Paridhi - Paridhi - Wikipedia

Paridhi (kolem 11. století n. l.), označovaný také jako Paridhiyaar, byl Tamil literární komentátor známý svými komentář na Thirukkural.[1] Byl mezi kánonem deset středověkých komentátorů Kuralského textu, který je vědci vysoce ceněn.[2] Byl také mezi pěti starodávnými komentátory, jejichž komentáře byly zachovány a dány k dispozici Moderní éra ostatní jsou Manakkudavar, Pari Perumal, Kaalingar, a Parimelalhagar.

Časný život

Paridhi je také označován jako Parudhi ve starých rukopisech. Z prací Tudisai Kilara je známo, že domovským městem Paridhi je Tirupparudhi Niyamam, město ležící poblíž Ulooru, mezi Thanjavur a Orathanad v dnešní době Čtvrť Tanjavur,[3] kde předsedající božstvo je Parudhiyappar (odtud název Parudhi).[4] Patřil k Saivite sekta Bráhman kasta. Předpokládá se, že žil kolem 11. století n. L. Žil předtím Parimelalhagar. Paridhi měl vědecké znalosti v Sanskrt a Tamil a vlastnil dobré světské znalosti. Předpokládá se, že tento komentář napsal ve svém stáří.[5]

Náboženství

Paridhi patřil k saivitské sektě. To je patrné z několika způsobů použití, které použil ve svém komentáři. V kapitole Kuraltovy fakturace vysvětluje termíny நற்றாள், இறைவன் பொருள்சேர் புகழ் a அறவாழி அந்தணன் jako „božské nohy Lord Shiva „Šiva kirti“ a „ctnostný oceán zvaný lord Parameshwara“. V kapitole „Nelže“ interpretuje termín எல்லா அறமுந் தரும் (Kural 296) jako „získání požehnání lorda Šivy“. V Kuralu 388 , rozvíjí termín மக்கட் elabor இறை jako „lord Parameshwara, zachránce světa.“ V Kural 310 interpretuje termín துறந்துறந் jako „ti, kteří se z těla zřekli devadesáti šesti zásad.“ Vysvětlil také termín term்குணத்தான் (Kural 9) v shivitských termínech.[5]

Komentář k Kuralovu textu

Ze všech deseti středověkých komentářů Kuralova textu je Paridhiho komentář nejjednodušší formou i prezentací. Komentář se objevuje víceméně v hovorovém stylu, aniž by ztratil krásu jazyka a snadnost porozumění. Ve srovnání s jinými středověkými komentáři má více sanskrtských výrazů. Na některých místech to vypadá jako diskurz v písemné formě. Na některých dalších místech je však vysvětlení kratší než Kuralův dvojverší, na kterém se pracuje. Na ještě jiných místech se komentář jeví jako dlouhý.[5] Podle Dhandapani Desikara je „propojení a integrace významu Kuralových dvojverší pomocí Paridhiho komentáře analogické překročení Cauvery pomocí lanového mostu. “[4]

U Kuralových dvojverší 161, 166, 167, 191 a 194 je Paridhiho komentář obdobný ve smyslu Kaalingarova komentáře. U dvojverší 1126 je podobná jako u Parimelalhagar's.[5] G. P. Chellammal poznamenává, že Paridhi na několika místech využívá vyprávění, aby objasnil význam daného Kuralova dvojverší. Používá jednoduše jazyk a zaměřuje se pouze na to, aby se dostal k obecnému publiku, aniž by použil komplikované gramatické konstrukce nebo projevy výmluvnosti.[6]

Variace v pořadí Kural veršů

Následující tabulka zobrazuje rozdíly mezi prvními komentátory při objednávání například prvních deseti veršů Tirukkuralu. Všimněte si, že řazení veršů a kapitol, jak je stanovil Parimelalhagar, které se od té doby jednomyslně dodržovalo po celá staletí, je nyní přijímáno jako standardní struktura Kuralova textu.

