Thura-Yura jazyky - Thura-Yura languages
Yura | |
---|---|
Thura-Yura | |
Zeměpisný rozdělení | jižní Austrálie |
Jazyková klasifikace | Pama – Nyungan
|
Pododdělení |
|
Glottolog | čt1253[1] |
![]() Jazyky Thura-Yura (zelené) mimo jiné Pama – Nyungan (pálené). Dvě skupiny jsou Nangga (západ) a Yura-Kadli (východ) |
The Yura nebo Thura-Yura jazyky jsou skupina Australské domorodé jazyky okolní Spencer Gulf a Gulf St Vincent v jižní Austrálie, které obsahují a genetický jazyková rodina z Rodina Pama – Nyungan.
název
Název Yura pochází ze slova „osoba“ v severních jazycích; toto je lenited forma thura nalézt v jiných jazycích, tedy Thura-Yura. Podobná slova pro „osoba“ se však nacházejí v jazycích mimo skupinu.
Jazyky
Následující klasifikaci navrhuje Bowern & Koch (2004):[2]
Řečník Nukunu uvedl, že Nukunu rozuměl Barngarla a Kuyani, ale ne vzdálenějším odrůdám.[2]
Peramangk může to být jižní jazyk Thura-Yura, blízký Kaurně.
Dixon (2002) uvádí a Nantuwara jazyk, ale nejsou k dispozici žádné údaje.
Proto-jazyk
Proto-Thura-Yura | |
---|---|
Rekonstrukce | Thura-Yura jazyky |
Rekonstruovaný předek |
Rekonstruovaný slovník Thura-Yura od Simpsona a Hercuse (2004):[3]
- Pravopisné konvence
- alveolární kohoutek: r
- alveolární trylek: rr
- retroflex klouzání: ṟ
- retroflex kohoutek: rd
- neurčitý rhotic: R
lesk | Proto-Thura-Yura | Proto-Core Thura-Yura | Severní Thura-Yura | Jižní Thura-Yura |
---|---|---|---|---|
Všechno | wapu; kurru | |||
všechny, mnoho, velké | * Marna | |||
popel | * muru | thimpa | ||
popel (dřevěné uhlí) | piirla | |||
špatný | * wadLV | |||
špatný (bez) | * wakV-Na | |||
kůra | ? * yulti | |||
vousy | ngaNka | yaNka | ||
vousy, tvář, vlasy | *Malta | |||
břicho | Warna | Munthu | ||
břicho (břicho) | ? * TiDLi | |||
velký | ngarla | |||
pták | THirta | |||
Černá | maṟu | |||
krev | ? * kaaṟu; * karti | |||
tělo: sval, šlacha | * THiltya | * thiltya | ||
kost | * waLpu | * waLpu | warlpu | |
prsa | * ngamV | |||
tábor (dům) | * warDli | |||
tábor (dům,? z „připojit“) | * karrpa | * karrpa | ||
tábor (chata) | karnku | |||
hruď | * kuntu | |||
dítě, dítě | wa (L) kuwa (L) ku | |||
dítě, malé | * kitya | yakaCV; waNi | ||
dítě, hlas kojence | * kunga | |||
mrak | * ma (L) ku | |||
oblačnost (nízká, mlha) | * putyi | |||
nachlazení (kašel) | * kuLTV- | |||
zima, mráz | * pakaDla | |||
studený (v hlavě) | (y) urrkV- | |||
chladné počasí) | * paya-; * mVnyV | * manya | payala (pravděpodobně odvozeno od „kousnout“) | |
Pojď sem! | * paNi; * ka | * kawayi | ||
Pes | * wiLka | wiLka (domácí pes) | kadli (domácí pes) | |
dolů, dole | ? * warta- | wartathi | ||
suchý | * muDLa | Murdla | ||
suchý, prach | * puthV-RV | |||
ucho | * yuṟi | |||
Země | * yarta | |||
vejce | pipi | muka | ||
loket | * thiDNngi | K / NGuNaN- | ||
oko | * mii-na | |||
obočí | * piiku | |||
daleko (cizinec) | yampa | |||
Tlustý | * mVrnV | * Marni | ||
Pírko | ? * paDLu | |||
