Arandské jazyky - Arandic languages
Arandic | |
---|---|
Zeměpisný rozdělení | jižní Austrálie |
Jazyková klasifikace | Pama – Nyungan
|
Pododdělení | |
Glottolog | aran1267[1] |
![]() Arandské jazyky (zelené) mimo jiné Pama – Nyungan (pálené) |
Arandic je rodina Australské domorodé jazyky skládající se z několika jazyků nebo shluky nářečí, včetně Arrernte Skupina (Horní Arrernte), Dolní Arrernte (také známý jako Lower Southern Arrernte), Pertame jazyk (také známý jako Southern Arrernte) a Kaytetye.
Jazyky
- Horní Arrernte (nebo jen Arrernte) skupina dialektů, s pěti nebo šesti hlavními dialekty, přičemž nejdominantnější je střední nebo východní Arrernte, kterým se mluví v okolí Alice Springs (Mparntwe) sám.
- Dolní Arrernte, také známý jako Alenjerrntarpe a Lower Southern Arrernte, mluvili lidé kolem Řeka Finke oblast, ale nyní zanikla. Poslední řečník byl Brownie Doolan, od koho Gavan Breen podařilo sepsat slovník zhruba 1000 slov.[2] Podle AIATSIS, to byl jasně odlišný jazyk.
- Pertame, také známý jako Southern Arrernte, pochází ze země jižně od Alice Springs, podél řeky Finke, severně a severozápadně od reproduktorů Lower Arrernte.[3] Do roku 2018 zbývá pouze 20 mluvčích[4] Projekt Pertame usiluje o udržení a oživení jazyka v čele s Pertame starším Christobelem Swanem.[5] Renomovaný umělec Erlikilyika (Jim Kite) byl mluvčím Pertame. Etnolog třídy Pertame jako alternativní název pro Lower Southern, ale jiné zdroje se liší svou klasifikací a popisem tohoto jazyka.
- Kaytetye, mluvený blízko Barrow Creek a Tennant Creek podle Kaytetye lidé,[6] při sčítání lidu z roku 2016 mělo pouze 120 řečníků a jejich počet se snižoval.[7]
Odlišné klasifikace
Existují různé názory na to, které dialekty jsou a které oddělují jazyky, mezi lingvisty a mezi Arrernte lidi oni sami.
- Koch (2004) rozlišoval pouze dva dialekty, Upper Arrernte a Katetye.
- Glottolog definuje skupinu Arandic jako zahrnující pět Aranda (také známých jako Arrernte)[8] dialekty, plus dva odlišné jazyky, Kaytetye (Koch, 2006) a Lower Southern (nebo jen Lower) Aranda, vyhynulý jazyk.[9]
- Etnolog definuje osm arandských jazyků a klasifikuje je trochu odlišně.[10]
Proto-jazyk
Proto-Arandic | |
---|---|
Rekonstrukce | Arandské jazyky |
Rekonstruovaný předek |
Proto-arandické a předarrandické rekonstrukce od Kocha (2004):[11]
lesk Proto-Arandic Pre-Arandic podpaží * ilhenpe * CilhVnpV krev * zatraceně * CVrrngV mozek * ake + urrnge * kaka + CurrngV prsa * atye * CatyV vejce * ukarte * muka + artV tvář * inngerre * NinngVrrV Tlustý * předkrm * NantOrV ruka, prst * iltye * miltyV „dráp“ nosní hlen * yungkel * CYungkVl potit se * anytyeye * CantyVyV šlacha * Alurrnge * CalO + CurrngV stehno * uylepere * warli + pVrV hrdlo * ahentye * CaakVntyV muž * urte * CurtO osoba, žena? * jsou * CarVlhV ženský * amarle * ngama + arlV snění * altyerre * CaltyVrrV tábor * apmere * TamVrV tábor svobodných mužů * arnkentye * CarnkVntyV tábor svobodných žen * arlwekere? * CurlVkVrV / * wa- otec otce * arrenge * CarrVngV nevlastní otec * ahenterre * CaakVntVrrV matčin otec * ano, ano * CEtyV sestřenice) * Altyele * CaltyVlV bratranec (muž) * a (t) nkele * CankOlV švagrová (z f?) * arntenge * NarntOngV sekera * ilepe * CilOpV kopat hůl * atneme * kana + m (p) V vřeteno * ante * unte * CuntO králičí bandicoot špička ocasu * alpiyte? * CalpV + CV (r) ti mravenčí postel * ungkepeye * mungka + pVyV doupě * ulhenge * ngulha + ngV jeskyně * inteye * CintVyV útes * arnke * CarnkV uhlí * (a) perrke * CapVrrkV pochoutka, zlato * ungkarle * NungkaarlV plamen * v * CinthV mezera * utatye * CutaatyV / * wa- přízemní * ahe- * CaakV- duha * umperlarre * CumpVrlV- silnice * iyteye * Ci (r) tiyV skalní díra * arnerre * NarnOrrV slunce * aherrke * CaakVrrkV východní * Vkngerre * klokan! Západ * alte- * CaltO- daleko * arlenge * CarlOngV dole, pod, uvnitř * ukene * CukVnV / * wa- slepý * upenge * CupVngV / * wa- nebezpečný * ahe + * CaakV- vysušené, vysušené * aynterrke * Ca (r) ntirrkV prázdný * urlte * CurltV vystrašený * atere * CatOrV vědět * akaltye * kaka + CaltyV směřovat * arriylpe * Rirra + Ci (r) lpi drsný * arletye * CarlOtyV nemocný, mít bolesti * arnte- * CarntO- spát * u (t) nke * CunkO / * wa- hladký * alyelke * CalyVlkV
