach ze zlých skutků 22. Sociální povinnost 23. Velkorysost 24. Sláva | Kapitoly v pododdíle „Domácí ctnost“ 5. Život domácnosti 6. Cnosti manželky 7. Potomci 8. Milující laskavost 9. Pohostinství 10. Laskavost řeči 11. Vděčnost 12. Nestrannost 13. Sebeovládání 14. Správné chování 15. Netouží po manželce někoho jiného 16. Trpělivost 17. Nezávidět 18. Nepožaduje cizí zboží 19. Není pomlouvačné 20. Neříkající zbytečná slova 21. Strach ze zlých skutků 22. Sociální povinnost 23. Velkorysost 24. Sláva |
Kapitoly v pododdíle „Asketická ctnost“ 25. Benevolence, milosrdenství a soucit 26. Laskavost řeči 27. Sebekontrola 28. úsporná opatření 29. Pokrytectví 30. Nezávidět 31. Nepožaduje cizí zboží 32. Není to pomlouvání 33. Neříkat zbytečná slova 34. Nestálost 35. Sebezapření 36. Realizace pravdy 37. Vykořenění touhy | Kapitoly v pododdíle „Asketická ctnost“ 25. Benevolence, milosrdenství a soucit 26. Vyhýbání se konzumaci masa 27. úsporná opatření 28. Pokrytectví 29. Nekradení 30. Nelže 31. Upuštění od hněvu 32. Ahimsa / Neubližování 33. Nezabíjení 34. Nestálost 35. Sebezapření 36. Realizace pravdy 37. Vykořenění touhy |
Kapitoly „vyhýbání se konzumaci masa“, „nekradení“, „nelhaní“, „zdržení se hněvu“, „Ahimsa“ a „nezabíjení“, všechny se původně objevují v podsekci „Domácí ctnosti“ v Manakkudavarově verzi , se objeví v části „Asketické ctnosti“ ve verzi Parimelalhagar. Obdobně kapitoly „Laskavost řeči“, „Sebekontrola“, „Nezávidět“, „Netoužit po cizím zboží“, „Neohrožovat“ a „Neprovádět zbytečná slova“, které se v Manakkudavarově textu objevují pod „asketickou ctností“. verze, objeví se v části „Domácí ctnost“ ve verzi Parimelalhagar.[13]
Dědictví
Stará tamilská báseň popisuje všech těchto deset komentátorů takto:
Originál: தருமர் மணக்குடவர் தாமத்தர் நச்சர் பரிதி பரிமே லழகர் திருமலையர் மல்லர் பரிப்பெருமாள் காலிங்கர் - வள்ளுவர்நூற்கு எல்லையுரை செய்தார் இவர்[17] | Překlad: Dharumar Manakkudavar Dhamatthar Nacchar Paridhi Parimel alhagar Thirumalaiyar Mallar Pariperumal Kaalingar - napsal je Za Knihu Valluvar věrné komentáře. (Perunthogai, řádek 1538)[10] |
Viz také
Citace
- ^ Natarajan, 2008, s. 1–6.
- ^ Lal, 1992.
- ^ Vedhanayagam, 2017, s. 7–8.
- ^ Chellammal, 2015, str. 134.
- ^ Anonymous, n.d.
- ^ Desikar, n.d.
- ^ Kovaimani a Nagarajan, 2013, str. 115–116.
- ^ Raja, 2017.
- ^ Pillai, 1971, str. xii, 206.
- ^ A b Sundaram, 1990, s. 9–10.
- ^ Shanmukham Pillai, 1972, str. 12.
- ^ Zvelebil, 1973, str. 158.
- ^ A b C d E Aravindan, 1968, str. 346–347.
- ^ Meiyappan, 2003, str. vii.
- ^ Desikar, 1969, str. 73.
- ^ Pillai, 1917, s. iii – viii.
- ^ Arunachalam, 1970.
Reference
- திருக்குறள் உரைக்கொத்து [Thirukkural Uraikotthu] (v tamilštině). Shri Kaasimadam, Thiruppanathal Patthippu.
- Aravindan, M. V. (1968). உரையாசிரியர்கள் [Uraiaasiriyargal] (v tamilštině) (první vydání). Chennai: Manivasagar Padhippagam.
- G. P. Chellammal (2015). திருக்குறள் ஆய்வுக் கோவை [Tirukkural Research Compendium] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Manivasagar Padhippagam.
- M. Arunachalam (1970). தமிழ் இலக்கிய வரலாறு, பதின்மூன்றாம் நூற்றாண்டு (tamilština Ilakkiya Varalaru, 13. století) [tamilština]. Chennai: The Parker, Tamil Research and Publishing Group (přepracované vydání, 2005).
- Desikar, Dhandapani (n.d.). திருக்குறள் உரைவளம் [Thirukkural Urai Valam] (v tamilštině). Dhandapani Desikar Patthippu.
- Lal, Mohan (1992). Encyklopedie indické literatury: Sasay Zorgot. Sahitya Akademi. ISBN 978-81-260-1221-3.
- S. Meiyappan (ed.) (2003). திருக்குறள் மணக்குடவர் உரை [Tirukkural: Manakkudavar Komentář] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Manivasagar Padhippagam.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Natarajan, P. R. (prosinec 2008). Thirukkural: Aratthuppaal (v tamilštině) (první vydání). Chennai: Uma Padhippagam.
- Raja (vyd.), M. N. Ramasubramania (duben 2017). திருக்குறள் உரைக்களஞ்சியம் [Thirukkural Uraikkalanjiyam] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Kotravai.CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
- Pillai, M. Shanmugham (1971). Yāppu amaitiyum pāṭa vēṛupāṭum (Prosody a různá čtení v Tirukkural) (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: University of Madras.
- M. Shanmukham Pillai (1972). திருக்குறள் அமைப்பும் முறையும் [Struktura a metoda Tirukkuralu] (1. vyd.). Chennai: University of Madras.
- Pillai, V. O. C. (1917). திருவள்ளுவர் திருக்குறள் மணக்குடவருரை — அறத்துப்பால் [Tiruvalluvar Tirukkural Manakkudavar Komentář - Kniha Aramova] (v tamilštině) (první vydání). Chennai: V. O. Chidambaram Pillai.
- Sundaram, P. S. (1990). Tiruvalluvar: Kural (První vydání). Gurgaon: Penguin Books. ISBN 978-01-44000-09-8.
- Vedhanayagam, Rama (2017). திருவள்ளுவ மாலை மூலமும் எளிய உரை விளக்கமும் [Tiruvalluvamaalai: Moolamum Eliya Urai Vilakkamum] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Manimekalai Prasuram.
- Kamil Zvelebil (1973). Úsměv Murugana: o tamilské literatuře jižní Indie. Leiden: E. J. Brill. ISBN 90-04-03591-5. Citováno 7. března 2018.
- C. Dhandapani Desikar (1969). திருக்குறள் அழகும் அமைப்பும் [Tirukkural: Krása a struktura] (v tamilštině). Chennai: Tamil Valarcchi Iyakkam.