Pintupi dialekt - Pintupi dialect

Pintupi
Rodilý k	Austrálie
Kraj	západní Austrálie, Severní území; Osada Papunya, Yuendumu a Kintore, kopce Balgo
Etnický původ	Pintupi =? Ildawongga, ?Wenamba
Rodilí mluvčí	147 (2016 sčítání lidu)[1]
Jazyková rodina	Pama – Nyungan Wati Západní poušť Pintupi
Dialekty	Pintupi-Luritja
Kódy jazyků
ISO 639-3	piu
Glottolog	pint1250[2]
AIATSIS[3]	C10 Pintupi
Tento článek obsahuje IPA fonetické symboly. Bez řádného podpora vykreslování, možná uvidíte otazníky, rámečky nebo jiné symboly namísto Unicode postavy. Úvodní průvodce symboly IPA najdete v části Nápověda: IPA.

Pintupi (/ˈpɪntəpi,ˈpɪnə-,-bi/)^[4] je Australský domorodec Jazyk. Je to jeden z Wati jazyky velkého Rodina Pama – Nyungan. Je to jedna z odrůd Jazyk západní pouště (WDL).

Pintupi je odrůda Jazyk západní pouště mluví domorodý lidé, jejichž tradiční země se nacházejí v oblasti mezi Lake Macdonald a Lake Mackay, táhnoucí se od Mount Liebig na severním území do Jupiter No (západně od Pollock Hills ) v západní Austrálii. Tito lidé se přestěhovali (nebo byli nuceni se přestěhovat) do domorodých komunit Papunya a Haasts Bluff na západě Severní území ve 40. – 80. letech. The poslední Pintupi, kteří opustili svůj tradiční životní styl v poušti vstoupil Kiwirrkura v roce 1984.^[5] Během posledních desetiletí se přestěhovali zpět do své tradiční země a zakládali komunity Kintore (v Pintupi známý jako Walungurru) na severním území, Kiwirrkura a Jupiter No (v Pintupi Puntutjarrpa) v západní Austrálii.

Děti, které se narodily v Papunya a Haasts Bluff, vyrostly a mluvily o nové odrůdě Pintupi, nyní známé jako Pintupi-Luritjakvůli jejich blízkému kontaktu s mluvčími z Arrernte, Warlpiri a další odrůdy WDL. To pokračovalo přes pohyby na západ, takže většina lidí Pintupi dnes mluví Pintupi-Luritja, ačkoli mezi západními a východními odrůdami stále existuje jasný rozdíl.

Pintupi je jedním ze zdravějších Domorodý jazyky a učí se místní děti ve školách.

Fonologie

Fonologie Pintupiho byla popsána K. C. a L. E. Hansenem na základě terénních prací provedených v Papunya, Severní teritorium v letech 1967–68.^[6]

Souhlásky

Pintupi má 17 souhláska fonémy. Symboly použité v praktickém pravopisu jsou uvedeny v závorkách, kde se liší od symbolů IPA.

Lamino-alveoláře jsou často palatalised, a / t̻ / často má stísněný allophone [tˢ].

Trylek / r / obvykle má jeden kontakt (tj klapka [ɾ]) v běžné řeči, ale více kontaktů (skutečný trylek) v pomalé, důrazné nebo rozzlobené řeči. Přibližný retroflex / ɻ / lze také realizovat jako klapku [ɽ].

Hansen a Hansen (1969) odkazují na souhlásky retroflex jako „apiko-domal“.

Samohlásky

Pintupi má šest fonémů samohlásek, tři dlouhé a tři krátké. Všichni jsou monophthongal na phonemic úrovni. Symboly použité v praktickém pravopisu jsou opět zobrazeny v závorkách, kde se liší od fonemických symbolů.

Fonémy krátkých samohlásek jsou devoiced když slovo-final na konci klauzule, jako v [ŋurakutulpi̥] ‚konečně (přišel) do tábora ', [kapilat̻uɻḁ] „všichni jsme mu přinesli vodu“ a [jilariŋu̥] „bylo to blízko“.