Slovesa
lesk Proto-Arandic Pre-Arandic kousat * utnhe- * TunhV- honit * ule (rne) - * CulO- spárovat s * Vnte (rne) - * CVntV- odříznout * urnte (rne) - * CurntO- uvíznout v * ume (rne) - * NumO- jít o (při hledání) * u (t) n- * CunthV- vložit * uke (rne) - * CukV - / * wakV- udělat, opravit * rozhodčí - * CumpV + CarV- manipulovat dovnitř coolamon ? * aynpe- / * arnpe- * Ca (r) npi- trhat, bez peří * althe- * CalthV- polož) * arre (rne) - * CVrrV- dát nohu dolů, odejít * arnpe- * CarnpO- vysoko * utye (rne) - * CYutyV-? vrátit se * alpe- * CalpO-? vidět * jsou- * miira-? svítit (zapnuto) * příchozí * CVrrtyV- zpívat * ayle- * Ca (r) li- polykat * uke (rne) - * CukV - / * wakV- kravata * irrtye- * CVrrtyV-
Rostliny
Odborný název Běžné jméno Proto-Arandic Pre-Arandic Eucalyptus opaca pouštní krvavé dřevo * nedoplatek * CarrkV Eukalyptus coolabah * ankerre * CankOrrV zelená tráva * atherrke * CathVrrkV Acacia aneura mulga * artetye * CartOtyV Ventilago viminalis supplejack * atnyere * TanyVrV Ficus platypoda divoký obr * wityerrke / * yu- * wityVrrkV / * CYu- Canthium latifolium nativní rybíz * ahakeye * CaakaakVyV Acacia kempeana čarodějnický keř * atnyeme * TanyVmV Acacia ligulata deštník keř * arterrke * CartOrrkV Acacia tetragonophylla mrtvý povrch * arlketyerre * CarlkOtyVrrV Acacia victoriae akátový keř * urlepe ?, * arlepe * COrlOpV Atalaya hemiglauca bílé dřevo * arlperre * CarlpOrrV Boerhavia spp. dehtové víno * ayepe * CayVpV Grevillea striata hovězí dřevo * iyltentye * Ci (r) ltintyV Hakea chordophylla severní corkwood * rozepnuté * CuntyVyV / * wa-
Zvířata
lesk Proto-Arandic Pre-Arandic dingo * urtnere * TurnOrV Žid ještěrka * ankerte * CankOrtV klokan * aherre * CaakVrrV chocholatý holub * apelkere / -ure? * CapVlkVrV medový mravenec * yerr + ampe? * CVyVrrV + termiti, bílí mravenci * Interrke * CintOrrkV
Poznámky pod čarou
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). "Arandic". Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ Kearney 2007.
- ^ Dolní Arrernte.
- ^ Chcete-li zachránit umírající jazyk 2018.
- ^ Projekt Pertame.
- ^ Breen, Gavan (2001). „Kapitola 4: Zázraky arandické fonologie“. In Simpson, Jane; Nash, David; Laughren, Mary; Austin, Peter; Alpher, Barry (eds.). Čtyřicet let dále: Ken Hale a australské jazyky (pdf). Pacifická lingvistika 512. ANU. Research School of Pacific and Asian Studies. (Pacifická lingvistika). str. 45–69. ISBN 085883524X.
- ^ "Kaytetye". Etnolog. Citováno 10. června 2019.
- ^ Poznámka: „Aranda“ je zjednodušená, Australská angličtina sbližování tradiční výslovnosti jména Arrernte [ˈArəɳ͡ɖa].(Turpin, Myfany (srpen 2004). „Přemýšleli jste někdy, proč je Arrernte napsána tak, jak to je?“. Ústřední zemská rada. Citováno 15. června 2019.)
- ^ "Arandic". Glottolog. Citováno 11. června 2019.
- ^ "Arandic". Etnolog. Citováno 11. června 2019.
- ^ Koch, Harold (2004). "Arandická podskupina australských jazyků". In Claire Bowern & Harold Koch, eds., Australské jazyky: Klasifikace a srovnávací metoda. Nakladatelská společnost John Benjamins. doi:10,1075 / cilt.249.10koc
Reference
- Koch, Harold (2004). "Arandická podskupina australských jazyků". In Claire Bowern & Harold Koch, eds., Australské jazyky: Klasifikace a srovnávací metoda. Nakladatelská společnost John Benjamins. doi:10,1075 / cilt.249.10koc
- Dixon, R. M. W. (2002). Australské jazyky: jejich povaha a vývoj. Cambridge University Press.