Kural verš začátekObjednávka dvojic
Manakkudavar jePari Perumal jeParidhiKaalingar jeParimelalhagar je
Kural 1: அகர முதல எழுத்தெல்லாம்11111
Kural 2: கற்றதனால் ஆய பயன்22222
Kural 3: மலர்மிசை ஏகினான் மாணடி33333
Kural 4: வேண்டுதல் வேண்டாமை இலான்66574
Kural 5: இருள்சேர் இருவினையும் சேரா77665
Kural 6: பொறிவாயில் ஐந்தவித்தான்88776
Kural 7: தனக்கு உவமை இல்லாதான்44647
Kural 8: அற ஆழி அந்தணன்551098
Kural 9: கோளில் பொறியில் குணமிலவே1010859
Kural 10: பிறவிப் பெருங்கடல் நீந்துவர்9991010

Porovnáním pořadí veršů různými starověkými komentátory s Manakkudavarem, prvním ze starověkých komentátorů, jehož komentář je k dispozici, lze počítat s tím, že Paridhiho komentář těsně následuje Manakkudavarův, kromě několika variant. Moderní kapitoly 10, 13, 17, 18 a 19, které se objevují v podsekci „Domácí ctnosti“ Kuralova textu, se objevují jako kapitoly 26, 27, 30, 31 a 32 v podkapitole „Asketické ctnosti“ v Manakkudavarově komentář. Podobně moderní kapitoly 26, 29, 30, 31, 32, 33, které se objevují v podsekci „Asketické ctnosti“, se objevují jako kapitoly 19, 20, 10, 16, 17, 18, v uvedeném pořadí, v podsekci „Domácí ctnosti“ v Manakkudavarova práce. Přesto, že je Manakkudavarovo dílo nejdříve dostupným komentářem k Tirukkuralu, má nejmenší podobu s původním dílem Kuralova textu Valluvar.

Následující tabulka ukazuje číslování variací nalezených v pořadí Kuralských veršů různými starověkými komentátory, pokud jde o komentář Manakkudavara.

KomentátorPočet variací v pořadí veršů
Pari Perumal16
Paridhi20
Kaalingar171
Parimelalhagar120

Vydání

Podle M. V. Aravindana byl Paridhiho komentář poprvé publikován v roce 1935.[3] S. Meiyappan zaznamenává, že komentář znovu publikoval v roce 1938 Thudisai Kilar.[3] Paridhiho komentář není k dispozici pro 22 dvojverší.[3] Z dostupných komentářů pro zbývajících 1308 dvojverší se komentář liší od ostatních středověkých komentářů na 21 místech.[3]

Viz také

Reference

  1. ^ Vedhanayagam, Rama (2017). திருவள்ளுவ மாலை மூலமும் எளிய உரை விளக்கமும் [Tiruvalluvamaalai: Moolamum Eliya Urai Vilakkamum] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Manimekalai Prasuram. s. 7–8.
  2. ^ Natarajan, P. R. (prosinec 2008). Thirukkural: Aratthuppaal (v tamilštině) (první vydání). Chennai: Uma Padhippagam. s. 1–6.
  3. ^ A b C d E Sekkizhar, Kalpana (2009). திருக்குறள் பரிதியார் உரை [Tirukkural: Paridhiyar Komentář] (v tamilštině) (1. vyd.). Chennai: Tamilmann Padhippagam. ISBN  978-81-91003-00-0.
  4. ^ A b Desikar, C. Dhandapani (2012). திருக்குறள் அழகும் அமைப்பும் [Tirukkural: Krása a struktura] (v tamilštině). Chennai: Tamil Valarchi Iyakkagam. p. 138.
  5. ^ A b C d M. V. Aravindan (1968). உரையாசிரியர்கள் [komentátoři]. Chennai: Manivasagar Padhippagam. str. 348–360.
  6. ^ Chellammal, 2015, str. 147.

Další čtení

  • M. Arunachalam (2005). Tamil Ilakkiya Varalaru, Padhinaindhaam Nootraandu [Dějiny tamilské literatury, 15. století].
  • D. M. Vellaivaaranam (1983). Tirukkural Uraikotthu. Publikace Thiruppananthal Shri Kasimadam.
  • Desikar, S. Dhandapani (2003). Tirukkural Urai Kalanjiyam. Madurai: Madurai Kamaraj University Press. p. 217.