Krátké samohlásky jsou rhotacised před souhláskami retroflex, jako v [wa˞ʈa] 'tree (generic)', [ka˞ɳa] "kopí (jeden typ)" a [mu˞ɭi] 'přístřešek'.

Otevřená samohláska /A/ je dvojhláska [aⁱ] a [aᵘ] před / j / a / w / respektive jako v [waⁱjunpuwa] 'pare (it)' a [kaᵘwu˞ɳpa] „studený popel“.

Pravopis

Hansens vyvinul pravopis a je používán ve svých publikacích, které zahrnují slovník, náčrt gramatiky a biblické části. Tento pravopis se používá také v bilingvní škole, zejména ve školním středisku literatury. Pravopis je uveden ve výše uvedených tabulkách souhlásek a samohlásek.

Fonotaktika

Pintupi má pouze dva možné typy slabik: CV (souhláska následovaná samohláskou) a CVC (souhláska-samohláska-souhláska). Uprostřed slova / m / a / ŋ / se mohou objevit v slabika coda pouze když následuje a homorganický plosive, jako v / t̻ampu / „levá strana“ a / miŋkiɻi / 'myš'. Jinak se v slabice coda mohou objevit pouze koronální sonoranty. Všechny souhlásky kromě apikoalveolárů a / l̻ / se mohou objevit v počáteční poloze slova; pouze koronální sonoranty (kromě / ɻ /) se mohou objevit v konečné pozici slova. Na konci věty však slabika / pa / je přidán do souhlásky-závěrečných slov, takže souhlásky se nemusí objevit v klauzi-konečné poloze.

Krátké samohlásky se mohou objevit kdekoli ve slově; dlouhé samohlásky se mohou objevit pouze v první slabice (která je zdůrazněna), jako v / ɳiːrki / „orel“ a / maːra / 'neznalý'.

Fonologické procesy

Když přípona - počáteční / t / následuje kořenovou souhlásku, / t / asimiluje v místo artikulace na předchozí souhlásku, jako v / maɭan̻ + tu / → [maɭan̻t̻u] 'mladší sourozenec (tranzitivní předmět)', / pawuɭ + ta / → [pawuɭʈa] „na duchovní půdě“. Pořadí / r + t / podstoupí srůstání a povrchy jednoduché [ʈ], jako v / t̻intar + ta / → [t̻intaʈa] „u Tjintaru“.

Když se dvě stejné CV sekvence setkají na hranici slova, podstoupí je haplologie a spojit do jednoho slova v rychlé řeči, jako v / mutikajiŋka kaakpakatiŋu / → [mutikajiŋkaakpakatiŋu] "vlezl do auta" a / parariŋu ŋuurpa / → [parari.upaurpa] ‚šel kolem středu '. Když lamino-alveolární souhláska nebo / j / následuje /A/ v poslední slabice slova a další slovo začíná / ja /, slovo iniciála / j / je odstraněn a dva sousedící /A/-zvuky se spojí do dlouhého /A/, jako v / ŋal jaa januja / → [ŋaLos Angelesnuja] „všichni přišli“ a / wija japura / → [wijaːpura] „ne ​​na západ“.

Prozódie

Pintupi slova jsou zdůraznil na první slabice. V pečlivé řeči může každá druhá slabika poté (tj. Třetí, pátá, sedmá atd.) Obdržet sekundární přízvuk, ale sekundární přízvuk nikdy nespadne na konečnou slabiku slova, jako v [ˈT̻akaˌmaraˌkuɳaɻa] „ve prospěch Tjakamary“ a [ˈJumaˌɻiŋkaˌmaraˌt̻uɻaka] „z důvodu tchyně“. Nicméně, částice / ka / (což naznačuje změnu subjektu) není zdůrazněno, když je to první morfém v klauzuli, jako v / kaˈjanu / '(on šel'.

Viz také

• Pintupi
• Expedice Bindibu
• Seznam domorodých australských názvů skupin

Reference

Bibliografie