nehet | * pirri | |||
oheň | * karDla | |||
Ryba | * kuya | |||
létat | * thapu | |||
létat (velká muška) | * thumpV-Ca | * thupV (-Ra) | ||
jídlo | *Mohu | |||
chodidlo | * THiDna | * thidna | ||
dobrý | * wayV- | |||
vlasy, peří | * puthi | |||
ruka | * maṟa | |||
hlava | * kaka | |||
srdce | thurlku | |||
hladový | karnpa | |||
koleno | ? * puṟV | * mampa | puṟa | |
koleno | * maTa | |||
list | karlpi | |||
játra | * Tangka | thangka; ngaLTi | ||
veš | * kuDLu | * kuDlu | ||
muž (chlapec po obřízce) | pardnaapa | |||
muž (společník) | * Nipu | |||
muž (dospělý) | * miṟu (dospělý muž) | |||
muž (manžel) | Marni | |||
muž (initiand) | ? * wilya-ṟu | ? * ngulta | ||
muž (muž, manžel) | * yarDli | |||
muž (osoba) | ? * Tuṟa | * čt | ||
maso | * paRu | |||
maso, maso, srdce | * puLTHA | * puLTHa | * pultha | |
měsíc | * piṟa | |||
ústa | * Taa | |||
ústa, ret | Nimi | |||
název | * mityi | |||
šíje, krk | ngurnti, nhurnti; wakarra | |||
krk | * waLTu | |||
noc | * nguLTi | maLTi | ||
noc, včera | * Wiltya | |||
severní vítr, horké počasí | * pukarra | |||
severovýchodní vítr | ngarnara | karnaRa | ||
nos | * muDlha | * mudlha | ||
ne, ne | * madLa | mardla; kuta | ||
Nyní | * kaRi | |||
teď, znovu | ? * nhaTa | |||
teď, ráno | ? * panyi | |||
teď, brzy | yatha | |||
starý muž | * puLka | |||
jeden | * kuma | |||
jiný, další, zbytek | * kutyu | |||
penis | * waRi | |||
pigface, typ rostlinné potravy (?Mesembryanthemum sp.) | ? * kaCkaLa | * karrkaLa | ||
Červené | ? * TVLTV- | * TaLTHa- | thaltha- | |
červený okr | * miLTi; * karrku | |||
žebro | * TiNinyV | |||
žebro, bok, bok | * pantyi | |||
silnice | ? * Tapa | * Tapa | thapa | |
vykořenit | ||||
shnilý, páchnoucí | ? * puka | * thungkV | ||
hovno, výkaly | * kuDna | * kudna | ||
rameno | piLpi- | |||
rameno, křídlo | * wiṟi | |||
nemocný, nemocný | ? * ngaNDa-N | |||
nemocný, zraněný | * mingka | |||
kůže | ? * paLpa | piyi | paLpa | |
kůže, oblečení | * palhtha | |||
nebe | * NayirrV | iLkaRV | ||
obloha, mrak a prach | ? * wirra | |||
kouř | * puyu | |||
kouř (materiál na výrobu kouře) | ? * Tumpu | |||
had | ? * TuDNu | wapma | ||
had, koberec had | muDLV- | |||
jižní a jižní vítr | * parrpa | |||
jižní vítr | * walypi | |||
kopí (velké) | * wiNTa | Wirnta | ||
kopí (malé) | * kVya | * kaya | ||
plivat | * THaDlhi | * THadlhi | ngapalya; ngalytya | |
hvězda | * purDli | |||
kámen, adze | THurdla | |||
kámen, kámen na vaření | ? * kaDnya | |||
kámen, kopec, brusný kámen, koleno | * puRi | |||
kámen, vápenec | * parnta | |||
kámen, křemenný kámen, led | * makV | |||
slunce | * THirntu | * thirntu | ||
ocas | kaDLHa | |||
varlata | * kaDLu | * kadLu | kardlu | |
že (blízko) | * pa- | * pa- | pa-nha | |
že (vzdálený) | * ngu- | ngunha | ||
stehno | * kaNTHi | * kaNTHi | kanthi | |
stehno, bok, třísla | ? * paLTi | |||
tento (nejbližší) | * iNHa | |||
hrdlo | * yurDni | |||
kousnout | * paya- | |||
spálit tr. | * kampa- | |||
spálit intr. | * ngaDLi- | |||
lézt | ? * varovat- | |||
přijít | ? * puDNa- | |||
plakat, volat | * kaLTa- | |||
plakat, slzy | * muLka | |||
plakat, křičet | * ngaTV- | |||
řezat | ? * waNi- | |||
zemřít | * paDLu- | thinta-; padlu- | ||
zemřít, mrtvý | * kuDnyu | kupa | ||
kopat | * paNi-; ? * paka- | pani | ||
pít, líbat, manipulovat s ústy | * THapa- | * Tapa- | thapa- | |
jíst | * ngaLku- | |||
vstoupit | * ngaLpa- | |||
spadnout | * warDni- | |||
dostat | * manku- | |||
dostat, zvednout, vést, přinést | * kaNka- | * kangka- | ||
dostat, odnést | * mama- | |||
dát | * yungkV- | nhungku- | ||
jít | ? * wiNV- | nguka- | ||
jít, jít | ? * padNV- | |||
slyšet | * yuri- Viz „ucho“. | |||
zasáhnout rukou | * paLTa- | |||
zasáhnout raketou | * nguṟV- | nguṟa- | ||
zasáhnout, způsobit narušení integrity materiálu | * pungku- | |||
zasáhnout, zabít | * kuNTa- | kurnta- | ||
vědět, vidět | * THiLka- | * thiLka- | ||
nechat to | * wVNTV- | *chtít- | wanthV- | |
lehnout si | * waNTi- | chtít | ||
dát, zvyknout si | ila- | |||
vidět | * nhaku- | |||
sedět | * Tika- | thika- | ||
spát, spát | * miya | |||
mluvit | * wangka- | |||
kopí | wiTi- | |||
stát | * yuwa- | |||
hodit | * paTV- | patha- | ||
svázat, podporovat, stavět | ? * karrpV- | karrpV- | ||
zítra | ? * TarrkV- | |||
jazyk | * THa (a) LiN | tha (a) rli | tha (d) lVnya | |
zub | yira | Tiya | ||
strom | * wadLa; * Wira | wardla | ||
dva | * puLa | puDla; kalypilV | purla | |
nahoru, výše | ? * kaNka | kanka | ||
nahoru, vysoko, vysoko | * Karra | |||
moč, moč | * kumpu | |||
teplé počasí) | * warlta | |||
voda | * kawi; * kapi | |||
Západ | * wangka | |||
co (kolik) | * -miNV | [-] minha | ||
co? | * Na-,? * Nawi | |||
když? | * nhaDLa-TV | |||
kde? | ? * wa-THa | * wa- (nha) | ||
bílý | * paLkV | * paLka | paLka-ra | |
SZO? (Ergative, Instrumental) | * ngaNTu | |||
SZO? (Jmenovaný) | * ngaNa | * ngaNa | ||
SZO? (Přivlastňovací) | * ngaNku | |||
vítr | * wari | |||
žena | * pa (a) rla | ngangki | ||
žena, dívka | * mankarra | |||
žena, matka, žena | * ngamV-THV | |||
žena, manželka | * karta | |||
jam, jedlý kořen, typ rostlinné potravy | * ngampa | |||
včera | * puki | |||
mladý | tatínek |
Reference
- ^ Hammarström, Harald; Forkel, Robert; Haspelmath, Martin, eds. (2017). „Thura – Yura“. Glottolog 3.0. Jena, Německo: Max Planck Institute for the Science of Human History.
- ^ A b Bowern & Koch (2004) Australské jazyky: Klasifikace a srovnávací metoda
- ^ Simpson, Jane a Luise Hercus. 2004. Thura-Yura jako podskupina. V Claire Bowern a Harold Koch (eds.), Australské jazyky: Klasifikace a srovnávací metoda, 179-206, 580-645. Amsterdam: John Benjamins.
- Simpson, Jane; Hercus, Luise (2004). „Thura-Yura jako podskupina“. V Claire Bowernové; Harold Koch (eds.). Australské jazyky: Klasifikace a srovnávací metoda. Amsterdam / Filadelfie: John Benjamins Publishing Company.